NikolaVyb komentáře u knih

V průběhu čtení jsem chtěla knihu několikrát odložit, hlavně tedy v částech s výslechy. Nechápala jsem, jak se můžou lidé chovat při policejním výslechu tímto způsobem. Nakonec jsem dočetla, pochopila a několikrát pustila slzu.

Jedná se o mé první setkání s tímto autorem a už teď se těším na další.

Pět hvězd si z mého pohledu kniha rozhodně zaslouží, už jen proto, kolik různých emocí ve mně dokázala vyvolat.

12 05.07.2021

Na pokraji sil je vcelku průměrný psychothriller pro ženy. Anotace je velmi zajímavá, ale samotný obsah už tolik ne. Pro někoho, kdo má tento žánr v oblibě, už není v knize nic překvapivého. Pachatele jsem odhalila poměrně brzy, napětí jsem nepociťovala a ke konci jsem byla otrávená z chování postav, kdy každý byl neskutečný hrdina. Myšlenku to má, celkem to do sebe i zapadá, ale v tomto žánru je to zkrátka průměr. Co se týče motivu pachatele, ten mi v této knize nepřišel úplně věrohodný (a přitom by stačilo jen trochu rozvést pohnutky pachatele, přidat pár detailů z předchozího života, vážně by stačilo jen málo) a stejně tak motiv samotné matky (dobře, byla ovlivněná silnými léky a traumatem z minulosti, ale takto snadno se vzdát dítěte?). Zároveň je to celé bohužel thrillerové klišé. Jelikož se jedná o autorčinu prvotinu, dá se jí pár nedostatků odpustit. Co ovšem nechápu, je fakt, že tuto knihu dávala dohromady 6 let.

9 30.12.2020

Do tmy a Ke dnu jsou skvělé, Před povodní na mě bylo příliš mystické a Vypravěče jsem nejspíš nepochopila. Kniha ve mě zanechala zmatek, záměr autorky šel mimo mě a je mi to vlastně líto, protože příběh sám o sobě je napsaný čtivě, bohužel jsem se v autorčiných metaforách ztratila.

8 25.10.2022

Tohle byla dobrá kniha. Krimi z nevšedního prostředí tetovacích salonů nás seznámí jak s prací policisty, tak tatéra. Příběh se mi líbil, zamlouvá se mi, že se zde pomalu odkrývala i dějová linie dalšího dílu a já se na pokračování těším. Pro citlivější čtenáře můžou být některé scény v této knize hodně nepříjemné. Co se týče pachatele, určité podezření jsem měla až ke konci, jinak jsem celou dobu neměla vůbec tušení. Ale abych byla upřímná, ke knize mám dvě výtky - k žádné z postav jsem si za celou dobu nevybudovala sympatie, což mě trochu mrzí, a nepřátelské chování policejního šéfa mi připadalo hodně vyhrocené (možná souvisí s dalším dílem, nechám se překvapit).

7 17.12.2020

Chtěla jsem dát 3 hvězdy, ale nakonec volím dvě. Příběh byl hodně překombinovaný, v postavách a jejich osudech jsem se horko těžko orientovala, systém jsem v nich začala mít až těsně před koncem.
Vrah, jeho motivy a činy mi nepřišly moc věrohodné. Souhlasím s tím, že autor se snažil poukázat na hodně problémů, ale příběhu to dost uškodilo.
Hodně částí bylo zbytečných, příběhu nic navíc nedodaly, kniha mě většinu času nudila a doháněla k šílenství tím, že jsem se neustále musela vracet a přemýšlet, o které postavě vlastně zrovna mluví.
Sice jsem to nakonec přečetla, ale jsem upřímně ráda, že to mám konečně z krku.

Abych nekřivdila, obálka knihy je opravdu krásná.

6 05.05.2021

Nebyla to úplně špatná kniha. Srážím hvězdy za zbytečně moc sexuálních scén a vulgarit okolo toho. Nejsem puritán, ale tohle bylo moc. Napětí tam bylo, příběh byl krátký a dá se přečíst během chvilky. Ale nebyla jsem z toho úplně odvařená.
Tohle byla druhá kniha od C. Hoover, kterou jsem četla, a nějak si nejsem jistá, jestli mě styl této autorky baví. Je to takové půl na půl.

6 27.12.2020

Kniha mi celou dobu přišla průměrná, bez napětí. Díky několika posledním stránkám ale hodnotím 4*. Shari Lapena má svůj styl, který je sice jednoduchý, ale neskutečně čtivý.

4 07.05.2021

(SPOILER) Příběh Jude a Blakea byl hezký, ale v tomto žánru ničím nový. Člověk vlastně od začátku ví, jak to dopadne s herectvím, basketbalem i ústřední dvojicí. Zvrat v podobě vydírání od producenta byl trapný, neoriginální. Já jsem se na závěrečný díl těšila jen kvůli Blakeovi, který mě zaujal v předchozím díle (dokonce víc než ústřední dvojice Nolan a Everly). Moje nevelká očekávání se nakonec víceméně splnila.

Nejlepším dílem série je za mě třetí díl se Sawyer a Isaacem, to byl příběh bez hluchých míst a bylo to nejvíc uvěřitelné. A hlavní postavy si opravdu dokázaly získat mé sympatie.

Mona píše čtivě, to bezesporu. První díl byl v rámci žánru průměrný (bohatá holka, svalnatý a potetovaným frajer), druhý už byl propracovanější (stydlivka, která píše erotické romány a pohodář s rodinnými tajemstvím), třetí byl výborný (milý a inteligentní intouš a naproti němu živá a vzpurná holka, oba s vlastními problémy s rodinou), čtvrtý byl velkým zklamáním, Nolan vůbec nebyl takový, jaký se jevil z předchozích dílů (celý díl se točí kolem toho, že si spolu dva dospělí lidé nedokážou promluvit, autorka se snaží ukázat na problematiku domácího násilí). A pátý? Řadím ho na stejnou úroveň jako čtvrtý. Ani lepší, ani horší.

Po přečtení celé série můžu říct, že nelituji času stráveného s těmito knihami. Ale znovu je číst nebudu a žádnou srdeční záležitostí se to určitě nestalo.

4 14.03.2021

Slovy ani nemůžu vyjádřit, jaké emoce ve mně tento příběh vyvolával. Co vše se může stát, když má někdo moc, peníze a přátele na správných místech. Kolik životů může člověk zničit, jen aby si zachránil vlastní zadek.
Na několika místech mi bylo z knihy téměř špatně, musela jsem přestat číst a pořádně o všem přemýšlet. Byla to hlavně místa, kde někdo vykládal „drby", překrucování pravdy paní reportérkou, aby měla co největší senzaci do televizních zpráv. Jak se dá vše obrátit, z toho se může až dělat fyzicky zle.
Forma psaní ke knize sedí, ale u některých pasáží jsem měla pocit, že jsou, vzhledem k věku chlapce, nedůvěryhodné - v jedenácti letech asi nebude chlapec používat neustále slovo penízky místo peníze, také bych předpokládala, že bude znát pouta. Bylo by toho víc, ale toto mi nejvíce utkvělo v paměti. Beru ovšem na vědomí jistou naivnost a nevyzrálost chlapce, které byly dány i prostředím, ve kterém žil.
Až do poslední stránky jsem si myslela, že se jedná o inspiraci tuzemským případem, uvítala bych tuto informaci hned na začátku. Ne že by byl příběh po tomto zjištění méně kvalitní, ale mírné zklamání tam bylo.
Kdybych neměla ve čtenářské výzvě v kategorii Kniha, jejíž obálka se vám nelíbí danou knihu Muffin a čaj, dala bych tam tuto. Upřímně, obálka by mě ke čtení vůbec nelákala, zachránila to anotace.

4 02.12.2020

(SPOILER) Čtení téhle knížky jsem si moc neužívala. Kdyby to autorka o polovinu zkrátila, vynechala nudné, opakující se a nevěrohodné rozhovory hlavní dvojice (ne, takhle se spolu dva puberťáci v reálu vážně nebaví), a rozvedla Skyino dětství, udělala by lépe. Myšlenka příběhu byla dobrá, zápletka poměrně logická, některé části se mi opravdu líbily. Ale jinak mi vadily ty náhody, které se kolem Sky děly. Především že s Holderem bydleli ve stejném městě 3 kilometry od sebe. Jak je možné, že se dostali oba do stejného města? Vzpomínky vyplouvající na povrch v pravou chvíli? Klíč v ptačí budce? Ne, tomu jsem prostě nevěřila, spíš mě to rozčilovalo. Velké mínus je určitě vykreslení Holdera. Čtenář si má myslet, že je to citlivý a ohleduplný mladý muž, dokonalý milenec. Ale není on spíš trochu psychopat? Stalker? Násilník? Vůbec mi jeho povaha nesedí k tomu, jaké rozhovory vedl se Sky. Prostě ne. A Sky? Věří spíš týpkovi, kterého se tak trochu bojí, ale zároveň ho neskutečně miluje, po dvou měsících ví, že je to láska na celý život, než aby věřila ženě, která ji vychovala a která ji miluje o dost déle a více než Holder? Navíc Holder se neustále vyhýbal tomu, aby Sky řekl pravdu, přestože slíbil upřímnost. Citový vztah mezi Holderem a Sky mi nepřišel uvěřitelný. Aby se dva lidé tak neskutečně milovali celým srdcem, přestože se znají (nepočítám dětství) pouhé dva měsíce (a z těch dvou měsíců spolu jeden ani nepromluvili)? Popis fyzického vztahu fungoval o dost lépe, ale asi jen do poloviny knihy. Pak už to byla nuda.
Za mě tedy podprůměrná kniha, od poloviny už jsem čtení nevěnovala úplnou pozornost, nebavilo mě to.
Jo a na Six, kterou autorka na začátku knihy poměrně barvitě popisuje, pak nějak úplně zapomněla, ne?
Jedná se o moji první zkušenost s Colleen. Ještě dám šanci jejím dalším knihám, abych měla s čím srovnávat.

4 09.10.2020

(SPOILER) Knihu hodnotím jako průměrnou. Příběh nebyl moc napínavý, pachatele čtenář odhalí poměrně brzy.
Ke konci mi pilo krev neustále zmiňovaní kávy, všichni pili kávu, káva byla hnusná, káva byla horká, hořká, káva, káva, káva. Asi jsem zaujatá, ale vážně mě to hrozně štvalo. Stejně tak se zbytečným popisem kouření, cigaret a nedopalků. Lelleho přivlastnění Meji jako dcery mi přišlo přitažené za vlasy. Těhotenství Anette není pro příběh důležité, to tam autorka cpát nemusela, navíc je to takové to klišé „Nevim kdo je otec, protože jsem coura”.
Kladně hodnotím vykreslení prostředí a postav.

4 11.08.2020

(SPOILER) První díl byl super. Tenhle už bohužel ne. Detektivní zápletka nebyla moc zajímavá, v příběhu jsem našla několik logických chyb, hodně věcí nebylo vysvětleno (možná se k tomu autorka dostane v nějakém pokračování), postavy se tentokrát chovaly hodně povrchně, nešlo si k nim opět získat žádné sympatie. Chyběla mi drzá a rázná Marni. Nejvíc mi ale na knize vadil počet mrtvol. Začínám být otrávená z toho, že se v tolika krimi příbězích vyskytuje sériový vrah, který kosí jednoho člověka za druhým.
Pokud by bylo pokračování, přečetla bych si ho. Očekávám, že by bylo o Paulovi a zároveň by se odehrávalo vyšetřování nějakého zločinu Francisem a jeho týmem, autorka by se určitě více soustředila na možný milostný vztah mezi hlavními postavami.

3 17.01.2021

Autorku jsem neznala, knihu jsem dostala darem, vůbec jsem tedy nevěděla, co bych měla čekat. Celá kniha je rozdělená na příběhy, postavy jednotlivých povídek se znají, nebo se jejich osudy nějakým způsobem prolínají. Abych byla zcela upřímná, čtení této knihy jsem si příliš neužívala, spíš mě nudila. Některé povídky byly hezké, ale žádná z nich ve mě nic nezanechala. Často jsem ani autorčinu myšlenku nepochopila, byla na mě nejspíš příliš filosoficky ukrytá. Ale častěji jsem si spíš myslela, že autorka záměrně určité skutečnosti ani neprozradila. Já v tom zkrátka žádné poselství nenašla. Několik povídek mělo dle mého hodně useknutý konec, pokračování mě zajímalo a doufala jsem, že se další zmínka objeví v jiném z příběhů. Ale nestalo se tak. Ze začátku jsem měla také problém s orientací v postavách, těch je hned na samém začátku velké množství. Styl, kterým je kniha psaná, je podle mě zbytečně složitý, proto jsem měla potíže udržet pozornost.
Po zkušenosti s toto knihou bych od autorky žádnou další nečetla.

3 31.12.2020

Tohle byla taková ztráta času. Nulové napětí a mizerná zápletka. Po přečtení Stříbrné cesty jsem byla přesvědčená, že další knihu od Stiny Jackson číst nebudu. Pak jsem ale Pustinu v knihovně vychytala jako úplnou novinku a řekla jsem si, že tomu dám šanci. Upřímně, tohle bylo horší než Stříbrná cesta a přitom to bylo v mnoha ohledech tak stejné - stále dokola káva, cigarety, les, někdo jede někam autem, káva, les, popis počasí, káva, auto. A pořád dokola. Do toho se odehrává „zápletka”. Nebylo to ani ponuré a ani znepokojivé, jak kniha slibuje. Rozhodně to není hodno ocenění bestseller.
Ve zkratce - nuda, káva, špinaví a smradlaví lidé, les a cigáry.

3 06.12.2020

Horor není žánr, který bych běžné vyhledávala. Ale o této knize se hodně mluví, já chtěla být v obraze a tak jsem sebrala odvahu a půjčila si ji v knihovně. Jak žánr napovídá, stále jsem čekala, kdy se bude dít něco, co mi bude nahánět husí kůži. A pak byl konec.
Nebyl to špatný příběh, svým způsobem byl vlastně dobrý. Ale nebyl to hororový příběh. Nic mi nenahánělo strach. Některé pasáže mě štvaly, číst stále dokola popis prachu, plevele a listí mi nepřišlo pro příběh důležité. Za mě průměr.

3 25.06.2020

Tohle je třetí kniha, kterou jsem od L. Moriarty četla. První bylo Manželovo tajemství, druhá Na co Alice zapomněla a teď Sedmilhářky. Povahové rysy postav ze všech tří knih mi přišly dost podobné, stejně tak prostředí, ve kterém se děj odehrává. Všechny ty knihy měly celkem jednoduchou zápletku, která byla ovšem zbytečně roztažená na cca 400 stránek, takže příběhy měly až neskutečné množství hluchých míst. Mně styl paní Moriarty asi zkrátka nesedí.
Co se týče přímo Sedmilhářek, nebyl by to špatný příběh, kdyby se zápletka nedala velmi snadno odhalit už v půlce
Čtenář pak jen čeká, kdy na to přijdou i aktéři knihy. A to je celkem nuda.

2 09.11.2020

Dle hodnocení ostatních jsem nejspíše výjimka, ale osobně se mi příběh knihy moc líbil. Kniha byla čtivá, nenáročná a jednotlivé myšlenkové linie, které se Evě honily hlavou, se mi moc líbily. Proto byla tato kniha vhodným čtením do porodnice, kde mi vyplnila volné chvíle.
Musím ovšem zmínit, že mi moc neseděly jména ulic/čtvrtí v Londýně. Bylo jich příliš a příběhu nic nepřinesly. Já Londýn nijak extra neznám, proto mi to přišlo ve čtení rušivé. Rovněž se mi moc nelíbil konec. Působil na mě dojmem, že i sama autorka využila "umění odcházet", od knihy odešla a vrátila se po čase, aby dopsala rychle finále příběhu a měla hotovo.
Celkově ale příběh dával smysl, kniha mě bavila a nelituji, že jsem ji četla.

2 14.11.2018

Ilustrace kvalitou dalece přesahují kvalitu příběhů. Většina kapitol je pro děti nezajímavá, obsahují témata, která nejsou malým dětem úplně blízká a známá. Autorův styl na mě působil krkolomně a kniha se mi špatně předčítala.

1 03.04.2024

Poměrně hezký atlas hub. Na začátku obsahuje stručné informace o houbách, jejich sběru, použití, druhy, třídění. Pak následují tři oddíly - jedlé, nejedlé, jedovaté. Atlas obsahuje známé i méně známé houby, informace a zajímavosti o nich. A to je v pořádku. Musím bohužel vytknout fotografie, kterých je u některých hub málo a pro správné určení nejsou úplně vhodné (např. Hlíva ústřičná má opravdu zvláštně zvolenou fotografii, u mnohých hub není na fotce vidět třeň - důležitý znak pro určování, atd.). Překvapila mě absence Hřibu satana mezi jedovatými houbami, je jen zmíněný u jiného druhu jako možnost záměny.

Atlasy hub sbírám, nelituji, že jsem si tento pořídila. Celkově působí dobře, na listování je super, kladně hodnotím zajímavosti k některým houbám a výčet jejich lidových názvů. Škoda malého počtu fotografií a měkké vazby, rejstřík by mohl být lépe rozdělený.

1 16.10.2021

(SPOILER) Kniha má svým způsobem z historického hlediska hodně co nabídnout. To je velké plus. Ale asi jediné. Mám ke knize mnoho výtek. Především mě neoslovil styl paní Katalpy, přestože mi v Němcích seděl více než v Zuzanině dechu. Autorčino surové vnímání intimností, rození dětí a tělesného vylučování mi bylo protivné v obou jejích knihách. Nepotřebuji mít všechny situace skrz na skrz protkané emocemi, ale v Němcích je skoro všechno podané zvláštně stroze, jen jako konstatování faktu. A to i smrt. Jako jediné na mě z celé knihy více zapůsobilo, když Klára byla nucena opustit své dítě. Povahy postav jsou si hodně podobné. Těch je navíc takové množství, že se v tom může čtenář snadno ztratit. Jako pár dalším recenzentům i mně vadilo opakování situací - hlavně s cigaretami.
Zuzanin dech jsem četla na podzim loňského roku a strohý popisný styl se mi v knize nelíbil. Přestože k příběhu bezesporu seděl, já jsem si k psaní Jakuby Katalpy nenašla cestu. Podobná témata a rodinné ságy podle mě mnohem lépe zvládá paní Alena Mornštajnová, jejíž knihy jsou mi o dost sympatičtější.