Mira7 komentáře u knih

Měl jsem za to, že jsem přečetl sice ne vše, co Jaroslav Foglar napsal, ale v podstatě všechny jeho "hlavní" knihy. Foglarovky jsem hltal asi ve věku 12 - 15 let a Poklad černého delfína mi unikl, takže jsem byl celkem zvědavý, jaký na mne kniha udělá dojem ve 36 letech. :-) A ejhle, věk u Foglarovek roli prostě nehraje. Hezká knížka o kamarádství a vynalézavosti.

5 17.02.2019

Do svého celoživotního díla vložil Goethe svůj um. Verše lze číst opakovaně a nacházet v nich různé myšlenky. Ani monumentálnost díla neubírá na jeho čtivosti, u veršů je ale pro pochopení nutné dost přemýšlet. Přečtením knihy čtenář automaticky „znalost Fausta“ asi nezíská. Může začít číst znovu...

5 28.12.2017

Tana French píše silné příběhy. Propracovaná psychologie postav, příběh opředený tajemstvím, které se pomalu rozplétá.
Hlavním místem děje je uzavřený prostor starého domu se skupinou jeho mladých obyvatel, každý jeden se svými specifiky, kteří dohromady tvoří vůči okolí neprostupnou zeď.
V knize je opět velmi zajímavě popsána policejní práce, skvělí Cassie, Frank Mackey i Sam se pomalu dostávají všemu na kloub.
Zajímavé jsou i popisy irského prostředí, mentality obyvatel venkova a jeho postoj ke vzpomínkám na britskou nadvládu.

5 02.12.2017

„Polská cesta do hlubin české duše“. Na knihu lze nazírat z různých úhlů pohledu. Sám autor v některém z rozhovorů uvedl, že dostával naprosto protichůdné reakce ve smyslu nazírání na jim popisovanou skutečnost.
Mariusz Szczygieł se dotýká velmi citlivých, leckdy traumatizujících událostí českých dějin ve 20. století. Na objektivitě knize přidává právě její pohled „z venku”. Struktura či sled vybraných osobností a událostí může působit nesourodě, ale současně přináší pohled na dějiny vlastní země neokoukaným způsobem.

5 25.11.2017

Uběhlo pár let od přečtení poslední knihy od Samuela Bjørka. Hodně jsem se na knihu těšil. Opravdu nezklamala, vynikající krimi thriller, vyšetřování, žádná zbytečné rozpitvávání morbidností... Krimi skoro v klasickém duchu. U severských detektivek mi občas nesedí určitá překombinovanost a nečekaně zvraty, tady vyšetřování probíhá celkem uvěřitelně. Atmosféra graduje až do poslední stránky... Prostředí ostrovů a její reálií knize přidává na zajímavosti.

4 03.05.2024

Valčík na rozloučenou....a zároveň mé rozloučení s knihami Milana Kundery, žádnou další vydanou česky jsem už neobjevil. Hezky vše doma v knihovně. :-) Jednou se k tomu snad ještě vrátím, ale to potrvá. Je to dobré, maximální hodnocení dávám už tak nějak automaticky, krásná čeština, hluboké myšlenky oblečené do komična.... Kdopak asi je dcera popraveného komunisty? ("vyhnali je do hor"). Že by od Rudolfa Slánského? To bude možná jen náhodná symbolika, ale o tom právě knihy Kundery jsou. Z knihy si každý odnese něco jiného, každý v ni něco najde. Propletenec lidských osudů v několika dnech.

4 07.04.2024

Kniha nemohla uniknout mé pozornosti. Bruntálsko je i tak trochu moje "Heimat", takže jsem byl hodně zvědavý. Chvíli mi trvalo se začíst, seznámit se s postavami a alternativní historií. Nejdřív mi to přišlo až trochu legrační, ale rychle jsem se na vlnu příběhu naladil. Dobové novinové výstřižky jsou fajn, dokonce jsme si některé události dokázal, sice jen mlhavě, ale přece jen vybavit.
Freundenthal, Hof, Jägerndorf... :-) Příběh je svým nápadem vskutku originální.

4 13.03.2024

Kniha na mne udělala velmi dobrý dojem. Je psaná čtivě, odborně a mile. Bylo zajímavé číst v podstatě osobní příběhy několika chobotnic se zmínkami o dalších mořských tvorech, s jejich osobnostními zvláštnostmi, projevy. Knihy zaměřené na zvířata mám obecně rád. Otázky zda mají duši nebo určitou úroveň myšlení a vědomí považuji pro sebe za dávno zodpovězené. Každý z lidských představitelů knihy včetně autorky celé dění silně prožívá, což čtenáře pomůže vtáhnout do děje. Fotografická příloha knihy je dobrá, klidně by mohla být i obsáhlejší. Není ale problém, nalézt mnoho videí k tématu na internetu.

4 14.05.2023

I v pokročilejším čtenářském věku mne kniha bavila. Nebudu knihu nazývat "českou verneovkou" nebo "sci-fi pro děti", protože kniha má svou originalitu. Na těchto starších vědecko-fantastických knihách se mi líbí jejich optimismus v technický pokrok a nadšení pro vědu. Žádná dystopie, se kterou se můžeme někdy setkat u moderní sci-fi. Příběh mne bavil, čtení je to kratší, nestihne nudit. Prostě jedna z knížek, kterou jsem si měl chuť vzít na čtení na chatu. :-)

4 09.07.2022

Zhruba rok po přečtení Království opět Jo Nesbø. Tentokrát povídky. Kdysi můj preferovaný žánr, takže jsem se docela těšil.
Povídky jsou výborné, jejich délka je vždy tak akorát k danému příběhu a zápletce. Přijde mi, že autor jde v posledních letech s každou další knihou literárně nahoru. Hodně tomu napomáhají asi i vysoce kvalitní překlady. Už jsem si zvykl, že až na výjimky dojde pokaždé ke zvratu, který odhad vyústění zápletky nečekaně otočí. Jinak by to nebyl Jo Nesbø. Vtipnost a občas černý humor zůstávají. Podíváme se i do Řecka, to tu ještě nebylo a celkově moc fajn.

4 25.06.2022

Čtení knihy, myšlenek autora od něhož nás dělí asi 2500 let je samo o sobě zajímavé. Na knihu jsem se hodně těšil, téma a prostředí staré Číny na mne působí krásně.
Nevím nakolik se od sebe liší jednotlivé překlady, četl jsem vydání vycházející z anglického překladu z roku 1910 a nic, co by nedávalo v textu smysl jsem nenašel.
Osobně jsem knihu nevnímal jako pojednání o válce, ale opravdu jako filozofii. I ty zdánlivě nejbanálnější myšlenky mají hlubší smysl a v těch "lepších" jsem si dokázal okamžitě vytvořit zcela konkrétní asociace z běžného života.

4 01.12.2018

Krásu Kunderových knih jsem objevil až po třicítce. Od té doby jsem pár jeho knih přečetl a říkal si "jednou si přečtu Nesnesitelnou lehkost bytí". A konečně jsem si ji přečetl.
Komentovat takovou knihu je docela oříšek. Tíha života v jeho "lehkosti" s odbočkami k filozofii nebo antice. V jednu chvíli překvapivě čteme o Stalinovu synu, aby dále autor navázáním dal všemu opět smysl. Máloco (spíše nic) se mi čte tak dobře jako Kunderovy knihy. A nepochybuji o tom, že mi spousta úvah během čtení unikla.

4 25.09.2018

Tana French dokáže velmi umně skloubit detektivní zápletku s psychologickým a sociálním románem. Tentokrát se čtenář dostane do prostředí irské nižší sociální třídy a velmi ponurého prostředí. Frank Mackey, který v jiných knihách vystupuje poněkud břitce, poodhalí svůj životní příběh. Na tajuplnosti přidává pomalé rozplétání starého případu a dynamiku přidává Frankova obrovská osobní motivace jej vyřešit.
Na rozdíl od některých jiných moderních detektivek přeplněných vraždami se knihy Tani French zaměřují na jeden případ a jeho detailní vyšetřování. Celkově tak mne její knihy působí více realisticky.

4 10.12.2017

Velmi zábavné čtení psané krásnou češtinou s ironií a vtipem vloženými do příběhu odehrávajícím se v jedné z nejtěžších dob naší nedávné historie. Hlavní postava, básník Jaromil, hodnotící sám sebe velmi vysoko je nestvůra. Ačkoliv se mi zdálo, že si z něj autor po celou dobu dělá vlastně jen legraci, dokáže Jaromil svému okolí dost znepříjemnit život.
Jakkoliv komentovat knihu Milana Kundery je velmi náročné. Ve srovnání se „standardní literaturou“ jsou jeho knihy úplně jinde…

4 25.11.2017

Dobrodružství v temných uličkách coby souhrn trilogie ze Stínadel vnímám jako vrcholné Foglarovo dílo.
Knihu jsem přečetl vícekrát a Ježek v kleci, TAM-TAM, Jan Tleskač, souboj Losny s Mažňákem, Široko, chudák pes Bublina a nalezený dopis Karla Dymoráka uvězněného v koši mi utkvěly v paměti navždy.
Pro příběhy, které Jaroslav Foglar napsal, je typická vysoká osobní integrita hlavních kladných postav, která je v tomto díle v podání členů klubu Rychlých šípů přímo ukázková.
Jaroslav Foglar napsal mnoho knih, které uchvátily několik generací malých čtenářů. Dobrodružstvím v temných uličkách vstoupil do dějin české literatury.

4 19.11.2017

Přemýšlím, co napsat. Začnu asi takto. Ne, Nevědění se nezařadí mezi mé nejoblíbenější romány Milana Kundery, přesto je to opravdu dobrá kniha. Změna stylu, skladby nebo jak to nejlépe vyjádřit, se oproti starším dílům změnila. Navíc to je taková knižní „jednohubka“, ve srovnání se Slavností bezvýznamnosti se ale nejedná o literární kakofonii. Hodně pocitů, smutku, uplynulého času a pohnutých lidských osudů. Nechtěl bych být emigrant v cizí zemi a vracet se někam domů, kde to domovem už není. Vracet se do Československa počátku 90. let a dozvídat se, co se komu kde mezitím stihlo přihodit, no brr.

3 26.01.2024

Hluboké a precizní analyzování situace střední Evropy. Obávám se, že dost věcí ani po desetiletích neztratilo na aktuálnosti. Některé analogie a spojování historických souvislostí do argumentů mohou čtenáři vidět jinak, od toho jsou názory a jak sám autor cituje "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat." :-)

3 25.08.2023

Velmi dobrá kniha o „ptačím rozumu“. Pro někoho, kdo se o ptactvo dosud nijak nezajímal, mohou být informace až neuvěřitelné. Na vlastní oči jsem však měl příležitost od dětství pozorovat někdy neuvěřitelné postupy u papoušků a jejich schopnost řešení různých situací, takže bych dokázal knihu ještě drobně doplnit.
Kniha však není zaměřena pouze na exotické ptactvo, ale přináší vhled do myšlení a schopností ptactva jako celku. Pokud knize něco chybí, jsou to možná ilustrace. Ne všechny druhy ptáků člověk zná a umí si je představit. Může se proto stát, že si čtenář bude s obdivem číst o konkrétních případech některých druhů, nebude si je však umět představit. Samozřejmě však není problém dané druhy „vygooglit“. Toto však nijak neubírá na celkové vysoké úrovni zpracování publikace. Od vtipných „hlášek“, přes popis odborných studií až po zamyšlení. Jen některé vědecké postupy prostřednictvím nebo vedoucí k mrzačení ptáků bych okamžitě zakázal…

3 08.01.2023

Po nedávno přečteném prvním dílu jsem se musel otevřít i druhý. Opět pěkné čtení, zajímavé sci-fi s pátrací zápletkou. Kniha se zpracováním a prostředím liší od prvního dílu a je méně "přetechnizována".

3 07.08.2022

Knihu jsem si pořídil jako audio. Takže nejprve ohodnotím úroveň namluvení jako výbornou. Obsahově mne kniha nezklamala. Je vidět, že autor se fauně věnuje velmi intenzivně a provádí svá bádání skutečně do hloubky. Jsem rád, že na zvířata se nahlíží i díky takovým lidem již poněkud jinak. Od Brehma jsme už ušli kus cesty. Mne ty postřehy vlastně ani nepřekvapují, dokonce bych se nebál přisuzovat některým zvířecím bytostem / lidoopi, delfíni, okrasné ptactvo a mnozí jiní / duševní schopnosti včetně abstraktního myšlení klidně i dále..

3 10.09.2021