Lastodont
komentáře u knih
Dcery pouště
Andrej Platonov (p)
Přelouskal jsem to. Je to místy zdlouhavé, až rozvleklé, ale dá se to číst. V anotaci je uvedená "hloubavost", a to je asi ten nejpřesnější výraz. Občas tam budují komunismus, ale dá se to číst, protože to je spíš ve stavu, že ten socialismus někdy změní k lepšímu život chudých obyvatel středoasijských pouští, ale není to propaganda. Občas je tam odkaz na říjnovou revoluci, ale jen jako konstatování, že něco takového bylo, nikoliv jako hodnocení. Čas tam utíká pomalu, takže pro dnešního neposedného čtenáře z akčních dob to může být poněkud náročné. Čas neplyne odněkud někam, ale buď stojí, nebo plyne cyklicky.
Četl jsem to jako e-knihu, uvítal bych občas nějaké vysvětlivky pod čarou, nevím, zda byly v papírovém vydání. Takto jsem musel googlovat na mobilu nebo počítači, co to je například saxaulový strom. No a také mne zajímalo, kde se děj zhruba odehrává, takže jsem hledal na internetových mapách, ale on ten Turkmenistán není moc pokrytý, takže ani s Google Street View člověk neuspěje, aby nasál nějakou atmosféru z obrázků.
Slečna Lee
Arthur Ransome
Tato knížka mne vyloženě zklamala, číst se dalo tak posledních 10-20 procent knížky, ale prostředek byl prostě nudný, do čtení jsem se musel vyloženě nutit, proto jsem to také četl dva týdny. Obálka českého vydání je také nepovedená. Nevím, jestli by se mi to jako dítěti líbilo.
Jiným čtenářem zmiňované šišlání mi nevadilo, protože vím, že Číňané nerozlišují "l" a "r", stejně jako třeba Poláci nerozlišují "h" a "ch" - při komunikaci to opravdu může způsobovat problémy. Ovšem je divné, a to se týká jen českého překladu, že v jednom slově sice slečna Lee neumí říci "r", ale zároveň si tam vystřihne bezchybné "ř" (na druhou stranu kdyby překladatelka měnila všechna "r" na "l" a zároveň všechna "ř" na "š", tak už by se člověk při čtení fakt moc zadrhával).
V tajném státě
Robert McCrum
Je to dobré čtení. A autor dokázal už v roce 1980 předvídat problémy se shromažďováním osobních údajů. V roce 1980! Citát: "Lidem totiž stále ještě nedošlo, v jakém obrovském rozsahu a jak snadno je teď možné shromáždit o nich podrobné osobní údaje, které jim pak mohou být nesmírně nebezpečné. Ten člověk využívá to, čemu rádi říkáme otevřená společnost, proti ní samé, a tak se taky ta společnost nakonec rozpadne - až lidé, kteří mají vliv, ztratí zájem ji bránit."
Klub Lysek
Arthur Ransome
Jako není to špatné, ale admirál mi k srdci nepřirostl. Možná je to tím, že tuto knihu jsem četl až v dospělosti.
Petr Kachna
Arthur Ransome
V dětství jsem tuto knížku nečetl, ale kupodivu jako dospělého mne bavila (i když jsem na ni neměl nostalgické vzpomínky z dětství) a přečetl jsem ji během jednoho dne.
Možná snad jen jednu výhradu bych měl - název. Když už první díl má český název přitažlivější (místo "Vlaštovky a Amazonky" je v češtině "Boj o ostrov"), tak i místo fádního a nicneříkajícího "Petr Kachna" se kniha mohla jmenovat například "Krabí ostrov" nebo "Ostrov krabů".
Šance jako hrom
Miloslav Švandrlík
Asi standardní Švandrlíkův styl, tedy šablonovitá jména (humorná/nezvyklá příjmení v kontrastu se jménem - Truneček, Vršťálová, Tyrpeklová, Mašláň), postavy mluví v šroubovaných frázích z tehdejších publikací (což tehdy mohlo mít jistý půvab a mohlo se to chápat jako jakýsi kritický osten tehdejšího nabubřelého prznění jazyka na úrovni okresních kulturních, osvětových a dalších institucí).
Nechci příliš odrazovat, starší mohou zavzpomínat na mládí, mladší se mohou poučit o tom, jak to tehdy chodilo (paragraf příživnictví, devizový cizinec).
Od poloviny mne to spíš nudilo. Zápletka v lázních velmi předvídatelná. Ale úplné zakončení mne překvapilo.
Tři vraždy u Wolfových dveří
Rex Stout
První příběh mne moc neuspokojil, druhý byl nejlepší, třetí lepší než první.
Farao
Aleksander Głowacki
(SPOILER) Zatímco Henryk Sienkiewicz psal historické romány pro povzbuzení Poláků ("ku pokrzepieniu serc"), tak Prus v knize Farao zvolil realistický přístup - ideály nestačí, s intrikami církve nevyhraje ani faraon.
Detektivní kancelář „O“
Georges Simenon
První příběh se mi zdál nejlepší, ty další už trochu zaostávaly. Ale do vlaku nebo na dovolenou se to rozhodně hodí.
Obloha na dlani
Eduard Pittich
Tato kniha byla jistou dobu v Československu standard pro začínající astronomy.
Umění klamu
Kevin Mitnick
Řada příběhů, jak se lze dostat k údajům, ke kterým bych neměl mít přístup. V podstatě nejslabším článkem je člověk. A vždy poučení, co dělat a co nedělat.
Mohlo by se zdát, že ty příběhy se dost opakují, že to už musí být každému jasné, ale praxe ukazuje, že nikoliv, že i dnes, tedy 20 let po českém vydání, se někteří lidé dají snadno oblbnout, podlehnou sociotechnickému nátlaku a prozradí nějakou třebas i bezvýznamnou informaci nepovolané osobě, která tuto informaci pak použije k získání důvěryhodnosti u někoho jiného. Anebo kliknou, na co nemají.
Navzdory dálkám
Zane Grey
O příběh moc nejde (samozřejmě to dobře dopadne), ale čte se to velmi dobře. Co je však na tom to nejhlavnější, během dobrodružství poznáváme kus dějin Ameriky a tehdejších reálií.