Mortisha
komentáře u knih
Vypravěč
Anna Bolavá (p)
Tak jsem si v rámci dubnové české výzvy vybrala tuto autorku a nevím co jsem přesně čekala ani to, co jsem dostala. Dostala jsem atmosféru temnou, hutnou, často nechutnou a nepříjemnou. Příběh mysteriozní, psychologický, hororový, romantický, pohádkový. Příběh o čtyřech kamarádech z dětství, jejích dospívání a dospělí život. Život jejich nejbližších, kteří jsou všichni propojeni s tajemným zámečkem na Běstvinách. V tajemném místě, kde vypravěč bude vyprávět i to, co nikdo neví, kde vás bude nutit dělat věci, které by vás ani nenapadli. Nebo napadli? bojíte se svých činu? odpovědnosti za ně? bojíte se sami vyprávět?
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Třetí kniha od Pauly za tento rok a opět skvělá. Mě tato autorka opravdu baví a nemůžu se dočkat na něco nového od ní. Jak jsem psala v dřívějších hodnoceních, dočkáte se psychologických postav, které mají své temné stránky a časem vám je ukážou. Žádná postava není černobílá a všichni si nesou své hříchy. V jejích knihách nalezneme větší počet postav/žen, které vyprávějí své příběhy, jak z přítomnosti tak minulosti, časem se tyto postavy začínají proplétat, začíná se před vámi otevírat napínavý děj, od kterého se neodtrhnete. Důvod proč mě tato autorka zaujala, je ten, že mne vyloženě nebaví detektivka a od ní jsem jí nedostala. Vyšetřování je na pár prvních stranách a pak jen letmo na konci, žádní detektivové, jen zúčastnění vám postupně ukazují, co se stalo. I když už tušíte, kam bude závěr směřovat, je zde ještě tolik překvapení a zvratu, že prostě musíte pokračovat ve čtení. To co mne na autorce nejvíce baví, pravděpodobně odrazuje ostatní, její množství postav, množství děje a přeskakování v něm, převaha psychologie před krimi zápletkou. Pro mě je také zajímavé, že nejlépe přijatá kniha od autorky byla Dívka ve vlaku, a pro mne byla nejmeně zajímavá, nejjednodušší a nejméně propracovaná ale určitě měla největší "reklamu"
Najdi mě
Anne Frasier (p)
Mrazivý thriller z Mohavské pouště, který má být plný zvratů. Zvratů tam je hodně a kombinací ještě více, možná až moc. Vraha víceméně známe od prvních stran ale pořád nalézáme vodítka na možnost, že situace nebude tak jednoduchá. Jak moc je závěr překvapivý? pro mne moc ne. V posledních cca 30 stranách jsem dokonce přeskakovala odstavce. Některé situace zbytečně přehnané a překombinované a nakonec bohužel nepřekvapivé. Mám ráda psychologické postavy a zde jsem se těšila na vztah otce (seriového vraha) a dcery, kde se nabízela možnost jedinečného pohledu do "podivné rodinky" ale určité postoje se často opakují a mnoho jich je odbyto. Knihu jsem přečetla cca za den, ale že bych byla nadšená to bohužel říci nemohu. možná zkusím druhou sérii od autorky, ale z touto pravděpodobně pokračovat nebudu.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Tak tohle je pro mne velmi rozporuplná kniha. Pokud by si s autorem nezahrál osud tak, jak to udělal, pravděpodobně bych jí ani nečetla. Byla to pro mě kniha zase dalšího herce, co už nemá do čeho píchnout a potřebuje se vypsat s kým a kdy a co. Ale jeho odchod přišel v době, kdy mě určitým způsobem zasáhl a i když nejsem skalní fanoušek Přátel, měla jsem chuť si jí přečíst.
Kniha je průřezem jeho života. Vzpomíná na dětství, na pubertu, na mládí a období před Přáteli, na život po nich, na své vztahy a zdravotní problémy. A celý jeho život bohužel doprovází alkohol a následně všemožné prášky. To co ale bylo jeho hlavním prokletím je nedostatek pozornosti, pocit méněcennosti a pocit, že jeho opravdového nemá nikdo rád. Jak sám říká, ego má velké a jak moc jsou tyto pocity opodstatněny, je jen úhel pohledu. Pro mě je tato kniha hodně o jeho psychických problémech, než o těch závislostech. A zde je něco čemu nerozumím, to že se jde léčit, dostane jiné prášky, na kterých je posléze opět závislý, ok tak to bohužel funguje, ale že mu nikdo nepomohl po psychické straně, to nechápu. V podstatě celý dospělý život chodil na terapie, na léčení a nikdo mu nepomohl a nikomu se nepodařilo ho nasměroval správným směrem. Kniha se měla původně jmenovat „nezletilý bez dozoru“ a to je podle mne naprosto přesný název, on nikdy nedospěl, a pořád volal o pozornost. Je pravda, že mě v mnoha okamžicích „rozčiloval“ že se nedokáže pochlapit. Ale ALE ALE!!! tohle všechno je jen posuzování někoho, koho nikdo z nás nezná. Možná známe někoho, kdo se potýká s horšími problémy a přesto je zvládá, někoho kdo svůj život ukočíroval a dospěl. ALE troufám si říct, že nikdo z nich není CHANDLER BING! To co se z přátel stalo za kult a jak to ovlivnilo mladého kluka s hromadou problémů, to že ať se snažíte sebe víc, tento prokletý dar ze sebe nikdy nevymažete. Už třicet let ho pronásleduje. Kolik Vám bylo před třiceti lety? Mě pět a to je dost děsivý.
Kniha je velmi upřímná a je jen škoda, že nebyl take upřímný k sobě. Když konečně došel ke smíření, našel víru a naději bylo už pozdě. Škoda promarněného života.
Odpočívej v pokoji Matthew Perry
Šest vran
Leigh Bardugo
(SPOILER) Bohužel jsem čekala něco jiného. Pod pojmem fantasy si představuji fantasy světy a magično. Zde dostanete něco ve stylu Papírového domu s bandou puberťáků, co se chovají jako třicátníci. Bohužel jsem na to moc náročná nebo stará, myslím že je opravdu pro YA, tam mohu doporučit. Dostanete akční příběh typu nemožný úkol, který nikdo nikdy nezvládne, kromně bandy vyvrhelů, kteří jsou vlastně sympaťáci a jiskří to mezi nimi všemi směry. Překvapivý závěr se dá očekávat a magii dostanete jen, když jsou pod drogami.
Opium a absint
Lydia Kang
celkem napínavé, i když vyústění není vyloženě překvapujíci, pěkné popisy prostředí, úmyslná stylizace do drákuly, včetně citací. pro mě zajímavé, jak se změnil pohled na jedny z nejtvrdějších drog. Jednoduší četba, přesto zábavná a napínavá, jako odpočinkovku mohu doporučit.
Ve stínu Hvozdu
Naomi Novik
překvapivě hodně příjemné fantasy, které odráží problémy z reality, přiměřená romantická linka, barvité popisy, postavy příjemné, chování očekávané ale přesto napínávé a čtivé. pro mne rovnováha mezi realitou a fantasy v naprosto brilantním podání. je zde mnoho témat, o kterých můžete po přečtení dále přemýšlet. není to jen pohádka, není to jen romantika, nejsou to jen boje a kouzla. Mě se to líbilo a určitě to mohu doporučit.
V zajetí zimy
Naomi Novik
oproti Ve stínu hvozdu zklamání, čteno hned po sobě, takže velké posuzování. postavy pro mě nesympatické, majetku a moci chtivé, nejasný důvod prozření stejne tak citů, některé pasaže nudné a opakující se, nejsympatičtější Vanda (chudá dívka) i přes to, že ze začatku také vypadala, že její největší motivace budou peníze, chtěla jen to aby mohla svobodně žít a možná matka lichvářky.
Romantická linka u „ohně“ určitě lepší než u „ledu“ ta byla vyložene podivná, extrémní změny v pocitech a femi happy závěr už bylo dost klišé. Ale určite to není špatná kniha. Čteno v zime a krásně dokresluje zimní náladu a svou pohádkovostí se čte velmi pěkně. Vůbec mi nevadilo střídání postav, pro mne to je jedním z bonusů. Na zimní večery určitě ano, autorka je pro mne vyvážeností, fantasy s realitou, romantično, pohádkovosti a vše má vyvážené a to mě určitě baví, jen Hvozd byl prostě lepší.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
zajímavé, napínavé, postavy spíše záporné, jejich psychologie zajímavá, v poslední třetině už tušíte kam bude směřovat vyústění i přes to ale pořad napětí. psáno ich-formou z pohledu několika žen, každá v jiné časové ose, nakonec se prolínají. autorka mě moc nenadchne svou krimi zápletkou ale baví mě, protože žádná její postava není jen černobílá, každá vždy nese nějakou temnotu.
Skvrna
Gillian Flynn
ze začátku vtipné, podivné a nadějné, celkem pěkný popis situací, pak najetí na údajnou tajemnou linku a tím se dostáváme do zcela jiného příběhu, pomalu nenavažujícího na začátek. vyústění zbrklé, neukončené a poslední rozhovory, které mají celou situaci objasnit, jsou napsáný velmi podivným až za oči tahajícím způsobem. jako kdyby autorka rychle splácla dvě rozdělané povídky a šup pro výplatu, měla dopsat buď Addamsovic rodinu nebo pretty woman.
Pošťákova snoubenka
Denis Thériault
opakuje velkou část děje z prvního dílu, odstranuje z něj magično i určitou roztomilost prvního dílu, počímání „snoubenky“ je manipulující, toxické, zdraví ohrožující, posedlost a ubohost ve většine jejího chování. pošták také získáva určitou větší posedlost a v závěru svého údajného procitnutí se chová také dost překvapivě( noc v hotelu). tak jak byl pošták pro svou ujetost milý, snoubenka je ubohá. překvapující zavěr, jako v prvním díle, už se také vytratí. úplně mi zkazil první díl, ve kterém jí fandíte aby se jejich osud změnil ale takto určitě ne.
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
zpočatku je jeho chování zarážející, pak si zvyknete... je celkem roztomilý svojí ujetostí, všudy přítomná japonská kultura, psáno v haiku, velmi překvapující závěr, magičnost, zasněnost, nevšimnutí si šance na změnu svého života, velmi poetické, příjemné, milé a hrozně smutné. asi nejzajímavější kniha z mého měsíčního čtení, rozhodně ve vás něco zanechá.
... scéna na toaletě mohla být také "poetičtější"
Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
(SPOILER) Drogy, ztracenost, láska, zlomená srdce, rozpad. Příběh si vypráví každá zúčastněná osoba sama, každý má na situace jiný pohled a vidíme jak dochazí k nedorozumením. Všechny postavy v podstatě kladné ale se svými hříchy a zavislosti, nakonec všichni dojdou ke svému happpyendu, moc optimistické a nereálné, ale samozřejme jim to přejete. Naštestí (pro mne) romantická linka nakonec nesměřovala tam, kam byla směřována. spoiler byl bohužel už na obalce knihy a od začátku víte, kam to povede. Jako milovnice hippies a rockové hudby jsem to musela zkusit, je to příjemné čtení, milé, neurazí ale ani nenadchne. Je to čtivé, děj plyne ale také se po čtení rozplyne a nic moc nezanechá. Příjemná rocková odpočinkovka.
Do vody
Paula Hawkins
více postav, více osudů, více zmařených životů, každý si opět nese svou temnou minulost a nikdo není čistý. Zapletka prědvídatelná ale děj přesto napínavý a plynulý. U této autorky mě více baví psychologie a realistické postavy, než samotná krimi zápletka. Nic není nikdy černobílé.
Tristessa
Jack Kerouac
Kerouac, budhismus, špína Mexika a touha po ztracené ženě. Drogy, beznaděj, krása, déšť, hnus, láska a meditace.
Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith
já prostě Patti miluju, takže mě kniha naprosto nadchla ale myslím, že si jí zamiluje i ten kdo o ní nebo její hudbě nic neví. Je to hlavně o jejím přátelství s Robertem, o vnímání světa a umění.