Mindy komentáře u knih

Tak jsme se znovu ocitli v Gileádu a stálo to tedy za to. Svůj životní příběh nám vypráví Ágnes, Daisy a teta Lydie. Všechny jsou sympatické a všem jsem fandila. Nechybí humor, hlavně teta Lydie hodně bodovala.
Výborné volné pokračování Příběhu služebnice.

38 31.03.2023

Jack London prostě uměl! Nechápu, že jsme se tak dlouho míjeli, ale to já ještě napravím. V této knížce nám vypráví příběh o psovi Buckovi - domácím povaleči, který se díky mnoha zásahům osudu dostává na Aljašku, kde vrcholí zlatá horečka. Setkává se s různými typy lidí i psů, postupně se zoceluje a nakonec... No, geny jsou geny. Krásné čtení.

38 04.10.2022

Nedávno jsme procházeli kolem památníku Ploština a na informačních tabulích byly odkazy na tuto knihu. Objevila jsem ji v knihovně u manželových rodičů, tak jsem se do ní hned pustila, dokud ve mně doznívá atmosféra z tohoto místa. Nečetlo se mi to dobře, protože jsem věděla, k čemu se celou dobu schyluje. Jsou zde popsány otřesné pravdivé události, které se skutečně staly. Bohudík jsem válku nezažila, a proto neviním, nesoudím. A Ladislav Mňačko mě velmi příjemně překvapil tím, jak poutavě píše.

38 18.05.2022

Nechce se věřit, že toto je realita odehrávající se před ne zas tolika roky. Takové zrůdnosti a přitom tak čtivě napsané. Remarque je skvělý autor. Miluju jeho knihy.

38 12.10.2021

(SPOILER) Tak to bylo skvělé, promyšlené do posledního detailu. Zajímalo by mě, kolik čtenářů odhalilo pachatele, já tedy vůbec. Ještě jsem nečetla knížku, kde je vrahem člověk, který...nebudu prozrazovat.

38 07.07.2021

Četla jsem pomalu. Tato kniha se ani rychle číst nedala. Už jsem věděla, co od ní můžu očekávat a doslova jsem si vychutnávala každou stránku, každý řádek. Úchvatné, dechberoucí.

38 15.06.2020

Literární skvost, nevím, co víc dodat. Vytvořit takové postavy jako Cathy, Samuel, Lee - to je opravdu mistrovské umění. Nádherná kniha.

38 08.10.2018

Páni! Já jsem ze začátku měla dojem, že Izzy je nějaká postižená, ale to byla úplně normální, jenom nepochopená, přehlížená, přitom nadmíru citlivá a inteligentní holka. Z celé knihy mě její postava oslovila nejvíc. Dokonce lehce zastínila hlavní zápletku - komu soud určí do péče malou holčičku, když obě matky (pravá i adoptivní) mají pohnuté osudy. Ale zpět k Izzy, respektive k její matce Eleně. Vůbec se mi nedařilo pochopit její jednání. Jak se může starost a strach o dítě změnit v nevraživost, podrážděnost až nezájem a zlost. No a pak tu jsou i další postavy - Mia a její dávné odvážné rozhodnutí, nebo Lexie se svou složitou situací. Moc dobré čtení.

37 05.11.2023

Sonda do geniálních mozků šachistů. Jak jim to v té hlavě musí šrotovat! Předvídají a kombinují spousty různých možností, deset, patnáct tahů dopředu, není divu, že někdy hodinu sedí nad šachovnicí a zvažují jeden tah. Úžasná knížka.

37 02.09.2023

Napínavé až do konce, výborně se to četlo, ale nemůžu si pomoct, ten závěr mě zklamal. Autorka čtenáře navede na pachatele a že to Georgině nedocvaklo, to mi zkazilo celý dojem z její postavy.

37 17.08.2022

Moc mě tato kniha nebavila. Chod chirurgického oddělení a ambulance je popsán vcelku věrohodně, ale osobní život hlavní postavy mě nebavil, jeho manželka byla krajně nesympatická, z jejich rodiny mi přišly normální jenom ty jejich děti. Navíc je kniha psaná nespisovnou češtinou, to fakt nemusím. Ale kamarádka mi půjčila ještě další knihy této spisovatelky, tak jí ještě dám šanci.

37 21.10.2021

Tak tohle se mi líbilo. Vyšetřování vraždy nebylo prioritou, tou byl příběh hlavního hrdiny, kterého si oblíbíte. Do toho ponurá nálada ostrova, kde se zastavil čas. Střídání minulosti se současností bylo fajn. Moc dobré.

37 06.06.2018

Moc pěkný příběh, který se odehrává v letech 1946 - 50 v Předmostí u Přerova. Bylo to opravdu nelehké období a já si zase uvědomila, jak se teď máme dobře.
Taky jsem si říkala, kdy mi nějak dá smysl název knihy. A na konci ho (pro mě tedy šokujícím závěrem) autorka vysvětlila.

36 20.02.2024

Nenadchlo mě to. Evelyn jsem měla problém cokoli uvěřit a Monique mě o tom, že by byla vynikající novinářka, taky nepřesvědčila. A slovo životopiskyně je příšerné.

36 25.07.2023

Všechny knihy Jonase Jonassona jsou velmi podobné: jedna základní dějová linka, na kterou se nabalují další a další příběhy a osudy spousty vedlejších osob. Všechno se to neustále promíchává a dochází k neuvěřitelným náhodám. Je to ale pořád to samé dokola. Bavila jsem se, už jsem ale nebyla tak nadšená jako u Stoletého staříka.

36 25.07.2022

Jamie Conklin je obdařen mimořádnou schopností - vidí mrtvé a může s nimi krátkou dobu po jejich smrti komunikovat. Kniha se čte skoro sama, čekala jsem víc napětí, zla, nechutností a zvrácenosti, ale je to naprostá oddychovka.

36 04.02.2022

Jestli tento tým vyšetřovatelů má být jeden z nejlepších v Norsku, tak potěž pámbu. Ústřední dvojici tvoří Hulger Munch, který se neobejde bez cigarety - budiž. Ale Mia Krügerová, údajně ta nejlepší, neustále koketuje se sebevraždou, nejlépe jí to myslí, když panáky jügera zapíjí pivem, druhý den jí třeští hlava (čtenáři jí má být asi líto), celé noci nespí, je unavená a ve stresu, a proto si dá radši další pivo, aby jí to lépe myslelo. Nejsympatičtější z celého týmu je ajťák Gabriel. Nene, s tímto autorem kamarádi nebudeme.

35 01.10.2023

Kniha nám přibližuje část ruské historie, o které se toho moc neví - osudy potomků německých obyvatel, kteří přišli do Povolží na pozvání carevny Kateřiny II., osídlili toto území, dodržovali zde své zvyky, používali svůj jazyk...
Překrásné. Ať už se jedná o popisy přírody, řeky Volhy nebo samotný příběh Bacha, Kláry a Anče... Nemám slov. Už dlouho jsem nečetla něco tak krásného.

35 27.06.2023

James a Bob se myslím hledali, až se našli. Z příběhu vyznívá, že jeden zachránil druhého. Jamesovi jsem držela palce v boji se svou závislostí. A zdá se, že to zvládl. No a Bob? Je obdivuhodné, že mu nevadil ruch velkoměsta, davy lidí, hluk projíždějících aut nebo jízda autobusem. To naše kočky, zvyklé na klidný život na vesnici, by se zbláznily.

35 27.09.2022

Mně se to líbilo. J.V.Pleva přepsal originál tak, aby se to dobře četlo.
Asi je zbytečné cokoliv psát. I ten, kdo to nečetl, ví, o čem to je.
V dětství mě tato kniha nějak minula, tak mám splněný jeden restík. A taky jsou zde krásné ilustrace Zdeňka Buriana.

34 08.03.2024