Kopretina komentáře u knih

Dost dobrá kniha. Vystupuje v ní dost lidí, ale kupodivu se nepletli a od začátku jsem se v nich orientovala. Velmi dobře napsáno a nastíněno podsvětí, do kterého bych asi nikdy jinak nenahlídla. Don mi připomínal jednoho člověka, a ejhle, zjistila jsem, že dotyčný tuto knihu naprosto zbožňuje.

1 09.12.2016

Na čtení této knihy jsem se těšila, při jejím čtení byla skeptická a na konci spokojená. Jsem ráda, že mě nasměrovala k tomu podstatnému a díky Němu jsem zase mohla přikročit k některým životním rozhodnutím. Myslím, že dřív jsem se cítila být víc ženou než teď, nyní prostě běžím životem a nepřemýšlím o kráse, křehkosti a podobných věcech. Jako mladší bych byla knihou určitě nadšená.

20.11.2016

Hlavní hrdina, zestárlý Jan Kapar, se vrací na venkov, poté, co byl celkem neúspěšný ve svém světáckém životě. Touží po klidu venkova a chce pomoci sestrám s rodinami, které bojují se svými rodinnými problémy. Vrhne se do pomoci a otvírá si hospodu. Avšak naráží na předsudky, neochotu ke změnám, podezíravost a trvání na stereotypech, i když je zjevné, že nikam nevedou. Jeho pomoc je bezvýznamná, jeho sestry na něj jen nadávají, i hospodu musí zavřít. Jediná jeho útěcha je v prasynovci Radkovi, který si ho oblíbil a často jej navštěvuje.
Celkem mě autorův styl zaujal, některé pasáže byly velmi zajímavé, především popisy toho, co se v jednotlivých osobách děje, jak je ovlivňuje minulost atd. I když je román psán trochu v socialistickém duchu, oceňuji odvahu psát o Bohu, soukromém zemědělství atd., ani to zde není podáváno násilnou formou, spíš jako že to k život patří.

1 17.11.2016

Dvojka mi přišla čtivější, dobrodružnější a ne tak brutální (anebo člověk časem otupí, když na každé stránce je nějaké to brodění v krvi, vyhřeznuté vnitřnosti, mozek na zdi..) jako jednička. Za mě o bod navíc. Abych nezapomněla: Ne. Taštičku ne.

15.11.2016

Autorka popisuje, co jí v životě potkalo, co ji vzrušilo, v čem shledává jisté spojitosti. Zdůrazňuje sílu drobného člověka v boji se zlem, jeho odvahu vyrovnat se s příznaky malomyslnosti a ne příliš nadějným pohledem na budoucnost. Tolik z doslovu. Za mě: stále jsem hledala a toužila po tom, aby mě nějaký příběh chytl za srdce, ale jako bychom si nerozuměli, nebo jsem neuměla číst mezi řádky - prostě mi kniha moc nesedla a nezaujala. A pokud mě nějaký příbeh víc zaujal, skončil nějak divně, předčasně, jakoby uprostřed věty.

13.11.2016

Laskavá kniha, u které se usmíváte na každé stránce. Četla jsem ji docela dlouho a vychutnávala ji. Ještě jednou, třeba na sklonku života, bych si ji znovu chtěla přečíst! PS: na orebice se nedá zapomenout!

1 04.11.2016

Kniha se mně a mým dětem moc líbila. Příběhy jsou napínavé a hovoří o všedních i nevšedních starostech dětí různých částí světa. Jsem ráda, že se nám dostala do rukou.

31.10.2016

Musím se rozhodnout, jak knihu obodovat. Už kdysi jsem na Kulhánka sáhla a pak si řekla: nikdy více. Tato kniha je vysoce ohodnocena v žebříčku nejlepších knih, je pro mě dostupná, tak jsem na ni - po letech - sáhla.
Mno, první stránky - síla (jak to může vůbec někdo číst!!!), další desítky stránek (to fakt není pro mě, samá krev, mozek na zdi, fuj!) a pak pozvolnější tempo, sice mírně brutální, ale už i s vtipem a dobrodružným dějem. Připadalo mi, že všichni zabíječi si osobují právo na zabíjení - podle nich mohli právě jen oni uplatňovat zákon a pořádek, ať Noční klub nebo upíři, nefandila jsem z nich nikomu. Takže za tu druhou část dám dvě hvězdy - pro děj a občasný vtip.

2 22.10.2016

Kniha, tedy vlastně příběh Michala Otavy, působí dost depresivně a zoufale - asi tak jak se cítí a chová závislý člověk. Pořád dokolečka, neustále ztrácení naděje a vůle. I když mě kniha pořád lákala a musela jsem k ní několikrát denně zasednout, měla jsem z ní špatnou náladu. Už jsem toho o drogově závislých přečetla vícero a už asi nebudu si tu beznaděj do života vpouštět.

3 08.10.2016

Kdo napsal knihu jsem se dozvěděla až po vypůjčení knihy. Nic jsem od této autorky ještě nečetla, Harry Potter mě nějak nezajímá. Kniha se mi četla moc hezky, přemýšlela jsem a byla ráda, že to není moc napínavé, neboť by se mi špatně usínalo. Hodnotím vysoce, určitě si teď od Rowlingové ještě něco přečtu, třeba další díly.

3 25.09.2016

Nevěděla jsem co od knihy čekat, po Kapitánské dcerce jsme měla chuť ještě něco od Puškina přečíst. První stránky byly pro mě utrpením, nechápala jsem dějovou linii a nerozuměla ničemu. Pak jakoby přeskočila "jiskra" a kniha mě upoutala. Každý další verš jsem si vychutnávala - jak děj tak autorův popis postav, situací, myšlenek, citů apod. Závěr naprosto uspokojil mou čtenářskou zvědavost - takže u mě za plný počet bodů s tím, že některé verše jsou teď mou srdeční záležitostí.

7 07.09.2016

Od knihy jsem moc neočekávala, spíš naopak, myslela jsem, že bude "těžká" a nudná. Avšak velmi mile mě překvapila: děj měl spád, bylo zde dobrodružství, romantika i trochu brutality. Přečetla jsem ji jedním dechem a tak si zas nějakého Puškina s radostí přečtu.

6 02.09.2016

Po knize jsem sáhla v rámci výzvy z 31.8.: přečti rozečtenou knihu. Když jsem ji kdysi začala číst, říkala jsem si, no dobrý, ale jak v běžném životě může člověk takhle žít? Po minulých duchovních zážitcích a "cestě", která následovala, mi kniha přijde bližší a taky srozumitelnější. Jsem ráda, že i my, laici, se můžeme dotýkat nadpřirozených a přitom tak přirozených hnutí: a tomu vděčím především pravidelnému společenství, modlitbě na Písmem sv. a postojem odevzdanosti.

2 02.09.2016

Byla jsem moc zvědavá, co bývalý kněz napsal. V knize jsem našla mnoho žánrů: u detektivky počínaje u porna konče, mezitím mnoho dalšího. Nic mě z toho ale příliš nenadchlo. Škoda ho.

19.07.2016

Doporučuji! Příběhy jsou hravé, psané čtivou formou a mají v sobě i něco hlubšího. Dětem se moc líbily a některé pasáže používáme při běžném životě. Určitě si od autorky zas nějakou knihu půjčíme!

13.07.2016

První dvě kapitoly dokáží strhnout ke čtení, které je neustále napínavé...a hrozné.
Musíme si stále připomínat tuto dobu a vše, co se dělo nedobrého. To proto, abychom dokázali jednou provždy odpustit a pročistit temné stránky a místa minulosti.

4 13.07.2016

Silný příběh a napínavé a přitom člověku blízké vyprávění, tak bych ve zkratce popsala tuto knihu. Nadchla mě i moje děti, nemohli jsme se dočkat dalšího večera a tedy dílu. Akorát na mě působil začátek a úplný závěr trochu depresivně, ale to k této knize asi patří. Za mě: plný počet bodů!

17.06.2016

Knihu jsem poprvé otevřela v létě loňského roku, a pak ji odložila. Teď jsem se k ní dostala znovu a dočetla - téměř jedním dechem. Zaujalo mě v ní mnoho věcí - třeba jak lze být v kontaktu s Bohem, o co vlastně ve víře jde, a že ti, kteří jsou v jiné církvi, třeba v té, která udělala na své historické cestě mnoho chyb, jsou hodni lásky, odpuštění a Ducha svatého. Chtěla bych se k ní vrátit a znovu některé pasáže podumat.

1 08.05.2016

Kniha i přes svou obsáhlost a odbornost se čte velmi hladce; napíná čtenáře a posouvá ho v myšlení dál. Jsem překvapena, jak uceleně, jasně a podloženě autorka téma podává a jak závěr vyznívá zcela optimisticky. Určitě se k ní budu vracet.
Citát ze str. 377:
(Člověk) "Potřebuje stabilní, pozitivní identitu. Ta je živena mnoha faktory: přijetím vlastní existence; zakořenením ve vlastní rodině; úctou vůči rodičům a předkům; dobrem, které se člověku předává z generace na generaci a nazývá se tradicí; láskou k vlasti, ke své zemi a její specifické kultuře; pozitivním vědomím vlastní hodnoty, které vzniká tehdy, když dá člověk své talenty a schopnosti do služeb blaha celé společnosti; radostí z pokroků vlastních dětí a - v neposlední řadě - zkušeností, že mě Bůh miluje... Vše, co lidem dodává sílu, je dnes oslabeno."

3 19.04.2016

Nelibuji ji ani ve sci-fi ani v hororech. V této knize je všeho jen tak trochu, tak aby napnulo, ale nevyděsilo. Naštěstí nemám bujnou přestavivost. Za mě - líbilo, fotky ke knize super, snad se dostanu k druhému dílu.

3 12.04.2016