Pebra
komentáře u knih
Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
Přestože dívčí název, číst by ji měli hlavně kluci. Doporučuju doporučovat!
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Rikitana jsem jako dítě zbožňovala, ale dalo by se s ním vůbec žít?
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Kniha mě vyprovokovala k tomu zakoupit všechny čtyři díly a navštívit Neapol /před pandemií :). Ani jednoho činu jsem nelitovala.
Jak se co dělá
Karel Čapek
Čapek má skvělé postřehy, píše s laskavou ironií, jeho popisy profesí u novin, filmu i divadla jsou trefné a vtipné. Miluju ho! Cituju: ...Dále je tu strojník a topič, a uklízečky, a pak obyčejně jeden starší člověk, jmenuje se pan Kalous nebo pan Novotný nebo nějak podobně,
o němž nikdo neví, nač tu je a co dělá, a který zpravidla chodí pro pivo. A ještě někteří lidé v podzemí, které jakživ nikdo neviděl.
Třináctá komnata
Vladimír Neff
Jedna z mých TOP. Několikrát přečtená, se stejně dobrým pocitem, že díky knize stále existuje "vlastní svět" uprostřed velkoměsta, ačkoli pravda je docela jiná. Doba, kdy kluci chránili holky, muži ženy, a ty jim na oplátku omdlévaly v náruči... A čtení o záhadných úmrtích vždy vzbuzují podivný pocit v šíji.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Dobré čtení. Mě osobně by bavilo, kdyby do děje byla víc zapletená rodina hraběte Larische, nebo aspoň drby, které jistě kolovaly :). Zmínky o něm jsou jen negativní, to se mi nezdá. Dal tisícům lidí práci, to každý neumí.
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Těžko říct, zda by takhle příběh vyprávěl skutečný autista, ale dobré je uvědomit si, že "cvoci" jsou z nás vlastně nejnormálnější.
O zvědavém štěňátku
Iva Hercíková
Milovaná kniha z raného dětství. Vzpomínám si i na rozčarování, kdy jsem posléze zjistila, že život není jen zelená travička a modré nebe.
Děti Volhy
Guzel Jachina
Anotace je trochu zavádějící, i když dlouhá, týká se pouhého začátku knihy... Mě osobně oslnil magický realismus, jakým je tu popisována nezlomná síla žití i umírání. O povolžských Němcích jsem taky neměla potuchy, ani o tom, že carevna Kateřina Veliká byla etnická Němka. Proto díky autorům za tyhle knihy.
Z Čech až na konec světa
Alois Jirásek
Na Jiráskovi se mi líbí jeho láska k vlasti, která se proplétá mezi řádky jako červená nit. To, že k ní nabádá čtenáře, je chvályhodné a mě osobně mrzí, že se takto v dnešních dětech nepěstuje, ba naopak. Vyprávění rytíře Václava Šaška, jako jednoho z průvodců královského vyslance Lva z Rožmitálu, je příjemně stručné, možná si ještě přečtu originál, podle kterého Jirásek tohle dílo určené dětem stvořil. Je pravda, že mi v knize chybí dostatečné vysvětlení téhle cesty, a sice to, že český král Jiří z Poděbrad už tehdy usiloval o jistou "evropskou unii", a proto vyslal na cestu mírové poselstvo.
Případ pro exorcistu
Michal Sýkora
Podotýkám, že jsem jako čtenář detektivek naprostý břídil, tenhle žánr kvůli roztržitosti a taky odporu k vraždám nejsem schopná pojmout. Exorcista je moje druhá detektivka, kterou jsem dočetla do konce a kupodivu se dobře bavila. Sice jsem se musela několikrát vracet a znovu lovit ta jména, která mi stále vypadávala z paměti, navíc Pánek dvakrát, Jan a Jiří, bože to bylo na mou pozornost fakt náročné... Seriál jsem neviděla, hodnotím knihu. Líbila se mi, byla jsem napnutá, odolávala jsem touze poskočit na poslední stránky. Autor mě několikrát rozesmál při skvělém popisu hanácké vesnice, nejen na začátku, ale absurdní scéna v kulturáku na konci byla výborně švejkovsky česká. Nemůžu dát plný počet hvězd proto, že je mi líto těch nešťastníků, kteří v knize byli zamordovaní, i když si je autor doufám vymyslel.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Neutěšená doba, válka, zima, nepodařené milostné pokusy a zbytečná smrt určitě nejsou témata, po kterých by člověk bažil. Ale Hrabal je Mistr slova, a proto je tahle novela jedna z perel, možná černých, ale vzácných.
Na dosah ruky
Václav Erben
Když pominu detektivní zápletku, tak je to vlastně hrozně smutné čtení. Nenápadný popis mezi řádky, jak po osmačtyřicátém lůza ve jménu revoluce likvidovala vše krásné a kvalitní.
Pastvina zmizelých
Václav Erben
Jako vždy, kdy se odhodlám přečíst si detektivku, se mi pletly postavy a nemohla jsem se srovnat s časoprostorem, ale nakonec jsem se jen nechávala unést nostalgickými vzpomínkami na dobu minulou, na lidi u vody, kluky s kytarami, stánky s občerstvením, párky a dřevěnými stoly politými pivem :). Kdo je vrah jsem netušila do chvíle, kdy autor napsal jeho jméno. Ani pak mi to nebylo moc jasné :) Ale popsané je to pěkně, o tom žádná.
Zničit
Michel Houellebecq
Dobré trefné popisy současné společnosti i ta celková bezútěšná nálada, ale hvězdu musím ubrat za erotickou scénku s vlastní neteří - to mi nepřišlo originální :).
Mimochodem
Woody Allen (p)
Po přečtení mám chuť podívat se znovu na jeho filmy. Chytrej chlap, bystrej pozorovatel. Takhle by možná fungoval náš Karel Čapek, kdyby vyrůstal v USA. I když ten by se nejspíš vyvaroval sexuálních skandálů. Stárnoucího Woodyho to jistě mrzí, i když to umí trefně okomentovat... v tom smyslu, že po člověku s nálepkou zhýralec aspoň nikdo nechce, aby zachraňoval velryby. :)
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Hezká holka, ale knihu jsem vlastně jen prolistovala.
Naivní detektivka z knihovny
Jana Chroustová
Fakt bizár. Usmívám se. Při čtení jsem nechtěla věřit, že by tenhle infantilní způsob vyprávění směřoval ke skutečné vraždě. Každopádně mě čtení téhle eknihy zabavilo cestou vlakem z Prahy do Českého Těšína :). A sázím vše na to, že autorkou je skutečná knihovnice.
Pravidla moštárny
John Irving
Porušení pravidel se trestá. A vůbec nejde o moštárnu, Irving má skvělé nápady, i když bude nejspíš grafoman. Ale v téhle knize je to ku prospěchu.