LisaBella
komentáře u knih
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Neskutečný příběh malého chlapce, který má naprosto jednoznačné a ukázkové pohádkové prvky - trojka, dobro/zlo, sedm ... Příběhy, které Malý princ vypráví jsou tak jasné a nádherné, že je opravdu potřeba číst pomalu a přemýšlet. Kniha je sice psána "pro děti", ty ji ale jen těžko pochopí. I já do ní musela dorůst.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
No kniha je báječná. Četla se skoro sama, příhody dědouška, do kterého by z vyprávění nikdo neřekl, že v reálu by asi těžko zvládl 99% dobrodružných událostí, je strhující, vtipný a hluboký.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Slušní lidé.... Jak začít? Ještě pořád mám na jazyku menší pachuť, která mne celým příběhem doprovázela. Musím uznat, že JPD čtenáře i tentokrát dovede na pokraj emocionálního pekla. Příběh je velmi autentický a musím říct, že jsem místy měla chuť se na to celé vykašlat a knihu odložit. To, co se dělo, bylo vážně protivné a smutné a k naštvání, ale bylo to velmi reálné a když jsem po dočtení přemýšlela nad tím, že tohle se lidem opravdu děje a mnohým i hůře, bylo mi do breku. JPD je Bůh psychotrillerů a i přesto, že tato kniha je na pultech velmi krátkou dobu, už teď se těším na další!
Poslední paní Parrishová
Liv Constantine
Za sebe musím říct, že byla kniha velmi zajímavá. Lehké psychologické drama dvou žen, jejichž osudy se za zvláštních okolností spletly dohromady. Nejde o nějak zvlášť napínavý majstrštyk, ale přiznávám, že jsem se zpět ke knize zase a znovu těšila. Druhá část příběhu mě upřímně překvapila, ale hlavně proto, že jsem nečetla žádnou recenzi. Ani obecnou anotaci. Zavřela jsem oči a šlápla do neznáma. A jsem spokojená. Knihu hodnotím velmi dobře pěti hvězdičkami hlavně proto, že mne do svého děje vtáhla a četla se maximálně příjemně. Posledních pár stran už bylo zbytečných, ale chápu, že autorka potřebovala svůj příběh ukončit vítězoslavným happyendem. Je to jedna z knih, ke kterým se jistě po čase vrátím, abych si ještě jednou všimla mnou opomenutých detailů, o kterých jsem netušila, že existují, dokud jsem neznala pravdu.
Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Dostojevskij je mistr svého řemesla, to bezesporu, ale jo také žvanil. Zdlouhavé úvahy jsou tak dlouhé, že kdybychom z knihy nechaly jen ty podstatné části, měla by 20 stran a byla by pochopitelnější pro většinu čtenářů. A řekněme si to popravdě - dost jsem toho přeskočila.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Neuvěřitelný příběh od autora, který se velmi rád nechává unést spletitostí charakterových linek. Byla to třetí kniha, kterou jsem od J. P. D. četla a naprosto splnila, ne, předčila (!) má očekávání. Dějová linka je rozdělena do tří částí, z nichž každá má svou vlastní pointu a přesto celek tvoří velmi komplexní dílo. Knihu jsem četla na třikrát - jednou pár stránek, podruhé do poloviny a nakonec do konce.
Hlavní hrdinka studuje herectví a po občasně dohozených kšeftech od rozvodového právníka se dostane k velkému případu vyšetřování vraždy a stíhání sériového vraha. V jednu chvíli jsem sama nevěděla kdo je kdo a musím říct, že na závěr jsem napětím ani nedýchala. JPD však vše brilantně vysvětlil a uzavřel.
Pokud je pro Vás, milí čtenáři, autor novinkou, vřele doporučuji Ta přede mnou a Dokonalá manželka jako dobrou směsici moderního světa, reality a napětí.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Jako první kniha, kterou jsem od JPD četla, mne vtáhla do děje natolik, že jsem okamžitě, aniž bych ji dočetla, šla a koupila si jeho další dvě. Velmi zajímavý a poutavý příběh dvou žen, které mají občas až děsivě podobný osud. Dvě časové linky dodávají celému ději jednotnost a jakýsi pořádek. I když se v příběhu čas od času ztrácíte, je to vše záměr autora a až přijde vhodná doba, naleznete všechny odpovědi. I ty, na které jste se báli zeptat. Jedno vám ale povím hned - dávejte si pozor na dokonalé muže. Občas se to může vymknout kontrole. A občas můžete zjistit, že není všechno tak, jak by se od prvního okamžiku mohlo zdát...
Terapie
B. A. Paris (p)
(SPOILER) B.A.P. mám ráda i přesto, že ji nerada čtu. její příběhy jsou zajímavé, ale příšerně zpracované. Občasně až nanervyjdoucí. Ani tentokrát autorka nezklamala. Příběh se vleče, nebylo nic, čeho bych se chytala a chtěla se k tomu vracet. Partner, který koupí dům a následně ho k užívání nechá partnerce, která ho v podstatě vypakuje během prvního týdne, je idiot - a jako takový bohužel velmi nepříjemná součást už tak ne moc příjemného čtení.
Terapeutka
Helene Flood
Příběh mne nenadchl. Byla to spíš taková nudná rozvleklá záležitost. Absolutně chybělo jakékoliv napětí. Povím to tak, abyste pochopili všichni - pokud se musíte přemlouvat, abyste se ke knížce (a ještě s detektivní zápletkou) vrátili a četli dál, není to dobře ani trochu. Dočetla jsem cca po měsíci, mezitím jsem přečetla další dvě knihy. Závěr byl vykonstruovaný - během děje k němu nevedlo žádné vodítko, až pár stran před koncem jasné navedení čtenáře na cestu. Skoky do minulosti byly absolutně zbytečné a nudné. Přistihla jsem se několikrát, že přeskakuji. Bohužel.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Veeeeelice povedená záležitost. Knihy založené na cestování odnikud nikam jsou vesměs postavené na cestě a potvrzuje, že i cesta je cíl. Doporučuji přečíst a alespoň dvakrát pasáž na vogonské lodi ..
Dokonalá manželka
J. P. Delaney (p)
Dokonalá manželka je zprvu jako ukázka Stepfordských paniček. Směs reality dnešního světa a pokročilé technologie umělé inteligence je více než poutavé. Čím hlouběji se ale dostáváte do příběhu, tím méně toho víte, tím více nechápete. Celá kniha je rozdělena do dvou časových os, z nichž jedna popisuje událost jak se stala od úplného začátku a druhá vypráví děj v reálném čase. Kontinuálně se tak dostáváte pod kůži navenek dokonalého manželství.
Autor se nepouští do žádných technických detailů, což je skvělé, celá kniha je tak jen o mezilidských vztazích, do kterých jsem se vpila jako inkoust do pijáku.
JPD je mistr ve vytváření podivuhodných spletitostí, zastírá nejasnosti a celou pravdu nakonec ukáže až na úplný závěr. Rozhodně stojí za to udělat si čas a začíst se do příběhu milujícího manžela a jeho dokonalé ženy... Nebo to tak úplně není ... ?
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Od první stránky jsem byla docela zvědavá, jak se příběh rozvine. Nebylo to vůbec zlé, ovšem plně má očekávání nesplnila. Ale to může být tím, že jsem čekala příliš mnoho. Konec je velký, zajímavý, ale nějakou dobu už to tušíte.
Trhlina
Jozef Karika
Je to klasika - napínačka od začátku až do konce. Musím uznat, že kvalitka, ale není to zrovna můj šálek čaje. Ovšem hodnotit budu objektivně. Je to napsáno dost čtivě i přesto, že se příběh tak trochu táhne a prakticky se nic moc neděje. Autor spoléhá na atmosféru a kupodivu to funguje.
Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell (p)
Kniha - jako všechny orwelovky - je napsána čtivě. Byl to zajímavý nápad. Určitě je třeb ocenit skutečnost, že autor skutečně jako tulák žil. Neměl co jíst, neměl kde spát a občas ani kdy, bavil se s lidmi, kteří tak žili mnoho let, zajímal se o problematiku politickou i morální. To se mi líbí. Ale není to nic světoborného. Nehltala jsem další a další stránku. Nebyla jsem napnutá, jak to dopadne. Byla jsem trochu zvědavá na pointu - ale to hlavně proto, že vím, jak Orwell skončil. Vím, že stav byl dočasný a účelový. Žádnou Velkou Pravdu - jež pro něj bývá tolik typická - jsem nenašla. Hodnocení asi nekoresponduje s počtem hvězd, ale nenechte se zmýlit, Orwell je velmi dobrý spisovatel a ačkoliv bych knihu neřadila mezi špičku, pro milovníky daného žánru je na místě doporučení si ji přečíst.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Asi je má chyba, že mne kniha nenadchla tak, jak bych si představovala, než jsem se pustila do jejího čtení. Napsané je to .. takhle - technicky je to zvládnuté velmi dobře, kniha sama o sobě se příjemně čte a v podstatě až na pár chvil, kdy mi přišel příběh víceméně otravný (ale to je spíše osobního rázu, samu sebe bych si v takových situacích představila úplně jinak), jsem se k němu celkem ráda vracela. Nespěchala jsem kvůli němu domů, nebrala jsem si ho do kabelky, abych si v pauze přečetla další kousek, neprobděla jsem kvůli němu noc. Hlavní hrdinka je dost histerická a nesympatická, trochu ukřičená a docela hloupá. Ale prima zkušenost, která neurazí, nenadchne a asi už se nebude opakovat.
Poslední dům v Needless Street
Catriona Ward
Takže POZOR!
Za velmi nenápadným a omšelým zevnějškem se ukrývá poklad. V první části je příběh spíše trochu zdlouhavý, četla jsem první polovinu knihy snad na čtyřikrát... pětkrát... ale pak přišla rána do zátylku a já už knihu neodložila. Nic najednou nedává smysl. Odstavce čtu opakovaně. A najednou další BUM. Všechno dává smysl. Všechno je vlastně úplně jasné a nic není tak, jak se zdá.. jak se zdálo. S mou extrémní konspirační fantazií jsem absolutně narazila. Máloco mě překvapí, ale tohle mě vyšokovalo.
Přečíst určitě doporučuji a sama se jednou - za nějaký čas - ke knize vrátím s vědomím rozuzlení, abych lépe vstřebala celou atmosféru.
Škvíra
C. J. Tudor
Popravdě jsem od autorky četla zatím pouze Ti druzí a musím říct, že mě to tedy moc nebavilo. Ani si nejsem jistá, proč jsem sáhla po Škvíře. Ale přiznávám, že většina povídek je hodně povedená! Možná že právě dostatečná délka dodala příběhům ten správný náboj a strhující děj, který u autorů potřebuji a kterou jsem u předchozí knihy postrádala. Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle, četla se skvěle. Rozhodně jsou to povídky k zamyšlení.
Sekta
Mariette Lindstein
Včera jsem dočetla a nechala příběh doznít v hlavě. Ještě pořád nedokážu nijak pojmenovat pocity, které byly probuzeny. Je to hrozné, děsivé, skvělé, realistické. Je to psychický teror. Autorka přenesla na papír takové emoce, které z těch stránek jednoznačně křičí a vy naprosto přesně víte, že tohle není správně! Víme, jak to dopadne, začíná to útěkem a autorka sama musela dopadnout dobře, když se podařilo napsat knihu, ale ... přesto se občas stávalo, že jsem cítila, jak mne pocit beznaděje halí jako obrovská tlustá vlněná deka, ve které se úplně ztratíte...
Pacient
Jasper DeWitt
Velmi zvláštní, ponuré, tajuplné. Trochu mě mrzela pointa, ale to se už tak stává, když čekáte mnoho a dostanete... no, řekněme že málo.
Květy zla
Charles Baudelaire
Ze břicha v rozkladu, nad kterým zněl šum hmyzu,
se táhly larvy v tisících,
a oblévajíce ty živé cáry slizu,
tekly jak hustý kal kol nich.
... nedokáže nikdo napsat takový hnus s takovou noblesou ...