kristie komentáře u knih

Na knihu jsem narazila tady na databázi spíš náhodou, ale rozhodně nelituji. Jsem ráda, že letos vyšel druhý díl a doufám, že se dočkáme i dalších dílů, protože tahle kniha mě opravdu bavila od začátku do konce. Zoe i Tatum jsou sympatičtí, ač každý jiný. Díky krátkým nahlédnutím do jejich soukromého života (hlavně tedy Tatuma) jsou v knize i odlehčená a vtipná místa.

Příběh je ale hlavně o pomatené mysli psychopata, do které můžeme díky Zoe z části nahlédnout. V knize je zkrátka skvělá rovnováha mezi napětím, vyšetřováním, znechucením z vrahova uvažování a pitváním se v minulosti hlavních vyšetřovatelů. Doporučuji a jdu si sehnat druhý díl.

9 15.09.2021

Nějak nechápu, že se mi tahle kniha tak dlouho vyhýbala. Nejsem a ani jsem jako dítě nebyla, velký fanda dinosaurů, ale Jurský park patřil k našim nejoblíbenějším filmům a je to taková nostalgie. O to víc nechápu, že se ke mě kniha dostala až teď. První část knihy pro mě byla úplná novinka a i později je toho v knize tolik, co se do filmu nedostalo, že znalost filmu knize nic neubrala na zajímavosti. Jak to tak bývá, je v knize daleko více prostoru a to jak pro vysvětlování všech vědeckých procesů, ozařování,... Ale i pro postavy. Pasáže s Malcolmem s jeho cynickými poznámkami, jsou naprosto super a celému, jinak vážnému a ohromujícímu příběhu dodávali to něco navíc, stejně tak Lex, která také se zbytkem postav nijak nesdílela nadšení z dávno vymřelých ještěrů.

9 27.07.2020

Jakmile je hlavním hrdinou v Kingově knize dítě, je téměř jisté, že to bude stát za to. Nevím jak to dělá, ale on prostě odkáže napsat dětskou postavu tak přesvědčivě, že mu to prostě žeru od A do Z. Čtenář Kinga tu najde vše, na co je zvyklý. Otázka dobra a zla, která prolíná většinu jeho děl je tu vlastně hlavním tématem, ač to není zřetelné na první pohled. Kdo je dobrý a kdo zlý? Kde jsou hranice rčení "účel světí prostředky"? Kromě skvěle napsaných postav a příběhu, který chytí a nepustí, mi ale po dočtení zůstal v hlavě tichý, ale o to víc nepříjemný hlásek: Jsme jako lidstvo opravdu tak otupělí a zaslepení vlastním prospěchem, že jsme se už dávno sami odsoudili k záhubě? Každopádně je dobré si připomenout (ostatně naše historie je nám toho důkazem), že dělat odporné věci pro "vyšší dobro" se nevyplácí.

King tohle prostě umí. Za jeho příběhy se často skrývá daleko víc. A Ústav je toho jen dalším důkazem.

8 24.01.2022

Shodnu se s ostatními. Jednak už nejsem ve věku, kdy by mě něco takového posadilo na zadek. Ale přesně tohle by bylo něco pro mé 12-14 leté já. Vím jistě, že bych to fakt žrala. No a pak je tu taky ta poslední část. První dvě třetiny se četly moc dobře. Byla sem napnutá a čekala, co že je to vlastně s tím barákem v nepořádku. Vysvětlení celé záhady mě ale neuspokojilo, ani celá gradace příběhu mi vlastně nepřišla vůbec napínavá (však se celé drama odehrálo snad na jedné/dvou stranách a to včetně vysvětlení všech podivností).

Nicméně, tahle série je taková "jednoduchá" a příjemně odpočinková. Takže jsem si jistá, že časem, až budu mít potřebu zase čtenářsky úplně vypnout, sáhnu opět po nějakém tom baráku od Darcy.

8 10.12.2021

Cizinku jsem četla poměrně dlouho, ale ne proto, že by kniha nebyla čtivá. To byla, četla se prakticky sama (otázka je, jestli je to vždy plus- ale u tohoto žánru nejspíš ano). Četla jsem ji dlouho, protože romány prakticky nečtu, jenže sem tam si člověk chce oddechnout a tak jsem vždy jednou za čas sáhla po rozečtené Cizince a vůbec nevadilo, že jsem ji četla snad několik měsíců. Zhruba posledních 300 stran jsem teda už dala během dvou dní.

Ke knize samotné: je to v první řadě ženský román, dost prostoru tu má samozřejmě sex, vztah(y) a morální otázky naší hlavní hrdinky. Vzhledem k období 18. století nám k tomu autorka přidala nějaké to násilí, bičování, čarodějnictví a kapku nadpřirozena... A když se to vše pěkně promíchalo, vznikla nám tahle bichle, která sice není zrovna literární skvost, ale prostě to člověka baví.

8 08.03.2021

Kinga čtu něco pře rok, ale "Bachmanovkám" jsem se spíš nevědomky vyhýbala. Ale jelikož mě ježíšek zná, spolu se Svědectvím a Prokletím Salemu mi donesl i Běh o život. Upřímně, kdybych nevěděla že je to King, ani by mě to nenapadlo. Je to úplně jiné, než knihy, co jsem už od něj přečetla, ale úplně stejně skvělé. Jak tu někdo již psal, hned mě vytanulo na mysli Hunger Games (které mám moc ráda), trochu by mě zajímalo, jestli se autorka nenechala inspirovat právě Během o život. Každopádně to byla jízda až do konce. Ben Richards je neskutečně sympatická postava a přirostl mi k srdci. Opět se mi potvrdilo, že King prostě umí a to nejen duchařinky.

8 07.01.2021

Posloucháno jako audiokniha, dvojice Kanyza a Písařovic téhle knize dost přidala. Zvlášť části s panem Mercedesem jsou tak skvěle namluvený, že ten hlas budu slyšet v hlavě ještě dlouho. Od Kinga je to zatím moje 4. kniha a první z těch napsaných po roce 2000. Je to jiné, ale mně to bavilo.

Detektivky jsou můj oblíbený žánr. King do téhle knihy nacpal všechno co já dnes už beru jako detektivkové klišé: starý vysloužilý detektiv, trošku ujetej parťák, který ale nakonec zachrání situaci (zde Holly), femme fatale, která má slabost pro přestárlé detektivy... Zároveň to ale doplnil svým umem: totální šílenec, který se jeví jako geniální zločinec a přitom je to jen psychopat se znalostí IT technologií a poměrně notnou dávkou štěstí. To vykreslení objetí pana Mercedesa. Oproti jiným knihám se tu taky omezil ve svém vypravěčství, ale nemyslím si, že by to bylo na škodu. Naopak, děj měl spád a nutil tak člověka číst (v mém případě poslouchat) pořád dál.

Nevím proč, ale ať tam vidím chyby, které by mě jindy vadily, tady mi to celé přišlo absolutně v pořádku.

8 31.07.2020

V Kameníkovi se řeší těžká témata a tak čtení nebylo jednoduché. Jak jde o děti, není to nikdy lehké čtení. Nicméně i přes to nebo právě pro to, bylo těžké knihu odložit. Po tomto díle jsem definitivně lapena a rozhodně si přečtu celou sérii. Kromě samotného případu mě baví sledovat život Eriky a Patrika. Oceňuji i to, že jejich život se ubírá takovým tím běžným způsobem a autorka se v této dějové lince dotýká dalších témat, jako je nová role rodiče a že toto obecně radostné období vždy nemusí být jen zalité sluncem.

7 14.06.2023

Naprosto skvělé. Malé švédské městečko, na první pohled přátelské a spořádané... Na ten druhý už tak přátelské není. Dávná rituální vražda mladé dívky je zde obecné tabu a tak není divu, že doktorka Thea, která se postupně propracovává hlouběji do minulosti, ve snaze najít pravdu, začíná být místním lidem trnem v oku. K tomu nám autor naservíroval neskutečně hutnou atmosféru švédské přírody, která se všemi bažinami, tajuplnými rituály a bájným Listoněm na čtenáře přenáší pocit nadpřirozena...

Hlavní hrdinka je sympatická a působí lidsky, takže si ji člověk hned oblíbí. Pravda o vraždě Elity mě tentokrát ani na vteřinu nenapadla a nechala jsem se autorem pěkně tahat za nos až do konce :).

7 07.09.2022

Dala bych 3,5 hvězd, ale to nejde, takže 4. Tenhle díl byl, zejména po Složce 64, slabší. Ale rozhodně ne špatný. Četl se dobře. Marcovi jsem fandila (pravda, to neustále unikání o vlásek už bylo ke konci trochu otravné). Skvadra z oddělení Q v čele s Carlem mě pořád baví. Jen tomu tentokrát trošku chyběla šťáva.
Uvidím jak bude série pokračovat, jen doufám, že postupně nevychladne a má po skvělé Složce 64 ještě co nabídnout.

7 06.04.2022

Z nějakého důvodu (možná protože je Zibura tak oblíbený a já přeci nepojedu na mainstreamové vlně) jsem jeho knihy dlouhou dobu přehlížela. A že na mě vyskakovaly dost často... Nakonec jsem ale dala šanci audioverzi a jediné čeho lituji je, že jsem to neudělala dřív. Pravda, o pamětihodnostech Turecka a Izraele se toho moc nedozvíte. Ale o životě obyčejných lidí v těchto oblastech naopak spoustu. "Zibi" zároveň dokáže i ty nejobyčejnější či nejotravnější situace na cestě podat tak, že má člověk chuť hodit si krosnu na záda a jít.

7 25.02.2022

Ty překlepy a chyby. To bylo opravdu peklo a dost mě to rušilo. I styl psaní mi někdy přišel jaksi strojový, zda je to překladem nebo je to tak již v originále netuším.

Nicméně, pokud se odprostím od těchto chyb, tak mě kniha naprosto sedla. Bavilo mě jak prostředí, které bylo krásně popisováno, tak samotný případ. A i přesto, že v něm vidím i spoustu chyb a nelogičnosti, i přes ty chyby a překlepy, mě kniha z nějakého důvodu vtáhla a nepustila, což je u mě v poslední době víc než výjimečné. 4/5

7 18.03.2021

(SPOILER) Poslední věta na konci komentáře může pro někoho být mírným spoilerem. Jinak můžete číst bez obav.

Po víc jak půl roce, po ne úplně nadšeném seznámení s autorkou prostřednictvím knihy Někdo cizí v domě, která mě přišla nemastná- neslaná, jsem dala autorce další šanci s Nevítaným hostem.

Nevítaný host je rozhodně o poznání lepší. Podobnost s kultovním dílem královny detektivek tu je, ale Deseti malým černouškům se to rovnat nemůže. Nicméně jsem se opravdu bavila, přemýšlela a dedukovala a můj tip byl nakonec správný. Ovšem anotace láká na šokující odhalení a tohle to pro mě úplně nebylo.

Celkově to byl fajn thriller a díky Nevítanému hostu dám v blízké době šanci i zbylým dvěma knihám.

SPOILER alert: Tušila jsem jak to s Beverly na konci bylo a nedá mi to, ale celou dobu jsem doufala, že její a Henryho linka nějak takhle dopadne. Henry byl hovado a prostě jsem z toho konce měla trochu škodolibou radost. Tak doufám, že nejsem úplný a jediný psychouš, který s Beverly sympatizoval. :D

7 17.02.2021

Smrtku mám doma už rok a nějak se k ní ne a ne dostat. Nicméně anotace knihy Bez šance mě natolik zaujala, že jsem do ní šla hned, jak se mi dostala do ruky.

Málokdy se stane, že by mě kniha natolik vzala, abych i po dočtení měla nepříjemný pocit. U Bez šance se to stalo. První 2 třetiny knihy byly taková fajn dystopická young adultovka. Nicméně poslední část mi dala zabrat. Popis rozpojení jsem četla se staženým žaludkem a měla jsem co dělat, abych knihu neodložila. Celé rozpojování mi zavánělo Mengeleho pokusy a to, jak je to ve společnosti bráno za normální, mě děsilo asi ze všeho nejvíc.

Ocenila bych, kdyby se člověk v knize dozvěděl víc o minulosti a o tom, jak to celé vzniklo a proč to je pro spoustu rodičů natolik přijatelné, že nechají rozpojit vlastní dítě. Tenhle pohled mi v knize trochu chyběl, protože, ač tam nějaké nastínění minulosti bylo, nestačilo mi to, abych dokázala pochopit, co společnost přimělo k takovému šílenému kroku.

Nicméně kniha byla skvělá i tak a já se konečně vrhnu na i na tu Smrtku.

Ze začátku si člověk říká, jak je to celé absurdní a nemyslitelné. Na konci ovšem zůstane nepříjemná pachuť...

7 10.02.2021

Kepler opět nezklamal. Napínavé, výborný námět. Ostatně upřímně, kdo z nás v dnešní době sociálních sítí není sem tam sám tak trochu stalker… Více méně bych se mohla jen opakovat, tahle dvojice psát umí a dokáže si čtenáře získat. To co některé postavy přežijí je někdy až úsměvné, nicméně to tak je už od Hypnotizéra a člověk to buď přijme a nebo mu to nesedne a dál v sérii nepokračuje. Já to zkousla a tak s každým přečteným dílem žasnu a přemýšlím, kam na to autoři chodí.

Nicméně, jako spousta lidí tu, jsem nepochopila důvod, proč do pozice hlavní vyšetřovatelky dosadili ženu těsně před porodem, která se někdy sotva dokolíbá do kanclu a přesto u případu zůstává. Buď je švédská kriminálka tak neschopná, že nemá nikoho schopného aby ji nahradil, nebo je Margot tak trochu padlá na hlavu. A celkově mi nijak sympatická nebyla. Doufám, že v dalším díle se neobjeví, nebo alespoň ne v takové míře. A snad se dočkáme návratu Sagy…

7 07.01.2021

Do třetice se konečně autorka trefila. Jakmile opustila Kinga, tak přišla knížka, která mě fakt moc bavila. Mělo to nápad, všechno bylo promyšlené. Sice jsem měla podezření, kdo by za tím mohl být, ale děj je tak propletený, že mi to nakonec přišlo jako jen jedna z řady otázek, na které je potřeba najít odpověď. Ta část s nadpřirozenem mi tam přišla ale nepatřičná, nějak mi tam neseděla a klidně by se příběh obešel i bez ní. Poslední kapitola mě rozsekala, to poznání, že to vlastně byla jen šílená smůla... Jsem ráda, že jsem dala autorce znovu šanci a doufám, že se bude držet v tomto směru psaní.

7 17.12.2020

Kříďáka jsem četla na začátku roku. Sice jsem za sebou už pár Kingovek měla, ale zrovna TO, kterým se Tudor inspirovala (nebo kopírovala- jak kdo chce), jsem zatím nečetla ani neviděla. Proto jsem dala 4 hvězdy, kniha mě bavila, styl autorky se mi líbil a přečetla jsem ji za dva dny. Ale nechtěla jsem psát komentář, než se dostanu "k předloze". Takže jsem tu teď, když mám víc jak polovinu "Toho" za sebou. A ano, kdo by tvrdil, že zde není inspirace Kingem, lhal by si do kapsy. Na druhou stranu je Kingovo TO tak jedinečné, že mi to asi nevadí. Hodnocení ale nechávám na 4, ikdyž teď bych dala jen 3. Tenkrát jsem to tak cítila.

Znova se do Kříďáka už asi nepustím, Jámu jsem ani nezkoušela, protože číst další "retelling" Kinga se mi nechce, ale nové knize od C.J.Tudor šanci dám, protože se mi její styl psaní v Kříďákovi líbil a podle všeho se její třetí kniha už neinspiruje králem hororu.

7 10.11.2020

Komentář na Písečného muže píšu až po pár týdnech od dočtení. A i s odstupem musím říct, že Písečný muž se na mém pomyslném žebříčku série dostal na první místo. Od začátku do konce je to napínavé. Obzvlášť dějová linka se Sagou byla skvělá. Také minulost Joony je tu pod větším drobnohledem a konec knihy Vás hned donutí číst další díl.

7 10.11.2020

Kniha mi byla doporučována se všech stran, takže si (jako většina bestsellerů) musela dlouho počkat, než jsem na ni měla náladu. A bylo to celkem fajn. Celou knihu jsem přečetla rychle a vraha jsem odhalila jen o pár stránek dřív než detektivové (a za to tedy Bryndzovi jedno velké plus, protože dokázal moji pozornost udržet mimo hlavního pachatele téměř celou knihu, ikdyž tam náznaky, byť malé, byly). I fakt, že nejen hlavní hrdinka je původem ze Slovenska, jistě minimálně u slovenských a českých čtenářů knize dodává na zajímavosti.

Jenže mi tam chybělo něco víc, něco co by mě vtáhlo. Od příběhu, který se neustále motá okolo kontrastu londýnské chudoby a smetánky bych čekala nějakou silnější atmosféru. Nedokázala jsem se vžít do žádné z postav. Erika mi nebyla úplně sympatická, ale dokázala jsem ji zkousnout.

Kolem a kolem, hodnotím Dívku v ledu jako fajn knížku pro oddech, pokud se člověk oprostí od nálepek na obalu a nepůjde do ní s přehnaným očekáváním.

7 14.10.2020

Uf. Tak tohle byla naprostá bomba. Divím se, že tahle kniha není víc známá... Všude samá Shari Lapena, C.J. Tudor apod. (no hate). A přitom se nám v tomhle díle skrývá něco naprosto skvělého. Někde jsem tu četla narážku na Kinga a musím souhlasit, určitě se to s Kingem srovnávat nedá, ale ten příběh, ty mysteriózní prvky, úplně na mě dýchla atmosféra, která na mě doteď dýchala jen z Kingových knih. Co víc napsat a nic neprozradit. Snad jen, že včera po dočtení jsem musela probudit muže, aby šel se mnou vyvenčit psy, protože sama bych z baráku rozhodně nevylezla a taky jsem na noc pozavírala všechny okna...

7 08.10.2020