Magriva komentáře u knih

Jednoduché a zároveň hluboké. Radostné a zároveň smutné. Svět očima dítěte a dospělého. Život a smrt (ta ale není koncem, jen přechodem někam). Dokonalé.

10 20.10.2016

Väčšina strachopudných pasáží nie je explicitne vyjadrená, o to väčšie je napätie, ktoré zažívate. Neviem, či to zaradiť k hororu, paranormálnym javom, mystifikácii, ale o to tu asi nejde; ide o to, že sa kniha veľmi dobre číta a či už ju vnímame ako to alebo ono je na interpretácii každého čitateľa.

8 21.12.2018

Knihu jsem protrpěla, nepochopila jsem řetězení neuvěřitelných příhod malého chlapce. Přišlo mi to spíš jako řetězení těch nejneobvyklejších a perverzních situací.

8 25.07.2018

Drsné, naturalistické, výborně napsané. Občas se mi dělalo fyzicky špatně- nejen z detailních popisů násilí, ale i z toho, jaké svinstvo může být v člověku, co všechno ho může dovést k pomstě. I když slova jako pomsta, úcta, přátelství tady asi důležitá nejsou, jsou to jen slova, cesta k vytouženému cíli je poseta něčím úplně jiným.

8 20.10.2017

Nevím proč, ale toto bylo trochu pomalejší čtení, nicméně kniha ve mně zarezonovala, zejména poslední věta doslovu: svoboda je schopnost přijmout se, jací jsme... Řekla bych, že se v tom najde jakákoli rodina, ne přímo v životních osudech, spíš ve vnímání rodinných vztahů, ve skřípání komunikace mezi rodinnými příslušníky a v podstatě i v pochopení, že ne vždy to vnímáme správně, že se naštváváme a zabedňujeme zbytečně. Někdy prostě není třeba na druhé tlačit, je dobré nechat ty vztahy vyzrát, ale v žádném případě to neznamená nepracovat na nich. Jen čas ukáže, co z toho bude, a že třeba naše postoje byly hloupé. Je třeba si užívat čas, který s lidmi, které jsou nám nejblíž, máme.

6 17.10.2018

Psychopati jsou téma zajímavé, platí to i o této knize, nicméně Koukolíka a Drtilovou (Vzpoura deprivantů) to nepřekonalo. Kromě jedné zajímavosti s mnichy jsem se nic nového nedozvěděla, což by nemuselo být na škodu, kdybych tuto knihu četla před Koukolíkem. Pořád nechápu, proč někteří autoři odborných knih mají takovou touhu psát o sobě. Přestože je to kniha populárněnaučná, pořád patří do odborného stylu a určitá míra odosobněnosti by tam měla zůstat.

6 19.11.2016

I když tady nebyl Harry Hole, bylo to skvělé. Tentokrát nebylo třeba tolik krve, tolik nechutných způsobů vraždění, napětí bylo i tak dost a překvapivých zvratů jakbysmet. Nesbo prostě umí.

6 23.08.2016

Už dlouho se mi nestalo, že bych se knížky nemohla nabažit. Je to úžasný průvodce životem I. M. Jirouse, doby, ve které žil, životními osudy těch, kteří se kolem Jirouse pohybovali. Skláním poklonu autorovi.

5 02.10.2018

Po letech jsem si knihu kvůli výzvě znovu přečetla a četlo se to opět skvěle. Nechybí napětí, drobná psychologická kresba postav, vhled do lékařského prostředí. Je to populární četba, oddechovka, nehraje si na nic hlubokého, nic nezastírá, ani nepředstírá.

5 27.03.2017

Majordomovo vyprávění je trošku suché, zdlouhavé, zajímavý je však úhel pohledu jiných postav, případně zprostředkování skrze ně, na určitou naivitu, lpění na svém postavení, důstojnosti. Vypravěč je zčásti komický, nelze mu ale upřít snahu o to co nejlépe dělat svou práci, i když přehlédne důležitou cestu ve svém životě, a to lásku a rodinný život.

4 20.08.2018

Zpočátku plyne kniha pomalým tempem, postupně se čtenář seznamuje se členy Klubu, s Michelovými strastmi, až to celé vyvrcholí strhujícím závěrem a vysvětlením nejedné záhady.

4 22.09.2017

S některými názory hluboce souzním, některé mě burcují k činu, ač mi už není 19, některé mi přijdou velmi kontroverzní. Rozumím jim, ale kdo bude chtít být hajzl, tak se podle této knihy může tak chovat. Rozhodně to není kniha pro konzumní blbce. Chce to přemýšlet a to mám ráda.

4 10.09.2017

Když jsem zvažovala, kterou pohádku si vybrat do výzvy, říkala jsem si, že to musí být něco inteligentního, vtipného, stylisticky brilantního. A jelikož knihy jako Lichožrouti, Macourkovy Pohádky apod. už jsem četla, padla volba na Fimfárum a to obsahuje vše výše zmíněné. Vřele doporučuju.

4 26.06.2017

Krásné a otřesné. Krásně psáno o otřesných zkušenostech. Je to lidské, plné touhy, bolesti, lásky, naděje, strachu, umírání, a přitom pořád tak naléhavé a aktuální.

4 12.05.2017

K předchozímu příspěvku přidám své: "Moderní člověk je člověk mas, vysoce socializovaný, ale velmi osamělý." (s. 26). Nebo: "...být šťasten je údělem jen mála lidí, zatímco trpět údělem všech." (s. 29).
V této knize je mnoho krásných myšlenek, myslím si, že si vybere každý. Autor hovoří o umění naslouchat, o únavě, o osvobozující moci pravdy, o soustředění, meditaci, sebeanalýze, vlastnění, lakomství apod. Je to krásná a cenná kniha.

4 27.02.2017

Toto je 2. Frommova kniha (po Mít, nebo být?) a opět mě nadchla. Je napsána čtivým, srozumitelným způsobem, přitom s vysoce odborným pohledem- obě tyto věci dokáže skvěle skloubit. Uvádí teorii i praxi lásky a moc se mi líbí, že v tom má systém.

4 31.10.2016

Po několikatýdenní pauze jsem si přečetla další díl Neffovy pentalogie a bylo to krásné čtení. Zajímavé životní osudy, umně vedené dějové linie, co všechno může vyplynout z nedorozumění, jak může kdo na druhé zapůsobit. Je to nejen historický majsterštych, ale i psychologický.

3 31.07.2018

Toto byla má nejdéle čtená kniha od Nesba. Dost jsem se trápila- tématem, motivy, postavami, předvídatelností, křečovitostí apod.

3 26.04.2018

Už mám niekoľko Dánových detektiviek za sebou, preto hodnotím 3 hviezdami. Sposob rozprávania je podobných ako v ostatných knihách, je tam podobný humor, podobné rozuzlenie. Je to pekné, oddychové čítanie, po ktorom rada siahnem a prečítam si ďalší príbeh.

3 11.02.2018

Poznala jsem svět člověka, který je úplně jiný než ostatní, žije jinak než ostatní, nerozumí okolnímu světu. Myslím, že se autorce skvěle podařilo takovýto svět přiblížit. Přitom to nebylo nudné, každý den byl v podstatě stejný, ale vnitřní svět hrdinky se vyvíjel.

3 09.08.2017