mitsu komentáře u knih

Ráda bych napsala tisíc slov, ale chybí mi... Pro mě to byl naprosto úžasný zážitek, výlet do Pohádky za dobrodružstvím, která číhají hned za rohem. Takový Nekonečný příběh pro starší. Moc děkuji panu Kingovi. ( Pro vás určitě nedůležité, ale s hlasem M.Pisaříka, který mi v hlavě celý příběh vyprávěl bylo kouzlo ještě o něco kouzelnější)

12 15.02.2024

Ke Karikovi mě přivedla dcera a nikdy jsem nelitovala. Moje nej je sice Trhlina, ale Smršť ji dohání v těsném závěsu. Byla jsem až naštvaná, jak jsem se nedokázala odtrhnout a četla a četla, písmenka se ztrácela a nahrazovaly je představy, moje vlastní fantasma...Ten pocit, že někdo tak dokonale popsal moje myšlenky, moje pocity, vnímání mého vlastního JÁ, ten pocit byl až děsivý. Přestože Trhlina vede(možná proto, že byla první), Smršť mě naprosto uchvátila. Z pěti bodů dávám deset

10 04.02.2024

(SPOILER) Ani třetí díl série nezklamal, i když jsem ho odkládala velice dlouho. Přesnosti a nepřesnosti neřeším, zajímá mě příběh a ten mě vtáhl. Jenom za mě je dobře, že tuhle knihu nenatočili. Runa je pro mě ten dobrý...

31.01.2024

Miluju Stranger things a vesměs pohádkové fantasy,takže mě příběh chytl hned od začátku. Pozvolný rozjezd následovaný stupňujícím napětím mě nenechal chvíli v klidu. Kdybych nemusela občas odběhnout (v práci), přečetla bych na jeden zátah. Konec taky podle mých představ. Jen tak dál Karin

4 25.11.2023

Vždycky jednou za čas přehodnotím svůj žebříček oblíbených knížek, ale od té doby, co jsem přečetla Nikdykde( už je to asi deset let ) se moje první místo nemění. Přečetla jsem ji snad desetkrát celou a kdykoliv dostanu chuť ponořit se do Podlondýna, otevřu kdekoliv a čtu. Chytla mě tak neuvěřitelným způsobem, jak se to ještě žádné knížce nepovedlo.Našla jsem v ní všechno co jsem kdy od příběhu čekala, ani jsem to netušila. Neuvěřitelnou zápletku, hledání naděje, zoufalství, radost, smutek, zajímavé postavy, úžasný příběh a naprosto dokonalý konec, u kterého mi tekly slzy a smála jsem se najednou, protože mi přece bylo jasné, že Richard už v Londýně nemá co hledat....

Ve stěně byl otvor ve tvaru dveří, přesně takový, jak ho nakreslil. V otvoru stál muž s rukama teatrálně složenýma na prsou. Stál, až si byl jistý, že ho Richard vidí. Pak velkolepě zívl, přikrývaje si ústa tmavou dlaní.
Markýz de Carabas vytáhl obočí. „Tak co?“ řekl netrpělivě. „Jdeš?“

2 18.09.2013

Tak jo, je fakt že téma upíři prostě nedokážu ignorovat, takže knížku jsem dost rychle přečetla. Autorčin útlý věk je možná omluvou pro styl psaní, nicméně neomlouvá kopírování - v tak obrovském rozsahu. Ságu Stmívání v knížce pozná snad i ten, kdo o ní jen letmo slyšel. Možná kdyby se aspoň pokusila vymyslet si vlastní jména.... Autorka si snila svůj sen a pak ho dala na papír. Takhle to dělá většina spisovatelů. Jenomže tenhle sen nebyl její.....promiň Nicky

1 18.09.2013