Marwin komentáře u knih

Knihu lze považovat za pokračování předchozího titulu, kterým bylo Krvavé finále.Podle mé zkušenosti je vhodné číst obě knihy najednou.V té druhé se dočtu o tom, co prováděli Češi Němcům po skončení války a je mi z toho na zvracení.Otevřu tedy tu první, nalistuji příslušnou oblast (obě knihy jsou členěny podle krajů a obcí) a zjistím co provedli v té samé obci před koncem války Němci Čechům a chce se mi opět zvracet.Tyto pocity ovšem nejsou způsobeny kvalitou obou knih, která je dle mého názoru obrovská a mimořádná.P.S.Ještě malá zajímavost.Delší dobu se jedná o zbourání vepřína v Letech u Písku.Ten prý narušuje pietu místa, kde umírali lidé.Včera jsem stál v Praze 6 "Na Bořislavce" a to konkrétně v Kladenské ulici, kde v květnu 1945 bylo docela brutálně popraveno několik desítek německých civilistů (z této popravy dokonce existuje filmový záznam, na němž je vidět skutečně všechno).Dodnes není znám důvod této exekuce a na čí příkaz byla vykonána.Nevím, zda se ti popravení něčím provinili, nebo zda byli zabiti jen kvůli své národnosti, nechci to hodnotit.Že však poblíž místa popravy do dvou let vyroste nádherné obchodní centrum je vskutku pietní.

6 16.10.2016

"Mohu pochopit bojovou situaci, mohu pochopit i vztek a stres ustupujících jednotek, které se snaží uniknout z dosahu Rudé armády, ale nikdy nepochopím, proč stárnoucí muž z Volkssturmu utluče pažbou pušky, kterou před týdnem vyfasoval, židovskou dívku, která váží 40 kilogramů a ušla stovky kilometrů."
Tato věta skvěle vystihuje celou knihu.V dnešní době jsou všechna média plná brutálních činů páchaných islamisty ve jménu náboženství, nad čímž kroutíme hlavou jak je to vůbec možné a mluvíme o fanaticích a nekulturních barbarech.Stačí ovšem nalistovat v knize Krvavé finále takřka jakoukoli stránku a přečteme si o mnohem a mnohem hrůznějších zvěrstvech, kterých se na našem území dopouštěli příslušníci jednoho z nejkulturnějších národů světa a to v době, kdy už se snad ani nemohli vymlouvat na svého vůdce.

11 05.08.2015

"Každá jsme šla však jen s jedním," upozornila významně Jitka."Nejsme žádné nevěstky, abychom to střídaly jak v hampejzu.Za peníze jen s jedním denně a pouze na příkaz našeho pána, protože pak to není vlastně náš hřích, ale jeho!"
Při čtení knih od V.V. se nemohu ubránit dojmu, že ve středověku se lidé uměli zabavit i bez fejzbůku.
Napsat, že tato kniha je výborná, je z mé strany jakousi povinností, protože Vondruškovo Hříšní lidé dovedou pobavit v každém věku a v každé době.

7 29.04.2015

Tato útlá kniha popisuje květnový boj obyvatel malého městečka Třešť proti německým okupantům.Výše uvedená anotace knihy, převzatá od vydavatele a uveřejněná zde(ke dni 27.4.2015), je typickým příkladem jak v touze po získání bodů některý uživatel zadá do DK knihu, aniž jí četl.
Podle anotace bych usuzoval, že kniha pojednává o tom , jak několik desítek obyvatel německé národnosti, kteří jsou hodní, přívětiví a nemilují nic více na tomto světě, než své české spoluobčany, bylo brutálně a nespravedlivě svými českými sousedy nahnáno do vězení a tam týráno, bito a mučeno.
Není tomu tak.Mezi uvězněnými Němci je naopak velké procento lumpů a grázlů, kteří si naše slitování nijak zvlášť nezaslouží.To naplno zjistíme teprve když knihu dočteme do konce.Po potlačení povstání v městečku Třešť přispěchavšími esesáky, se totiž projeví opravdové rytířské chování osvobozených německých spoluobčanů.Začnou si vyřizovat účty s těmi Čechy, kteří si dovolili je ponížit uvězněním a pro jistotu i s těmi, kteří s tím neměli nic společného.Počet zastřelených, umlácených, ukopaných či jinak odpravených obětí tohoto řádění dosáhne čísla 58.Tragickou postavou celého příběhu je mladá Němka Herta, místní rodačka a donedávna zaměstnankyně gestapa, která se dožaduje co nejkrvavější odplaty a prosadí si, že osobně vybere dvacet lidí, kteří jsou postříleni na vězeňském dvoře.
Protože BOŽÍ MLÝNY melou pomalu, ale jistě, je tato krvavá slečna po válce dopadena a po zásluze popravena.Bohužel výše zmíněné mlýny nemelou důsledně, což v praxi znamená, že mnozí ostatní pachatelé třeštských vražd nebyli dopadeni nikdy.
V dnešní době je velmi modní se vyjadřovat k odsunu Němců v poválečných letech a hledat krutosti a nespravedlnost, která jej doprovázela.Určitě to byla jedná z temných historických událostí na území našeho státu.Ale jen tak pro pořádek bychom na druhou misku vah měli přihodit osudy třeba zrovna umučených třešťských obyvatel, nebo příslušníků SOS kteří byli vražděni v roce 1938 na hranicích zfanatizovanými německými civilisty, nebo popravu čtrnáctileté Jindřišky Novákové, nejmladší oběti atentátu na R.H. !
Tato kniha je nenápadným, ale o to působivějším svědectvím německé okupace a jejích důsledků na osudy obyčejných lidí v jednom obyčejném městě.

Výborná kniha, jako ostatně všechny od V.V.
Trochu mi bylo líto ubohého panoše Oty, na jehož příkladu nám autor ukázal, že "V tajné službě jeho Veličenstva" to nemusí vždy být žádná procházka růžovým sadem.
Kapitola, v níž chudák Ota je několik nekonečných dnů doslova ničen krásnou, zrzavou nymfomankou s tělem bohyně , dokáže vehnat slzy do očí i skutečných drsňáků.A pokud si čtenář ještě uvědomí, že Ota při plnění těchto jemu nepříjemných povinností musel popíjet neomezené množství piva a vína a pojídat všelijakou nadívanou zvěřinu,případně čerstvé ryby, poskytne mu to obraz o temném krutém středověku v jeho nepřikrášlené podobě.

8 27.03.2015

Monumentální dílo-opravdová lahůdka pro ty čtenáře, kteří se vážně zajímají o události v období tzv.protektorátu Čechy a Morava.Kniha je sestavena z doslovných překladů autentických dokumentů, které se týkají odboje a hlavně atentátu na zastupujícího říšského protektora.
Dozvíme se například, kolik lidí opravdu udal parašutista Čurda, nebo že za spolupráci při pátrání po atentátnících bylo gestapem odměněno téměř sedmdesát "obyčejných" lidí!
V knize jsou použity nejen protokoly gestapa a dalších říšských úřadů, ale také zápisy z poválečného vyšetřování, které prováděly orgány osvobozeného Československa.

5 21.10.2014

Je to jedna z nejzábavnějších knih, kterou lze v životě přečíst.
Parta chlápků, kteří opravdu "žijí" život.Když se jim chce, dovedou být ohromně akční, zejména pokud je na obzoru možnost uspořádat řádnej mejdan.Když se jim nechce a na obzoru není možnost uspořádat řádnej mejdan, v klidu leží ve své Grandlehárně a přemýšlí o tom, jestli by se nějakej řádnej mejdan přeci jen udělat nedal a hlavně udělat neměl.Nad tím vším se vznáší postava pana Doktora a dalších výrazných obyvatel ulice Na plechárně.
Kniha ovšem nepřináší pouze zábavu a humor, ale mohla by býti s úspěchem využita při studiu ekonomických věd.Myslím, že žádného světového ekonoma ,ať už Keynese,Friedmana, Mundella, nebo Marxe , ani v koutku duše nenapadlo použít jako jednotnou světovou měnovou jednotku jednu živou žábu.

9 14.10.2014

A tehdy štábní kapitán Morávek, utíkaje před bandou rozběsněných gestapáků zakopl o šavli, podjela mu gumotextilová kopačka značky Bardějov a on spadl přímo do růží u památníku padlých rudoarmějců.Než se stačil vyprostit z ostnatých keříků, které nemilosrdně svíraly jeho tepláky s lampasem, přiskočil Hajdrych a zákeřně ho střelil lukem do zad, až zelený špunt na konci otráveného šípu zaduněl o hrdinovo tělo.
"Seš mrtvej a teď budu Morávek já, a ty budeš Němci." dožadoval se Hajdrych
"Ani náhodou, prcku, teď budu já partyzán a ty budeš esesáci a já tě zastřelim při osvobození Prahy!"

!!Pozor, tyto úryvky nejsou součástí knihy, jedná se o vzpomínky z dětství.Osoby a děj nejsou vymyšlené!!

Měl jsem štěstí, že když jsem se jako malý chlapec zeptal otce, jestli by mi nedoporučil nějakou knihu, ihned sáhl do knihovny pro Tři kontra gestapo.Po jeho nudné přednášce o hrdinech našeho národa jsem si zalezl s knížkou do kouta a za pár hodin už jsme si hráli na B+M+M. Byl jsem nejmladší v ulici a tak když jsem ostatním vypověděl děj úžasné knihy, dostal jsem automaticky roli gestapáka, esesáka atd.
Myslím, že to byl svým způsobem obrovsky upřímný hold třem hrdinům z knihy, když se stali na dlouhý čas součástí našeho dětského života. Byli v jedné řadě s Vinnetouem, Athosem,Černým korzárem a Vítězslavem Ledererem (další kniha od mého otce se totiž jmenovala "Utěk z tábora smrti").
Kniha Tři kontra gestapo mi dala hrozně moc.Už v dětství zasela do mého mozku semínka vlastenectví, úcty k opravdovým hrdinům a hlavně bezmeznou touhu zjistit, jak to tenkrát opravdu bylo.Tři králové B+M+M jsou dodnes pro mě jedněmi z nejvýraznějších hrdinů naší historie.Tuto knihu stojí za to přečíst a pak se nad ní zamyslet.

"Byla to blondýna.Ale taková blondýna, že by kvůli ní biskup vykopl díru do kostelního okna!"
Phil Marlowe-nepodplatitelný osamělý soukromý detektiv, který za dvacet dolarů na den plus výdaje čistí město od špíny a korupce.(zrovna v těchto dnech máme města polepená předvolebními plakáty, na nichž desítky novodobých Marlowů také slibují, že vyčistí naše města od špíny a korupce!!!!)
Přečíst si Marlowa je velmi osvěžující.Gejzíry hlášek,jedna lepší druhé."Toto že je New Yorkský řízek?Myslel jsem, že válcovny plechu jsou v Detroitu.(toto je ovšem hláška, která Marlowa pouze napodobuje, ale stojí za to).V dnešní době překombinovaných detektivek, k nimž si člověk často musí vzít naučný slovník a také bibli, aby je alespoň částečně pochopil,jsou příběhy s Marlowem lahůdkou.Dobro je bílé, zlo černé, občas dostane do držky padouch, občas Marlowe.Pokud to situace vyžaduje, Phil je ochoten strávit noc s nějakou "kůstkou", což samozřejmě neznamená, že jí druhý den třeba neusvědčí z vraždy.
Pokud se chystá čtenář číst knihu, jejíž hlavní hrdina si říká Phil Marlowe, je dobré tak učinit ve vlahý letní večer a jako kulisu otevřít okno.Možná, že z nočního bulváru zaslechne nejen motor osmiválcového Oldsmobilu, ale snad i lahodný zvuk výrobku pánů Smithe and Wessona, či Samuela Colta.

16 08.10.2014

"Vlastnil kromě poloviny dvojdomku dvě statné, dobře vyvinuté dcery, které se provdaly třídně uvědoměle.Ne snad, že by si vzaly dělníky, naopak, obě si přivedly chlapíky, kteří nikdy nic nedělali a dělat nehodlali, ale tito mužové byli rozenými komunisty."
Tak to je jenom krátký úryvek z jedné z nejlepších knih, které jsem kdy měl tu čest čísti.Obal tohoto díla by však měl obsahovat varování, něco jako na krabičkách cigaret.Z přední strany bych napsal asi toto :"Pozor čtenáři, při čtení této knihy dbej na to, aby nikdo neseděl naproti tobě, protože ho každou chvíli poprskáš smíchy"(Ta knížka je totiž děsně vtipná.) a ze strany zadní bych volil tuto radu:"Pozor čtenáři, pokud se blížíš k poslední stránce, připrav si laskavě kapesník, ona ta v knize popisovaná sranda se nebezpečně podobá tomu, co v našich končinách bylo dlouho realitou."(Ta knížka je bohužel docela pravdivá).
Obdivuji autora, že dovedl něco tak krásného napsat, myslím, že si nikdo z nás nedovede představit, jak mu z toho všeho kolem ( z těch světlých zítřků) muselo být na zvracení.

Většina svědectví z koncentračních táborů se zachovala díky lidem, kteří měli v úvozovkách štěstí, že se v lágru dostali k nějaké speciální práci (třídění věcí po mrtvých-Richard Glazar,Toman Brod, řemeslo-Ota Kraus atd.).
Tato kniha popisuje život řadového vězně, patera Štveráka, který přežil pět let věznění v koncentračních táborech a dokonce i trestný oddíl, kam byl pro svou víru a vzdor poslán.
Musím se přiznat, že než jsem knihu přečetl, jméno Františka Štveráka jsem vůbec neznal.Po přečtení knihy je všechno jinak.Kdyby se příběh neodehrával za druhé světové války a v koncentračním táboře, hravě si dovedu představit tohoto frajera (a to myšleno v tom nejlepším slova smyslu) jako hrdinu westernu, který vymlátí hospodu, zachrání krásnou rančerku a na odchodu mezi zuby procedí něco hodně peprného.
Musel to být člověk obrovské mravní síly, který i v těžkých dobách svého věznění si dovedl uchovat svou hrdost.
Pater František byl vždy první, když šlo o to pomoci spoluvězňům, ale byl první i v tom okamžiku, kdy bylo potřeba zjednat silou spravedlnost a dát někomu "po hubě" (a to doslova).
Myslím, že každý člověk, který se dostane do nějaké šlamastiky a bude mít vedle sebe někoho takového jako byl pater František, by měl poslat děkovný pozdrav "tam nahoru"!
Tato kniha je jedna z těch, které by se měly číst stále a stále dokola, aby lidé nezapomínali.Myslím, že autorka odvedla velmi dobrou práci.

8 06.10.2014