Luciefever komentáře u knih

Ale jo...neznám nikoho, kdo by si někdy v životě nepohrával s myšlenkou cestování časem. K tomu mít nějakou tu superschopnost (třeba dokonalou paměť) a zhulenýho strejdu, co všechny vaše dumky žalky lidsky pochopí. Být tohle komiks, asi by se čtenáři do autora tolik neopírali. Mě to vcelku bavilo. Peace

4 28.07.2018

Tohle je, milí moji, čínský detektivní román na jedničku. A myslím tím opravdu starou školu tohoto literárního žánru. Pokud našinec nezná základní rysy způsobu psaní detektivek z orientu, může se snadno ztratit v množství postav a zdánlivých odboček, nebo může být rozmrzelý z "nadpřirozena".
V klasickém pojetí čínské detektivky je totiž naprosto běžné, že zde vystupují desítky postav (proto ten jmenný rejstřík na začátku), že jsou zařazeny básně či písně učenců, že se do děje promítá mystika, ale přitom máte chvílemi pocit, jako byste se probírali spíš policejním spisem než četli beletrii. Dříve - a tím myslím několik staletí nazpět - byl pachatel uveden hned na začátku a čtenářský požitek spočíval ve sledování detektivní práce. Dnešní autoři už se obracejí k západnímu publiku mnohem vstřícněji. Přesto z jejich psaní dýchá kouzlo prastaré kultury, které jinde nenacházím. A proto je čtu. Chtěla bych víc, ale "nestíhám se znovu narodit".

3 31.08.2022

Paráda! Tahle kniha má švih, důvtip,moudrost a lidské charaktery ukazuje temné i laskavé. Půvab středověké Číny je nenapodobitelný. Nechce se mi vracet do 21.století a u případů soudce Ti se ještě pár knih zdržím:)

3 24.01.2021

Láska, která trvá osm tisíc let, to už je slušná síla... Tady a teď nebo budoucnost proplouvající minulostí. Dvě duše, které se vždycky nějak najdou. Bavilo mě :)

3 28.12.2020

Ať mi nikdo nevykládá, že jsou britové suchaři. Jejich humor v naškrobeném těsném límečku mě nesmírně baví. Možná proto je někdy lehce kousavý. Mrs. Townsend vymyslela Adrianovi vskutku úsměvný charakter:)

3 27.12.2020

Milé, velmi milé :) Knihu posílám dál, ať cestuje a potkává se s dalšími lidmi, stejně jako prezidentův klobouk.

3 29.11.2019

Pootevřené dveře do velmi blízké budoucnosti. I když...informační válka na různých frontách probíhá už nějakou dobu, konspiračních médií a seriózně se tvářících zpravodajských serverů je taky dost, do toho stačí pár aktivních hejtrů nas*aných na všechno a na všechny, dezorientace a snadná manipulace s obyčejným příjemcem (třeba konzumentem Blesku) v rámci informačního toku...hm, spíš tuhle knihu vnímám jako nastavené zrcadlo dnešní zasíťované, sdílené, znuděné a čím dál otrlejší společnosti. MOŽNÁ SVŮJ DALŠÍ KOMENTÁŘ NAPÍŠU SE ZAPNUTÝM CapsLockem ;)

3 28.07.2018

Hodně dlouho mě kniha takhle nestrhla. A vím, že tohle je ten případ, kdy se stopa ve mě zapsala nesmazatelně.

3 08.07.2018

Stařenku Oggovou chci za babičku, Bábi Zlopočasná mi připomíná moji mámu a Magráta by byla skvělá tetička. Chci žít na Zeměploše (a to nejen kvůli těmhle třem čarodějkám). A chci být u toho, až se jednou vědci a astrofyzikové hodně podiví, když ve svém nekonečném bádání vesmírem narazí na Velkou A´Tuin :D

3 08.07.2018

Za touto knihou stojí mnoho úsilí. Rešerše, deníky, dokumenty, rozhovory i autorovo osobní propojení s historií našeho státu díky jeho mamince. Pražští flanéři mohou být spokojení:)

2 25.07.2021

Skvělá sonda do současného evropského myšlení z pohledu jedinců z různých národů a prostředí, soustředěných v jednom městě - v tom hlavním - kde se rozhoduje, plánuje, intrikuje, lobbuje a tvoří vizáž Evropské Unie. A přitom se pomalu zapomíná na fundament, tu původní myšlenku, která vznik tohoto společenství podnítila. Tohle není odpočinkové čtení. Po dlouhé době můžu říct, že se mi do rukou dostalo dílo, které naplňuje mou představu románu jako literárního žánru.

2 26.11.2020

Je jedno, jestli se narodíte do zlaté peřinky nebo hrubé dřevěné kolébky. Chcete-li mít život naplněný a razit si svou vlastní cestu, musíte se hlavně umět prát. S myšlenkami, názory, ideály, svědomím, samotnou, láskou i ztrátou.
Mnoho zajímavého jsem se dočetla v tomto příběhu, v mnohém souhlasila, někdy se ztrácela v množství jmen okrajových postav, zatínala zuby při každém překlepu a stylistické chybě, ale obsah mě celkem slušně nasytil.

2 07.11.2020

Když přišla karanténa a zavřely se knihovny, probírala jsem se svými knihami a zvolila si Benátčana, který už mnoho let čekal na svou příležitost být přečten. A že to bylo výživné! Dal mi docela zabrat. Několikrát jsem ho odložila, pak se k němu vracela, ale nakonec si mě získal. Pravda, musela jsem mít tu správnou náladu a často jsem vyhledávala na Googlu benátská zákoutí, kostely, Tizianovy obrazy, pátrala jsem po souvislostech, abych byla schopná ponořit se do atmosféry doby. A vlastně mě tahle historická rešerše dost bavila, i když skutečnost se od románoveho zpracování v mnohém liší.

2 20.10.2020

Pro šestnáctiletý holky dobrý, já už z tohoto typu vyprávění vyrostla;) Příště budu v oddělení sci-fi/fantasy vybírat rozvážněji. Kromě motivu potetovaných a prázdných byl příběh průměrný a nijak zvlášť překvapivý. Asi od první třetiny jsem tušila, kudy se děj bude ubírat.

2 17.09.2018

Knížku jsem dostala (! copak mě moji přátelé tak málo znají?), sama bych si nepořídila. Jako "záchodové čtení" by to snad šlo. Naprostý průměr, slaďáček, harlekýnka, večery pod lampou atd...s happyendem. Mno, jdu si spravit chuť, tohle bude chtít dvojitého panáka Kafky.

2 26.08.2018

Zprvu jsem si říkala, že milostný trojúhelník na pozadí druhé světové bude sice milé, ale jinak ničím neobvyklé čtení před spaním. Nečekala jsem nic závratného ani objevného, na milostné pletky si nepotrpím, a proto mi nevadí (jako jiným čtenářům viz komentáře), že na nějakou velkou vášeň nedošlo. Tohle jde ale do hloubky mnohem víc, než jsem čekala. V povahách postav i každodenním morálním kolísání během bombardování Londýna. Zase jsem o něco chytřejší, zase se mi kus novodobé historie zaryl pod kůži hlouběji, než při hodinách dějepisu. Dobré to bylo.

2 08.07.2018

Tohle byste zažít nechtěli. Gulag 21. století. Máša - členka punkrockové feministické skupiny #PussyRiot (a přeložte si to jak chcete) o tom napsala skvělé svědectví. Absurdita ruského "právního" systému, moc státních složek v syrové podobě, strach a přehnané vlastenecké reakce běžný občanů, Putinova propaganda, ale i solidarita a podpora - jak morální, tak fyzická - odbojových skupin, změny se dožadujících jedinců a ochránců lidských práv. Život v lágru, buzerace dozorkyň a Mášina vítězství na poli zajištění alespoň minimálních životních standartů pro ostatní vezeňkyně. Je to čtivá, sarkastická a oči otevírající knížka. Místy se nad paradoxy z velína musíte zasmát.
P.S.: znát svá práva se vyplatí i v Rusku

Nejlepší je, když dočtete zajímavou knihu a víte, že je to první díl série...Tohle jsem si říkala několik desítek stránek. Nakonec si ale nejsem úplně jistá, jestli bych šla do dalšího pokračování. Dobrodružné vyprávění ve stylu Rudyarda Kiplinga a Julese Vernea (fajn!), záhada a tajemno na cestách do Terra Incognita (taky fajn), od severního pólu přes písky Arábie. Hledání mýtického města Shambhala (fajn vol.III), dva bratři, steampunkově bizardní stroj na čtení myšlenek, nechybí podivný mnišský řád a zvláštní malý chlapec, který nemrká a má stále obvázanou hlavu...to všechno jsou skvělá témata, ALE... nějak moc mystiky v závěru, až neuvěřitelně:(

2 30.05.2018

Příliš velká náhoda, natrefit v desetimilionovém Tokiu na jednoho galeristu a hned chytit stopu záhadného Kintara. Tomu jsem se musela až zasmát... Povídání o Japonsku bylo milé, zajímavé a - jak už zaznělo v komentářích níže - zenové. Jinak spousta rozvláčných míst, bloudění mysli, jako kdybych četla v deníků sedmnáctileté romantické holky (což Zoa už rozhodně nebyla). Kvůli tomu jsem čas od času v textu přeskakovala a navazovala v dějové lince o několik odstavců později, aniž bych o něco přicházela.

2 30.05.2018

Možná nebyl tenhle detektivní příběh největším van Gulikovým klenotem, ale jeho podrobná a věrná znalost života čínské společnosti za dynastie Ťiang mě vždy pošle o mnoho století nazpět a já se s potěšením nechávám zas a znova okouzlit nejen charakterem soudce Ti, ale také podmanivou atmosférou v ulicích, v soukromých rezidencích i veřejných domech .. Poetika, kterou vnímám na každé stránce, mi zkrátka zalézá pod kůži a já si to užívám. :)

1 30.05.2022