Magriva
komentáře u knih
Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe
Adolf Adam
Je zde spousta zajímavých informací, ale některé mi chybí, např. barvy liturgického roku.
Na střeše je Mendelssohn
Jiří Weil
Tolik příběhů, tolik bolesti, přitom žádný patos, umně poskládáno a paralelně vyprávěno. Příběhy se rozvíjí, zastaví, propletou, někdy uzavřou, jindy plynou dál. Co člověk musí všechno udělat, aby přežil, jak naopak dokáže být někdy statečný. Jak dokáže být hovado hovadem i ve chvíli svého konce. Moc pěkné.
Český orloj / Tanec smrti
Karel Šiktanc
Je těžké psát o básnické sbírce- buď vás zaujme, nebo ne. To se u mě nestalo, nebo jen částečně u druhé sbírky. Nicméně nemůžu sbírce upřít naléhavost, krásu češtiny, zajímavé střídání rytmu, pěkné (nikoli hloupé a prvoplánové rýmy).
Stoner
John Williams
Nazvala bych to příběh obyčejného člověka, který ale dokáže svůj život prožít naplno, se ctí, vždy se popere s překážkami, které do jeho života vstoupí. Nejvíce mě bavilo číst o jeho osobním životě, manželských a milostných peripetiích, o jeho vztahu k dceři. Nejsilnější pasáž byla pro mě ta závěrečná- bez patosu, bez silných emocí a slov, s důrazem na ty nejobyčejnější věci.
Eben
Ryszard Kapuściński
Naprosto skvělá knížka o lidech, zvycích, historii, válkách, dobrodružstvích apod. v Africe. Autor je brilantní stylista, nemoralizuje, nehodnotí, jen předestírá, jak situace zachytil on. Snad nejlepší kniha o nějaké zemi, jakou jsem kdy četla.
Didaktika to jest umění umělého vyučování
Jan Amos Komenský
Komenský je jistě inspirativní pedagog, vzdělaný teolog apod., ale tato kniha mě neoslovila. Byla přespříliš metaforická, s řadou dlouhých latinských citátů, únavná. Někdy poznámky tvořili více textu než samotná kniha. Informace v ní obsažené jsem znala, nedozvěděla jsem se nic nového. Takže kompilace, kterých se mi dostalo, byly dostačující a nebylo třeba trápit se s touto knihou.
Vyhoření
Anselm Grün
A. Grün je jako vždy poutavý, hluboký, srozumitelný. Nabízí konkrétní způsoby, jak zase získat energii.
Odkaz: Skutečný příběh
Philip Roth
Krásně a citlivě napsáno o vyrovnávání se s nemocí otce, se smrtí, s vlastními démony, které s tím vším souvisí. Ohromně lidské a citlivé.
Medzi nebom a peklom
Štefan Hríb
Bezák je inšpiratívny človek, chcelo by takých viac, a to vo viacerých oblastiach. Veľa rozpráva o Bohu, církvi, ale aj o človeku, zmene.
Norma
Sofi Oksanen
Je to pro mě mnohovrstevnaté dílo- napětí, detektivní zápletka, problémy třetího světa, bezbřehá touha po penězích, po dítěti, po tom mít. Hlavní hrdinka se v tom všem pohybuje, snaží se tomu přijít na kloub, a navíc se ještě potýká se svou mimořádností. Moc se mi líbí, když je každá kniha autora trochu jiná, u S. Oksanen se to daří.
Rodiče a děti
Zdeněk Matějček
Čtivě, empaticky a citlivě napsaná kniha o rodině, vývoji dětí. Velmi pěkné jsou zde autentické kresby dětí z poradny. Říkám si, že nastávající (i stávající) rodiče by mohli procházet nějakým školením, které by jim ukázalo, čeho se vyvarovat (ne co mají a nemají dělat), protože i v této knize je patrné, že být dítětem nebo rodičem je vývoj, nedá se na to stoprocentně připravit, budete chybovat, ale aspoň budete vědět, co můžete dělat, aby to v rodině bylo lepší.
Baby Jane
Sofi Oksanen
Dobře odvyprávěný příběh, ale téma banální. Tato kniha autorky mě neoslovila.
Po stopách Ježíšových
Gerhard Kroll
Kniha je velmi detailní, popisuje místa, kudy se Ježíš pohyboval, nebo mohl pohybovat. Právě tím mě ale neoslovila. Nelíbí se mi ani detailní popisky k obrázkům, které jsou sice zajímavé, ale pokud zabírají i několik stran, ruší mě to.
Důvěřuj sobě: Jak s odvahou překonávat krize
Anselm Grün
Knihy tohoto autora mě vždy osloví, nicméně tato patří k těm, které mě zaujaly méně. Více se zaobírá vnímáním jiných autorů (i když vysvětluje důvody, proč to dělá). Mám raději jeho vlastní slova a komentáře, tam mi přijde osobnější a přesvědčivější.
Zpověď dítěte svého věku
Alfred de Musset
Zpočátku mi vadilo kňochtání hlavního hrdiny, pak jsem se ale začetla a není to špatné. Nicméně neoslovilo mě to niterné líčení pocitů natolik, abych knize dala více bodů.
Tři kaštanoví koně a jiné prózy
Margita Figuli
Škoda, že na rozdíl od Slovenska tady příliš nenajdeme slovenské originály a musíme se spokojit s překlady. Příběhy jsou až naturalisticky popsané, úžasná je lyrická stránka textu, dějově je to někdy slabší a předvídatelné, ale pohádky mám ráda, tak mi to až tak nevadilo.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Harry Hole chybí, a to hodně, Chybí taky větší prokreslení postav, lepší příběh, větší napětí. Nesbo se pořád čte skvěle, umí skvěle psát, umí přitáhnout čtenáře, ale celé je to průměrné. Některé dějové linie mi přišly naprosto zbytečné, např. s Marií.
Škola odpuštění
Anselm Grün
Knížky Anselma Grüna otevírají pokaždé jiné téma a pohladí po duši. I tato útlá kniha je plná míst k zamyšlení, k proniknutí do nitra sebe samého. Píše se tady o trestání, nepřijetí zodpovědnosti za sebe a své činy, nesmíření se se sebou samým a svými stíny, dotýká se také nutnosti komunikace. Zajímavá je i pasáž o zpovědi, proč tam vlastně chodit, co zpověď znamenala dříve a co nyní. Sama pro sebe jsem si poznamenala tuto myšlenku: "Kdo je rozpolcený sám v sobě, ten bude rozpolcovat i lidi kolem sebe." (s. 34)