PetrCepek komentáře u knih

Žádná usměvavá Pipi ani rozpustilá Ronja, zato však určitě nejodvážnější a nejpůsobivější dílo Astrid Lindgrenové. Nechat zemřít dva hlavní dětské hrdiny hned v první kapitole, to jsem tedy zíral s pusou otevřenou dokořán.

12 19.02.2021

Poodhalení Asadových tajemství je vítáno, byť se něco podobného víceméně čekalo. Obávám se, že mým oblíbencům z oddělení Q i jejich autorovi zvolna dochází šťáva. Moc rád se budu mýlit.

12 25.09.2020

Klauny jsem neměl rád ani předtím.

12 13.01.2020

Skvělá kniha, skvělý film (samozřejmě myšlen ten ze sedmdesátek s Foxem a nikoliv pozdější zmatlanina s Willisem).

Parádní rozjezd série se Sebastianem B.

12 18.12.2019

Nedělní prosluněné odpoledne u rybníka, deka, točené pivo a pátý díl série Legie. Úžasná kombinace, protože Aga je moje nejoblíbenější postava z Kraksny. Abych nespoileroval: Všechno skvělé a stránky 269-273 o překvapivém finále bor-fy jsem vyloženě prochechtal.

11 12.06.2022

Po slaboučké "dvojce" Undergroundu přichází projekt "Kotleta" v té nejlepší formě! Zábavné, přiměřeně přisprostlé, prima hlášky a milý odkaz na legendární Dahlovu povídku o feromonovém parfému Čubka. Jen úžasnou Agu si holt užijeme až v "jejím" příštím díle. Už se těším!

11 29.12.2021

Po čtyřech docela prima knihách všeuměla Patrika Hartla přišlo tentokrát - tedy alespoň pro mne - obrovské zklamání. První třetina jakž takž, ale pak jsem ten podivný, nezvykle vulgární text četl pouze na setrvačník, a bylo mně úplně fuk, jak tři hlavní románové postavy (sebelítostivý bezohledný pitomec Aleš a jeho protivná sebestředná rozmazlená dvojčata) dopadnou, neboť mne všechny tři svým nejhorším řešením prakticky všech situací neskutečně iritovaly. Když už to byl příběh vyhledávaného kadeřníka, tak měl autor kvalitněji prostříhávat a důsledněji krátit.

11 11.12.2021

Průměrná postapo, kde před každou zajímavější akcí musíte přečíst alespoň čtyřicet stránek a překonat tisíc schodů, tu směrem vzhůru, jindy zase dolů. Jakýsi mix Sexmise, Orwelovky 1984 a stenfordského experimetu, navíc poněkud křečovitě "zahuštěný" Shakespearem. Jako vzorek to ušlo, ale s dalšími navazujícími díly již volný čas určitě trávit nebudu.

11 16.07.2021

Křehký příběh o nevyřčených přáních, která - vyjádřená v podobě haiku či tanky - znějí mnohem líp. Pátou hvězdu knize ukradla její úplně poslední třiadvacátá kapitola, která nádherně mile uvěřitelný příběh zcela úmyslně "zdivňuje" a poněkud násilně škemrá po obdivném Whaaah! Druhý díl (Pošťákova snoubenka) dojem z nepovedeného závěru určitě brzy napraví, ale to už bude úplně jiný příběh.

11 28.01.2021

Ačkoliv mám potterovskou ságu J.K.R. moc rád, s jejími detektivkami psanými pod pseudonymem Robert Galbraith je to horší. Strašně moc balastu, příliš mnoho nadbytečných rozptylujících detailů a samotná vražedná zápletka i její řešení (snad s výjimkou Hedvábníka) žádná sláva. Takže originální je ve Smrtící bílé pouze tradiční chybějící Cormoranova noha (připomínaná prakticky neustále na vhodných i méně vhodných místech), euforické nadšení autorky dolní sněmovnou Parlamentu (asi tam mají úplně jiné lidi, než ty ovce a mektaly, které v poslanecké sněmovně máme v Česku) a samozřejmě též sterilně (ne)milostný vztah Corma s Robin, fungující poněkud v duchu Grossmannovy Písně misionáře "Má mě ráda nebo ne, trhám ostny kaktusu". Docela jsem se musel nutit, abych tuto objemnou (ale bohužel nikoliv objevnou) detektivku dočetl. Nejnovější páté pokračování Troubled Blood si však raději nechám ujít.

11 27.11.2020

Po čtyřiceti letech jsem z knihovny vytáhl přesně tenhle maličký paperback z roku 1965 s překrásným "staročeštinářským" překladem a opět jsem byl nadšený. Je to jako potkat prima spolužáka z mateřské školky.

11 05.10.2020

Nejsem fandou knih nad 400 stránek, pařížská atmosféra v době alžírské války mne nezajímá a bývám alergický na příběhy vyprávěné v ich formě "předčasně neuvěřitelně vyspělým harantem". Přesto jsem si vyprávění předčasně vyspělého Michela Mariniho o šestistech stranách z Paříže přelomu padesátých a šedesátých let přečetl s velkou chutí a vřele doporučuji všem váhajícím.

11 03.05.2020

Moc chytře napsaný čtivý "prequel Rainmana". Umožnil mi (samozřejmě v rámci možností) alespoň chvilkový vhled do myšlení autisty. Doporučuji.

11 15.01.2020

Možná maličko překombinovaný děj, nicméně stále to je parádní klasický Japrisot, jehož detektivky nikdy nenudí a vždycky v závěru velice překvapí.

11 08.01.2020

Patnáct let jsem dělal dětem vedoucího a přál si být dobrý jako Rikitan. Jenomže ono to pořád nejde a ti babříci už taky nejsou to NEJ co dříve bývaly.

11 18.12.2019

První, a absolutně nejdokonalejší vyprávění ze Šmídovy série "Proč bychom se ...." Celou řadu citátů používám dodnes, na vodě i mimo ni. Druhé pokračování o lezení po horách nebylo špatné, a za zmínku stojí ještě nostalgické "Proč bychom se netěšili", v níž odešel sympaťák Křižák. Potom se ta série bohužel zvrhla na obtížně stravitelnou kombinaci cestopisů, filosofování a mravokárství.

11 15.12.2019

Sice pět hvězd, ale až po druhém přečtení, protože při prvním mi řada věcí unikla. Není to vůbec lehká kniha.

11 13.12.2019

Obrovskou výhodou multiautorských projektů je možnost vydat v relativně krátké době neuvěřitelné množství knih a tím doslova převálcovat veškerou konkurenci v daném žánru či subžánru. Naopak nevýhodou takových multiautorských projektů je značná nevyrovnanost kvality výsledných produktů.

Ke cti multiautorského projektu s označením "František Kotleta" (obětavě zastřešeného zkušeným editorem Leošem Kyšou), rád zdůrazňuji, že převážná většina z vydaných titulů se mi moc líbí, zatímco těch z mého pohledu slabších postradatelných publikací (namátkou 21 úderů, Allahův hněv, Poutník z Mohameda, Válkotvůrci či druhý díl Undergroundu) je mnohem méně.

Nepočetnou skupinu "kotletích" nepovedených knih - samozřejmě pouze podle mého subjektivního názoru - bohužel nyní rozšířila upachtěná, slizce vulgární překombinovaná Černá smečka, klopotně a nezáživně popisující problémy sourozenců Filipa a Andrey, majících poněkud specifické rodiče. Celé se to vleklo jak osobní vlak na trase Smíchov-Radotín, neobjevil jsem tam postavu, která by mne něčím zaujala, a celou druhou polovinu knihy jsem dočítal ze setrvačnosti na volnoběh. Nejenže tato novinka nesahá ani po kotníky "kotletovské" Příliš dlouhé swingers párty s obdobně démonskou tématikou, ale hravě ji strčí do kapsy například Moudrého Devátá sféra či Kopřivův Asfalt.

Snad se v příštích publikacích tohoto projektu více projeví vliv spoluautorů, majících na svědomí například skvělý Spad či dokonalý Hustej nářez a naopak méně tvůrců Válkotvůrců.

10 02.01.2024

Můj čtvrtý nebo dokonce už pátý návrat k T.S. Garpovi a jeho pozoruhodné matce Jenny Fieldsové, kteří nikdy nezklamou. Zatímco u jiných knih děj s postupujícím počtem přečtených stránek vázne a klopýtavě míří k jakémusi konci, tato kniha naopak postupně graduje.
Kdo nečetl, měl by si doplnit vzdělání.

PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.