penthyn4419 komentáře u knih

Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film.
Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.

3 18.07.2018

Knížka je jedna velká parodie. Parodie asi tak na všechno.
"Húlúvú je superinteligentní odstín modré barvy"
"Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti....byl objeven šťastnou náhodou..."
"Když na souřadnice, jaké údajně měla mít Vújagigova planeta přiletěla jednoho dne výprava, objevila jen malý asteroid obývaný samotářským dědkem, který neustále prohlašoval, že nic není pravda, což se nakonec ukázalo jako lživé tvrzení."

5 15.06.2018

Pan Bradbury se opravdu překonal. Klasické sci-fi minulého století, které se nám dneska zdá přitažené za vlasy tím, jak je vlastně nereálné, což je vlastně důvod, proč je mnozí z nás čtou. A přitom tak krásně a zároveň smutně líčí příběh o lidské nenasytnosti a schopnosti zničit vše krásné.

7 15.06.2018

Když jsem s knížkou začínal, nějak mi uniklo, že autorem je čech, ale tak nějak jsem na to vcelku rychle přišel sám. Patriotizmem a místy spíš naivními vizemi o obrovském úspěchu naší malé země se knížka jen hemží. Ale určitě to knížce nijak neuškodilo.
Co se týče knížky samotné, tak ta se v podstatě točila jen kolem jedné velmi vyrovnané bitvy. Spousta strategie, pár příběhů jednotlivých účastníků a místy i trochu humoru.
Moje jediná výtka by se týkala konce, který mi přišel možná trochu moc přitažený za vlasy. Ale i tak se jednalo o velice příjemnou zábavu.

08.05.2018

Čteno podruhé.
Nejdřív jsem knížku přečetl na čtečce a doslova jsem se do ní zamiloval. To znamenalo, že jsem ji nutně potřeboval v tištěné podobě, tak jsem si ji pořídil a přečetl ještě jednou.
Musím říct, že číst ji napodruhé byl možná dokonce i silnější zážitek, než napoprvé. (Taky podle toho vypadal ten komentář. :D)
Knížka je nádherným vyobrazením vnitřního souboje hrdiny. Na jednu stranu cítí co by jeden z nejlepších pilotů zodpovědnost za životy nováčků a to jej nutí svádět náročnější a náročnější souboje v místech, které si lidská mysl nedokáže představit, natož je pochopit. Na straně druhé stojí důsledky těch soubojů, které svou náročností zatěžují mozek a když piloti zrovna nejsou napojení na svou stíhačku, musí pro změnu bojovat s halucinacemi. S každým další soubojem je poškození větší a větší. Na žádného z pilotů konec války nečeká. Kdo neumře v sedmé dimenzi, ten se stane cvičným terčem rakety při vzletu z letadlové lodi. A když má náhodou někdo talent pro létání a k tomu obrovskou dávku štěstí, tak jej doběhnou jeho vlastní halucinace.

Jediné malinké mínus bych přiřknul autorovi za hlavního hrdinu, který si občas neuměl udělat svůj vlastní názor, snad aby to neznělo jako názor autora.

5 06.05.2018

,,Stroje by neměly zabíjet lidi"
Knížce bych nedokázal vytknout asi nic. Výborně napsaný příběh, spousta technických detailů, zajímavé postavy a výborně zpracované téma postkapitalistického světa.

2 03.05.2018

Bůh neexistuje a my jsme jeho proroci.
Knížku jsem přečetl už tak před půl rokem, ale tenhle si pořád pamatuju. Dokonale vystihuje to, čím si musel procházet otec. Po celém těle hořkost. Hořkost z toho, že na světě už není naděje. Není pro co žít. To jediné, co mu zůstalo je jeho syn. To jediné, co ho drží při životě. To jediné, co mu brání, aby zešílel. To jediné, kvůli čemu má v bubínku revolveru sedm a ne šest nábojů. O to je to těžší, že kdysi jich bylo osm.
Takový je svět, kde zítra je abstraktní pojem a kde otec se synem představují poslední ostrůvek lidství na moři toho, co lidstvím kdysi bylo. Takový je svět, který jsme stvořili.

14 23.04.2018

Nevím, jestli to bylo tím, jak byla knížka napsaná nebo tím, že jsem se více méně dokázal ztotožnit s hlavním hrdinou Conwayem a nebo obojím, ale ta knížka ve mně zanechala něco víc, než jen obyčejnou vzpomínku, pravda, že velmi příjemnou. Zanechala ve mě spíš něco jako nový pohled na svět. Nový pohled na lidi kolem mě a na mě samého. Z téhle knížky jsem si nevzal jen to, co tam autor vložil, ale naučil jsem se i něco o mně samém.
Už jsem přečetl spoustu knížek. Některé mi dokonce něco vzaly. Některé mi pro změnu nedaly nic, ale tahle mi toho dala hodně. Ale pozor! Její myšlenka je jen tak hluboká, jak hluboko jste ochotni do ní nahlédnout.

5 23.04.2018

Ze začátku se mi dařilo docela těžce zabrat se do příběhu, ale pak jsem zjistil, ani nevím kdy, že už se od něj skoro nemůžu odtrhnout. Velice se mi líbilo autorovo vyobrazení možné budoucnosti lidské rasy a taky to, že autor nad věcmi opravdu přemýšlel, než je napsal nebo jim aspoň rozuměl. Docela chápu, že kdyby se snažil vše zakládat na tom, co o vesmíru zatím víme, nejspíš by knížka za moc nestála, takže autorovi ani nevytýkám tu protomolekulu, která mi přišla trochu přitažená za vlasy. A taky to přidalo do knihy jednu zajímavou myšlenku, se kterou jsem se již párkrát setkal a to konkrétně tuhle: Proč jsme ještě nenarazili na žádnou cizí civilizaci?

Vytkl bych jedinou drobnost. Nevím kdo, jestli autor nebo překladatel, ale pletli si gravitaci a tíhové zrychlení, což mě osobně dost štvalo.

4 23.04.2018

Nebyl to sice zrovna můj šálek kávy, ale i tak jsem si knihu, zvlášť díky dobré napsanému příběhu, originalitě a velmi realisticky vyobrazené možné katastrofě, docela oblíbil. Nejdříve jsem si myslel, že to bude vypadat jak akční film od Hollywoodu, kde hlavní hrdina předvede něco neuvěřitelného a zachrání úplně všechny, ale autor se rozhodl, že si s lidmi nebude brát servítky a snad i díky tomu to vypadalo tak reálně.

4 20.04.2018

Opět si autor dal práci s vymyšlením příběhu, který se i přes svou složitost čte velice dobře. A opět. I přesto, že se může zdát,že kniha končí happyendem, není to úplně pravda. Jako vždy je to velice hořké vítězství, neboť od prvního dílu pokud se nemýlím přežije opravdu jen hrstka postav. Ale i přes ztráty mnoha oblíbených hrdinů, na což si při čtení prostě budete moci zvyknout, je to příběh velice vstřícný ke čtenáři a skoro mu ani nedovolí prožít větší lítost ze ztráty, protože se hned děje něco dalšího. A jak je již zvykem, má knížka silnou myšlenku a to, že pokud bude apokalypsa, budem si za ni moct sami.

6 03.10.2017