Pájuš komentáře u knih
Má druhá kniha od Balabána. Po Božím laně jsem už věděla co můžu od autora očekávat. A opravdu , nahlednuti do osudu obyčejných lidí, tvrdé přistání v realitě, trpké osudy lidí. Pokud se knihu chystáte číst nic optimistického v ní nehledejte.
Úsměvný příběh o vychytralé lišce a revirníkovi. Kniha se mi četla dobře. Ve vydání, které jsem měla z knihovny byl vzadu slovník. Vadilo mi akorát, že jsem během čtení musela pořád koukat na význam slov, což trošku narušovalo prožitek ze čtení.
Z mého pohledu strhující a šokující příběh. Je třeba si uvědomit, že se jedná o fikci nikoli literaturu faktu. Autorka se pouze inspirovala případy a osudy bohyň stejně tak i krajem, do kterého je příběh zasazen. Proto nechápu ty ublížené komentáře a kritiku. Za mě výborná kniha.
Dnes jsem dočetla podruhé. Teprve když jsem se seznámila s autorčiným životem a jejím vztahem k všemu živému, četla se mi kniha o mnoho lépe a našla jsem si na ní zase něco krásného. Příběh je napsán velmi citlivě, psychologie postav je skvěle vykreslena. Co jsem velmi ocenila, autorčin smysl retrospektivní pohled do minulosti postav , díky které se čtenář dozví proč vlastně má postava takovou povahu.
výbor z cyklu Cymbál a housle v kterém autor oslavuje svou lásku ke Slovensku, zachycuje slovenský lid,velebí slovenský jazyk atd.
nechápu, co je na tom tak nudného. Já jsem se vůbec nenudila... Němcová babičku psala v době největšího smutku a někdy to tak bývá, že člověk ve špatných chvílích si potřebuje najít jiný svět, ten lepší. Němcová ho vykreslila do krásného idylického příběhu, plného tradic a venkovského lidu, který si zamiloval nejen český národ. Když někdo něco čte s odporem je jasné, že si zhnusí celý dojem z knihy , na takovou klasiku musí být člověk zralý, takže četba pro základní školu to opravdu není...
baví mě Glazarové Vlčí jáma i Advent, z této knihy jsem byla dost zklamaná a stálo mě dost přemáhání jí přelouskat. Ze začátku super, ale když se děj dále monotonně odvíjel stejným směrem nudila jsem se. Chápu, že knihu psala aby utišila svou bolest a žal nad ztrátou milovaného manžela, který odešel předčasně a chtěla zachytit všechny ty vzpomínky, ale proč tak nudně... Každopádně odceňuji její smysl pro krásu, dobrotu a lidskost s jakou líčí příběhy obyčejných lidí na Ostravsku. :)
Moje první zkušenost se surrealistickou knihou. Prvních 60 stran mě moc nebavilo, přišlo mi že je to plácání do větru pak se autor setkává s Nadjou a děj se konečně rozjíždí. Nebylo to vůbec špatné čtení.
Úžasná psychologie hlavního hrdiny i ostatních postav, antihrdina, které ho jsem hned ze začátku měla chuť vyfackovat.:D Během čtení jsem se s ním sžít, konec byl hodně překvapující, pak už jsem nevěděla zda ho nenávidět či litovat. Pan Řezáč ve mě vyvolal opravdu smíšené pocity. :)
Tohle není můj šalek čaje, přiznám se že místy jsem se i ztrácela.
Nejlepší divadelní hra co jsem kdy četla. Na jedné straně matka, která své syny nadevše miluje na druhé straně hrdinství. Obě strany chránili to co je pro ně důležité, i přesto si myslím, že smrt některých členů rodiny byla zbytečná...
nesmírně čtivá kniha, osobní zpověď hl. hrdinky. Úžasně vylíčena psychika postavy a jazyk. Stylem psaní mě oslovil, určitě se ke knize vrátím, donutila mě přemýšlet :)
mám ráda knihy, sepsané podle skutečné události. Kniha má poutavý a silný příběh. Jediné co mi vadilo, je jednoduchý jazyk ve stylu červené knihovny avšak tento nedostatek odpouštím, protože příběh je na tolik silný, že pro mě není důležité jak je vyprávěn, ale co je v něm vyprávěno.
Jedním dechem :),užasná kniha, která mě dokázala ne jednou rozplakat :)
Krásně napsaná knihy, plná osudů lidí, kteří žijí v tvrdých a těžkých podmínkách podhorské vesnice. Hrozně se mi líbí jak jsou postavy spjaty s přírodou. Jak už byla níže psáno, až teprve po, přečtění těchto povídek , si člověk dokáže více vychutnat Jozovu Hanuly. Želary jsou úvodníkem k této knize a seznámením s postavami. Knihu si budu muset přečíst někdy znova, někdy jsem se v ději a hlavně v postavách ztrácela.
zklamali mě, čekala jsem trošku něco jiného. Kniha začala být zajímavá až od poloviny. I přesto Štěpku obdivuju.
se zajímavější knihou jsem se snad nesetkala. Strohý, stučný styl psaní s nádechem pesimismu a smutkumi vůbec nevadil. V příběhu jsou líčené obyčejné osoby a jejich příběhy, nic strojeného a nereálného, a to se mi na knize líbí.
Sbírka mi bohužel nesedla. Přečetla jsem, ale spoustě básní neporozuměla, stejně tak sbírce jako celku. Mrzí mě to, bohužel ne všechno co se tváří jako samozdřejmé a na první pohled jasné tak opravdu je.
Celou knihou se nese motiv boha a víry. Autor vzpomíná na dětství, Ostravu a USA. Užasná je pasáž sázení česneku, kde se odrážejí biblické motivy a desatero. Četla jsem jednim nechem a nelituju. Užasná kniha, vrátím se k ní :)