mial74 komentáře u knih

Obvyklá bolest zfilmovaných děl - doporučuji nejprve přečíst a až pak shlédnout výborný seriál.

Já nejprve viděl seriál Babylon Berlin, který nasadil laťku hodně vysoko. Pak jsem se snažil začíst do románu, ale trochu to drhlo, protože začátek je takový pozvolný a navíc zfilmovaný dost doslova. Po několika kapitolách jsem pochyboval, jestli to vůbec má cenu číst dál, jelikož jediný rozdíl oproti seriálu jsem našel, že rudá doktorka byla původně rudý doktor.
Ovšem odložit knížku by byla velká chyba, protože pak se to přeci jenom začne lišit výrazněji, příběh pak také získá docela tah, až jsem zapomněl, že vím, jak to má dopadnout. Výborná detektivka v kulisách meziválečného Berlína, kde se již začíná schylovat k něčemu nepěknému...
Doufám, že ostatní romány cyklu budou stejně dobré a určitě se o tom přesvědčím.

Podle románu byla natočena první série seriálu Babylon Berlin. Oproti knížce je atmosféra výmarské republiky vykreslena daleko plastičtěji. Trochu mě ale filmaři namíchli, kam posunuli postavy Gereona Ratha a Charlotte Ritterové.
Končím se vzpomínkou na hemžení těl na parketu v Moka Efti:
Zu Asche, zu Staub
Dem Licht geraubt
Doch noch nicht jetzt
Wunder warten bis zuletzt...

5 20.04.2022

Román mi ze začátku přišel jako takový prefabrikovaný thriller, pak se to trochu rozjelo, a pak zase trochu překombinovalo, takže nakonec takový důmyslnější prefabrikát...

4 18.03.2022

Mám rád bondovky a tohle je první román od le Carré, co jsem četl. Líbil se mi, takže asi nezůstane jediný.
Oproti Bondovi je příběh realističtější, méně akční, ale určitě ne méně napínavý.

1 31.03.2022

Je to asi kniha hlavně pro rodáky (můj případ) a historiky. Nicméně celá historie města je zasazená do národních dějin a člověk tak lépe vidí, jaký dopad ty národní dějiny mají na osudy jednoho konkrétního města a jeho obyvatel. Teprve tady jsem si třeba uvědomil, jaké zvěrstvo byla taková Třicetiletá válka.
Hodnotím vysoko, protože mi přijde, že je historie podaná od začátku až do současnosti a nemám pocit, že by cokoli chybělo.

1 09.03.2022

Není to žádný atlas, jak by napovídala anotace, ale pojednání, které mělo ukázat, jak úžasně se u nás automobilový průmysl za socialismu rozvíjel. Myslím, že ve skutečnosti spíše hezky ukazuje, proč to šlo s celým naším průmyslem během těch 40 let ve srovnání s vyspělými ekonomikami od desíti k pěti.
Jako názornou ilustraci úrovně celé publikace cituji úvod: "Aj keď má československý automobilový priemysel dlhú tradiciu, jeho skutočný rozvoj nastal až po druhej svetovej vojne. Z viacerých malých, či väčších výrobní bez jednotného koncepčného riadenia sa stal mohutný, vysokoorganizovaný odbor, ktorý sa na celkovej strojárskej výrobe zúčastňuje 37%."

Kniha obsahuje tři části. První a hlavní je vyprávění Laudy o jeho letech ve stáji F1 Ferrari, ta mi přišla zajímavá. Druhá část knihy je jakési dušezpytné pojednání o Laudovi, které mě moc nebavilo. Třetí je zase vyprávění Laudy o tom, co bylo, než se k Ferrarimu dostal, to bylo zajímavé stejně jako první část. Celkem mi kniha přijde poměrně nekonzistentní - myslím, že kdyby se Laudovo vyprávění trochu lépe učesalo, mohlo to být záživnější...

02.05.2022

Skvělá kniha pro každého, kdo četl jakoukoli verneovku a líbila se mu. Je opravdu poctivá a čtivá, což není snadná kombinace.
Všechny verneovky jsem ani zdaleka nepřečetl a vím, že některé za to ani moc nestojí, ale díky této knize aspoň získám ponětí, po které třeba sáhnout příště...
Malá věcná poznámka, která ale nesnižuje absolutní hodnocení - v bibliografii jsem nemohl najít román Tajemství pralesa, který vyšel u Vilímka, dokud jsem nehledal originální název La Jangada.

30.03.2022

Kniha popisuje cestu F. A. Elstnera a J. Fialy z Prahy po Sovětském Svazu - přes Bělorusko, Ukrajinu, Rusko do Gruzie a zpět v roce 1959, kterou absolvovali vozem Škoda Octavia.
Je psána z dnešního pohledu neuvěřitelně budovatelským stylem, až jsem ze začátku nabyl podezření, že to má být parodie na ty budovatelské knihy.
Elstnerův styl vypravování je místy nesouvislý, občas přeskočí v ději, jako by mu chyběla stránka v deníku.
Kouzlo (ne)chtěného - ve Smolensku potkali dva Rusy, kteří nás osvobozovali ve 2. světové válce - citát: "Michail Petrovič a Petr Michajlovič ještě vzpomínají na májové dny v Praze 1945; přijeli by znova, kdyby bylo třeba, jako tenkrát... Jen zavolat."
Kniha se ale dá číst také jako dokument doby a je v ní mnoho obrázků pořízených po cestě, které zachycují, co už dnes neuvidíte.

18.03.2022