Magnovak komentáře u knih

Já bych to klidně snesla ještě explicitnější, ale každopádně schopnost Chrise vykreslit neuvěřitelnou atmosféru v kombinaci s brutálním MO a především vždy motivace daného pachatele, z něj bezesporu činí absolutního vládce tohoto žánru v současnosti a jedním z nejlepších autorů vůbec. Vzhledem k tomu, že čerpá ze svých mnohočetných odborných praxí, je na předních příčkách mého nedosažitelného bucket listu "S kým bys chtěla sedět celou noc na baru"

Asi ho miluju :)

12 01.05.2023

Vůbec nemám potřebu autorku hanit z vykrádání Kinga a spol., jak tu někteří tvrdí.

Mně osobně se příběh moc líbil, jak přítomnost, tak minulost, kniha mě bavila a hlavní hrdina mi byl od začátku sympatický. Moc se mi líbily paradoxy mezi jeho myšlenkou a vyřčeným. Některé dialogy jsou přímo brilantní. Zvláště ty mezi ním a Beth či Hurstem.

Samotný děj - inu, těžko už lze dnes napsat něco nového, z čeho bychom si fakt sedli na zadek, takže už jde jen o to, jak to který autor s prominutím splácá z již napsaného a napíše to po svém a pak se to buď líbí, nebo nelíbí. Něco bylo předvídatelné, něco bylo překvapivé, ale celkově pro mě povedené, napínavé i trochu strašidelné a prvky horroru byly tak akorát.

12 14.12.2019

Bohužel, přikláním se na stranu těch, co asi s Keplerovci končí. Pavouk je naprostá slátanina, kdy pachatele víte v podstatě od chvíle, kdy se objeví na scéně, protože zkrátka čas a místo a náplň konverzace úplně bije do očí, že to tam není jen jako vatový materiál, jako babky s chodítky, kočárky, zadní dvorky a zácpy). Motiv Jurka už je vyždímaný jako hadr falešné uklízečky v NOO. Krabičky s budoucími louháčky jsou někdy pod přísným zkoumáním pyrotechniků a jiných čarodějů, jindy je rozcupují kdykoli a kdekoli bez mrknutí oka, "boneničaspy*o" .. Pak ta nekonečná zásoba švedskeho kriminalistického vybavení - vrtulníky (pick up Joony ze zácpy mě vyloženě rozesmál, úplně vidím, jak všichni čumíme na Barranďáku, jak se legendární Pepik Mareš nechá vytáhnout z bryndy a časové tísně), desítky policistů a x zásahovek ready během pár minut. Pak tu máme mobily, co se ne a ne nabít, nebo naopak vybít, nebo dveře v cimrmanovském stylu, co nejdou buď zavřít nebo otevřít a to všechno ve stínu malé šedé myšky, co má sílu asi jako tři stavební dělníci a neviditelnou káru. A ta rozumná a inteligentní a neohrožená Saga se chová naprosto nelogicky a lítá po Stockholmu jako parkurista na koksu a vůbec.. Posledních cca 150 stránek už jsem dala jen rychločtením, protože to už se opravdu nedalo. Dávám alespoň jednu hvězdu za pěkné explicitní popisky všudypřítomných rozblemcaných lidských tkání. Počet mrtvol pak dosahuje kvantit v Midsummer Murders, ne a ne vyvraždit do posledního každého policajta a padoucha, co nějakýmu psychoušovi šlápl na kuří oko. Fujky. Už ne, prosím. Pryč s Jurkem a jeho nohsledy.

10 28.10.2023

Uff.

Knihu jsem četla velmi dlouho, dohledávala jsem si informace, četla jsem o reálných, žijících osobách, snažila jsem se více pochopit konflikty, spojení a rozdíly původního, frankofonního a anglofonního obyvatelstva, například...

Příběh je velmi náročný a komplexní v oborech historie, politologie, etymologie, náboženství, sociologie .... Louis Penny zde samozřejmě pracuje i s policejními postupy, charaktery postav, klasickou detektivní prací a v neposlední a v podstatě přední řadě s Gamachem samotným.

Jakkoli je příběh fantastickým mixem všeho výše uvedeného. Příběh nakonec ale není tak složitý, není o nikom jako je policista, starožitník, truhlář, archeolog, historik, farář, hoteliér, terorista, oběť, zloděj, vrah, Krí, Kanaďan, Angličan, protestant, katolík, hugenot, šlechtic nebo dělník.

Je to celé O ČLOVĚKU jako takovém. O jeho touhách, snech, strastech, radostech, plánech, o tom, že to kým jsme, kým jsme byli kdysi, utváří kým budeme, že naše volby ovlivní i naše potomky. Že bychom měli mrtvé opravdu pohřbít a nechat je odpočívat v pokoji...

Je to dramatická zpověď o lidském boji o své místo na výsluní, o minulosti a budoucnosti.

(Jo a tímto dílem se mi jen potvrdilo, že Ruth je moje nejoblíbenější postava v celé sérii)

10 23.12.2019

Čím více podobných thrillerů mám za sebou, tím více se množí ty, kde je průběh četby prakticky totožný.

Prvních cca 300 stránek super, pak to jde od desíti k pěti a posledních zase cca 100 už se jeden fakt musí nutit do čtení a jen kroutí hlavou nad tím, jak se dobrá detektivka zvrhla v totální koninu.

A tahle kniha mě navíc neskutečně vytáčela množstvím drobných nelogických detailů, snad na každé stránce je nějaký renonc.

A ten konec knihy (ústav/zámek/lavina) to je normálně utrpení a jen jsem to v rychlosti přelétla, to se fakt nedá... Už dlouho jsem nečetla knihu, kde bych se od počátečního nadšení obrátila k absolutní averzi.

Pozitivní je celkem fajn atmosféra v začátku, takový mix Shining, Mlčení jehňátek a Purpových řek, bohužel i to šlo časem do háje.

Bohužel už jsem s Mrázem koupila i Kruh... Asi se na něj bude dlouho prášit než seberu vůli s ním začít.

10 15.06.2016

Mnohem více, než na vyšetřování jako takové, se Zátiší zaměřuje na vykreslení atmosféry městečka a na to, jak jeho hlavní postavy vnímají a prožívají smrt Jane, přítomnost vyšetřovatelů, odkrývání jejich nitra a to, že někdo z nich je vrah. A co se vyšetřování týče, žádné forenzní detaily, supermoderní kriminalistika a složité psychologické profilování. Zkrátka "jen" komunikace s místními a jejich interakce při vyšetřování. Rozhovory v kavárně, místo sterilní vyšetřovací místnosti a tak dále...

Mínusem je samozřejmě to čekání na vstup do domu Jane a to, že tam místní zůstali a pomáhali, imho by tam poslali normální techniky, to by asi v reálu takhle neprošlo, ale jen hádám, dojem mi to vůbec nekazí, neb dřív nebo později by tam stejně šli...

A ještě musím zmínit, že v knize je několik velice dobrých humorných hlášek, výstižných slovních obratů a některé dialogy jsou přímo brilantní. Opravdu velká spokojenost s překladem.

Je to krásná detektivka, taková staromódní, velmi klasická. Něco mezi Agathou Christie, A.C. Doylem a Midsummer murders. Těším se na další díly a kdybych si mohla vybrat, kde je budu číst, volba by samozřejmě padla na pohovku u krbu v Olivierově bistru ve Three Pines.

8 13.02.2018

Já teda vůbec nechápu nadšení a humbuk kolem této knihy. V podstatě všechny podstatné věci v knize jsou nereálné, za vlasy přitažené, prostě mimo. A bohužel, většinou jsou to takové části děje, které mají přímo vliv na celý příběh, čímž ho pro mě činí neuvěřitelným. Nehledě na úplně základní faktor střetu zájmů a Risk by se v reálu na vyšetřování zřejmě vůbec podílet nemohl, když byl potenciální pachatel/oběť.

Fabian Risk je sebestředný idiot a většina ostatních postav v knize se chová nelogicky a hloupě.
Prvních minimálně 120 stránek je totální nuda a kroutila jsem hlavou jako "to už fakt nemyslí vážně", pak cca od strany 250 dalších cca sto stran celkem slušné, odsýpalo to, ale posledních sto stránek už jsem fakt jen prolítla. Sorry jako, ale takovou kravinu jsem dlouho nečetla.

Namátkou pár věcí, co mi utkvěly v hlavě (snad bez spoilerů):

Neexistuje, aby otec mohl odvézt děti ze školky, když ho tam v podstatě neznají/nevídají a aniž by se nespojili třeba s matkou.
Odvézt Ingelu z nemocnice by v životě kriminálce neprošlo, s ohledem na její zdravotní stav
Chtěla bych vidět kurýrní společnost, která pošle kurýra až k vám do domu, aby vám tam sbalil věci a jiný kurýr aby je doručil
A to s tou složkou s otisky, to jako fakt??? Úplně vidím, jak policajti běžně skrývají důkazy a hrají navzájem na schovku...
Suspendovaný policista by se imho v životě do budovy nedostal, kartu by mu zablokovali.
Policajt co nedokáže vystřelit, když jsou další dva kolegové ve smrtelném ohrožení a tím je v podstatě zabít? Pfff
A ten nápad s tím vězením? Snad i ve Švédsku existuje klasický program na ochranu svědků, tohle je přece totální nesmysl a v reálu by to prostě nešlo.
A ta náhodička s tou operací? Fakt z celého Švédska, ze všech nemocnic co tam mají, se náhodou zrovna tihle potkali...

A takových renonců jsou v knize desítky, snad v každé kapitole nějaká blbost. Kniha mě strašně zklamala.

Za mě prostě úplně vyhozené peníze. Jediné pozitivní, co mě pobavilo, byly zmínky o Mankellovi/Wallanderovi.

8 14.12.2017

Opět nechápu vysoká hodnocení. Jsem teprve na straně 300, ale už teď mohu zodpovědně tvrdit, že je to snad horší než Mráz.

Opět celá řada nesmyslů, která by v reálu byla nemyslitelná, za vše stačí komplet celá scéna v bance. To je neskutečná hovadina.

A celá anabáze kolem Zieglerové a jejího "zjistila, že se dokáže nabourat do počítačů jiných lidí", to už mám vyloženě pocit, že Minierovi je patnáct a k psaní nepřizval jediného odborného poradce ať už kriminalistu nebo IT. To to nikomu z "pětihvězdikářů" nevadi???? To toho o skutečné kriminalistice, IT, bankovnictví, psychiatrii atd. víte tak málo, že vám tyhle knihy přijdou jako "jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla"???

Mám v úzké rodině oceňovaného autora detektivek a také kriminalistu (30 let na oddělení vražd a u cizinecké policie) a pracuji v oblasti IT security. Ne, jistě to ze mě nedělá fundovaného literárního kritika, ale i tak trvám na tom, že tyhle knihy si víc hvězd nezaslouží, protože hlavní pilíře vyšetřování a celého příběhu jsou neslučitelné s realitou. Samozřejmě, kniha nebo film nemohou odpovídat realitě na 100%, ani na 80% ne, ale kdyby nebylo celkem zajímavých zápletek a exteriérů, neváhala bych Minierovi paskvily označit za odpad.

Kdyby se to prezentovalo jako fantasy RPG, dala bych to za 60%

8 22.06.2016

(SPOILER) Jako já vím, že Darcy nebereme úplně vážně a že jsem ve svých recenzích velmi zlá a kritická. Navíc zde jde o čistě oddechovou četbu, ne o Kinga, Lovecrafta, Poea nebo Blocha, ale celou knihu jsem měla více než u kteréhokoli dílu předtím dojem, že čtu nějaký Young adult o dvou emocionálně nestabilních jedincích. Tihle navíc ani po půl roce randění nedošli dál, než k objetí a neustálému vyznávání si lásky a omlouvání se jeden druhému, protože se nemůžou shodnout, kdo z nich je ten víc mimo.

Podle mě tam tedy regulérně chybí stránky, kdy chodili nahoru na půdu hulit crack.

Mara je umanutá husa, co si koupí barabiznu uprostřed ničeho, (aniž by vůbec viděla opravdu celý dům a vážněji řešila technický stav, nebo cokoli kolem historie domu, ale naštěstí její kluk je sexy MacGyver a umí taky trochu číst, takže všechno pro ni časem zjistí!) Potom si každou noc holka myslí, že jí do toho baráku furt někdo cizí leze, ačkoli těžko říct, kde by se tam tak uprostřed noci vzal a nebyl veverka nebo kuna a pak ani desítky vražd a jasných duchařských reáliích nejsou důvodem vypadnout, protože prostě dup dup, můj dům a já mamce s taťkou ukážu!

No a ten její kluk, co se mu pořád napínají svaly pod tričkem, má v hlavě asi jen krmení pro rybičky, protože z nějakého důvodu mu zrovna ona přijde "hrozně chytrá" a silná a úžasná a udělal by pro ni cokoli. Gauč nebo zaříkávač duchů, ať chceš nebo nechceš - tady maš!



Pak teda nevím kolikátý den najednou nevadí, že není zkontrolovaný ani vyčištěný komín a odvětrávání, my si klidně zatopíme v krbu, protože bez té revize je to ve stopadesát let starým dřevěným baráku, co nám padá na hlavu, děsně chytrej nápad. Funguje ale perfektně! (Wow, a my blbci, co máme novostavby, kde - zatím - nedošlo ani k jedný vraždičce šílenstvím ve stylu zde již zmiňovaného Osvícení, rok co rok tu revizi děláme, aby nám to při prvním podzimním tulení u krbu nezačoudilo tyhle naše nudné a jen pár let mladé příbytky...)

Jo a ten Superkluk pak ke krbu dotáhne nejen heřmánkovej čaj a maršmelouny, ale taky generátor, laptop, webkamery s nočním viděním a k tomu rozjede telku i s videem, co stejně jako krb jedou, jako kdyby to právě přivezli z Tuzexu.

Fair point - ke konci to pro slabší povahy trochu nabere na obrátkách, že asi jeden a půl krát ucítíte lehoučké mrazení, asi jako když si v Lidlu vybíráte deset vteřin pizzu z mrazícího boxu.

Konec ani nestojí za zmínku, ten je jasný v podstatě od prvních stránek, ale tyhle knihy nejsou o twistech, co by vyrazily dech.

Závěr: Rozhodně zatím nejhorší díl ze série, mám ji celou a jediné, čeho jsem se při čtení Fantoma opravdu bála, byla každá další stránka...

(Ale nevzdám to a dám všech deset, protože... Protože duchové a strašidelné domy zkrátka existují...)

7 31.10.2023

Hlavní dvě postavy jsou téměř nesmrtelní superhrdinové, kteří mají neomezené možnosti a zdroje. A příběh by vůbec nevznikl, kdyby jedna obyčejná vesnická zdravotní sestra nezvládala komplikované chirurgické zákroky jako na běžícím pásu. Poslední kapitoly knihy už jsou doslova úplně mimo a v knize je i několik chyb.. jsem zkrátka rýpal a pozitivní je snad jen ona brutalita a syrovost a jistá solidní dávka napětí. Od dvojice Lars Kepler bych ale čekala víc, dávám tedy pouze tři hvězdy...

7 01.01.2020

Koupila jsem a přečetla všechny předchozí díly. Už trochu mlátíme prázdnou slámu, nebo tedy princeznu Dianu, Helenku von Dráčkovou, ořechovku a Prozac.

V poslední třetině jsem sice párkrát "hýkala smíchy", ale k celkovému pohledu to třetí hvězdičku nepřidá.

7 27.10.2019

Můj favorit byl Popravčí, ale tohle, to je prostě neskutečné!

Rozhodně nemohu souhlasit s komentářem níže, že tohle je nejslabší Carter, naopak, imho ze všech možných směrů je to ten nejbrutálnější a nejtemnější.

Hloubka lidské bolesti, touhy po pomstě, lhostejnosti k ostatním a geniality provedení je zde na hranici možného.

Za mě nejlepší Carterovka, protože Jeden za druhým není jen vynikající psychologický a brutální thriller, odmyslíme-li si, že jde o "obyčejnou detektivku" je to hluboká sonda do úpadku naší společnosti, sounáležitosti a empatie s druhými. A moderní technologie, sociální sítě apod. tento úpadek jen podporují, jak je zde jasně vyjádřeno streamováním, hlasováním a vším s tím spojeným. Je už pak fuk, jestli by to z pohledu IT security bylo realizovatelné, nejspíš ne v takové míře, ale sociopsychologie dnešního člověka tu je vykreslena naprosto reálně.
(viz snuffy na darknetech, komentáře na slaboduchých bulvárech, různé ujeté FB skupiny atd.)

Je to vlastně velmi smutný příběh o lidském osudu a o nás lidech 21.století vůbec...

7 20.11.2017

Carter je prostě dokonalý! Takhle si představu super detektivky - sympaťáci policajti, sem tam ženská, brutální vrah, který je geniální, čtivé a krátké kapitoly a drsné popisy místa činu. Nemluvě o promyšlených zápletkách a a motivech. Sérii rozhodně přečtu celou.

Sochař smrti - chtěla jsem dát čtyři hvězdy, ale nakonec dám tři. Opět pointa pomsty.. Chápu, je to nejlépe zpracovatelný důvod pro sériové vraždění.. Rozuzlení mi trochu nesedí s příběhem (mechanik a ty technické znalosti?) Makabrózní skulptury bych ráda viděla naživo, přijde mi to už přeci jen trochu přes čáru. Už mě nudí počtvrté číst všechny ty popisy postav, studium genia, lásky Anny a Garcii, whisky.. a nikam se postavy imho nevyvíjí. Kapitánka Blakeová mi leze na nervy, je tu stylizovaná do macho blbky, která nic nechápe. Ale asi to tak bývá, nebo ne? Celkově je pro mne kniha asi nejdrsnější, ale zároveň nejslabší..

7 16.05.2017

Carter je prostě dokonalý! Takhle si představu super detektivky - sympaťáci policajti, sem tam ženská, brutální vrah, který je geniální, čtivé a krátké kapitoly a drsné popisy místa činu. Nemluvě o promyšlených zápletkách a a motivech. Sérii rozhodně přečtu celou.

Popravčí je fakt drsný a syrový thriller. Miluji brutální popisy obětí a vražd samotných. Jak už tu někdo zmiňoval, to utýrání toho pejska bych tam taky mít nemusela (hle jak jsme zvrácení!)

7 29.04.2017

Čtivé, krátké a celkem napínavé. Zvládla jsem cca za deset hodin.

Mně se asi nejvíc líbily ty emocionální zvraty všech postav, jak se měnil jejich pohled na Cath a je samotné, podle toho, jak se příběh vyvíjel a pořád jsem si říkala, kolikrát v životě jsme tohle asi zažili, kolikrát jsme soudili druhé, aniž bychom znali pravou podstatu věci?

Zápletka je imho uvěřitelná a reálná, to je vždycky lepší :-) Škoda jen, že jsem ji odhalila asi dříve, než autorka zamýšlela (definitivně pak při třídění věcí Johnatanova pokoje), ale jinak mě kniha bavila.

Skoro to vypadá, že se začíná profilovat nový žánr thrillerů a mě baví :-)

7 13.04.2016

Nemá cenu se rozepisovat, Selnera platonicky miluju :-) (víno a Jesenku doopravdy)

6 27.10.2019

Devátý hrob jsem vynechala a po přečtení třetího dílu, asi opravdu budu inklinovat k tomu, že zůstanu u jiných sérii.

Líbil se mi nápad krádeže identit, ale zkrátka mě to nechytlo. Bylo tam příliš mnoho postav, příliš mnoho dějů, buď to bylo málo zajímavé či propracované, nebo naopak silné přitažené za vlasy a překombinované. Mnoho psů, zajícova smrt. Dunjino ani Fabiánovo soukromí mě nijak zvlášť nezajímá a vlastně by mi bylo jedno, jestli další díl bude či nebude a tím je to asi rozhodnuto. Pro mě tedy.

6 27.10.2019

Teď jsem to dočetla. Když počkám den, či dva, tak by hodnocení bylo možná jiné, ale chci zachytit prvotní dojmy.

Rozhodně osvěžení v záplavě jiných krimi a spol., díky tomu, že je kniha hodně postavená na aplikaci vědních teorií do praxe.

Nakonec je to taková příjemná spatlanina Sheldona, MacGyvera, Dona Quijota, Mirka Dušína, blbce a Supermana.

Příběh je svižný, čte se dobře, ale ten konec je příliš akční na někoho, kdo první polovinu knihy působí jako ňouma, co když si sype cukr do kafe, všude ho rozsype...

Chybělo mi také větší rozkresleni charakteru vraha, jeho podněty, důvody, pohnutky a více rozvedená minulost. Víme naprosto přesně, co dělal a jak, ale nevíme vlastně proč..

Jedna hvězda navíc za obálku a MAAT

6 01.12.2018

Pro mě rozhodně nejslabší z celé série.

Mnoho momentů celého příběhu, včetně hlavního motivu a neskutečné množství náhod, mi přijde silně přitažené za vlasy. A ke konci to s tím Iversenem? To už je fakt moc velká konina.

Celá anabáze kolem Rose mi leze na nervy, v reálu by se na kriminálce nedostala ani do vrátnice (přeci už jen ty všechny možné psychotesty, kterými musela projít!) a i kdyby se zázrakem na nic nepřišlo, tak zřejmě by byla asi uvolněna ze služby, nebo chcete-li propuštěna, po tom, co se všechno naplno "rozjelo", to že je stále zaměstnanec oddělení Q považuji za nereálné.

Dělat pořád tajnosti kolem Asada už mi přijde taky zbytečné, myslím, že bystřejším čtenářům už je asi jasné, jak to s ním bylo.

Konec knihy (btw, propadlý pas by nevadil, z Dánska do EU/EEA sice nemůže vycestovat na občanku, ale může vycestovat na řidíčak, a ten Anneline měla, takže sorry jako, ...) grande finale v nemocnici, to už jsem se fakt smála a myslela si, že čtu Steelovou a ne Adler-Olsena...

6 26.11.2017

Za mě tedy mnoho povyku pro nic. Zaujala mě reklama v TV a knihu koupila. Začátek byl velmi slibný, zajímavé postavy a děj sliboval napětí a brutalitu. Bohužel ale mně se kniha nakonec vlastně ani nelíbí. Charaktery se ale jen snaží vypadat komplexně až komplikovaně, ale jsou to jen nedotažené karikatury postav z jiných sérií.

Celý děj se po první třetině táhne a táhne, mnoho situací je naprosto nereálných a to celé završí rychlý sestup v posledních kapitolách ze tří hvězd na nulu. Nemohla jsem se dočkat, až knihu dočtu, bohužel ne v tom pozitivním smyslu slova.

Jediné, co hodnotím na pět hvězdiček jsou některé humorné repliky v knize. Jinak je kniha průměr a další si zřejmě nekoupím... Za tři až čtyři hvězdy by byla pointa... Takže dočtenou odkládám a s nadšením se vrhám na Cartera a Adler-Olsena

6 18.11.2017