Marthas komentáře u knih

4,4/5 Tak tohle je povídkový klenot. Ještě nikdy jsem nečetla sbírku povídek, které by se vzájemně doplňovaly a propojovaly. A právě v tom se tato sbírka liší od ostatních. Nejenže vše napsala stejná autorka, ale díky tomu, že má série Měsíčních kronik tolik důležitých postav. Můžeme si přečíst tento komlexní a ucelený soubor provázaný jejich osudy. Mnohde se dozvíme něco z minulosti, sem tam ale i budoucnosti postav, s nimiž jsme se rozloučili ve Winter.
Opravdu jsem si čtení užila. Nejslabší se mi zdály asi tyto 2 povídky a to ta na motivy "Malé mořské víly" a i ta závěrečná, která ve mne moc emocí nevyvolala, i když by měla. Sice i ty bych ohodnotila jako min. průměrné, ale stejně je to jedním z důvodů, proč nedávám plný počet hvězd. Dále také to, že bohužel se i zde občas vyskytovaly nějaké ty tiskové nedorazy a knižní šotci. Co mne ale mrzí nejvíce, je to, že povídka věnovaná mé oblíbenkyni Cress byla tak hrozně krátká. :'(
Ve výsledku ale tento počin hodnotím více než kladně a doporučuji. Opravdu jsem si ho užila jako máloco ze světa Měsíčních kronik.

30.09.2023

(SPOILER) 3,5/5 No nevím, co by o mně vypovídalo, kdybych řekla, že se mi to líbilo, protože je to opravdu kruté, ale to je vlastně celá série. Dostala jsem přesně, co jsem očekávala od tohoto příběhu, i když uznávám, že to bylo poměrně suché. Přerod z odstrčeného a znetvořeného dítěte ve vraždící psychopatku byl uvěřitelný ale méně do hloubky, ale co, je to jen povídka. Překlad byl velmi dobrý a obálka vhodná, takže to zakončím jako vždy a dám 4*, i když těsně. Jo, Blackburnové - padlí na hlavu.

3 26.09.2023

4/5 Stále moje nejoblíbenější série od autorky. Zdá se mi, že Ščerba zraje jako víno. Povedlo se jí vše tak plynule splést a následně rozplést, že až zírám. Přesto má ale kniha svou slabinu a tou je, že ve mně i přes tu spoustu kruťáren nedokázala tentokráte vykřesat žádné emoce. Celou dobu, co jsem četla, jsem tak nějak nezúčatněně necítila nic, jen údiv, co se to přede mnou otevírá...
Co bych vyzdvihla je krásná obálka Olgy Zakis, která nenechá žádného fanouška chladného i její zajímavé ilustrace. Zároveň bych chtěla pochválit Fragmentí redakci, protože dokázala předložit skoro bezvadnou knihu. Co jsou to pouhé 2 chyby na 350 stanách, nic. Sice Tim není Timur a i jedno vypadlé písmeno ve slově.. z toho se svět nezboří. Ruštinu sice vůbec neovládám, ale co oceňuju je i překlad M. Pálušové, který je plynulý a příjemně se čte. Absolutorium.
Kdyby se mi postavy nějakým záhadným způsobem neodcizily, byla by to pekelná jízda. Kam si přečtěte už sami.
PS: Ten konec je lehce pootevřený.

21.09.2023

4/5 Druhý díl je mnohem lepší. Narozdíl od provotiny Jak vytrhnout velrybě stoličku to nepřipomíná tolik přepsaný scénář ale spíše plnohodnotnou knihu. Akorát mi tam krapet chyběly názvy kapitol. :) Ale vážně, místy jsem se fakt smála nahlas a obraz mi zde vůbec nechyběl. Už jsem si předsevzala, že si přečtu i třetí díl, který nebyl zfilmován kvůli úmrtí T. Holého. To mi bude stačit, protože na "krokouše" mám už svůj názor, a ten přehodnocovat nehodlám.

1 15.09.2023

3,5/5 Třetí a zatím poslední díl je trochu něco jiného než dva předchozí. Zdá se mi mimo jiné, že je tam méně přímé řeči, za to více popisu situací. Místy jsem měla až pocit, zda to nepsal někdo jiný. Překlad je slušný, ale co je ostudné je korektorská nebo sazečská práce odvedená na tomto díle. V celé knize se to jen hemží chybami, překlepy a občas i nějakým slovem, které by mělo vhodnější varientu. Už na obálce knihy v ofiko anotaci je chyba. Pak následuje zhruba 100 stran, které jako by skoro neviděli korektoři a redaktoři. A s malými pauzami to pokračuje po celou knihu. Mám podezření, že vydavatelství, které mělo jistě spoustu potíží s vydáním knihy, aby to postrčilo, vynechalo a anebo omezilo finální proces kontrol a opravdu nevím, zda se jim tento krok vyplatí, proto taky nemohu dát plný počet hvězd. Jediným možným důvodem, proč najednou takový kalup, se mi zdá, že hrozilo vypršení autorských práv. Tato zdánlivá nepřítomnost redakce je naštěstí jediná chyba knihy, i když podstatná. A je to velká škoda, už i jen proto, že je to poslední dílo pana V. Medka.
K samotné knize: Dějově trochu přitvrzuje a docela slučně se to zamotává. Pro někoho překvapivé, pro mne úplně ne. Stále originální a hlavně barevné líčení života jedné "prokleté" dívky, do kterého je celkem umě zamíchána i trocha satiry na společnost, v níž žijeme. Přesto ale hořím nedočkavostí, svírat v rukách další díl, ať už mu u nás budou říkat Stříbrnice: Tajemství Morrigan Crowové anebo to přeloží jinak. Doufám, ale že se příště vydavatelství vyvaruje mnou zmiňovanách chyb a já si budu moci dalšího cvalouška hezky zařadit do sbírečky a tentokrát bez tolika chyb, protože ten cliffhanger nebyl vůbec špatný.

2 12.09.2023

4/5 Nikdy bych neřekla, že v 5. třídě mi tato povinná literatura, tak přiroste k srdci a časem mi otevře i nový svět jménem poezie, ale stalo se. Ty roky sice dávno minuly, přesto jsem celkem Erbenovu Kytici četla snad už po šesté. Nepamatuji si již přesně ve kterých letech, ale pamatuji si to podstatné, vždy ten údiv a fascinaci tím, jak básník dokáže dovedně poskládat slova a nejen to, ale i to, co vše tím dokáže vyjádřit.
Pan Erben pro mne vždy zůstane českým mistrem slova, ať si naň vyhrabou a budou říkat cokoliv, jeho dílo je a zůstane nadčasové.

2/5 Kniha se mi nelíbila, vůbec mi nesedla do nálady. Styl psaní byl poměrně kostrbatý. Mnohdy se mi stávalo, že jsem nevěděla, o kom se mluví, protože mi jednotliví vyšetřovatelé splývali. Postavy ploché, neprokleslené. Co bylo cílem knihy? Šokovat? To se v některých ohledech opravdu povedlo, ale bohužel ne na správných místech. Většina podezření, která jsem měla od začátku se mi potvrdila. Neskutečný slepenec náhod, slepých odboček a případů. Použití balady od K.J. Erbena i v textu knihy prvoplánové. Vyvedlo se maximálně jako dobrej háček, doufám, že ho má autorka právně ošetřeno. Protože, i když byl nápad na sérii detektivek spojených Erbenovými básněmi opravdu zajímavý a neotřelý, tak v rukách začínající spisovatelky mi to vyznělo spíše jako parodie, což by nemělo. A to vyústění bylo nerealistické a hlavně nedovysvětlené.
K pozitivům patří neutrální obálka, ta ale není dílem autorky, a anotace, která opravdu dokáže navnadit na příběh, za to jedna hvězda a abych autorku nepohřbila hned, protože se musí vzít v potaz, že se jedná o PRVOTINU, tak jsem ještě jednu přišoupla za námět, který ale byl dle mého promrhán.
Zavání mi to naturalismem, takovou spoustu kruťáren v tak tenké knížce, za mě ne. A dalším knihám autorky se projistotu vyhnu úplně.

6 18.08.2023

3/5 Na prvotinu není kniha špatná, to ne, ale bohužel jsem čekala asi něco trochu jiného, než jsem dostala. Ze začátku mi dělalo potíže se začíst a zvyknout si, že je vyprávěna v er-formě.
Obálka je pěkná, autor jako zkušený rp designér si ji dělal sám. Už trochu přehnaně na mě ale působí zelená ořízka knih s vyobrazením kávy.
Bylo tam i pár korektorských kiksů a vydavatelských nedorazů, ale ne tolik, aby to příliš vadilo.
Problém jsem spíš měla s tempem příběhu a autorovým stylem vyprávění. Neříkám to ráda, ale na mě asi moc velká pohodička.
Kniha má být začátkem série, co mě osobně potěšilo je, že prý na sebe jednotlivé díly budou navazovat jen volně. Takže si můžu ještě promyslet, zda se pustím do dalšího.

5 09.08.2023

3,5/5 Na tuto knížku jsem se opravdu těšila. Vlastně jsem ji už jednou četla na jedné nejmenované síti, a byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že se dočká papírového vydání. Autorka dokáže psát opravdu poutavě a plasticky, jak jsem se již několikrát přesvědčila, s uvěřitelnou psychologií postav. Její příběhy jsou dobře promyšlené a originální. K plusům dále patří krásná obálka a vůbec grafické řešení knihy. K negativům pak patří skutečnost, že i když je náklad malý, jedná se totiž o tzv. limitku a tím pádem není nejlevnější, vydavatelství nebo lépe řečeno profi korektorka či možná sazeči se dopustili několika chyb, což zamrzí. Na necelých 300 stranách se proto několikrát setkáváme se spletenou osobou u slovesa být resp. nesouhlasícím tvarem k dané osobě, a i jinými chybami. Zaujalo mě i sousloví "v bílém lesku" , negativně samozřejmě. Též mi nebylo milé, že se některé pasáže dočkaly přepisu a do finálního díla se nedostaly, řekla bych, že byla kniha zkrácena. Vše mě to mrzí, o to více, že jsem se sama podílela na jejím vzniku jako jedna z bet a zdá se mi, jakoby tím trochu ztratila drive.
Z postav mě nejvíce zaujal především Nikolaj, zde mám bohužel takový pocit, že jeho postava, kvůli nynější politické situaci, bude upozaděna anebo se o něm alespoň to nejdůležitější dozvíme až v následujícím dílu. Má to totiž být tuším duologie. Samozřejmě nebudu spoilerovat. K samotné hlavní hrdince Star se tentokráte moc vyjadřovat nebudu. Jen podotknu, že se mi její vývoj a reakce zdály uvěřitelnější, než v předchozí knize autorky Přání! (Karin). Já obecně si k postavám buduju vztah jen obtížně, pak je mi zatěžko je soudit.
Víceméně se ale dá říci, že knihu hodnotím spíše kladně, a líbila se mi, i když v daném segmentu postapo nemám příliš načteno. Normálně ho totiž nevyhledávám.
Upozornila bych na některé násilné scény, které nejsou vhodné pro nižší věk. Je až překvapivé, jak dobře se autorce povedlo vystihnout různé zákruty lidských charakterů a samotný život. I když na druhé čtení pro mě kniha už trochu ztratila náboj, těším se až vyjde druhý díl a velmi mě zajímá, jak si autorka poradí s přepisem scén, kterému se nešlo nevyhnout, kvůli dnešní politické situaci. A doufám, že si jednou přečtu i knihu bez "cenzury".

1 04.08.2023

(SPOILER) 3/5 Jako první jsem před cca 3 lety viděla film a s ním jsem tuto knihu v duchu neustále porovnávala a bohužel film vyhrál na celé čáře. Kniha jako taková je napsána formou náznaků a to já nemám příliš ráda. Nejsem si ani jistá, zda bych ji vůbec pochopila bez znalosti filmu. Koneckonců je psána ze dvou úhlů pohledu a to cukrářky Vianne a Černého muže, zosobnění strachu. Jistě i v knize jsou nastolena důležitá ženská témata : právo žít svobodně, vlastnit a milovat - žít podle sebe... a nikoliv podle maloměšťáckých či církevních požadavků, ale...
Navíc je tam pár odklonů knihy a scénáře, které jsem uvítala a dokážu si představit, proč to ve filmu bylo jinak, lépe dle mého. K překladu se nedokážu moc vyjádřit ale řekla bych, že sem tam taky něco ulétlo.

2 25.07.2023

1/5 Soubor 8 ranných próz Jane Austenové pro mě začínal slibně a to povídkou Láska a přátelství, u které jsem se nejvíce nasmála až tedy do konce, který byl už ad absurdum i na mě. Mám ráda ironii a humor, proto jsem si říkala, že by se mi to mohlo líbit a když ne, tak to alespoň přežiju.. A přežila jsem. Hodnocení knihy je půl hvězdy za jméno autorky, přeci jen byly to její prvotiny, a půl hvězdy za to, že jsem se občas zasmála. Knihu jsem četla zhruba týden. Na každý den připadal zhruba jeden ironický "bonbónek" až tedy na Sira Wiliama Montagua a Dobrodružství pana Harleyho, které jsem už kvůli jejich délce ani ne stránku přečetla za jeden den. Vždy jsem si myslela, že tvorba autorky není pro mě. Myslím si to i teď. I když jedno se jí musí nechat, její dílo přežilo svou dobu, což se nepovede každému autorovi ani dnes, natož tehdy ženě autorce.

09.07.2023

(SPOILER) 3/5 Vždy jsem patřila mezi lidi, co nemají komedie paní autorky moc v lásce a to ve skrze z osobních důvodů. Nějak mě neuchvátil námět "lovu na otce". Možná proto, že jsem nechápala, jak může dítě tak otce chtít. Myslím, že životní zkušenosti a čas ne vždy pomůžou. Stále to nechápu.
Možná proto, že já měla jiný problém. Ale to byla jen odbočka, abych vysvětlila pozadí toho nizšího hodnocení.
Popravdě právě proto, nemám filmy s T. Holým tak nasledované a u této knihy a toho jak je zpracována, to vizuálno opravdu chybí. Ano, kniha je čtivá, je prodchnutá laskavým humorem a pochopením ale je taky velmi zkratkovitá, a jelikož se před vámi neodvíjí film, tak něco hodně schází. Osobně bych ocenila složitější souvětí a kdyby kniha přímo nekřičela, že je psaná podle scénáře. Ale v žánru knih podle filmu bude určitě patřit k těm lepším.

2 02.07.2023

3,4/5 Autorce se musí nechat, že umí vyvolat pocity. To se mi příliš často nestává, abych během čtení knihy vystřídala takovou paletu pocitů. Za co tedy to nižší hodnocení. Ne nevadilo mi, že je kniha naivní a někteří puberťáci v ní hovoří lépe než váš psychoterapeut se čtyřicetiletou praxí. Mně vadil začátek, když se hlavní hrdinové poznávali. Zhruba prvních 100 stran jsem měla chuť knihu odhodit a už se k ní nevrátit. Zpětně chápu, proč se tak postavy chovaly, ale tu nudu na začátku a tu zvláštní výrazovou složku resp. ten suchý a lehce kostrbatý sloh.. To neodpouštím. Jistě sama nepíšu nic moc, ale já nejsem bestsellerová autorka, že? Jestli si přečtu i druhý díl, si musím bedlivě rozmyslet. Rozhodně tohle téma a autorka není nic, co bych doporučovala jako relax a když jíte.

2 17.06.2023

3,4/5 Na tuhle knihu jsem se léta opravdu těšila. Nemůžu si pomoct, ale ten obsah byl opravdu slibný. Námět opravdu silný, ale.. Ale je na ní dost poznat, obzvlášť ke konci, který je zrychlený až zkratkovitý, že je to jedna z autorčiných prvních knih, které napsala. Velkým plusem knihy byl podle mě sarkasmus hlavní hrdinky Caymen a Xander jí dobře sekundoval a doplňovali se. Oběma jsem fandila. Překlad byl dobrý, zde bych opravdu spíše viděla chybu na straně autorky a její nevypsanosti. Psychologie postav byla na dobré úrovni a pozvolný vztah dobře popsaný. Přesto na konci byly nějaké nedorazy, něco se vyřešilo moc snadno, něco nebylo vůbec vysvětleno.. Prostě konec to srazil z výšek na dobré. Myslím, že by knize prospělo klidně ještě pár stránek navíc.
Možná bych ještě měla podotknout, že podle goodreads je toto první díl série Staroměstké krámky a jeho druhým dílem je u nás již vyšlá kniha Kluk odvedle.
Přesto bych knihu nezatracovala. Na to, že je to asi autorčina druhá či třetí kniha, tak je začátek opravdu čtivý a slibný a čtenáře opravdu baví. Věřila bych tomu, že zhruba doprostřed autorka knihu opravdu pilovala a vymazlovala, bohužel..

15.06.2023

3,5/5 Můj úplně první čistě historický román, takže asi nikoho nepřekvapí, že mě úvod lehce nudil. Řekla jsem si ale, že anotace a téma zní slibně a že vytrvám. Vytrvala jsem tedy až do hořkého konce. A že hořký byl a to z mnoha důvodů. Netajím se s tím, že mezi mé koníčky rozhodně historie nepatří. Ze Zš si už moc nepamatuji, a pochybuji, že dnes se zde učí vše do takových detailů, aby se člověk na první dobrou dobře orientoval v tak složitých obdobích a příbuzenských svazcích. Přiznávám tedy, že tituly a osoby, které nebyly hlavní mě doslova míjely. Přesto si myslím, že to byl vcelku dovedně poskládaný kaleidoskop skutečných osudů a autorčiny licence. Oceňuji podrobný autorčin doslov, kde leccos uvádí na pravou míru a poskytuje další informace. I překlad byl velmi dobrý. I když některá slova byla archaická. Byla použita vhodně a pouze na místech, kde byla potřeba. Dokonce se autorce povedlo i to, že časem ve mně vykřesala i nějaké emoce, což by dobrá kniha měla umět. Ale styl líčení mi přišel dost suchý, takový veskrze britský.
Přestože román to byl velmi dobrý a autorka jistě patří k těm lepším, nemám v plánu v četbě jejích knih a podobných románů pokračovat. Nechci mít z mozku zavařeninu.

05.06.2023

3,4/5 Pravděpodobně poslední kniha pana P. Hrdličky vydaná in memoriam z autorova šuplíku, bohužel je to na ní krapet poznat. Lehce mi svým stylem napsání připomíná autorovu prvotinu Smrt nosí rudé škorně a prequel celé autorovy série nazvaný Komu to prospívá, kde též vystupuje oblíbený Podrychtář Václav od Černého koně a jenž byl též vydán posmrtně a na tento preguel kniha právě volně navazuje. (Komu to prospívá je datováno roku 1385 a Boží mlýny jsou datovány 1389, samotný první díl Smrt nosí rudé škorně je pak datován 1399). V obou případech se jedná o až lehce tužší styl vyprávění, kde na sebe jako korálky navazují jednotlivé případy, které ale jsou krapet stručné. Z knih se dozvídáme dost o historii i životě postav, jsou to takové až historické skeče. Přesto je zde patrno, že autor ještě trochu hledal svou literární tvář a styl.
Kdo se bojí těžkých témat, toho bych uklidnila. Autor se rozhodně nevyžívá v detailním popisování brutalit tehdejší doby.
Mně se kniha celkem líbila, nepatří sice k nejlepším v žánru ale ani k nejhorším. A myslím, že autor hravě strčil do kapsy svého "slovutného" žánrového konkurenta pana Vondrušku a nepotřeboval k tomu ani manufakturu.

2 17.05.2023

(SPOILER) 2/5 Ach, jaká škoda. Kniha měla solidní potenciál. Zajímavý námět, pěkná obálka, bohužel nic moc překlad (paní Voborská jednoznačně nedosahuje kvalit svých předchůdkyň, překládala totiž už i předchozí díl a už tam jsem si všimla některých překladatelských kiksů, které se zde vyskytovaly taky a bylo jich bohužel mnohem více, takže jsem musela knihu ponížit ještě víc), nemluvě o zbytečném zrychlení a překonbinování konce autorkou. Už to opravdu přehání s tím heslem " vinný je vždy ten, kterého Hazel s Daisy nepodezírají" a zde ho nepodezírá ani čtenář, protože ... To si radši přečtetě a udělejte si názor samy, protože já jsem ještě teď naštvaná. Ještě si neodpustím konkretnější zarytí do překladu, ne vždy je vhodné použít v překladu třeba toto - cituji: "Musíme prověřit, zda podezřelí nepracovali spolu.." X Musíme prověřit, zda podezřelí nespolupracovali. - je rozhodně lepší. A nebo když Hazel dělá přehled podezřelých, je přeci blbost, aby o Daisy i o sobě psala najednou chvíli v er-formě, " Hazel a Daisy..." X Já a Daisy... - tam má být. A bohužel tam toho bylo mnohem více. PS Doufám, že příští díl Nejvyšší známka za vraždu (toto není oficiální překlad názvu) buď dají odpovědní jinému lepšímu překladateli anebo pokud by to nechali ve stejných rukách, že alespoň zapracuje více korektor, protože tuto sérii přeci čtou děti, které si teprve utváří vztah k jazyku a nikdo přeci nechce, aby si utvořily špatné návyky ohledně pravopisu !!! Plus chápu lgbt trend, jen nechápu trend, kdy je postav s menšinovou orientací většina v příběhu.

2 13.05.2023

4/5 Tenhle příběh znám vlastně déle než vyšel knižně. Byl jedním z prvních, co jsem přečetla na jisté platformě, i když tehdy tedy měl trochu dle mého názoru poetičtější název a to Popelka z metra. A byl vlastně úplně první, co jsem od autorky četla, netištěně samozřejmě. I když jsem si od ní vlastně tehdy chtěla přečíst jinou její story a to Královnu květin - Paní jara ( pod trochu jiným názvem) a které bychom se měli dočkat, pokud půjde vše dobře, v květnu tohoto roku. Tak ta už tehdy ale nebyla k dispozici. I tak jsem ale zjistila, že mi autorčin styl celkem sedí a tak jsem se tehdy upsala k tomu, že jsem jí pomáhala s korekcemi než se toho chopili profesionálové. A tak mě o to více potěšilo, co vlastně z tohoto příběhu zbylo a že neztratil nic svým vytištěním. Zdálo se mi, že jsou změny spíš kosmetické. Počínaje změnou názvu a konče změnou příjmení hlavní hrdinky. A i když nejsem na takovéto románky moc stavěná, tak musím říct, že prostředí muzikálů se mi dost líbí. A i po stránce chybovosti jde jednoznačně o povedený kus. Na necelých 300 stránkách jsem našla 4 nebo 5 chybek, což je více než slušné. Jsem autorce nesmírně vděčná, že mě nechala se na příběhu podílet, že si nechala pomoci a to, že nejsem zmíněná v poděkování, s tím jsem smířená. Koneckocnů se příběhu přece po mojí korekci ani ne do 14 dní chopili profesionálové. Leandro, bylo mi ctí, a jsem ráda, že jsem ti snad přinesla štěstí.
Postavy jsou sympatické, prostředí atraktivní a příběh víceméně realistický a, i když jsem kdysi tlačila na více spisovnosti, myslím, že jazyková stránka je povedeným kompromisem. 5 hvězd ale dát nemůžu. Přeci jen si něco musím ušetřit na příště.
Jen škoda, že v druhém díle, který tuším nevyjde. Je těch muzikálů o poznání méně a je to více vztahovka. To že ale nevyjde, zde naprosto nevadí! Protože konec jako takový je dostatečně uzavřený, aby dokázala kniha působit uceleně a stát sama o sobě. Dá se říct, že v druhém díle se řeší viceméně někdo jiný. Takže za mě ano, líbilo se mi to.

23.03.2023

Mně se nejvíce líbily ilustrace u knihy. Pohádky měly dle mého nejen různou délku, ale i kvalitu převyprávění. Ale jako navnazení na bližší seznámení s autorkou původních verzí B. Němcovou dobré.
Doporučila bych knížku přeci jen trochu větším dětem, kvůli podobným pasážím jako píše uživatelka Rozmarýna Rozm a probrat to potom s nimi.

1 18.02.2023

(SPOILER) Co říct? Na knize bych vyzdvihla krásné grafické zpracování, jak obálky tak vnitřku knihy. Opravdu se Zuzaně Valkové její díl práce povedl.
Vlastně je to moje úplně první oficiálně čtená papírová kniha od autorky a protože vím, že opravdu umí již velmi dobře psát, hledají se mi slova hůře. I když ne tak jako v případě, že by to byla její úplná prvotina.
Na knihu jsem se velmi těšila, už jen proto, že jsem již několik děl od autorky četla jinde. Děl, která na vydání teprve čekají a která dá se říct, tuto knihu lehce převyšují. Jsem, dá se říct, jednou z autorčiných fanynek. Jednoznačně patří k mým oblíbeným českým autorkám, kterých není mnoho; přeci jen knihovny upřednostňují zahraniční fantastiku a já nemám nafukovací byt; získala si mě svými nápady - představivostí a stylem jakým píše, takovým lehkým, napínavým s krásnými a trefnými popisy. Do knihy jsem tedy šla s opravdu velkým očekáváním, což je z mého komentáře jasně patrno. Co bych knize vytkla. Je toho možná trochu víc, než bych si přála. Předně nestejnoměrně dávkované tempo. Opravdu velmi hysterickou hlavní hrdinku, ve které jsem se nevyznala. Stejně jako se ona sama v sobě nevyznala většinu knihy. Chápu, její trauma. Sama nejsem úplně zdráva. Přesto se mi nezdá uvěřitelné, že by někdo takhle střídal emoce a přitom nebyl léčený anebo mrtvý. Přišlo mi jako by měla BAP a ještě nějakou formu poruchy osobnosti. A postavy, ke kterým jsem si i přes svou snahu těžce hledala vztah. Jakmile jsem si totiž na ně udělala názor, stalo se něco a já ho musela změnit. Našly se momenty, které byly dokonalé a některé nad kterými jsem jen kroutila hlavou, divila se nebo protáčela oči. A i ten konec by zasloužil trochu víc prostoru. I korektura měla několik úletů, ale to je ve výsledku detail, taková piha na kráse, protože jich tam opravdu moc nebylo. Můj dojem je takový rozporuplný.
Osobně mě opravdu zaujal začátek, ale dostala jsem možná trochu něco jiného než jsem čekala. Přesto přese všechno jsem ráda, že jsem si knihu koupila a jsem hrdá i za Leandru, že se jí podařilo vydat jedno z jejích knižních dětí. A doufám, že jich bude ještě spousta a že s každou vydanou knihou budou lepší a lepší.. A myslím, že se těším i na možné hypotetické pokračování. Tím, ale nechci nikoho odradit, že se jedná o logii. To nikoliv, konec jako takový je celkem uzavřený. Jen si autorka chytře nechala nějaké pootevřené dveře a některé dějové linky neuzavřela.
Myslím, že kniha jednoznačně není ostuda a že si své čtenáře jistě najde. Ve výsledku je to taková YA pohádka, která není pouze pro mládež, s fantasy prvky inspirovaná slovanskou mytologií. Takový předkrm, před něčím větším. Taková jednohubka.

14.01.2023