Liss93
komentáře u knih
Dokonalý zločin
Helen Fields
Hodně lidí zmiňuje, že jim vadí romantická linka. U mě je to naopak, na vývoj vztahu Avy a Luca jsem dlouho čekala a spíš mě štve, že z toho zase nic není. Případ samotný byl zajímavě propletený, vraha jsem odhalila poměrně rychle, ale neubralo to na napětí. A Lucova minulost je konečně dořešena, takže teď už se jen soustředit na přítomnost a budoucnost.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Erika nezklamala. Díl je sice poslední ze série, ale nechává si otevřený konec pro případný návrat. Děj svižně plynul, o akci nebyla nouze a když už to vypadalo, že je konec, tak stejně člověk čuje nějakou levárnu a vona tam byla :D Líbilo se mi, že případ zasahoval do daleké minulosti a že ne vše bylo jednoznačné.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Kdyby vyšly semináře a hry Divadla Járy Cimrmana jako kniha, pobavili byste se u ní? Já ne, protože v psané formě by spousta vtipů a narážek nedávala smysl ani nebyla zábavná. Díky mluvenému projevu, je vše mnohem humornější a když se přidá i obraz, tak je nadčasové dílo na světě. Alan Karlsson je švédským Járou Cimrmanem či Forestem Gumpem. A i když nejsou v ději hluchá místa a příběh plyne, tak jsem někdy měla pocit, že stránky vůbec neubíhají. Posledních 60 stran už jsem dočetla na jeden zátah pro to, abych to měla konečně za sebou. Na to, jaký byl před lety kolem knihy rozruch mi to přišlo slabší. Ale úkol ze čtenářské výzvy jsem splnila, a možná v budoucnu kouknu na filmové zpracování.
Botanik
M.W. Craven
Na začátku to vypadá na dva oddělené případy, které se ale postupem času spojí a to nejen díky tomu, že je v jednom případě hlavní podezřelou "členka" týmu. Případy mají společné i to, že vypadají neřešitelně, není jasné, jak se vrah může dostat k obětem, které jsou pod neustálým policejním dohledem. I díky odbornému výkladu je kniha delší než její předchozí díly, ale vůbec ničemu to nevadí, protože vše do sebe zapadá. Jediné co mi vadilo, byl vztah Poea s Estelle, ale snad nebude moc vyzdvihován do popředí. A těším se na další díl, ve kterém se snad posune pátrání po skutečném Poeově otci.
Pražská zima
Madeleine Albright
Československo bylo vždy zemí velkých osobností. A Česko v tom pokračuje. Ve světě je jméno naší země známé díky lidem z mnoha oborů a je úžasné, když se někdo dostane do vrcholné politiky jiné země. Delší úvod v ničem nevadí, jsou zde obsaženy informace, které člověk nezná a to se jedná o jeho historii.
Řbitov zviřátek
Stephen King
(SPOILER) V rámci čtenářské výzvy jsem si po těžkém rozhodování zvolila Kinga. A možná sem si radši měla zvolit Austenovou. Horory nejsou úplně můj šálek čaje, ačkoli částečně spojují mé oblíbené žánry, ale co mi vadilo nejvíc, byla šílená rozvleklost děje. Nekonečné opisy situací a pocitů, bez nich by měla kniha polovinu stránek a bohatě by to stačilo. Asi to mělo vybudovat atmosféru, ale mě to naopak unavovalo, a už jsem chtěla dočíst konec. Příběh jsem neznala, proto jsem do poslední chvíle čekala, co z toho vznikne. Konec zůstal otevřený, ale je jisté, že Ellie bude vyrůstat bez rodičů a bratra (jehož ohořelou mrtvolu najdou v domě, což bude jistě všem připadat divné). No, další Kingovky už číst nebudu, ani Zelenou míli, kterou mám ve filmové podobě moc ráda.
Hypnotizér
Lars Kepler
V rámci výzvy jsem se dostala k Larsi Keplerovi, velmi kladně hodnocenému autoru severských detektivek. A mám rozporuplné pocity. Severské detektivky jsou velmi specifické. Z těch, které jsem četla, mi některé sedly, ale některé vůbec ne, například všude chválený Nesbø nebyl vůbec můj šálek čaje. A taktéž to mám s Keplerem. Nevím, jestli je to tím, že knihu píší dva lidé, ale některá slovní spojení, věty či rozhovory nedávaly vůbec smysl nebo byly podivně přerušeny/ukončeny. K Joonu Linnovi jsem si nedokázala vytvořit vůbec žádný vztah, kdyby zemřel, bylo by mi to upřímně úplně jedno. Jediné zajímavé bylo téma hypnózy, bohužel mi to nestačí pro to, abych sáhla po další knize ze série.
Vesnice
Kristýna Trpková
Případ byl zajímavý, ale vadil mi styl, jakým byla kniha psaná. Mnoho květnatých souvětí, spousta přídavných jmen přidaných do textu až zbytečně na sílu. Pokud bych četla psychologický román nebo thriller, tak v pořádku. Ale u detektivky chci, aby to příběh odsýpal, vše bylo jasné a srozumitelné bez zbytečného natahování. Už si nevzpomínám jak to bylo u předchozí knihy, ale buď to tam takhle nebylo nebo mi to tak možná nepřišlo. Následující knihu si přečtu abych věděla, jestli se příběh dvou hlavních postav nějak uzavře, případně jestli se dořeší případ z této knihy.
Volající
Jonathan Dylan Barker
S autorem už mám předchozí zkušenost s jeho trilogií o Samu Porterovi. A ač se mi tato série líbila, tak tenhle samostatný příběh se mi líbil o něco víc, protože děj plynul a než jsem se nadála, tak byl konec. Příběh byl nepředvídatelný a zajímavý. Určitě si přečtu další i budoucí knihy od autora.
Sběratel kostí
Jeffery Deaver
Knihu jsem začala číst v rámci Čtenářské výzvy, ale jelikož je kniha v mém oblíbeném žánru, nebyl to žádný problém. Matně jsem si vybavovala filmové zpracování, které se od knihy samozřejmě liší, ale nedá se to srovnávat. Pokud vám nevadí brutální vraždy a neméně brutální popisy provedení těchto vražd, tak se vám kniha bude líbit, dá-li se to tak vůbec říct.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Starce a moře jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale stále jsem se k němu nějak nemohla odhodlat. Až čtenářská výzva mě donutila přestat čtení odkládat a já se do oceňovaného díla pustila. Velké plus je, že je dílo krátké a přečetla jsem ho tak poměrně rychle. Napjatě jsem očekávala jak starcova plavba dopadne. Příběh je o jisté lidské odhodlanosti, naději a vytrvalosti. Za to pravděpodobně dostal všechna ocenění. A já jako běžný člověk si z toho můžu vzít ponaučení, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř a že se nemám vzdávat, i když je vše proti mně.
Propast smrti
Robert Bryndza
Bryndzu čtu ráda, je to oddechovka. A v tomto díle jsme neměla problém s poměrně rychlým odhalením vraha.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Knihu jsem si vybrala na základě čtenářské výzvy a vysokého hodnocení. Ale bohužel se k názoru většiny nemohu přidat. Zuzanin dech mi nesednul. Styl psaní (přítomný čas), skoky v čase, absence přímé řeči, neosobní vyprávění. K žádné z postav jsem si nedokázala vytvořit vztah. Jistě, bylo mi líto, co se dělo Zuzaně v koncentračním táboře, ale bylo mi líto všech, kdo si to museli protrpět. Konec je velmi zvláštní, podivný a neukončený. Máme sice svobodu si domyslet cokoli, ale minimálně zmínka o tom, zda Zuzana napsala Janovi a jak proběhlo vyšetřování Hanušovy smrti být mohla.
Klikatá cesta
Brian Freeman
Frost Easton narazil na důstojného soupeře, který ovládá všechny kolem jako loutky. Nikomu se nedá věřit. Napjatě jsem očekávala, jestli se už v tomto díle dozvíme, kdo je Lombard. A kvůli (ne)překvapivému konci se těším na pokračování.
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
Jak napovídá název knihy, hlavní hrdinka před 3 roky zmizela a proto všichni okolo předpokládají, že je mrtvá. To ale není a my sledujeme moment, kdy se jí podaří utéct od únosce. Děj plynul, střídaly se pohledy Jude, Uriaha a dalších. Rozuzlení a konec byly možná trochu uspěchané, ale nic to nemění na tom, že si ráda přečtu pokračování.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Měla jsem obavy, zda se mi bude kniha o čtyřech chlapech ve středním věku číst dobře, když mi tohle téma není blízké, ale kupodivu jsem se dost bavila. Jasně, není to kniha ze které budete intelektuálně na výši, ale na relax u vody ideální. Jen konec jsem si představovala jinak, sice je podán vtipně, jako zbytek knihy, ale to je holt život.
Kříďák
C. J. Tudor
Kniha se četla skoro sama, "rozčilovalo" mě skákání mezi přítomností a minulostí, protože to téměř vždy končilo napínavě a nemohla jsem se tak dočkat dalších vysvětlení. Zápletka podobná jako u mnoha jiných, ale dobře podaná a konec překvapil.
Severka
Nina Špitálníková
S Ri Jo-čong jsme se seznámili už v knize Svědectví o životě v KLDR. Její příběh se od ostatních podstatně lišil - ona ze Severní Koreje neutekla dobrovolně. Ve své domovině žila nad rámec normálu. Její otec byl vysoce postaveným činitelem ve straně, ona sama se angažovala jako příkladná severokorejská občanka. Je to velmi silný příběh a ačkoli autorce samotné už v KLDR dochází, že ne všechno co dělá, je správné, tak bohužel to největší prozření přichází až ve svobodném světě. Jen těžko se věří tomu, že vše, co je v knize popsané se doopravdy děje a není to jen fikce.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Mrzí mě, že nemůžu dát knize plný počet hvězd, protože sérii mám ráda, čtení mě i přes stále se zvyšující počet stran baví. Ale v této knize bylo těch much, které mi čtení kazily přece jen o něco víc. První je velké množství postav, které je ještě umocněno internetovými uživateli. Někteří z nich se shodují s reálnými postavami, jenže než si je všechny pospojujete, tak se zasekáváte na jménech, která si hned nedokážete zařadit. Druhým problémem je konec a vysvětlení zápletky. Nechci tu spoilerovat, ale osoba, která byla označena jako Anomie, na to neseděla. Některé věci mohly odpovídat, ale stále zůstalo mnoho nezodpovězeno. Konec byl velmi uspěchaný a působilo to, že Anomie byl odhalen náhodou. Třetím bylo formátování. Asi se to nedalo udělat lépe, ale v několika zároveň probíhajících internetových konverzacích se špatně čte. A čtvrtým a bohužel stěžejním je vztah mezi Strikem a Robin. Už šestou knihu kolem sebe našlapují a nic z toho. Jsou jen dvě řešení, ale ani jedno z nich není ideální. No, uvidíme co předvede Galbraith aka J.K., ale možná méně stran nebude úplně na škodu.
Podzimní případ
Anders de la Motte
Autor má specifický styl psaní, ale čtení utíká a nejsou zde hluché pasáže. Ke konci však ději trochu docházel dech a hodně věcí je řešeno náhodou, která zasáhne v poslední chvíli a pouze ve prospěch hlavní hrdinky.