Vlčí jáma

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou... celý text

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/28_/2876/vlci-jama-0oV-2876.jpg 4164
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Přidat komentář
Bonnet
17. července

Mě ta kniha nadchla! Glazarová psala lehce, slova kloužou bez zádrhelů a zároveň nejde o jednoduchý až primitivní jazyk. Někomu četbu znepříjemňují věty psané nářečím či němčinou, já to kvituji - zdá se mi to autentické a krásně to podtrhne atmosféru. (Která se mimochodem autorce taky povedla vystihnout - člověk má pocit, že se dusí v pokojíků s tlustou tetou.)

Nita17
08. červnaodpad!

Tuhle knihu jsem kdysi vyfasovala jako povinnou četbu. Dlouho jsem neměla z něčeho tak hrozně depresivní dojem.....

ArwenAragorn
05. ledna

Četla jsem dávno,kniha se mně moc líbila. Krásný je i film s Janou Brejchovou v roli schovanky.

Schullerka
05.05.2016

Knihu jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě. Příběh byl vleklý, postavy ve výsledku každá nějak otravná, neustálé popisování zbytečností. Nejhorší na tom bylo použité nářečí, které kolikrát ani nebylo vysvětleno a německé věty, kvůli kterým člověk musel listovat na konec knihy, aby vůbec věděl, o čem je zrovna řeč. Navíc jsem měla jakýsi odpor ke čtení téhle knihy, vzhledem k tomu, že autorka byla aktivně se angažující komunistka. Vím, že politický a literární život je trochu něco jiného, ale mně tyhle věci přijdou důležité, a kazí mi pohled na určité lidi i jejich tvorbu, ač to spolu více méně nesouvisí.

A jedna vtipná perlička na konec. V téhle knize jsem poprvé v životě (a možná i naposledy) viděla slovo kusý (viz. Didakťák z češtiny 2016). :D

Xena011
01.03.2016

Tuto knihu jsme měla zvolenou jako povinnou četbu. Při čtení se mi zalíbila a dost zasáhla. Znova bych už ji asi nečetla, ale musím říct, že stojí za to si ji přečíst.

tess.for
28.01.2016

Literaturu z české povinné četby moc nemusím, ale tato kniha mě okouzlila a zanechala ve mně hluboký dojem. Výborně zvládnutá psychologie postav, ke knize se zase vrátím.

Nighty
06.12.2015

Kniha mě dost zasáhla... myslím, že řekla víc, než bylo napsáno.

Hanina61
13.09.2015

Ani nevím, kolikrát jsem tuto knížku už četla. Autorčin jemný popisný styl mě okouzlil, v této knize i dalších. Nádherný příběh plný kontrastů, nenaplněné touhy, smutku, potlačované lásky i radosti ze života. Příběh byl (s pozměměným koncem, což dost dobře nechápu) velmi dobře převeden do filmové podoby, v hlavních rolích s "úžasně negativní" Jiřinou Šejbaloou a mladičkou Janou Brejchovou. Jak kniha, tak film patří mezi moje oblíbené.

sarka47
02.01.2015

Příběh mladé schovanky s „čistou duší“, jejíž život u pěstounů se časem stává příšerným jařmem, které se kvůli pocitu viny rozhodne nést až do konce – jejich smrti. Román je nejen bravurní psychologickou sondou do života obyvatel jedné selské domácnosti, ale také obratným zprostředkováním reality 30. let minulého století. Autorka má kromě perfektní charakteristiky povah všech zúčastněných mistrně zvládnutý také popis prostředí a atmosféry, který čpí opravdovostí, podněcuje obrazotvornost a skutečně vtáhne do děje. Používá košatý, přitom srozumitelný a lehce plynoucí jazyk, prokládaný místním dialektem, německým jazykem a archaizmy, což někomu nemusí být zcela pohodlné, avšak příběhu to dodává na autentičnosti. Děj se odvíjí víceméně pozvolna, avšak jakoby se zatajeným dechem očekávání nějaké zhoubné, deformované a degenerované nepředloženosti, kterou čtenář od začátku cítí ve vzduchu. Láska, vina, odčinění sebeobětováním až na hranici lidské snesitelnosti a šťastný konec… Byť věčná a nijak neobvyklá témata, zde díky výše zmíněnému autorčině umění charakteristiky a popisu, však barvitě a živě zpracovaná. Kniha zcela předčila moje očekávání nijak nevybočujícího románu pro ženy – rozhodně stojí za přečtení!

Janiss
12.10.2014

Zřejmě nejsem dostatečně stará na to, abych knihu ocenila. Jednoduše mě to nebavilo (moc zdlouhavé popisování naprosto nepodstatných věcí) a čekala jsem trochu víc od toho vztahu Jany s Robertem.

Káča Máča
10.10.2014

Knížku jsem nemohla ani dočíst. Nejspíš je to mnou, ale očekávala jsem něco zcela jiného podle popisů a vychvalování knížky. Možná nejsem schopna ji pořádně docenit, ale dost jsem se během čtení nudila, díky zdlouhavým popisům a celkové nezáživnosti. Ale povinná četba je hold povinná četba ;).

Pájuš
07.05.2014

Dnes jsem dočetla podruhé. Teprve když jsem se seznámila s autorčiným životem a jejím vztahem k všemu živému, četla se mi kniha o mnoho lépe a našla jsem si na ní zase něco krásného. Příběh je napsán velmi citlivě, psychologie postav je skvěle vykreslena. Co jsem velmi ocenila, autorčin smysl retrospektivní pohled do minulosti postav , díky které se čtenář dozví proč vlastně má postava takovou povahu.

Guepp
17.03.2014

Mě příběh okouzlil, bylo to jak ze života. Lehce, jemně a krásně napsáno. :-) I když dámy asi ocení víc než pánové.

Livien
12.03.2014

Fascinovalo mě, jak Jana veškerými citovými útrapami proplouvá takřka jako andělská bytost z jiného světa. Čtenář se prostě musí chtě nechtě podivit, jaktože ještě neskočila z okna (nebo neudusila "tetičku" ve spaní polštářem). Kniha člověka buď pohltí, nebo unudí k smrti. Ani já osobně jsem po dočtení netušila, jestli se mi skutečně líbila nebo ne, ale donutila mě nad osudy a chováním hrdinů přemýšlet ještě dlouho po dočtení, takže si troufám říct, že za těch pár hodin strávených nad jejími stránkami rozhodně stojí.
Práce s prostředím je fanscinující a prolínání slezského nářečí, němčiny a češtiny také.

Madluska
09.11.2013

Byť by kvůli hlavní hrdince všechny feministky z modrých punčoch vzteky vyskočily a tváře by se jim zbarvily doruda (Jana totiž působí, jako by sama do pěti napočítat neuměla), dvě věci se Jarmile Glazarové ve Vlčí jámě upřít nedají: výborná práce s prostředím (hrozně se mi líbila ta mnohými čtenáři zatracovaná slezská hatmatilka!) a neméně skvěle lyricky podané psychické stavy většiny zúčastněných. Dokonce bych si troufla tvrdit, že se touto knihou pasovala na rytířku lyrického popisu. Takže za mě nakonec 4* i přes na můj vkus snad až kýčovitý konec.

vejnar
22.09.2013

Ke čtení jsem se také musel zezačátku nutit a občas mi vadily pasáže psané "hatmatilkou", vysvětlené v poznámce pod čarou. Nicméně bohatost (srozumitelné) češtiny, rozmanitost slovních spojení a promyšlené vysvětlování lidských pocitů a stavů v alegorických popisech prostředí a měnící se přírody.. - to všechno mě nutilo stále číst dál;) Dávám tři a půl hvězdy.

A zde jeden příklad, kdy se Jana po dlouhé době odloučení setkává s milovaným otčímem..
"Co se stalo, že svět tak zjasněl?. Že zahrady a louky kolem cesty jiskří a září jako ohňostroje, a že shrbené stodoly se napřimují za laťkovými ploty? Že věž se povytáhla a cesta rozkvétá modrými květy šlépějí? Že ponuré domy na náměstí kynou lesklými okny, že tmavé kružby podloubí zvou otevřenými náručemi a zvoní vlídnými hlasy?"

lusila
25.06.2013

Smutný a krásny príbeh zároveň.

medvídě
05.06.2013

Zajímavé téma, ale příběh velmi zdlouhavý a velmi často jsem se ke čtení musela nutit. Kdyby to nebyla povinná četba, tak bych po této knize nesáhla.

Gooverka
20.04.2013

Nádherný a citlivý příběh. Strašně dobře se mi to četlo a už od začátku mi bylo jasné, že nic nemůže být tak idylické, jak se na první pohled může zdát. Glazarová bravurně vystihla pocity všech postav, jejich psychologii. Po dlouhé době jsem zase nějakou knihu přečetla jedním dechem.

Junior.Ella
29.03.2013

Když jsem začala číst tuhle knížku, tak jsem si říkala, že se snad nikdy ke konci nepřelouskám. Upřímně musím říct, že mě ze začátku vůbec nebavila a někdy jsem ani nevěděla o čem čtu. Ale nevzdávejte to, pročetla jsem se k opravdu smutnému i hezkému příběhu a jeho konec jsem hltala jedním dechem. :)

avel
14.03.2013

Knihu jsem rozečítala dvakrát. Poprvé mě začátek odradil. Podruhé jsem ho přelouskala a pak už se kniha četla celkem snadno.

tudydu
20.11.2011

Začátek mě zrovna nenadchl, ale jak se příběh rozvíjel, tak si mě kniha postupně získávala a na konci mě úplně pohltila. Líbí se mi, jak Glazarová dobře vystihla pocity postav, pro mě je to úžasné psychologické drama. Knihu, narozdíl od filmového zpracování, vřele doporučuji:)

Anilka13

prvních 100 stránek mě vůbec nebavilo díky zdlouhavým popisům ročních období... Později sem se do knihy začetla a příběh byl nakonec docela zajímavý.