Pedruska01 Pedruska01 komentáře u knih

☰ menu

Pár stránek navíc Pár stránek navíc Lin Rina

Dodatky ke knihám s hlavním příběhem nikterak zvlášť nečtu, a to z mnoha důvodů. Většinou jsou zbytečné, jedná se jen o natahování a vymýšlení čehosi, co se nejen že nehodí, ale hází to i špatný dojem na ten hlavní a většinou skvělý příběh. Takže ani u tohoto nebyla výjimka, že jsem se k tomu úplně nehrnula, ale nakonec jsem, ani nevím proč ustoupila a pustila se do toho. Tahle kniha obsahuje mnoho myšlenek samotné autorky o vzniku, postavách, situacích, době a dalším. Také to doprovázejí kresby, dopisy a taky informace, o kterých jsme neměli ani ponětí. To už to bylo takového navíc. Ale přiznám se, bylo to milé.
Každopádně mě nejvíce zaujalo to, že do svých postřehů, nápadů a myšlenek autorka vložila ještě takové tři mini příběhy. Nejvíce mě zaujal a bavil ten druhý o Elise, naší budoucí hlavní hrdince a taky samozřejmě ten poslední, jako třešnička na dortu - o Animant a Thomasovi Reedovi - ten chlap si mě zase získal :). Rozhodně jsem si to užila a líbilo se mi to. Většina mě bavila, ale přiznám se, byly tam informace, které... říkám si jako proč a na co. Ale v celku tomu rozumím, přeci jenom se jedná o "pár stránek navíc".
Je pravdou, že Kroniky prachu jsem četla už před nějakou dobou, takže jsem na mnohé zapomněla a tohle bylo svým způsobem milé připomenutí.
Tentokrát nemám důvod litovat toho, že jsem si to přečetla. Mohu fanouškům doporučit a sumasumárum i hodnocení, především za ty příběhy, dávám vysoké. :)

26.08.2022 5 z 5


Její keřík Její keřík Penelope Bloom

Konečně jsem se dostala do finále téhle série. Buďme upřímní, nápad by byl i relativně dobrý, ale zbytek je trochu tragédie. Ale když už jsem byla před cílem, tak už to nevzdám, že. Na tomhle dílu zněla nejlíp jen ta anotace. Umožnila mi celkem dobrou a vtipnou představu, ale výsledek byl pravým opakem. Četlo se to samozřejmě celkem dobře, do plusu musím hodit i délku knihy, ale to je opravdu všechno. Kniha nebyla vtipná, ani slovem. Spíš je to výplň hodně volného a nudného času.
Hlavní hrdinka Nell mi nikterak nepřirostla k srdci, respektive jsem si k ní nedokázala vytvořit žádný vztah, nebyly tam sympatie. Jednalo se o ploché sledování. Byla zvláštní, myslela si že je nadaná umělkyně, kterou nedokážou ocenit. Přitom evidentně byla neskutečně nešikovný a totální neuměl, který vytvářel bizardní a nehezké věci. Jasně, dneska je fakt všechno, co se dá nazvat uměním, ale tak mělo by to být trošek soudné, kvalitní a líbivé. Líbil se mi její záměr, že chce pomoci své sestře dostat se na uměleckou školu, za to jí tleskám, ale jinak mě absolutně nenadchla. Její věčné blábolení...ne, nebylo to ani za mák zajímavé.
Hlavní hrdina Harry mě už zajímal daleko víc. Oproti Nell jsem ho měla vážně ráda, a to neměl nijak moc prostoru se více prezentovat, vzhledem k rychlosti a rozsáhlosti knihy. Byl normální, dokázal přemýšlet a nevypouštěl z pusy žádné blbosti. Měl zajímavou práci a koníčky. Rozhodně se mi líbil a bavil mě.
Díky tempu děje, i tak trhlý příběh utrpěl. Vývoj jejich vztahu tomu odpovídá. Znají se ani ne týden, ale už se milují, po pěti měsících se už plánují děti. Tím to totálně autorka zabila. Nehorázně přitažené za vlasy. V tomhle směru hrůza. Taky úplně nerozumím, co Harryho na Nell tolik přitahovalo. Chemie žádná.
Ani tady si autorka nemohla odpustit a musela tam nacpat dementa Williama a babku. Na toho týpka mám vážně averzi, ale musím chtě nechtě přiznat, že se tentokrát na jeho debilní poměry choval fakt dobře. I babi byla v klidu. Jsem z toho až v šoku.
Děj byl jednoduchý, jistý potenciál měl padouch příběhu, ale jak rychle to začalo, tak rychle to skončilo. Škoda. Nemůžu si vzpomenout na předchozí díly - tohle je přesně ten typ, za pár dní člověk neví, která bije - ale překvapilo mě, že tam vyloženě tolik erotiky není. Jeden špás a dost.
Je to jednoduché, oddechové, mozek a přemýšlení není třeba. Nic mě na tom pořádně nelákalo v průběhu čtení, neměla jsem problém knihu odložit. Je to jeden z těch "horších" dílů z této série, ale určitě se najdou jiné, které byly úplná katastrofa. Takže tohle je takový samozřejmě hodně slabý, ale stále průměr. Přečetla jsem si to jako takovou povinnost ve smyslu dokončení série. Doporučení se vzdávám. Jsem ráda, že to mám za sebou. Netvrdím, že se s autorkou ještě nesetkám, to asi jo, a jsem vcelku zvědavá, ale toto si mohu odškrtnout a již se k tomu nevrátit. Takže tak.

16.08.2022 3 z 5


Dokonalé léto Dokonalé léto Kasie West

Westovka je už klasika. Její příběhy jsou tak milé, oddechové, že se na každou další novou knihu těším víc. Ani tady to nebyla výjimka, a to bez ohledu na věkovku, pro kterou to píše a která ve skutečnosti jsem. Asi je pravdou, že používá podobnou strukturu, ale pořád to funguje a není to otravné ani nudné. Baví mě to. Dokáže to podat takovým nevinným způsobem, s kapkou dramatu, ale s dobrým koncem.
Hlavní hrdinka Avery mi sedla hned. Svou povahou se mi zdála hrozně blízká. Hodná dcera, která dělá všem dejme tomu ústupky, aby se zavděčila nebo aby bylo vždy vše nekonfliktní, ale ve výsledku zrazuje sama sebe. Milovala hudbu a ani si pořádně neuvědomovala, co pro ni znamená, co by pro ni naopak ona chtěla dělat. Líbila se mi a musela jsem jí držet palce. Neměla cestu lehkou, musela zapracovat hlavně na sobě, a to je většinou to nejtěžší. Měla jsem však radost, k čemu se dopracovala. Její sestra mě většinou dost štvala, až na úplném konci mě dokázala mile překvapit. Její kamarádka Shay udělala pitomost, což víme už na začátku knihy, ale tak nějak jsem jí to nemohla prominout vůbec, ani do konce.
Druhý hlavní hrdina Brooks si mě získal taky hned. Byl to zajímavý mladík a s ne úplně zdařenou či veselou situací doma. I když bylo to jen okrajové zmínění, bylo mi ho líto. Jevil se až tajemně, především, když se na Avery díval "tím" pohledem. Však byl to evidentně správňák se srdcem na správném místě, žádný hajzlík. Těšilo mě za něj, že mu také hudba dávala hodně a pomáhala mu, těšila ho. Bavila mě jeho kapela, členové i kolegové. Měla jsem ho ráda.
Hlavní hrdinové si dohromady vytvořili přátelství, spojované především hudbou, a které se přetvořilo v něco víc. Hrozně se mi spolu líbili a přála jsem jim to. Vyvolávali na tváři úsměv.
Děj příběhu byl zasazen do trochu divočiny, kde uprostřed lesů stál obří kempový komplex. Evidentně v něm měli všechno i něco navíc, ale asi by mě takovou dobu tam trávit švihlo. A co si budeme, bez signálu a wifi, v dnešní době, by mnozí shořeli jak papír. To by pro ně byla totálka, konečná. :D
Celek se mi líbil, hezky se to četlo, pěkně to odsýpalo a na ničem se to nezaseklo. Styl, čtivost, sympatie a vlastně i kreativitu, vše to mělo. Bavilo mě to a celkem mě mrzí, jak rychle to skončilo (došly stránky). Přirovnání k Hříšnému tanci tomu šablonou sedí, těch podobností je tam spoustu.
Nemám k obsahu výtky ani námitky. Mohu doporučit a hodnotit plným počtem. Je pravdou, že jsem od autorky četla už kousky, které mě až bolestně chytli za srdce, ale tohle rozhodně až tak úplně nezaostává. Příjemná prázdninová záležitost. Dokázalo mě to potěšit, vyvolat úsměv a taky vtáhnout do toho kouzla příběhu. Těším se, až mi bude naservírována další Westovka. :)

11.08.2022 5 z 5


Polib mě Polib mě Stella Tack

Přiznám se hned, ta kniha mě na první pohled upoutala svou opravdu krásnou obálkou. Na druhý pohled i svou anotací, která se mi zdála vlastně neotřepaná a lákavá. Těšila jsem se, takže hned, jak mi přišla do rukou, vrhla jsem se na ni. Musím říct, že její čtivost je ohromná - čte se to velmi dobře a velmi rychle. Styl, tempo, střídání postav mi sedl. Z tohohle hlediska nemůžu říct ani popel. Kniha je o náctiletých, ale i tak si mě získala. Vlastně to byl celkem dobrý začátek série a dle toho, co jsem tak po očku zjišťovala, tak každý příběh má mít jiné hrdiny - o to lepší!
Hlavní hrdinka Ivy mi ze začátku přišla velmi, ale opravdu velmi naivní až hloupoučká. Taková ta reakce "cože, to snad ne, bože". Postupem času to naštěstí opadlo, ale co zůstalo, až neskutečná nešikovnost. No, to raději nechme být. Trochu lituju postavu, co jí autorka nadělila do vínku. Ivy mě překvapila, že ačkoliv byla z vysokých poměrů, byla normální, dobrosrdečná a vlastně tak nějak i nešťastná a osamocená. Bohatství je určitě fajn, ale rozhodně si za něj nekoupíš všechno. A většinou to je to nejcennější jako např. dobré přátelé, milující rodinu, co člověka prostě podporuje v tom, co chce (a o zdraví ani nemluvím). V tomhle směru mi ji bylo dost líto, a proto jsem jí zároveň musela držet prostě palce. Ve výsledku jsem jí vlastně měla ráda, mrzeli mě její rodiče.
Druhý hlavní hrdina Ryan byl pro mě asi vážně zcela netradičně a zajímavě v devatenácti bodyguard. Jeho vzhled, především jeho piercingy mě musím říct překvapovali v ohledu na povolání. Každopádně si mě získal velmi rychle. Bavil mě, pořád se u něj něco dělo. Byl pohotový, ochotný, obětavý, drobek žárlivý a taky chodící flirt. Vážně jsem ho měla ráda. Líbila se mi jeho rodina, jeho příběh a dost mě zaujal Konstantin, jeho bratr. I když se v kostce jeho příběh vyprávěl, tak nějak mě zajímá víc, nemůžu si pomoci. A nemůžu si pomoc ani v tom směru, jak reagoval na chlapce/kamarády Ivy - Alexe především a Jeffa. Moje srdíčko romantika plesalo. Neshody, žárlivost, malinká rivalita - to já můžu. Ohledně této dvojice, Jeffa jsem měla ráda, takovej ťuťák. Alex mě překvapil - svou normálností. Tohle se přece jenom nevidí. Získal si mě na plné čáře. A ačkoliv nejsem úplný fanda tohoto spojení, tady mi to nevadilo. Bylo to postupné, nenásilné, milé, v pořádku.
Příběh byl směřovaný do prostředí nástupu/prvního semestru vysoké, kde se jedna holka pod jistou rouškou snaží žít svůj život, přitom ji za zády stojí mlaďoch, co ji střeží. Bylo to nad slunce jasné, co se stane, okamžiky se mi to zdálo možná i krapet rychlé, ale jo. Bylo to prostě fajnové. Ti dva dohromady mezi sebou měli celkem dobrou chemii. Fungovalo to. Jednou kolem sebe tančili, pak pořádně zlostně dupali. Navzájem si propadali, ale dělali víc než dost proti tomu.
Děj nebyl nijak složitý, ale uměl překvapit, častokrát zatočil na další odbočku, aby to nebylo monotónní nebo snad předvídatelné. A to se povedlo, nic z toho to vážně nebylo. Rozhodně nemám problém doporučit. Jedná se o romantickou, milou a i oddechovou záležitost. Nemůžu nic vyloženě vytknout, jsem spokojená. Líbilo se mi to, bavilo. Do poslední chvíle nebylo jasno. Samotný epilog byl příjemný, přála jsem jim to. Hodnotila bych plným počtem a těším se na další díl. :)

30.07.2022 5 z 5


Jak zkrotit svůdníka Jak zkrotit svůdníka Evie Dunmore

Ačkoliv jsem se těšila, přistupovala jsem k tomuhle dílu trošinku opatrněji, skeptičtěji. To se jako přiznám. Způsobeno to bylo jedinou skutečností. Samozřejmě, jak se ukázalo, bylo to naprosto zcela bezpředmětné, zbytečné obavy. Už předchozí díl měl vysokou úroveň a tady tomu nebylo jinak. Četlo se to naprosto skvěle a velmi rychle. Nechtěla jsem knihu pustit z ruky, dost mě to bavilo.Ten styl, podání, rychlost příběhu, bylo to velmi příjemné a povedené. Jednoznačně musím přiznat, že autorka umí předvést svůj um.
Z hlavní ženské hrdinky jsem měla trochu obavy (jo, to byla ta jediná skutečnost), vzhledem k tomu, že v předchozí knize byla pro mě taková zvláštní osoba. Prostě si mě nezískala a teď o ní měla být celá kniha, proboha. Ale musím to rozhodně vyvrátit. Zdání opravdu klame. Hlavní hrdinka Lucie se mi zalíbila. Byla sice velmi zapálená sufražetka pro svou věc a bylo to znát celou knihu, ale nemůžu zase vyloženě říci, že by to bylo otravné. I když mě tyhle věci kolem bavili trochu míň než ten zbytek. Byla dost odvážná, věrná a tvrdohlavá, vytrvalá. Dokázala mě překvapit. Držela jsem jí palce a taky mi ji bylo líto, nezdálo se, ale zažila si toho dost. Mrzelo mě, jak se k ní stavěli ostatní lidi, urážkami, nenávistí. Potěšilo mě, že se k tomu dokázala postavit. Ženy to v době minulé vážně neměly nijak lehké, což si dnes už nijak nepřipouštíme. Lucie mě bavila, ale ještě víc ve spolupráci se svým protějškem.
Druhým hlavním hrdinou byl Tristan, lord Ballentine. Ten chlap si mě získal hned, což bylo paradoxně z jeho mladých let, kdy dostal od Lucie faciáše. :D Přesto ukradl mi srdce až v o pár stránek dál, v pozdějším věku. Musím přiznat, že se mi líbilo, co z něho vyrostlo, co se z něho stalo. I přesto, že tam je mnoho "i když". Bylo to vlastně svým způsobem překvapení, a to více směry. Hrozně mě bavil, jak byl oprsklý, vtipný, populární, chytrý a co vše dokázal. I jemu jsem musel držet palce, protože co si budem, on si to zasloužil. Nelíbilo se mi, jak s ním bylo zacházeno, jak v dětství, tak i v dospělosti jeho otcem. To tedy jakože ne. Řekla bych, že možná měl mouchy (jako každý), ale jinak byl úžasný. Jeho vztah k Lucii... ach. Taky nás přivedl na další postavu, respektive hrdinu dalšího pokračování a to zní taky velmi zajímavě, především tajemně.
Ti dva se zdáli jako dva rozdíly, ale ve výsledku se k sobě přitahovali, jak dva magnety. Hrozně se mi líbili jejich společné scény - největší procento toho nejlepšího. Vtipné, jiskřící, velmi zajímavé, a taky s přiblblým úsměvem na tváři, který jsem neustále měla. Šablonka takového toho od nenávisti k lásce mě prostě hrozně baví a užívám si ji. Paradoxně mě zmíňky o předchozích hlavních hrdinech nijak neberou a nezajímají, a tady tomu nebylo jinak. I když jsem je v jejich příběhu měla moc ráda, tady to tak nějak vyšumělo. Přednost měli Lucie a Tristan. Dokázali mě chytnou za srdce.
Děj se stále odehrává v Anglii, především v Oxfordu, točí se kolem důležité věci pro mnoho žen jako různá jejich práva a další možnosti, stejné jako pro muže. Nacházíme se především ve spolku, kde jsou čtyři mladé ženy a každá nám promítá svůj příběh, do kterého se stejnak vmontuje nějaký ten muž, který bude neodolatelným lupičem srdcí. Annabell a nyní Lucie svoje vyprávění světu předali. Teď čekám na Hattie a Luciana. Bože, jak já se těším. Catriona měla malinký prostor, ale v rámci tohoto směru mi ji bylo líto a upřímně i na ni jsem zvědavá, protože stále o ní nic pořádného nevíme.
Tohle bylo skvělé, hodně povedené, nemám nic proti. Milé, vtipné, oddechové, romantické - moje srdíčko zase bylo pohlazeno - ale taky opravdu neodložitelné a místy až záviděníhodné. Postavy jsem si velmi oblíbila a jejich romantický příběh byl moc hezký. Rozhodně mohu doporučit dál. Hodnocení je snad nad slunce jasné, ale kdyby ne, tak plný počet je povinnost. Opravdu se moc těším na pokračování, kterého se snad dočkám brzy. Povedená série. Krásné a já jsem spokojená, jen tak dál Evie. :)

30.07.2022 5 z 5


Jak svrhnout vévodu Jak svrhnout vévodu Evie Dunmore

Tohle znělo hodně dobře a už nějakou chvilku jsem po tom pošilhávala. Navíc i recenze a doporučení směřující pro fanoušky Bridgertonů přispělo svou hrstkou do mlýna, takže jsem už neváhala a pustila se do toho. Četlo se to vážně hodně dobře. Styl a tempo mi vyhovovali. Okamžitě mě to chytlo, takže se mi to rozhodně nechtělo odkládat, ačkoliv jsem třeba musela. Myslím si, že prvotní setkání s autorkou dopadlo víc než na výbornou.
Hlavní hrdinka Annabell se mi líbila. Jednalo se o prostou dívku, která si dokázala prosadit svou v tom čem žila a byla nucena dělat, a přidala se stále k hrstce žen, které si šly za svým - ať už vzdělání na univerzitě anebo právem volit. Celkem mě překvapilo a ve výsledku se mi dost líbilo, že si nesla tajemství z minulosti. Tohle se prostě v tomto typu literatury nevidí. Bylo to takové nové, netradiční. Stála si za svým, nebyla to žádná naivní husička, co by švitořila nebo usedavě plakala a obecně někomu lezla na nervy, přičemž jí každý zbožňoval. Naopak. Bavila mě a já ji musela držet palce, i když byla vykreslena jako fenomenální kráska. Dokázala mě mnohým překvapit - svými činy, rozhodnutími nebo odvahou. Nazvala bych jí velmi moderní mladou ženou, která se přibližovala současné době. Neměla jsem vůči ní žádné výhrady, skvělá hrdinka a byla mi blízká věkem. Žádná náctiletá, ale pětadvacetiletá slečna - a to bylo v té době!
Druhý hlavní hrdina vévoda Montgomery, Sebastian byl velmi na pohled tvrdý, nemilosrdný a chladný. Muž mnoha zásad, povinností, velkého vlivu a vztahy se samotnou královnou, a s velkým bohatstvím. Ačkoliv se to možná v té době bralo úplně jinak, v pětatřiceti toho dokázal opravdu dost. Jeho pozice byla opravdu vysoká. Včetně toho, že měl za sebou jedno manželství. To se mi zdálo také nové a originální, v tom podání. Získával si mě jednoznačně postupně. Bedlivě jsem ho sledovala a pokaždé, když si svlékl jednu vrstvu, mi přirostl k srdci víc a víc. Lhala bych, kdybych tvrdila, že to snad trvalo, nikoliv. Získal si mě celkem rychle. Trochu mi bylo líto jeho bratra Peregrina, jak se k němu choval, ale trošek to chápu. Však mě bavilo sledovat, jak náš ledovec taje. Moc se mi líbilo, co všechno dokázal učinit, z dobroty srdce, vůči Annabell. Bylo to gentlemanské, milé, překvapující a romantické.
Příběh byl zasazen do historické Anglie, kde se ženy snažily domáhat svých práv, a to především, když u rozhodování a moci byli pouze muži, kteří si ve velkém počtu mysleli, že ženy jsou výhradně jen na pár věcí a jejich mozek má opačné zákruty. Tedy vlastně nedostačující a omezená stvoření. Jako ženu mě to v tomto úseku krapet urazilo. Líbila se mi myšlenka Spolku sufražetek. O něm, jako tom čtyřlístku nebo spíše trojlístku zbylých, si ale ještě pořádně představu udělat nedokážu, zda se mi pozdává. Přítelkyně/členky: Hattie byla celkem milá a zamlouvala se mi, i když samozřejmě toho hodně o ní chybí, Catrione toho o sobě už vůbec moc neprozradila, takže obrázek nemám a Lucie se mi, přiznám se bez mučení, nijak nelíbila (a toho se trochu obávám, vzhledem k jejími příběhu v druhé knize). Taková až moc rázná, neexistuje nic než zapálení do jejich záležitosti, nepřístupná. Prvotně jsem si myslela, že je to nějaká stará protivná fanatička. Překvapení, stará není a protivná zatím také ne. No jsem zvědavá. Ta doba se mi v mnohém líbí, ale taky to byla ukázka, jak těžká, zlá a bezmocná mohla být. Jaký paradox - každá taková doba je. Jen je otázka, kdy je na ní pohlíženo.
Kdybych to měla shrnout - kniha se mi hrozně dobře četla, neskutečně mě bavila a líbila se mi. Historický románek, který mi vyčaroval úsměv na tváři a srdce romantika potěšilo. Rozhodně to není "klasická, prvoplánová, červená knihovna", na kterou se druhý den zapomene, protože takových příběhů jsou tisíce. Má to v sobě hodně neobvyklého až nového/originálního, tedy alespoň pro mě. Rebelky z Oxfordu mohu jednoznačně pochválit a doporučit. Oddechové, milé, romantické a především krásně napsané. Nemám žádné výhrady. Těším se na další díl a pevně doufám, že prvotní dojem z budoucí hlavní hrdinky byl opravdu mylný. S budoucím mužským hrdinou, věřím, bude ještě sranda, dle jeho mihnutí zde. Každopádně toto hodnotím plným počtem, rozhodně si to zaslouží. Povedené představení autorky, těším se, jaké bude to příště. :)

24.07.2022 5 z 5


Říše neřesti Říše neřesti Meghan March

Na závěr jsem se těšila a trochu mě mrzí, že jsem se k němu nedostala hned po přečtení předchozích dílů, a to pouze z jednoho důvodu, že mě ta vlna nadšení a zažrání do příběhu tak nějak opustila. Jenže to rozhodně neubralo na kráse knihy a já se k tomu stejnak zas dostala. Opět se to velmi dobře a neskutečně rychle četlo. Něco na těch krátkých kapitolách prostě je. Totálně mi vyhovují.
Hlavní hrdinku Tempe jsem na začátku tak moc chápala. Dostalo mě to stejně jako ji, ačkoliv jsem si říkala, že za tím něco přeci být musí, protože tohle není možný. Každopádně, přiznám se, skočila jsem na to a úplně mě to za ní bolelo. Jenže pak se to zlomilo a mě to vlastně ani nepřekvapilo. Jaký paradox. Je teda pravdou, že nechápu, jak rychle dokázala otočit/odpustit a fungovat. Sakra, mělo by to rozhodně trvat déle - takováhle rána pod pás se nedá prostě přejít. Upřímně jsem čekala, že bude trochu vyvádět, dělat uraženou a křičet, až přijde o hlasivky nebo použije násilí. Jenže se nestalo vlastně nic. Prostě to pominulo a přišlo srdceryvné vyznání. To mě lehce zklamalo. Však měla jsem jí i tak ráda, umělkyně, které se obrátit život vzhůru nohama a svým umem vystřelila až do nebe. Přesto všechno se stává vítězem, jelikož získává stokrát víc než o co přišla. Člověk jí i závidí.
Druhý hlavní hrdina Kane byl fajn, získal si mě dávno a získal si mě i teď potom průšvihu. Líbilo se mi, jak jí byl věrný, oddaný, ochranářský. Mé romantické srdíčko jen plesalo, takže mu musím připsat další plusové body. Docela mě překvapilo, že i na něj, tak chytrého člověka vzhledem ke zkušenostem a "povolání" někdo dokázal nastražit divadýlko - a že jsem byla dost překvapená. Bylo to drsné. Byl to zatraceně "cože?!" moment. Rozhodně jsem nečekala, že se z toho celého nebezpečného děje "kolem" vyvrbí zrovna tohle. Šílené pane jo. Jako velké překvapení. Závěr se mi líbil, a to především právě kvůli Kanemu. On si ho zasloužil. Jednoznačně. Srdce mi puklo a zaplakalo, když jsem dočítala poslední odstavce. Bylo to nádherné a správné.
Tentokrát příběh byl složený spíše z toho nebezpečí, které se snažili odhalit a konečně se s tím vypořádat. Také z toho, že ti dva tvořili normální romantickou dvojici a pak pár drobností kolem jako zavádějící zločinec, kamarádky Tempe či zmíňky o Keiře a Mountovi - musím říct, že ti dva poslední mě nijak nebrali. Jako jo, Mount, velký zvíře, který rozhoduje, zda budeš nebo nebudeš dýchat a jak dlouho, ale jako... koho to zajímá?! :D Tentokrát to nebylo o nich, i když se tu nacpali a svým způsobem především on tahal za jisté nitky. Však zpět k původnímu... Samozřejmě si autorka nemohla odpustit (a vlastně ji jako chápu, jelikož je na tom ta série stavěná) alespoň pár řádků plných pořádné erotiky. Však musím říci, že kdyby to tam nebylo, o nic nepřicházíme. Vlastně tahle kniha má jen jednu takovou scénu a jsem za to ráda. Kdybych neznala to předtím, tak možná i řeknu, že to bylo až nevhodné. Především proto, že se tím směrem ta kniha neřítila.
Celý příběh se mi líbil a bavil mě. Rozhodně jsem si ho užila, respektive celou sérii, i když se může zdát jako že je trošek přitažená za vlasy. Vlastně asi byla, včetně té první trilogie. Nemohla jsem se však odtrhnout, tolika si to drželo mou pozornost a tolika mě toho zajímalo. Např. mě ještě víc než v minulém díle zaujal policista Rix, takže bych se nezlobila, kdybych si i o něm přečetla. Každopádně příběh je velmi nebezpečný, odvážný, peprný a taky krásný. Autorka se nebojí a myslím, že se jí to podařilo, zase. Určitě věřím, že se s ní ještě někdy setkám.
Knihu jako závěr série bych rozhodně doporučila, nejen z důvodu, že po přečtení předchozího ji prostě musíte mít okamžitě v ruce, ale taky z toho, že se povedla. Největší úsměv mi vyvolal epilog a pár jeho posledních řádků, musím znovu vyzdvihnout. Tohle se zatraceně hodně povedlo. Hodnocení pokračuje na vysoké úrovni, takže plný počet. Jsem spokojená a užila jsem si to. Těším na něco dalšího. :)

18.07.2022 5 z 5


Naše zakázané vášně Naše zakázané vášně Chloe Gong

Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Líbila se mi anotace, představa, že se jedná o retelling Romea Julie, taky svoje dělala ta chvála kolem a nesmím zapomenout i na hezkou obálku. Jak se mi ale dostala kniha do rukou a já začala číst, pomaloučku mě zaplavovala studená sprcha a zklamání. Četlo se to ve směs dobře, takže když jsem se do toho dala v době, jakože už bych to měla dočíst, tak mi stránky relativně utíkaly. Jenže neměla jsem problém knihu odložit a několik týdnů chodit jen okolo, aniž bych se jí dotkla. A to bylo špatně. Nic mě na ní již nelákalo.
Hlavní hrdinka Juliett Caiová byla taková neslaná nemastná. Nedokázala jsem si ji nikterak oblíbit. Prostě ty sympatie neměla. Byla to jen náctiletá holka s rolí následnice gangu Šarlatových, která si hrála na drsňačku. Nemůžu říct, že by neměla problém kohokoliv zastřelit. Brala tenhle úkon fakt záhadně - tak automaticky. Bylo jí to tak nějak jedno, že je v roli "násilníka" a vraha, moc si z toho vrásky nedělala. Ale na druhou stranu, zase lítala po městě, aby ho zachránila. I když asi možná jen z důvodu, aby měla komu šéfovat. Byla taková rozpolcená a myslím, že ani já ani ona si nemohla vybrat co z toho. Každopádně jsem jí jen sledovala, nedokázala jsem se do ní vcítit. Byla taková... zvláštní.
Druhý hlavní hrdina Roma Montagov, z gangu Bílých květů na tom byl mnohem lépe. Ten kluk měl emoce a city, které uměl dát najevo. Někdy mu nejspíš byly dost na obtíž, protože na tom byl bit, ale já jsem si ho o to víc cenila. Proto jsem mu fandila a oblíbila jsem si ho. Byl to vlastně takový opak Juliett, a to snad ve všem. Bylo mi ho líto, protože to neměl jednoduché, ve svém postavení, rodině. To, co mezi sebou předváděli se moc romantice nepodobalo. Respektive ta linka je velmi slabá. Nenávist-nic-pusa - to se vážně nedá počítat. Velkou roli tam hraje to "hlavní", co se děje okolo. Takže mám dojem, že to nejen mohlo být lepší, výraznější, ale že se to snad schválně upozaďovalo. Škoda.
Malinké místo tam dostali i bratranci/sestřenice nebo spíše další články gangů (Benedikt, Marshall/Kathleen, Rosalind) hlavních hrdinů. Bylo tam nastíněno cosi, co by mě třeba zajímalo, ale samozřejmě odpovědi jsem už nedostala. V jednom případě si mohu domyslet a není to tak těžké, v tom druhém je to naprosto nemožné odhadnou. Autorka si tak nějak připravila půdu pro další díl, aby nás mohla napínat. A to nejen v tomhle odvětví.
Co se týče děje - přiznám se, nečekala jsem, že to bude mít fantasy prvky a taky to možná způsobilo, že mi to na jednu stranu přišlo jako blbost. Fantasy mám ráda, nemám s ním problém, ale taky se to opravdu nepovedlo. Nějak mi to nesedlo, aby do reálného světa, a hlavně bez nějakého upozornění, že se něco takového v té knize objevuje, přiběhlo cosi jako brouk, který působí smrt. To okolo ještě beru jako Paula, ale to hlavní - dost přitažené za vlasy. Taky kniha dost obsahovala politiku, která se mi zdála moc protlačovaná a upřímně mě nezajímala, nebavila. Věřím, že kdyby autorka něco ubrala, něco rozvinula a to fantasy trošek líp vymyslela, stačilo by to učesat a je z toho skvělá kniha. Hlavně, jedna by nejspíše stačila. Jasně, půda je připravená a nebudu lhát, vážně mě zajímá, co bude dál, ale... trošek se toho obávám.
Kniha mě navnadila, ale ve finále jsem se zklamala. Těšila jsem se hlavně na romantiku uprostřed znepřátelených a nenávidějících se gangech v daleké Šanghaji v roce 1926 a dostala jsem z toho tak drobky. Z dvou hlavních hrdinů se mi líbí jen jeden, děj je protnut politikou či ukázkou kolik jazyků/dialektů kdo umí (trošku mi vadilo, že nebylo i připsáno/přeloženo, co ta sdělení znamenají), hromadou mrtvol, litry krve, vypočítavosti, peněz, podnikání, strachu a vrahy. Opravdu si myslím, že se z toho mohlo vykřesat víc a hlavně něco úžasného, protože co si budeme, jako potenciál to mělo. Tahle podané se mi do toho moc nechtělo a celkem mě to mrzí.
Ohledně doporučení, pro mě je to hrozně sporné, takže každý musí zvážit, zda do toho jít nebo ne. Hodnocení je taky oříšek, ale nechám to na středu. Bohužel mě nic nedokázalo vystřelit výše a bohudík ani srazit níže. Čekala jsem víc. Vzhledem ke konci a jasnému druhému dílu jsem na to zvědavá, o tom žádná. Podívám se na něj, ale budu k tomu přistupovat již s vlažnějším přístupem.

18.07.2022 3 z 5


Rozzlobený bůh Rozzlobený bůh L. J. Shen

Na Rozzlobeného boha jsem se neuvěřitelně těšila, a to z mnoha důvodů. Chtěla jsem se dostat zpět mezi tu smetánku v Todos Santos, k těm postavám, které byste měli nenávidět, přesto je milujete a taky jsem byla zvědavá na syna Viciouse, který je stále můj nejlepší a nejoblíbenější favorit (na prvního hříšníka se prostě nezapomíná), co se týče předešlé generace. Kniha se četla neuvěřitelně skvěle, autorka si udržela svou vysokou laťku, ať už na čtivosti nebo stylu. Nedala se jen tak odložit, příběh mě úplně pohltil. Jen těžko říct, který pohled na věc z těch dvou postav byl lepší. Bylo to výborné i přesto, že mě to dokázalo zničit a následně zase scelit. Neuvěřitelná série.
Hlavní ženská postava byla Lenora, se kterou jsem se už letmo potkala v předchozím díle. Tu holku jsem si fakt oblíbila. Vyčnívala svou povahou, vzhledem, ale přitom byla ona ta nejnormálnější v celém tom zatraceném městě. Líbila se mi, že ačkoliv se stranila a nechtěla se pouštět do těch šíleností, tak když už se do toho středu dostala, dokázala vzdorovat, bojovat a byla hrdá. Lenny se nenechala zlomit a jela si tu svou. Byla mi blízká a musela jsem jí fandit, protože to samozřejmě neměla úplně růžové. Byla to umělkyně s velkým srdcem, která si nenechala nic moc líbit a hlavně to měla v hlavě srovnané. Musela jsem jí držet palce, ať už u svých vrstevníků anebo i s rodinou - její táta mě trošek mrzel. Měla jsem jí ráda a nenašla jsem na ni nic, co by mi mělo vadit. Byla silná.
Druhý hlavní hrdina - Vaughn Spencer, syn Viciouse, na kterého jsem byla tak moc neskutečně zvědavá a svým způsobem přitahovaná. Protože jsem věřila, že ze svého šíleně-úžasného otce má toho víc než dost. Měl v první řadě děsné jméno, to ať se na mě nikdo nezlobí. Však, to stranou. Ten kluk byl sice svému otci podobný, ale přitom byl úplně jiný. Byl nebezpečný, chladný, šílený, uměl ranit, aniž by mrkl, ale přitom měl v sobě toho tolika dobrého, že si absolutně neuvědomoval, že své dobré srdce má pohřbené v té temnotě, respektive, že existuje. Dokázal mě překvapovat - nemile, že jsem myslela, že to nemůže nikdo myslet vážně, ale i mile, že jsem přece jen věděla, že je úžasný. Byl tak rozpolcený, pevný a bez ohledu jakým směrem smýšlel, tak i zásadový, vycvičený. Nemůžu si pomoc, ale líbilo se mi, když vypěnil, pekelně žárlil, byl majetnický a dle toho nerozumně vyváděl. Jako když z ledovce vyšlehnou plameny. Název sedí, rozzlobený bůh, kterého jsem si zamilovala. Každou další kapitolou jsem se k němu dostávala blíž a blíž a to, co jsem odhalovala, mě zraňovalo za něj - tohle jsem vážně nečekala. Zasloužil si něco lepšího, proto jsem mu musela držet palce a není divu, že si mě zcela získal.
Příběh se napůl odehrává ve slunné Kalifornii, ve městě Hříšníků a pak ve chladnější Anglii, na hradě. Je plný bolesti a lásky, ačkoliv její forma je různá. Autorka se prostě nebojí zapojit závažné téma. To, co se tam dělo byl zatracený hnus a to, co se stalo Harrymu... nejsem si jistá, zda to pro něj nebylo málo. Na jednu stranu jsem ráda, že se toho činu chopil nakonec Baron a na druhou, že si vlastně ani on na jeho poměry nepošpinil až tak ruce. Hlavní zbraní byla slova. A ty jsou mocná. V celém příběhu. Všude. Ta kniha mě dostala, neskutečně mě bavila, vážně jsem si tu přestřelku, nenávist, škodolibost a vlastně to, že bez sebe tak nějak nemohou být mezi hlavními postavami užívala. Neustále mě jejich chování překvapovalo. Některé události (ačkoliv na to já prostě nemám čuch nikdy) jsem dokázala odhalit, ale nevadilo mi to. Příběh těch dvou mě chytl za srdce, donutil krvácet, ale taky vyvolat úsměv a jo, na konci vyloudit i slzu.
Samotný konec, jakože fakt jen pár posledních stran, nemůžu si pomoci, se mi zdál trošek urychlený, což mě lehce zamrzelo. Samotný epilog, jasně, dalo se čekat, že bude natřen na růžovo, když celá kniha je jedna velký hluboká čerň. Bylo to milé, hezké, sladké a romantické. Jo, láska dokáže změnit, ale u malého Spencera se mi to zdálo až moc? Přesto si vyloženě nestěžuju. Zasloužili si to. Když to beru zpětně, prožila jsem příběhy jejich rodičů a bylo mi líto, že to skončilo. Měla jsem však příležitost si užít ještě životy jich jako dětí a byla jsem šťastná. Jenže teď už jsem vážně došla na samotný konec a láme mi srdce, že to všechno už opravdu skončilo. Celek byl víc než excelentní.
Bylo to skvělé. Líbilo se mi to, postavy jsem si zamilovala, držela jim palce a prožívala to s nimi. Bylo to šílené, možná i místy přitažené za vlasy, ale bylo to přesně to, co jsem chtěla, potřebovala a náramně si to užila. Byla jsem zase sražená na kolena, oloupená o srdce, které mi nejdříve bolestivě zlomili, ale stálo to za to. Jednoznačně doporučuju, tady není nad čím přemýšlet. S hodnocením... přiznám se, měla jsem velká očekávání, díky mnoha faktorům. Nejsem zklamaná, naopak, jsem nadšená. Jen možná ten malý kazík, který mě osobně potkal na samotném konci, možná jsem i Vaughna čekala brutálnějšího a nejspíše i vůči ostatním dílům musím lehounce seškrábnout. Přesto 4,5* je stále nádherné. Autorce se klaním, patří mezi mé oblíbence, že něco takového vytvořila a je nad slunce jasné, že se s ní ještě mnohokrát ráda setkám. :)

15.07.2022 5 z 5


Toužím po tobě Toužím po tobě J. T. Geissinger

Na další, respektive (bohužel) poslední díl jsem se moc těšila, jelikož mi autorka slibovala skvělé počtení, u kterého se budu nejen bavit, jak je u ní zvykem z předchozích dílů. A přesně to jsem také dostala. Četlo se to naprosto výtečně, samo a hrozně rychle. Těžko jsem knihu odkládala, když jsem musela a ani jsem nedokázala odložit přitroublý úsměv na tváři. Styl byl výborný, dokonale mi seděl včetně samotného humoru. Kniha byla napsaná z pohledu obou postav, což je vždycky fajn, jen mě možná trošek mrzí, že mužská postava neměla tolika prostoru. Však to neznamená, že by to bylo snad o to horší - to ani omylem.
Hlavní hrdinka Kimber měla teda zatracený pech. Tohle by totiž nikdo nevymyslel, ani kdyby chtěl. Vesmír ji fakt dost nenáviděl. Sešlo se jí najednou hned několik fatálních a fakt velkých katastrof, se kterými se musela porvat a docela se divím, že neskončila na dně láhve nebo hůř. Přeci jenom byl to opravdu mazec. Bylo mi ji dost líto, ale zase jsem ji musela obdivovat, jak se k tomu stavěla a dokázala se s tím vypořádat. Tu ženskou jsem si oblíbila hned zkraje, takže jí člověk musí držet palce. Líbil se mi její charakter, prořízlá pusa a její výhružky, že někomu může natáhnout. Líbil se mi její kamarád Jenner, a dokonce i Brad - rozhodně překvapil, i když se pak prezentoval v takovém až naivním a hlupoučkém duchu. Ale co. Bavili mě.
Druhý hlavní hrdina, Ital, markýz (hrabě) Matteo Moretti - jako to jméno prostě zní - si mě získal snad hned na začátku, jak o něm bylo řečeno. Jednoznačně musím říct, že mě překvapil, a to hned několika směry. Především tím, že byl prezentovaný jako klasický nádherný a bohatý bůh či lamač srdcí. Jenže takový (já vím, klišé) nebyl. Úplně se tak nechoval, co se týče minulosti a v přítomnosti byl naprosto někdo jiný. Působivý, cílevědomý, hodný, citlivý, zranitelný, ochranitelský a temperamentní. Tolik a daleko více. Když jsem se dozvídala o téhle jeho povaze/stránce zjistila jsem, že mi naprosto nepozorovaně ukradl srdce. Ach bože. Cítila jsem, po dlouhé době u hlavních hrdinů obecně, že je dobrý skrz na skrz a úplně mě to dostalo. Jeho matka byla dlouho nedostupná a pořád jsem nevěděla, zda je ZM nebo ne. Nakonec mě fakt překvapila a jsem vlastně hrozně ráda. Velmi milé a možná i nečekané překvapení.
Příběh se jevil jako pohádka, milionkrát zmíněno. Byla to vlastně taková pohádka a přesto nebyla, jelikož se to skoro ve všem úplně vymykalo ze standardů. Popelkovský "syndrom" z návrhářského světa módy, jak americké děvče do Florencie přišlo. Musím přiznat, že to bylo skvělé čtení. Hrozně se mi to líbilo, bavilo mě to, bylo to vážně vtipné, milé, šílené, krásné, odpočinkové - pohádkové. Romantika jak vyšitá. Postavy jsem si zamilovala, mnohé překvapily. Velmi povedené. Nemám absolutně žádnou výtku. Pevně doufám, že se s autorkou ještě setkám, stojí to vážně za to. Zatraceně dobře umí.
Takže co se týče hodnocení, jednoznačně plný počet hvězdiček a jednoznačné doporučení, ve svém žánru si to rozhodně zaslouží. Povedené. Užila jsem si to a jsem zcela spokojená, s tím, co jsem dostala. :)

12.07.2022 5 z 5


Až nás pravda spojí Až nás pravda spojí Emily D. Beňová (p)

Tak na toto jsem čekala takovou dobu! Nemohla jsem se dočkat, až mi to konečně dorazí v češtině a tadááá, je to tu. Po cca roce jsem dostala do rukou tolik potřebné pokračování, které bylo vážně nutností, zvláště po tom šíleném konci prvního dílu a rozhodně jsem neváhala. Všechno šlo stranou a začala jsem číst. Styl i tempo mi vyhovovalo, bylo to čtivé, nikterak uspěchané, vítám střídání pohledů postav a přiznám se, nějak to uteklo, až mi to je líto. :) Velmi rychle jsem se dostala do toho světa/děje knihy zpět k hrdinům, i když jsem měla velkou pauzu. Tentokrát oceňuju i překlad, respektive už jsem se nesetkala s tím, že by některé složení slov ve větě nedávali vůbec smysl jako tomu bylo v první knize. Překlepy pominu úplně, jsou ale neřeším.
Hlavní hrdinka Eleanor byla bohužel stále tak naivní, jak si pamatuju. Místy mi to až vadilo, jelikož si tím akorát ubližovala a taky jsem si říkala, že nikdo tak hloupý v takovém světě a době být už nemůže. Že ji to, co má za sebou snad naučí. Marně. Norin byla jasný důkaz, však na druhou stranu někdy vystoupila zase dost sebevědomě a rozumně. Takže jsem byla trochu na vážkách - kým vlastně je. Ale i tak jsem jí měla ráda a musela jí prostě držet palce, i když jsem jí spíše litovala. Neměla to vůbec jednoduché, respektive to, co zakusila bylo smutný a zatracenej hnus.
Druhý hlavní hrdina Collin byl fajn, sice se trošek v názoru na Eleanor, že je jen zlodějka, opakoval, až to bylo přehnané, respektive otravné, ale nejspíše o něm nemůžu říct křivého slova. Měla jsem ho ráda, byl to vlastně dobrý chlap a jen jsem sledovala to dění. Doma zažíval trochu dusno. Od sestry, kterou bych nejraději kopla pořádně do hlavy, a to na konci s obratem to vážně nespasila. Neuvěřitelně mě štvala. I babi byla jednou pro, pak proti - takovou si ji nepamatuju, i když na vině může být jen a jen moje hlava a ne samotná postava. Nějak se mi to nepozdávalo. Včetně toho, proč jí sakra říkají křestním jménem. Nebylo to, já nevím... normální/příjemné?A to nemluvím o Jamiem - to bylo velké, šokující, překvapivé zatraceně! Co to sakra...?!
Společně jako "páru" jim to šlo. Ze začátku se mi líbilo, jak se vlastně odmítají, a to vždy pro dobro toho druhého. Jasná známka, že ti dva měli srdce na správném místě. Trošku se pak i snad škádlili, což mě bavilo. Musím snad jen vytknout, že prohlášení, že se do sebe zamilovali, bez ohledu na situaci a komu to tlumočili, byla neustále na stole. Bylo to hezké i odvážné, ale když už to bylo po stopadesáté a stále to nekončilo, stalo se to krapet otravným. Nač omýlat jednu a tu samou informaci stále dokola? I mě jako velkému romantikovi to pilo krev. Škoda.
Příběh hezky odsýpal, nebylo nic co by drhlo, bylo nudné či stálo. Bavilo mě to a líbilo se mi to. Byly bohužel situace, jak jsem již nastínila, že se něco opakovalo a nemělo to konce, však přežít se to zase dalo. Dokonce to nebyla jen "nějaká" romantická záležitost jak chudá potkala prince, ale dostalo se tam i dost nebezpečí a vážna. To, co se stalo na konci mě málem položilo na lopatky. Kriste pane. Nevědět, že je ještě jeden díl, tak balím na výlet na Slovensko. :D Každopádně musím se přiznat, že tady mám dost velkého tucha, kterým směrem se to potom vydá, a čímž se vysvětlí tenhle šílený konec. Tak jsem jen hodně zvědavá, jak moc se (ne)trefím. :D Ale jinak skvělá práce.
Hodnotila bych asi takto: Tenhle díl, ač druhý rozhodně netrpí syndromem vycpávky. Užila jsem si ho a slupla ho jak malinu. Miniaturní výhrady a mušky na kráse by se bohužel našli, ale není to nic, co by snad zkazilo celkový dojem z příběhu, který mám teda jinak výborný. Líbilo se mi to - hodně, bavilo, dokázala jsem to s hrdiny prožívat, umělo mě to chytnout za srdce, šokovat a konec mě vážně rozsekal. Jsem tak šťastná, že je na zadní obálce spoiler, že bude i třetí díl přeložený do češtiny. Nemůžu se dočkat, protože tohle je prostě tradiční "infarktové" ukončení. Nemám problém doporučit, hodnocení maličko seškrábnu, ale stále nádherných 4,5*. Těším se na finále, snad bude dřív než za rok! :)

08.07.2022 5 z 5


Hon na knížete Draculu Hon na knížete Draculu Kerri Maniscalco

Drákulu jsem vzala takřka hned potom, co mi stihnul dorazit. Nemohla jsem se dočkat, vzhledem k tomu, že Jack Rozparovač mě neuvěřitelně bavil a obecně si mě autorka získala levou zadní, a to i svou druhou sérií, která je mimochodem úžasná. Četlo se to skvěle a taky rychle kvůli napětí a chtíči znát odpovědi, které celou knihu doprovázejí, díky tempu to hezky odsýpalo, a to kniha není žádný špejlík. Styl mi seděl, líbilo se mi, že do knihy bylo vsazeno i mnoho obrázků či dopisů - hned ta kniha byla graficky hezčí. Baví mě i to, že je to směska několika žánrů jako horor, detektivka nebo romantika - jako malá třešnička na dortu. Je to hezky nakombinované a tím pádem čtivé, takže jsem ráda, že jsem na tuto záležitost/autorku natrefila. Považuji to za něco nového, originálního, co tu (alespoň pro mě) ještě nebylo, a toho si cením.
Hlavní hrdinka Audrey Rose byla opět báječná. Neohrožená, zvědavá a cílevědomá mladá žena potýkající se s naprosto netradičním děním na hradě/škole v Rumunsku. Nenašla jsem zde nic, co by mě na ni obtěžovalo, ba naopak, měla jsem ji ráda a držela jí palce. Ze začátku nebylo divu, že není ve své kůži, potom, co se stalo v Rozparovači. Přesto se postupem času z toho dostala, nebo se zaměstnala natolik, aby tuhle vzpomínku ukryla do pozadí, a pěkně po hlavě se vrhla do dalšího případu, který byl taky pěkně šílený. A navíc začal ještě v zárodku samotného začátku. Obdivovala jsem tu její odvahu - v lese, hradě, v tunelech a taky vlastně ve společnosti. Kamkoliv bych vlezla já, byla bych strachy bez sebe a zvláště v té době. Jako klobouk dolů. Ostatní postavy, které se kolem ní motaly mě zas tolik nezaujaly, i když na pár by se nějaký názor našel.
K dámě patří i neodmyslitelně její protějšek - Thomas Cresswell. Vtipný, nadaný, sebevědomý, starostlivý mladý džentlmen, do kterého jsem se zase o kousek víc zamilovala. Neskutečně mě ten hoch baví a užívám si jeho scény. Dokáže vyloudit úsměv na tváři, i když se to vážně nehodí. Tomu říkám talent. Skvělá povaha. Dozvěděla jsem se o něm něco z jeho historie a musím říct, že mě to dost překvapilo - opravdu zajímavá spojitost s celým příběhem. Zajímavé bylo i to s jeho sestrou - spolek i vztah. Možná, ale to už jsou krapet vybájené romantické představy, bych si něco představovala s Nicolaem či s Dăneştiem - nějaké větší rozepře třeba. Thomas byl celou dobu samozřejmě skvělý, ale jako pravá romantička musím podotknout, že nejvíc nejlepší byl na samém konci příběhu, kde se trošek víc věnovali té romantice a jejich vztahu, ačkoliv to vůči celku bylo opravdu skrovně po málu. Byl až kouzelný.
Celý příběh byl neuvěřitelný, stalo se tam toho tolika a dávalo to smysl. Neměla jsem pocit, že by to bylo přitažené za vlasy či holý nesmysl. Rozhodně skvěle vymyšlené a podané. Osobně bych shořela jak papír být "detektivem", natož "odvážným". Příběh byl opředen mnoha tajemstvími, smrtí, historií. Neustále se něco dělo, nebyla chvíle, kdy by napětí zmizelo anebo se objevilo něco nezáživného. To vůbec. Líbí se mi i doba, do které je příběh zasazen a vlastně i to (vy)chování. Jedná se pro mě o netradiční knihu v porovnání s tím, co běžně čtu a hrozně jsem si jí užila. Bavilo mě to a fakt mě to zajímalo. Nemám nic, co bych vytknula. Tady ta práce se hodně vydařila. A to nezmiňuju rozuzlení a odhalení. Mojí reakcí bylo něco jako "cože?!". :D
Rozhodně musím hodnotit plným počtem, jednoznačně doporučuji, protože je to vážně skvělé. Čtivé, zajímavé, báječné hlavní postavy, jiné století, několik žánrů v jednom s kapkou romantiky, která je hrozně milá. Kniha dokáže pomotat hlavu, napnout kšandy, rozesmát, vylekat/odradit, ale i zahřát u srdce. Nemůžu si stěžovat, jsem vážně moc spokojená a už se nemůžu dočkat na další dobrodružství za velkou louží. Už aby to bylo, protože se hrozně těším! :)

08.07.2022 5 z 5


Temná kněžka Temná kněžka Margaret Rogerson

(SPOILER) Na knížku jsem se celkem těšila, autorka se mi zalíbila již ve své předešlé knize, znělo to nově, originálně s hezkou obálkou, a i když jsem se obávala jedné věci, šla jsem do toho takřka hned, jak jsem mohla. Musím autorce jednoznačně přiznat a také obdivovat tu její čtivost. Myslím, že i kdyby sepsala obyčejný popis o nezmarovi, zhltla bych to jak malinu. Její styl je v tomto směru unikátní, místy jsem se nemohla odtrhnout, i když občas byla místa o skoro ničem.
Hlavní hrdinka Artemisie byla dost zvláštní, přesto jsem si ji postupem času a činy oblíbila. Jednoznačně mi jí bylo líto, co se jí stalo jako dítěti a vlastně i tím, co bylo dál, i když pro ní to byla výhra. Líbil se jí takový život, chtěla ho jako jeptiška. Artemisie byla ukázkou toho, jak se z nenápadné holky stane hrdinka obřích rozměrů, takovým tím z ničeho nic. Neměla ráda davy lidí, přesto pro ně bojovala, dobrovolně a ochotně. Měla můj obdiv. Ačkoliv se nemůžu rozhodnout, zda si svou roli upřímně a možná sobecky užívala či nikoliv. I když nám toho dost odhalila za své vyprávění, věřím, že to není všechno, že dost toho skrytého zbývá. Rozhodně to není postava, která by měla otevřené dveře do svého nitra.
Patřilo to k tomu, aby hrdinka, kterou velebili za světici měla své věrné pomocníky - Margaret, Charles, Jean, potažmo kapitán a vlastně i samotný Přízrak. Jsou to postavy, které nejsou vykresleny do hlouby, respektive natolik dobře nejdou poznat, přesto jim držíte palce a svým způsobem si je i oblíbíte. Margareta mě mile překvapila. Jeana mi bylo líto. Leander byla postava, o které jsem pořádně nevěděla,co si myslet. Postupem času se vybarvil jako jasný nepřítel, průběžně překvapoval, a to poslední bylo, že z něho byla úplně jiná postava. Ani u něj si nejsem jistá, zda doopravdy víme, že ho známe. Každopádně jistá lítost na konci k němu mě neminula a také jsem asi něco čekala. Něco víc. Něco dalšího. Něco prostě, což bohužel nepřišlo. Ale autorka si rozhodně nechala s touto postavou vrátka otevřená, takže těžko říct, co by nás ještě mohlo potkat.
Druhý hlavní hrdina v tomto příběhu by se dal považovat za Přízrak - Rathanaela, i když tomu tak doopravdy asi není, a to jediné místo je obsazené prostě a jednoduše Artemisií. Ani u něj nebyla výjimka v tom, že člověk dlouho neví, co má za lubem, podezřívá ho a pak mu nakonec po čase věří. Asi mě překvapil tím, že nebyl horší, přeci jenom vše nasvědčovalo a vykreslovalo ho jako zlo velkého kalibru. Opak byl pravdou. Bylo to něco, co jsem si oblíbila, a to z mnoha důvodů jako sarkasmus, lidské chování, svědomí i ochota pomoci a že mu na hrdince/nosičce záleželo.
Autorka vystavěla nový, originální a zcela zajímavý svět plného duchů mnoha kategorií a nebezpečí. Líbil se mi a bavil mě, ohledně tohoto nemám výtky. I když se mohlo zdát, že prostředí chrámů, kostelů, jeptišek, zpovědníků a jim podobným bude nudné, tak to tak není. Je to hodně dobře vykreslené a podané. Děj byl doslova natřískaný akcí, pořád se něco dělo, pořád se něco řešilo, hrdinka to neměla ani minutu růžové, bylo to plné nebezpečí, nevědomosti, strachu. Stalo se tam toho hodně, ale nebylo to přeplácané, mělo to smysl.
Co se týče nějaké romantiky. Někdo tvrdí, že tam není a někdo, že ji tam drobátko cítí. Pravdu mají obě strany. Obecně tam romantiku žádnou nehledejte - obecně není mezi kým. V tomto směru příběhu/světě nejde o city, ale o přežití. Přesto ji tam někdo může vidět u zvláštní dvojice jako Artemisie a Přízrak anebo dokonce Artemisie a Leander. Ta domněnka vzniká u romantických duší - viz. já. :D Převážně jsem věděla, že tam není, ale přesto jsem tomu odmítala věřit a doufala jsem každou kapitolou. Na konci se mi zdálo, že tam nějaké drobky jsou - těžko říct, zda záměr autorky nebo moje holá dedukce. Vzhledem k tomu, že bych si to přála a řádně se mi toho nedostalo, tak se cítím lehce zklamaná. Ale obecně to není nic, co by nějak poškodilo celek. Někdy romantika není zapotřebí, aby kniha byla skvělá. I když si to moc přejeme.
Na závěr. Kniha se mi moc líbila, bavila mě a dokázala jsem si ji užít. Má neuvěřitelnou čtivost a styl. Je to něco nového, neokoukaného, co má velký potenciál a pro začátek byl hodně dobře využit. Dost mě toho zajímá - co bude dál a pár postav a možná případné vztahy. Závěr dává naději a ukazuje otevřená dvířka. Neumím si představit, jak tohle dopadne, je to totiž naprosto nepředvídatelné. Doporučila bych, hodnotím možná lehce odrbanými 4*, jelikož za sebe jsem pár kazů a výtek bohužel našla. Rozhodně ale mohu říct, že se těším, když nás potká pokračování, a pevně věřím, že se tomu tak za nějakou dobu stane. Už teď jsem zvědavá. :)

14.06.2022 4 z 5


Bouřlivá noc Bouřlivá noc Elle Kennedy

Dostala jsem se k poslednímu dílu série a jsem velmi potěšena, že se to neslo v podobném duchu jako druhý díl, tj. bylo to skvělé. To znamená, že to mělo báječnou čtivost, styl, skutečný projev Elle i sympatické postavy. Musím říct, že mě to bavilo snad ještě více, ale jen o chlup, než druhý díl. Bylo to vtipné a mělo to dost úsměvné okamžiky. Sice to byla ta stejná šablonka, již potřetí, ale nevadilo mi to.
Hlavní hrdinka Brett byla oproti předchozím děvčatům dost jiná. Taková drsňačka s tetováním, co pocházela z jiného prostředí a i vlastně řešila odlišné věci. Asi jsem to nečekala oproti tomu, co jsem už zažila, ale byla to rozhodně dobrá, vlastně příjemná změna. Ta holka se mi líbila a neměla jsem problém si ji oblíbit. Možná jsem od ní především v začátku, když se zjistilo, že se znají ze střední, čekala něco víc - v jakém směru se jejich příběh potáhne, respektive, že už se v minulosti jejich osudy zkřížili, třeba -, ale nevadilo mi, když nic takového nepřišlo.
Druhý hrdina AJ - Adam James, na kterého jsem čekala mě teda také dost překvapil. Měl dost smutnou a taky snad nejzajímavější linku z těch třech kamarádů vlastnící klub Hřích a rváčů. Oblíbila jsem si ho už v předchozí knize a tady dvakrát tolik. Tak nějak jsem asi nečekala, že je ve skutečnosti někdo jiný. Nebylo to však špatné, naopak. Bylo mi ho i dost líto. Také ve věci jeho rodičů - nechovali se dvakrát hezky a hlavně fér. Dokázal mě každopádně pobavit, především zážitkem z jeho mylné návštěvy podniku. Líbil se mi jinak jeho charakter, slušnost, ochranářství, věrnost, ale i hravost. Trochu mě zarazilo, že ho vlastně neznali ani jeho nejlepší kamarádi, že jim nic osobního neřekl. Musím i přiznat, že mě trochu nakrkla Darcy, která se najednou namontovala tam, kde neměla absolutně co dělat. Nevěřila jsem jí ani co by se za nehet vešlo, že by snad žárlila, když vím, co vím. Ne, ne. Tohle bylo mimo, totálně.
Za mě se jedná o nejlepší díl, vážně. Byl hlubší tématem, v rámci žánru a celé série asi nejlépe zpracovaný, i když ani druhý díl nezaostává. Tady také autorku dobře poznávám. Samozřejmě, mohlo by to být ještě lepší, kdyby knihy měli více stránek a více prostoru, však to, co jsem dostala do rukou je i tak velmi povedené. Líbilo se mi to, bavilo, jsem spokojená. Samotný konec, respektive epilog se mi zdál zbytečný. Dozvěděli jsme se "radostnou" novinku/fázi života prvního páru, a vzhledem k tomu, že mě nijak nenadchnul a nezískal si, bylo mi to jedno.
Knihu mohu určitě doporučit a myslím, že si zaslouží plný počet hvězd v rámci hodnocení. Nejlepší díl, ačkoliv druhý těsně šlape na paty. O prvním škoda slov, to byl fakt průšvih prostě, ale i tak nejspíš sérii jako celek nemám problém pochválit a doporučit dál - v rámci možností. Bylo to milé, oddechové, vtipné a dosti a četně peprné. No ale, proč ne. :)

09.06.2022 5 z 5


Skandální noc Skandální noc Elle Kennedy

Druhého dílu jsem se upřímně celkem obávala vzhledem k té pohromě v knize první. Musím ale říci, a jsem za to moc ráda, že toto byl obrat o 180° v rámci možností. Musím přiznat, že na styl jsem si přivykla a bylo to vlastně fajn. Bylo to tím pádem čtivé včetně střídání pohledů postav. Stránek bylo o trochu více, a tak hned bylo znát, že je to o něčem jiném. Možná i tentokrát to podání příběhu bylo jinačí, a proto to vyznělo stokrát lépe. A skoro jsem se nemohla odtrhnout, jak mě to bavilo a líbilo se.
Hlavní hrdinka Darcy byla fajn holka, nebyl to ten typ (díky bohu), co by to hrál na obě protichůdné strany (jako Skyler), proto jsem neměla problém jí uvěřit. Docela se mi líbila a neměla jsem s ní problém. Byla podaná jako ta správná paní učitelka, co si ze svých vlastních pravidel nic nevzala a nebylo to zrovna špatně, v rámci toho všeho. Byla místy odvážná, např. uprostřed farmářského trhu se navzájem ukájet, no ale proti gustu... :D Měla za kamarádku i postavu z minulého dílu Sky - a musím prostě říct, že byla mimo. Bez ní by se to fakt obešlo.
Druhý hlavní hrdina Reed byl tentokrát chlap (oproti Gageovi), který si mě totálně získal, až ukradl srdce. Neměla jsem s ním jediný problém, ba naopak měla jsem ho ráda a fandila mu. Bylo nad slunce jasné, že není úplně tím, kým se prezentuje. Drsňák, rváč a snad děvkař, ale se srdcem na správném místě. A taky bylo jasné, že z ujednání o aférce bude něco víc. Ani tady mě jeho nejlepší kamarád Gage nebral, naopak mě zajímal AJ. Místy mi přišlo, že se k němu nezachovali pěkně, především Darcy párkrát měla blbý kecy. Bylo mi ho líto. Však z toho mála můžu říct, že je fajn - a tak se moc těším na jeho příběh. Taky se mi líbilo, jak si Reed "vzal pod křídlo" Devona. Bylo to milé.
Příběh nebyl, ruku na srdce, nic originálního, z čeho bych si sedla na zadek. Je to prostě ta milionkrát použitá šablona, ale stejnak pořád dobře funguje a samozřejmě fungovat bude. Tady můžu jednoznačně říci a nevím, zda to bylo tím, že bylo o pár stránek víc nebo to bylo pojaté úplně jinak, že jsem v tom už Elle poznávala. Jako kdyby předtím měla dovolenou, psal to někdo jiný a teď se konečně vrátila a něco ze sebe ukázala. Líbilo se mi to. Postavy jsem si oblíbila, fandila jsem jim a tak nějak mě to, hlavně ten konec, chytilo za srdce. Děj měl smysl, natřískáno erotikou. Musím říci, že jsem spokojená a mrzí mě, že už začátek série nebyl takový. V rámci možností je to fakt dobrý a jsem za to moc ráda. Užila jsem si to.
Tenhle díl můžu s čistým svědomím doporučit a hodnotím plným počtem, i vzhledem k předešlému. Těším se na poslední díl, na AJe, kterého beru do rukou hned, ať z toho tempa, stylu, krátké délky a prostředí, které všechny spojuje - klub Hřích - nevypadnu. Tak uvidíme, co přijde dál, však pěvně doufám, že se to ponese v tom dobrém, co bylo tady, že už to neklesne k děsu prvního dílu. :)

06.06.2022 5 z 5


Hříšná noc Hříšná noc Elle Kennedy

Na knížku jsem se celkem těšila. Znělo to dobře a taky autorku už mám vyzkoušenou, takže mám celkem dobrou představu. Dost mě teda při prvním setkání překvapila, jak úzká to knížečka je. Ale pořád to nebylo to nepříjemné překvapení, když jsem začala číst. Na styl vyprávění jsem si musela zvykat a taky jsem v tom textu vůbec nepoznávala Elle. Jako by to napsal nějaký amatér, kterému na rádoby celý příběh stačí cca 150 stránek. Ne, tohle tedy rozhodně nebylo ono. A fakt to nestačí.
Hlavní hrdinka Skyler si mě nezískala, respektive jsem jí nic z toho nevěřila. Žádné sympatie, jen jsem ji prostě sledovala a to bylo sakra málo. Studentka s brigádou v nějaký restauračce. To, že si hrála na slušnou holku, která vlastně krom svých povinností nežije, nikam nechodí apod. bych ještě brala, ale! Rozhodně při tomto prezentu se náhle, velmi rychle obrátí v pravý opak, který je tak neskutečně sexy a vyzývavě oblékán, vymetá noční kluby a pohledem svléká cizího chlapa, to už bylo moc, a taky to, když v jeho přítomnosti otevřela pusu - nestačila jsem se divit. Spontánně si domluví "vztah" založen na sexu, ale po pár dnech už týpka miluje a chce prostě víc. No, velká rychlovka a taky velký špatný.
Druhý hlavní hrdina Gage s hrozným jménem byl na tom vlastně podobně jako Sky. Nestihla jsem si ho ani snad oblíbit, protože ta rychlost, vývoj událostí a chování, to vážně nedovolovalo. I když nejspíš toho zajímavého v sobě měl víc než jeho protějšek. Týpek, co má temnou minulost a vlastně i nebezpečnou přítomnost, ale jinak zlaté srdce. Spolumajitel nočního klubu a rváč. Nechce se vázat, mít vážné vztahy, protože to prostě neumí. Jasný, chápu, ale.
Tahle kniha byla špatná v tom, že neměla prostor, takže to, co se normálně objevuje v plnohodnotném příběhu, bylo naňahňáno na pár stránkách a výsledek stojí za velký prd. I když se jednalo o tu klasickou šablonu, kterou všichni známe, ale i tak chceme vědět všechno a pořádně. Rychlý vývoj zabíjel případnou uvěřitelnost. Vypadalo to jako když se to vytrhne z kontextu a nic víc, nic dál. A to byl ten kámen úrazu. Samozřejmě děje okolo nebylo moc, zato sexu se tam překvapivě vešlo naopak dost. Místy to bylo až přitažené za vlasy.
Nechápu, proč se vůbec někdo rozhodne něco takového napsat, a to z mnoha důvodů. Buď přece pořádně nebo vůbec. Musím se přiznat, že jsem zklamaná. Tahle podané se mi to moc nelíbilo a vlastně ani nebavilo. Být to delší, dostat ten prostor, tak je to hned o něčem jiném a jistě by to bylo fajn. I když musím říci, že některé prvky jsou dobré, že by to člověka zajímalo více, do hloubky. Však bohužel, nic víc než okrajovou zmíňku nedostane.
Taky se bojím zbytku série, jestli to bude na stejný způsob - horká jehla - anebo co. I když mě trochu zajímají další pánové/majitelé klubu Hřích, hodlám být už obezřetná. Nechci dostat do ruky další Ellin průšvih.
Pro skalní fanoušky autorky nedoporučím, čeká je hořké zklamání. Jako by to nebyla ona. Pro zbytek, který hledá něco u čeho dokážou vypnout a není to dlouhé, je toto nejspíš ideální. Za mě teda ne, takže i když to nebyla taková katastrofa, že by mě to otravovalo a nemohla jsem to dočíst, tak i hodnocení dávám k tomu horšímu průměru, který má dost odřené uši. :(

05.06.2022 3 z 5


Zlomený rytíř Zlomený rytíř L. J. Shen

Zlomený rytíř... druhý díl nové generace, kteří mnozí označili za emotivní jízdu. Musím jim dát za pravdu. Kriste pane, tohle mě totálně rozsekalo. Byl to neskutečný rachot a já se nepřipoutala! Autorka mě nemilosrdně nacpala do mixéru a zapnula na plný otáčky. Většinu posledních stran jsem probrečela, proboha! Když jsem to zavřela, s posledními silami, cítila jsem se jako totálně vyšťavený citrón.
Na knihu jsem se hodně těšila, a tak možná trochu jsem si ji i šetřila, takže když na ni přišel čas, což samozřejmě přišlo spontánně, stovky stránek jsem dala naráz a tak nějak jsem na to nebyla připravená. Nehorázně dobře se to čte, rychle, skvěle, úplně samo. Autorčin styl mi dokonale sedí a je super i to střídání postav. Autorku miluju, ale za něco takového jsem ji chtěla zaškrtit - jak mohla?!
Začala bych tentokrát, ačkoliv dámy mají přednost, hlavním hrdinou - zlomeným rytířem - Knightem. Je toto nejmenší, co pro něj mohu udělat. Pane bože. Ten kluk mě totálně dostal, ukradl srdce a ještě na mě s úsměvem mrkl hned v první chvíli našeho seznámení. Úplně jsem si ho zamilovala, nedokážu ani vyjádřit, jak moc. Nebyl dokonalý, naopak, měl dost chyb, ale i tak byl perfektní. To, co cítil k Luně, co všechno pro ni dělal s jakou věrností na ní čekal - to všechno bylo obrovské a mě tím úplně dostal. Doslova jsem cítila tu bolest, kterou zažíval. I když to byl kluk z rodiny, která měla skoro všechno, přesto se vždy najde něco, co si za peníze nekoupíme. Byl to kluk se zlatým srdcem a na tom nejsprávnějším místě, samozřejmě s nějakou nálepkou, ale uvnitř byl neskutečný. Tolikrát mě překvapil, a to oběma směry, ale i tak jsem mu prostě fandila. To nešlo jinak.
Hlavní hrdinka Luna v předchozích zmíňkám byla taková zvláštní holčička, která prostě nemluvila. Proto jsem na ni byla zvědavá. Neměla jsem však problém si ji oblíbit. Měla jsem ji ráda velmi rychle a jen ji držela palce. Byla rozumná, chytrá a statečná. Těšilo mě, když se konečně odhodlala mluvit - i když v jistých chvílích bych to naopak nečekala, bylo to takové "nevhodné"? - a velmi mě mrzelo, kolik i ona zažívá bolesti. I ona dokázala překvapit.
Ti dva spolu měli neskutečnou chemii. Byli si vcelku dost podobní - jejich osudy, možná proto je spojovalo tak silné přátelství, které se zrodilo v něco daleko silnějšího. Měla jsem moc ráda jejich rodiny, byl to jeden velký propletený dav a o to lepší, že je člověk vlastně všechny znal velmi dobře. A ze zmíněk se těším na Vaughna (kriste, to jméno je děs!), myslím, že to bude ještě kruté. :D Doslova. Z toho davu měli větší roli Coleovi - Rosie a Dean, které jsem v jejich příběhu tam moc zbožňovala a tady dostali jisté malé pokračování. To byla část knihy, která mě srazila na kolena. Nečekala jsem to. Snad naivně jsem si myslela, když to Shen už tak nějak tahle napsala, že to tak nechá. Ale ne. Moje naděje vybuchla v pouhý prach a srdce se mi zlomilo. Postava Dixie nebyla úplně zlá nebo špatná. Spíše chudák oběť, která najednou po něčem zatoužila, a tak se angažovala, krom jiného. Nemůžu asi říct, že jsem jí fandila. Spíš jsem ji jen neutrálně pozorovala. Nevadila mi. Jediné, co mi přišlo možná zvláštní byla konečná její cesta/směr. Nefér vůči Rosie a Deanovi nebo bylo dobře, že se to posunulo, že se to nepropadalo do většího temna, které by bylo na jednom místě? Nemůžu se rozhodnout. Asi od každého trochu, ale... Asi už to nebylo ono.
Kniha je napsaná především z té citové stránky, romantika, erotika, vtip, bolest, slzy - všechno tam je. Dějově se tam toho stane také dost, i když časově zase nechvátáme. Konec jako takový - chápu, kilo cukrkandlu na happyendu být musí. Nebylo to o tom, že by mi trnuly zuby, ale přišlo mi to... nevím, zvláštní, unáhlené, moc? Poslední kapitola ještě ok, ale ten epilog? Upřímně si to neumím v jejich věkové kategorii a statusu studentů představit. Táhlo to trošek za vlasy, jinak jsem celou knihu zhltla, že ani nevím jak. Takže asi odpuštěno. Bylo to tak zatraceně bolestivě skvělé. Nemám ponětí, zda autorku milovat nebo nenávidět. Ale stejnak je úžasná.
Neskutečně mě to bavilo, tak moc se mi to líbilo, velmi jsem to prožívala. Byla to zatracená jízda, při které jsem přišla o srdce a pak si vybrečela oči. Bezohledná, ale báječná a bohužel šíleně rychlá. Nechtěla jsem knihu pustit z rukou, to nešlo, až pak přišla část, kdy si to potřebujete dávkovat pomalu a po troškách. Musím každému doporučit, tohle je zase série, které se náramně povedla. Hodnotím bambilionem hvězdiček. Není obecně nic výrazného, co bych musela vytknout. Člověk hrdinům i záviděl a opravdu to prožíval s nimi, což je velký zážitek a známka skvělého umění autora. Těším se na závěrečný díl, i přesto, že to bude znamení konce a také toho, že mě to určitě zase převálcuje. Syn mého oblíbence Visiouse jistě bude velký poklad. Vzácný i smrtící zároveň. :)

31.05.2022 5 z 5


Neústupná princezna Neústupná princezna Meghan March

Bože, já to věděla. Zatraceně dobře jsem to věděla a teď se asi nemůžu zlobit, když mám chuť někoho vykopnout až na měsíc. Ale pekelně mě to štve. Druhý díl jsem popadla hned, jak jsem zavřela díl první. Respektive, jinak to ani nešlo. I s tím, že ten poslední je za dlouho. Je to ve stejném duchu, což znamená, že se to neuvěřitelně dobře a rychle čte. Je škoda, že to nemá víc stránek, ale tak co naděláme.
Hlavní hrdinka Tempe se mi stále líbí, nemám proti ní nic, co bych mohla vytknout. Tak nějak ji považuju za děvče s dvěma tvářemi. Je zcela pochopitelné, že se tu více projevily city a nedivím se jí. Upřímně, je to stejnak lepší. Určitě můžu říct, že jsem jí úplně nezáviděla, bylo to totiž jako když jí do života hodili bombu a najednou je všechno jinak. Její život byl vlastně v cizích rukách. Osobně bych se asi více vyptávala, zajímala. Chápu, že nebyla vždycky šance se něco dozvědět, ale jistě by nějaká existovala, kdyby to zkusila. Tentokrát to bylo čistě o ní - troška práce, troška umění. Věřme tomu nebo ne, ale i troška erotiky a hromada té emoční/romantické záležitosti. Je škoda, že to nemělo ještě trošku vtipu ze žádné její "kamarádky" ani sousedky. A také mi chybělo více Eliho, i když to jedno setkání se mi líbilo.
Druhý hlavní hrdina - konečně, sláva, známe jméno - Kane. Konečně jsem se mu mohla podívat na zoubek a bylo to tak, jak jsem tušila. Získal si mě. Parchant, zabiják, atd., atd., ale prostě jako se srdcem. Hrozně se mi líbilo, jak se k Tempe choval. Stačili maličkosti jako přikrytí dekou, uvaření večeře. Tohle neudělá chlap, kterej si chce jen a jen pořádně užít. A to nemluvím o tom ochraňování, jisté žárlivosti a majetnictví. Děvčata, co si budem. :D Po malých krůčkách se odhaloval a ukazoval pravé já. Dokázal mě překvapit, většinou mile. Ten jeden náhlý amok, kdy s Tempe přitáhli do klubu mi tam úplně neseděl. Kdyby to bylo v prvním díle - ok, ale tady už to bylo kapku jiný. Lehce nevhodné. Věřím, že toho ještě dost nevíme, a proto se těším na závěrečný díl. Především to, co udělal na konci tohohle... mě málem šlehlo. Co to jako bylo, sakra?
Tahle kniha je napsaná s dějem/příběhem. Respektive je to trošku opak prvního dílu. Za mě je to lepší, hodně. Pořád lepší něco v něčem než něco v ničem. Užila jsem si to, dozvěděla jsem se dost informací, konečně jsem poznala hlavního hrdinu a ne jen tajemnýho chlapa, co trdlíkuje v klubu a rád se dívá. Dostalo se mi i romantiky, čehož si moje dušička velmi váží. Je to nabité akcí a nebezpečím. Nemůžu říct, že by se nic nedělo, naopak. Nenudila jsem se, hltala jsem to. Není to sice dokonalé a po podrobné analýze by se našlo několik šrámů, ale v rámci toho co mám a znám od autorky, je to v pořádku. Taky jsem si všimla dost podrobností s předešlou sérií. Něčeho, co tu už bylo. Nepovažuji to však za nějaký velký kaz.
Příběh byl trošek kratší než být mohl, bavil mě a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Rychle přečtené a skvělé. Konec mě zničil a málem jsem dostala infarkt a nutně potřebuju pokračování. Rozhodně tento díl doporučím, ale co nedoporučuji, tak je začínat s touto sérií, pokud nemáte po ruce všechny díly. :D Školácká chyba, které se nejspíš nikdy nevyhnu. Hodnotím plným počtem, jak jinak. :)

27.05.2022 5 z 5


Divoký princ Divoký princ Meghan March

Tý jo, tak tohle byl sešup. Ráno jsem popadla a po nějaké chvíli nebylo co řešit. Těšila jsem se na to, protože už první série, která se tohoto lehce dotýká mě dost bavila. Musím říct, že autorka se toho zatraceně nebojí. :D Řekla bych, že ani ten nejotrlejší nepuritán se místy musí pokřižovat. :D Důkazem je předešlá série a tady se to začíná projevovat taky. Tohle už není příběh se vsuvkou porna, ale přesně naopak. Porno s trochou příběhu. Četlo se to neskutečně rychle, ale jako vážně, stránka následovala stránku a byl konec. Skvělý styl a až na poslední kapitolu vyprávění jen z jednoho úhlu pohledu, protože! Málem mě mrsklo.
Hlavní hrdinka Temperance má fakt děsný jméno (autorka je fakt ujetá, další šílený jméno jako v první sérii u "Lachtana" :D), ale jinak to byla celkem fajn holka, a tak nějak jsem si ji i oblíbila. Netradiční umělkyně, která se dostala od svýho starýho "zajímavýho" života až k tomu nynějšímu, spořádanýmu, ale kapku nudnýmu, jak tvrdí. Asi především kvůli tomu znovu a znovu navštívila ten klub. Jako měla můj obdiv a zároveň vůbec se nezdála. Nesmím opomenout, jak mě bavila její sousedka (jakože tvl :D) a vlastně i zmíňka o nových přítelkyních. Děvčata oživila příběh veselejší notou. První pořádné setkání se mi líbilo a jsem na Tempe fakt zvědavá. Možná malá výtečka, jak rychle podlehla, a to jak je vidno všemi směry, svému mužskému protějšku. No tak, ženská! Moc brzy! No, ale co se dá dělat. I tak jí fandím.
Druhý hlavní hrdina - ehm, pamatujete, jak jsem na začátku psala, že kniha je napsaná jen z jednoho úhlu pohledu? Jo, tenhle týpek je ten zatracenej důvod! Hlavní hrdina, který prostě nemá jméno! Respektive je to postava, kterou autorka obalila tajemnem víc jak hrad v Karpatech. My jsme se o tom chlapovi, až na to, jak je vybavenej/obdařenej a jak dobře to umí ženský udělat, a že je nebezpečný a pravidelný návštěvník klubu vlastně nic pořádného nedozvěděli. Ani prd. Bože, jsem tak neskutečně zvědavá. Je to sice fajn, to tajemno, ale zase na druhou stranu jsem si úplně nedokázala vytvořit obrázek. Jako jo, líbí se mi a zajímá mě, ale ještě dost chybí k tomu, aby si mě získal úplně. Přesto větřím, že se to nejspíš stane. Bylo by špatný, kdyby ne... ;)
Příběh je takový dost ochuzený, jinými slovy bráno na hrubo. Její práce skoro nezmíněna, hrstka minulosti, špetka bratra a Eliho - a ten mě celkem zaujal, proto je škoda, že nevím nic dalšího. Pak kapka toho umění a pár zrnek toho kolem. Ta největší část se odehrává právě v klubu a pak hromadou myšlenek na něho. Nemůžu říct, že bych si nějak stěžovala, respektive, je to v pořádku, vzhledem k tomu, v jakém jsme žánru a taky počtem stran a taky, že je to první kniha, ale tak nějak bych si asi přála trošek víc. Bylo hezky vidět, jak to gradovalo všemi směry a drželo si to moji pozornost. Abych byla upřímná, ten konec - ta zatracená poslední/jeho kapitola mě totálně dostala. Proto jsem skočila ihned po dalším díle a zcela věřím, že ho slupnu taky rychle a pak se půjdu proklít, jelikož poslední díl bude až za cca měsíc. Takže ne, tohle nebylo chytré rozhodnutí vzít si Divokého prince do rukou.
Pro shrnutí. Líbilo se mi to a fakt bavilo. Sice tvrdší, ale tak nějak pořád oddychovka. Pikantně, peprně a horce erotická, romantika vlastně nijaká (to snad přijde). Autorka mě dokázala překvapit, a to jsem si myslela, že po předchozím výtvoru už to nezvládne. Dost mě toho zajímá a pevně doufám, že se tomu bude věnovat v dalších dílech. Rychlost, za kterou jsem to položila byla neuvěřitelná, velmi dobře napsané. Sedlo mi to a, i když tam asi najdu sem tam smítko, je to pecka. Jsem spokojená, nemám výhrady, které bych musela hlásat světu.
Určitě doporučuji a hodnocení je na plném počtu. Jsem zvědavá co bude dál, těším se a jdu na to. :)

26.05.2022 5 z 5


Cesta za štěstím Cesta za štěstím Jenn Bennett

Na knihu jsem se moc těšila, znělo to zase tak dobře a autorka, před kterou smekám mimo jiné, se mi dokonale osvědčila, že zatraceně dobře umí. Trošek mi trvalo než jsem ji popadla, od doby, co se mi objevila doma, což zpětně absolutně nechápu. Jakože cože. Četlo se to neuvěřitelně dobře, stránky lítaly, nešlo odložit, respektive jsem ani nechtěla. Ten styl, tempo a podání bylo skvělé. Obdivuju, jak dobře to je interpretované, hrozně to na ty postavy a věk sedí.
Hlavní hrdinku Josie jsem měla hrozně ráda. Byla to hrozně hodná holka, která dost trpěla, a to hlavně tím cestování i vlastně tak nějak necelistvou rodinou. Zbožňovala něco, čím si myslela, že okouzlí někoho jiného, a tak nějak zapomínala na sebe. Líbilo se mi, jak je nesobecká a obětavá. Že to vlastně nebyla tak nějaká běžná, vlastně namyšlená pipka dnešní doby. Tak nějak jsem ji rozhodně nezáviděla, ale za to jsem jí dost držela palce. Měla trochu zvláštní a možná fakt jen trochu prokletou rodinu a fakt na velký nic otce. Josie byla skvělá a jednoznačně si zasloužila konečně to dobré a klidné. Je potřeba mluvit.
Druhý hlavní hrdina Lucky - stačilo se dostat na scénu asi tak podruhé a ukradl mi srdce. Bože. Zamilovala jsem si ho. Byl tak trochu podobný Josie, své nejlepší kamarádce a přitom vlastně protiklady. Byl hodný, chytrý, pracovitý, myslel a dělal pro druhé dost - měl obrovské srdce. Bohužel se trestal a snažil se, aby si druzí o něm vytvořili odlišný názor. Bylo mi ho krapet líto, ale nedokázala jsem mu nefandit. Ohromně mě bavil, byl úžasný a jsem za něj moc ráda. I on si zaslouží vše dobré a hlavně být konečně šťastný.
Mezi těmi dvěma to dost dobře bylo vykresleno, od společné minulosti, která po pěti letech tvořila velkou neznámou až po okamžik opětovného, vlastně nového přátelství, které opravdu mířilo ale ještě výš. Oba byli inteligentní a šlo jim to hezky. Příběh byl zasazen do období prázdnin, a to do jednoho "malého" města, které bylo vykresleno obrovsky, jelikož tam toho bylo tolik! Na jednu stranu to musí být krásné, ale nejsem si jistá, zda bych v tom chtěla žít - při všem tom, co se tam dělo. Rozhodně se autorka nebojí pouštět do zajímavě vážných témat - v každé své knize, kterou jsem četla se to ukazuje. A hlavně jsou moc dobře zpracovány, stále neotřepané, krutě originální. Přitom si drží úroveň a hlavně jsou krásná a opravdu nečekaně milé knihy. Ten výsledek, který mi předložila Jenn už potřetí mě zase okouzlil a dostal. Tohle teda umí na jedničku.
Knihu jsem si hodně užila, až mi je líto, že už ji mám za sebou. Je to pokaždé překvapení, které mě dokáže dostat do kolen a zároveň na růžový obláček. Jemná romantická linka to skvěle podbarvuje. Jedná se sice o náctileté hrdiny, tedy rozhodně už ne (bohužel) moje věkovka, ale jako by tomu tak nebylo. Jsou vyspělejší, rozumnější, prostě lepší. Nic není hrr, násilné, přecpané, překombinované - není prostě a jednoduše nic špatně. Ne. Naopak, všechno je vyvážené a sedí to. Jsem ráda, že jsem se s Jenn zase po roce setkala a upřímně doufám, že ne naposledy. Opravdu umí psát a ty obálky to krásně podbarvují.
Jednoznačně doporučím, ta kniha dá nakonec víc než si člověk myslí. Líbila se mi, bavila, užila jsem si to, skvěle napsané, vykreslené postavy, děj. Co se hodnocení týče, opět jednoznačně vše, co je k mání. Skvělá práce. Milá, oddychová, slabě romantická, ale i na zamyšlení záležitost. Mrzí mě, že je momentálně celkové číslo hodnocení v modré barvě, protože vím, že si to zaslouží víc. Tak snad se to zlepší a brzo. :)

25.05.2022 5 z 5