Ladys Ladys komentáře u knih

☰ menu

Pán vzduchu (převyprávění) Pán vzduchu (převyprávění) Ondřej Neff

Je to Verneovka, není to Verneovka?
Je to Verneovka. Lehce šmrnclá Neffem. A řekl bych, že nebýt toho, že kluk Marek mluví a odsekává jako současný spratkové, což by v době skutečného Vernea nebylo možné, tak by člověk nepoznal rozdíl.
Vlastně poznal. Neffův Verne má větší spád. A to je moc dobře.
Pán vzduchu se sice rozjíždí pomalu, ale s otočením každé strany se kniha dostává do tempa a nakonec jsem jako čtenář nevěděl, zda mě mrzí, že neumím číst rychleji, nebo pak, když jsem knihu dočetl, že už jsem ji dočetl.
Poslední třetina knihy běží s časem o závod.
Dal bych i 5 hvězd, ale čtu už druhý díl a ten je od první strany tak dobrý, že prvnímu jsem musel jednu hvězdu sebrat.

04.04.2020 4 z 5


Slepá mapa Slepá mapa Alena Mornštajnová

Musím narušit tu snůšku maximálních hodnocení tady.
Autorka má v tomto případě totiž štěstí na příběh. A ten nejspíš zdědila ze své rodiny, nebo jí blízkého okolí.
Nebýt silného tématu, tak to hodnocení tady tak vysoké nebude, si troufám tvrdit.
Osudy postav semletých soukolím velkých českých dějin jsou bez debat to, co knihu dělá poutavou od začátku do konce.
To ale neplatí o stylu psaní. Je to, jako by mi to vyprávěla babka od vedle a ne spisovatelka. Ale je možné, že autorce křivdím a byl to záměr. Jen mám prostě pocit, že z té síly tématu se dalo vyždímat víc.
A musím říct, že mám pocit, že autorka má jeden mustr, podle kterého píše romány pro dospělé a začíná to být ohraná písnička.
Za téma dávám 5 hvězd, za styl 2. Což v průměru hodí solidních 3,5 hvězdy. A jestli i to není moc. Víc ze mě tentokrát paní Mornštajnová nevymáčkla.
Přesné komentáře podle mě například:
janek, ponti, luciiis, dáma s hrntjm

13.03.2020 3 z 5


Ocelové město Ocelové město Jules Verne

Četl jsem podruhé a musím uznat, že se mi to líbilo víc, než když jsem knihu jako dítě dostal od Ježíška.
Zkouším přečíst znovu verneovky, co mám doma a z této jsem měl radost.
Poutavé čtení. Protiválečná agitka s trochou špionáže.
A až vybudujeme nový, větší a silnější Stahlstadt, tak to by bylo, abychom světu nevnutili ten náš mír.

09.02.2020 4 z 5


Sršeň Sršeň Vita Jamborová

Pohodové čtení na víkend.
Trochu krimi, trochu psychologie postav a jejich minulost, která se tragicky promítne do jejich současného života na zastrčené vísce, kde každý každému vidí do talíře.
Nesouhlasím s Trudošem, kdy ve svém komentáři kritizuje postavu Petra s jeho vměšováním se do vyšetřování.
Petr nemá pravomoci něco oficiálně řešit, ale dělá to tak, aby jeho známý od policie uznal jeho argumenty a sám je pak nechal prošetřit.
Co se ale týče jeho morálky, tam už bych souhlasil. Být kritický ke vztahům ve svém okolí a sám má vdanou milenku...
Nechci tu rozepisovat další detaily, protože pak by pro ostatní nemělo cenu knihu číst. I to málo, co jsem tu napsal je už škoda, ale to je jen reakce na něco, co tu už bylo provaleno.
Objektivně vzato je kniha tak na tři a půl hvězdy. Pět jsem dal, protože tak nízké hodnocení si nezaslouží.

07.02.2020 5 z 5


Dobré a ještě lepší jitro Dobré a ještě lepší jitro František Nepil

Moc jsem se na knihu těšil a čtyři dávám jen za pana Nepila. V knižní podobě totiž některé fejetony skoro nudí. Omlouvám se.
Po této zkušenosti se budu snažit spíš shánět cd a poslouchat, protože kouzlo je hlavně v přednesu pana Nepila.

31.01.2020 4 z 5


Operace Slunce Operace Slunce Václav Šorel

Nelze jinak, než příběh brát dětskýma očima.
Pokud se vám to podaří, tak si přečtete příběh, který má nápad, spád a napětí, což je přesně to, co člověk od takové knihy čeká.
Obrázky z původního komiksu přidávají ději na atmosféře, což je prima.
Pokud se vám ale nepodaří se oprostit od nároků dospělého čtenáře, tak se vám může stát, že se přistihnete, že jazyk knihy je archaický a místy až úsměvný a že děj má mezery až slabiny.
Já jsem si vybral první možnost a knihu si s trochou vzpomínek na vlastní dětství, kdy jsem autorovi komiksy hltal, užil.
Pět hvězd dávám naprosto neobjektivně proto, že si prostě na tvorbě pana Šorela ujížím i v dávno dospělém věku. A s radostí.
Kdo z dospělých má v sobě kus dítěte a dokáže to přiznat, ten si musí autorovi knihy nebo komiksy užívat.
Doporučuji kupovat dětem ve správný čas a věřím, že si Šorelovi příběhy užijí, jako já. Howhg.

31.01.2020 5 z 5


Planeta mezi dvěma slunci Planeta mezi dvěma slunci Robert Fabian

Zásadní věta z anotace knihy je, že někdy je těžké ve vesmíru zemřít. Na tu, když se soustředíte, tak dospějete ke správnému zhodnocení příběhu ještě před tím, než začnete číst.
Nejedná se tu totiž o klasické military sci-fi, jak bychom čekali, ale o sci-fi horror. Tam je zakopaný pes. Jak si člověk uvědomí, že je to horror, tak zařadí tu správnou rychlost, převody přestanou prokluzovat, všechno pěkně zapadne a kniha jede parádním tempem se solidním příběhem až do cíle.
Až na překvapení, že se nejedná o military, ale o horror, jsem s knihou dost spokojen.
Výkyvy v tempu jsou pak v pořádku, akce střídá mlhavé momenty a chvilky drobňoučkých odhalení, které postupně nabírají na převaze až do chvíle totálního pochopení děje.
Výstavba příběhu slušná, postavy fungujou, děj odsejpá.... Já jsem spokojen a za to překvapení z horroru a drobné nezásadní výhrady k ději dávám solidní 4 z 5.

25.01.2020 4 z 5


Expanze Expanze Julian Semjonov (p)

První třetinu knihy jsem se fakt trápil.
Neseděl mi jazyk vyprávění, moc jmen, moc faktů, moc dopisů z archivu, moc úvah a zamyšlení. To všechno jakoby ztraceno v rozmazané skládačce.
Jenže pak to celé začalo nabývat kontur, přehnané množství informací začínalo dávat čím dál větší smysl a od půlky knihy už měl děj grády až do otevřeného závěru.
Někdo by tu třeba napsal, že je to dnes zbytečná rudá ptákovina, odpad, který je urážka číst.
Já myslím, že rudé propagandy tu bylo nenápadné minimum, vůbec nekazila děj.
Musím ale uznat, že dnes, dávno po pádu socialismu ve Východním bloku, je údiv majora Isájeva nad poválečným protisovětským jednáním západních spojenců úsměvný. Všichni, koho to zajímá, dobře vědí, jak to vypadalo v bolševickým terorem zbídačeném stalinistickém SSSR.
Další zajímavostí v ději jsou popisovaná nechvalná léta americké historie, kdy v USA vládl tzv. Výbor pro neamerickou činnost. To je superkaňka na americké historii.
Sečteno podtrženo je to zajímavý výlet do špionážní historie o přerozdělování moci nad celým světem v poválečných časech.

11.01.2020 4 z 5


Řetězová reakce Řetězová reakce František Kotleta (p)

Docela slušný, ale zbytečně dlouhý.
Líbilo se mi, jak Kotleta popisuje chování zbytků lidstva v různých částech Evropy a nadhazuje možné problémy postapo světa.
A nechci opakovat to, co tu píše skoro každý, ale musím. Chybí mi Michálek.
I přes drobné výhrady k nastavování děje bych ale klidně nějaký další kousek z atomovou válkou zničené Země klidně uvítal.
Tedy pokud by se Kotleta měl ještě s čím novým vytáhnout.

03.12.2019 3 z 5


Hotýlek Hotýlek Alena Mornštajnová

Moje třetí od autorky a opět se kniha dobře četla.
Hotýlek, který pamatoval už První republiku, Protektorát, pak komunisty a nakonec restituci.
Příběh několika generací rozvětvené rodiny obývající malou budovu, kolem které se vlastně točí celé jejich životy.
Jak jsem psal, kniha se četla opět dobře, ale nic zásadního ve mě z ní nerezonuje, protože nic zásadního neobsahuje. Jestli je to dobře, nebo ne, nechám na ostatních.
Mě osobně kniha přišla jako dobře napsaný deník naší sousedky a na příjemné trávení volných chvil stačila.

19.11.2019 3 z 5


Prima sezóna Prima sezóna Josef Škvorecký

Nedočetl jsem.
I když se vždy snažím dočíst knihu, co jsem vzal do ruky, občas se mi stane, že to prostě nejde.
Knihu, která mě otravuje, nemá smysl dočítat.
Jak se mi Smiřický líbil ve Zbabělcích, tak tady asi prodělal úraz hlavy, protože se z něj stalo tupé pudové zvířátko, které když spustí z očí jedno děvče, tak okamžitě přeladí na to, které má zrovna v dosahu.
Čekal jsem svižnou, lehkou, sluníčkem, láskou a muzikou protkanou četbu a dostal jsem uslintané nadržené zvířátko bez mozku.
Neberu. Opravdu ne.
Omlouvám se autorovi, ale jednu hvězdu dávám pouze ze slušnosti. Dát odpad mi přišlo kruté.

04.11.2019 1 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Hana. Jméno, jako každé jiné, chtělo by se říci.
Ale rozhodně to není dívka, či žena, kterou byste si spletli.
Z počátku je jí dán v příběhu malý, až nenápadný prostor, ale postupem příběhu se pročtete k tomu, jak zásadní a tragická postava románu to je.

31.10.2019 5 z 5


Rázová vlna Rázová vlna František Kotleta (p)

Zažít na vlastní kůži bych to nechtěl, ale jinak je ten příběh hustej.
Jak oba předešlé díly, tak i Rázová vlna stály za to.
Akce, Měnitelé, Amazonky, šílený postapo svět....
A ten smysl pro humor!
Kdo četl ví: "Myslím, že je to začátek nádherného přátelství".

20.10.2019 5 z 5


Poločas rozpadu Poločas rozpadu František Kotleta (p)

Akční pecka, jak má být. Pro mě lepší, než Spad.
No, nechtěl bych zažít svět po atomové válce, co vám budu povídat.
A Michálek je prostě frajer.

Jen pro ten dnešní den
stojí za to žít,
jen klid svůj tichý mít,
víc po ničem netoužit.

14.10.2019 5 z 5


Nikdo to tu nepřežije Nikdo to tu nepřežije Jerry Hopkins

Tak jsem knihu přečetl podruhé. Tentokrát už dááááávno dospělý, takže vůči hledání, tápání a objevování v pubertě a pár let po těžce imunní.
A co jsem si z knihy odnesl teď?
Pořád si říkám, jestli byl Morrison takovej grázl pokřivenej, nebo takovej výjimečnej týpek.
Ale některá jeho extempore považuji pohledem čtyřicátníka fakt už za hranou. Třeba to se sestrou na saních.
Na druhou stranu některá jeho rozhodnutí a xx jeho myšlenek zase považuji vzhledem k jeho věku minimálně záviděníhodná. Takže opět vlastně nevím.
Ale jedno je jisté.
Po The Doors zůstala zajímavá hudba, Morrison byl zajímavej a nezkrotnej týpek a autoři dali dohromady zajímavou knihu.
Mistr Mojo Risin..... Mistr Mojo Risin... Risin! Risin!

20.09.2019


Spad Spad František Kotleta (p)

Akční jízda u které stačí vypnout mozek, naladit se na frekvenci tatata a užívat si rachot střel až do konce.
Pobavil jsem se a klidně si nějakého Kotletu zase dám.

03.09.2019 4 z 5


Tiché roky Tiché roky Alena Mornštajnová

Dobře napsané, pěkně vykreslené postavy.
To jsou klady knihy.
Zápor?
Jediný.
Nerozumím existenci rádoby zápletky.
Jako že kdo teda vlastně sakra hýml hergot byla ta záhadná Blanka??? A to zjišťování totožnosti neznámé a odhalování minulosti mi, tedy Bohdaně, vlastně zachrání rozum.
Nechápu motivaci autorky nám příběh podat zrovna takhle.
A když už si autorka dala tu práci nás provést světem ne právě šťastné rodiny, tak ten závěr by si naopak zasloužil dovyprávět. Do puntíku. Aby to odhalování mělo smysl.
Dávám lepší tři hvězdy. I přes ty výhrady.

22.08.2019 3 z 5


Na podpatcích Na podpatcích Dominik Dán

Standardně dobrá "dánovka".
Nevím, co už chválit. Snad nezvyklá a u mě vítaná změna kostry románu. Příběh v první dějové lince vyprávění nabíhá velmi pomalu a to nám čtenářům dává větší prostor pro nasátí atmosféry doby a klidně by si vystačila na samostatný díl. Konec ale až školácký, předvídatelný.
Druhá dějová linka je tu dosazena jakoby mimochodem a je naopak vyostřená od začátku.
Tady naopak nebylo vše dořešeno a to je velká škoda. Ale třeba si to autor šetří do další knihy.
Také výjimečně zkritizuji.
Mluva zainteresovaných postav. Vážně by mě zajímalo, jestli takhle někdo někdy mluvil, nebo mluví.
Nebo je to chyba překladu? To se mi moc nezdá.
Váhal jsem mezi 3 - 4 hvězdami, ale nakonec se kloním k těm třem. Těsně.

25.07.2019 3 z 5


Nebe pod Berlínem Nebe pod Berlínem Jaroslav Rudiš

Překvapilo mě, že jsem se místy nudil. A přitom všechno, na co jsem si rád u pana Rudiše zvykl, v knize je.
Hlavní hrdina je pro mě na jednu stranu posera, co utíká z Čech před zodpovědností, ale nebýt toho, tak se nemůžeme ponořit do světa, který si chce postavit znovu, jinak a třeba víc po svém.
Příběh plný života a smrti je plný alternativní hudby a atmosféry kdysi rozděleného a znovu sloučeného dvojjediného Berlína.

14.07.2019 3 z 5


Jozova Hanule Jozova Hanule Květa Legátová (p)

červen 2014
Vynikající. Střet světa měšťačky s drsným světem zapadlé vesničky a postupné pochopení a přijmutí hodnot za své. To vše na pozadí běsu války. Síla textu je i v krátkých větách, jejich jednoduchosti. Působí přímočaře.
7.7. 2019
Přečteno potřetí a opět perfektní zážitek.
Možná i silnější, protože jsem vlastně přišel na návštěvu ke známým.
A stále si odnáším to samé. Osudová rozhodnutí, osudová setkání a přerod Hanule v novou bytost. K tomu osud Želar a Jozy.
Po dočtení knihy jsem po x-té tam, kde jsem byl. Chtěl bych být silnějším a charakternějším člověkem i partnerem.
Kniha je další mojí srdeční záležitostí.

07.07.2019 5 z 5