MatBla komentáře u knih
Dostala jsem ji asi v 15 letech od Ježíška, a stala se mou oblíbenou.
Jako puberťák jsem se dost pobavila u fejetonu Kukátko, dokonce jsem ho nahlas předčítala kamarádkám:)
Teď po letech jsem četla znovu... a pořád super. Dokonce jsem si v antikvariátu koupila další - Kočky v patách.
Moje oblíbená knížka z dětství, ještě bych ráda sehnala druhý díl, ten jsem taky četla, ale jako malá jsem chodila do knihovny a spoustu knížek nemám, občas si přinesu z antikvariátu poklady. Tyhle dvě knížky opravdu za poklady považuji.
Pobavilo mě v Kouzelné flétně, jak šel, hrál si na píšťalku a zpíval si k tomu mladým silným hlasem.
To jsem se fakt zasmála, sama jsem jako holka na flétnu hrála, a při pískání se fakt zpívat nedá. Jen nechápu, že jsem si toho kdysi nevšimla, nebo si to nepamatuji?
Bylo to roztomilé:)
Už jsem měla dávno podezření na takové potvůrky, když jsem marně dohledávala ponožky, a teď se to potvrdilo:)
Kniha super, hvězdičku ubírám za tu obálku, je fakt děsivá...
Četnické humoresky patří mezi mé nejmilejší seriály. Viděla jsem je mockrát.
Obvykle si vždy nejdřív přečtu knihu a až potom se podívám na její zfilmovanou verzi (pokud ji někdo zfilmoval).
Tentokrát jsem viděla nejdřív seriál a pak jsem objevila knihu (tedy knihy, jsou 3 díly).
Začetla jsem se ze zvědavosti, páč jsem věděla, že knihy byly do literární podoby převedeny podle seriálu...a smekám před Janem Cézarem. Napsal to podle mně krásným až roztomilým slohem okořeněným humorem. V mnoha jeho slovních obratech jsem si přímo libovala. Ta knížka byla pro mně balzám na duši, přečtu i další díly a určitě se k nim znovu vrátím.
Co se týká Toníčka v kapitole Svatba, obrečela jsem to stejně jako v televizi.
Silný příběh, je neuvěřitelné, co dokáže s člověkem udělat závist, zbabělost...
Jsem ráda, že jsem si ten příběh přečetla, ale na film se nepodívám, nechám si své dojmy z knihy.
No nevím, co si mám o tomhle myslet. Styl psaní se mi líbil, ale to téma? Mám čtyři děti
(tři už jsou dospělé) a neumím si představit, že by mě některé z nich takhle nenávidělo.
Hanna byla pro mě psychopat, nevěřím, že ji někde napraví. Jak přemýšlela o ostatních dětech, šel po mě mráz. A nemyslím si, že rodiče někde udělali chybu. Oba ji milovali,
i maminka by pro ni udělala první poslední.
Přečetla jsem to do konce, protože mě zajímalo jak to dopadne, ale ze začátku jsem měla opravdu chuť knihu odložit a už se k ní nevracet.
Kniha se četla dobře, styl mi sedl, ale ptám se, jak to otčímovi mohlo všechno takhle procházet?
Ano, já vím, že tohle se bohužel děje, ale když se člověk ponoří do příběhu, tak se to celé tak nějak zhmotní a vyzní to strašně hrozivě.
Já jsem v jádru kliďas, ale tady bych se s chutí přemohla a nakopala otčímovi...však víte co.
Mě se to líbilo, kniha rychle ubíhala, a i když jsem odhalila vraha, nijak mi to nevadilo.
Jen se přikláním k názoru, že je divné, jak si nikdo nevšiml vraždy za bílého dne na sídlišti.
Jdu na další díly.
Hodně zvláštní, tenká knížečka přečtená asi za hodinu, ale nějak se mi nelíbila. Tři hvězdičky dávám za krásné ilustrace.
Přečteno podruhé, díky Čtenářské výzvě, a opět se mi líbilo.
Ze začátku jsem se tohoto žánru trochu bála, ale moje 14ti letá dcera mě přesvědčila, ať to zkusím, že si chce o tom se mnou povídat.
Fakt je, že mě magický Caraval vtáhnul a knihu nešlo odložit.
Přečteno za jeden den.
Tohle mě vtáhlo od samého začátku, v době čtení měla jedna z mých dcer 17 let, jako Jenny a já jsem udělala tu hloupou chybu, že jsem koukla na konec, jak to dopadne...
... a pak jsem celou knihu probrečela. Už to nikdy neudělám.
A mně se to líbilo. Zajímavé téma, a vůbec jsem se nenudila. Četla jsem jako e-knihu.
Nemám sice potřebu koupit si papírovou knihu a zařadit si ji do knihovny, (jako se mi to stalo u jiných e-knih), ale nevím, co bych tak autorce vytkla. Četlo se mi dobře.
Miniera mám ráda, série s Martinem Servazem byla úžasná, ale tahle odbočka mě moc nenadchla. Celou dobu jsem soucítila s hlavním hrdinou a ten konec byl pro mě jednoduše šok.
Nataška podruhé, děkuji Aleši Cibulko:)
Miluji filmy pro pamětníky, a Natašku jsem vždycky měla nejraději, byla taková roztomile potrhlá. Uměla zahrát komedii i vážnou roli.
Je mi moc líto, jak osaměle skončila.
Super, mám ji "jen" naposlouchanou v audiotéce jako divadelní záznam s Milošem Kopeckým v hlavní roli, ale určitě si ji chci ještě vychutnat v písmenkové formě. Musím knihu sehnat a uložit mezi své poklady v knihovně.
Miluji filmy pro pamětníky. Nataška byla vždycky moje oblíbenkyně.
Aleši díky za vznik téhle knihy :)
Při návštěvě Prahy jsem za Nataškou zašla na Vyšehrad, pravda, chvíli jsem ji hledala, ale našla.