knihomolka27 komentáře u knih

Zbožnuju Hercula Poirota i slečnu Marplovou. Viděla jsem snad všechny zpracování jejich nejznámějších případů, a pořád žasnu nad Agátou jak skvěle dokáže překvapit.Dům na úskalí je zatím jediná knížka, kterou jsem přečetla, jinak dávám přednost filmům. Ale kniha je prostě skvělá.Další moje top jsou určitě Nekonečná noc a Nemesis

8 29.07.2019

Tuto celkem tématem kontroverzní knihu hodnotím určitě kladně. Je napsaná velmi lidsky a ne jen senzachtivě jak bývá zvykem. Dočtete se tu nejen o případech a jejich řešeních jako takových, ale ocenuju i hodně praktických informací o práci policie a kriminalistů, která je kolikrát jiná než jak jsme zvyklí jí vnímat z televizních obrazovek. Zatím jedna z nejlépe zpracovaných a nejčtivějších knih na toto téma.

7 22.10.2023

(SPOILER) Od autorky jsem četla všechny její knihy... Nejvíc se mi líbila Odbočka a Jiné místo společně se Zítřkem jsou na druhém místě, a to i přesto, že je každá vlastně dost jiná.
Zítřek se mi líbil. To je prostě fakt. Nejedná se z mého úhlu pohledu o kdovíjakou zapamatovatelnou, hlubokomyslnou knížku. Co se týká děje...toho je tam opravdu pomálu. Skoro nic se tam neděje, a i přesto je fascinující, že mě to stále bavilo číst...pro autorky jsou typické dlouhé pasáže o tom jak postavy uvažují, kam jdou a jak tam jdou...není to žádná velká akce, spletitý děj...košaté to opravdu příliš není - ale právě i to je jeden z důvodů proč ta knížka tak úžasně funguje jako taková jednohubka, a to i přes svých 288 stran. Největším plusem je tedy čtivost, pak samotný nápad a námět - ty nejsou vždy zpracované podle mých představ, ale i to je natom úžasné...číst autorčinu vizi, je to moc fajn, a v mnoha věcech i nepředvídatelné. Z hlediska nápadu na příběh je Zítřek ze všech tří knih určitě nejvíc originální . Jako obvykle se tam vůbec neřeší JAK a PROČ, ale to je hold prokletí i krása tohohle žánru. Postavy tu nebyly vyloženě sympatické, ale i v tom byla jejich síla. Ten příběh byl opravdu velmi,velmi zajímavý...kdyby se dočkal komplexnějšího a složitějšího zpracování, tak by se o knize možná mluvilo víc, ale bylo by to zase daleko hutnější čtení, na které není vždy nálada.
Postupné odkrývání bylo gro celého příběhu, zpočátku vůbec nevíte o čem to celé vlastně bude a o to víc je potom ta hlavní pointa překvapující...je i daleko víc sci-fi nebo fantasy než bych čekala. Ale já čekala vlastně spíš nějaký thriller s mystery prvky.


Závěrem chci říct, že kniha za přečtení stojí. Mohla by mít více zápletek a méně stránek, ale příběh je hodně zajímavý a neokoukaný, má mnoho úžasných neotřelých nápadů....ale, že by mě to vyloženě uhranulo to úplně ne.

(SPOILER) Ehm, po téhle autorčině knize, mám trochu výčitky svědomí za to, jak jsem na její adresu uštědřila hned několik nelichotivých poznámek o jejím stylu psaní, přístupu k tomuto žánru, unylosti a nenápaditosti jejích příběhů, které většiny lidí uctívá jako nějaké modly.
No a Duch domu Ashburnů mi v tomhle mém mínění tak trochu nakopal zadek - což se mi nepřiznává zrovna snadno. Jako samozřejmě si stojím za vším tím co jsem řekla o jejích jiných knihách a nic z toho bych nezměnila, ale musím být do budoucna opatrnější a neházet všechny její knihy do jednoho pytle, jelikož ta kvalita se u nich výrazně liší. Zároven to neberte tak, že by mě tahle kniha vyloženě nějak odpálila, taky k ní mám mnoho připomínek a určitě se nechystám psát autorce kajícný, omluvný dopis s tím jak jsem se o celé její tvorbě kolosálně mýlila - ale tato kniha je zcela utčitě v top trojce knih od Darcy a já jsem si její čtení strašně moc užila. Ta kniha na mě působí daleko víc vyrovnaně a hlavně propracovaně než ostatní knihy ze série. A já si říkám, čím to je....to po úspěchu prvního dílu začali na autorku tlačit s termíny vydání a proto jsou ty ostatní knihy vždy takové jak na půl cesty...já fakt nevím, ale snad poprvé od Darcy jsem měla pocit, že čtu opravdu plnohodný duchařský příběh, kde alespon většina věcí dává smysl a vše sedí na svém místě. Jako fakt jsem tomu nemohla uvěřit, tahle kniha je v tolika věcech povedenější než její nástupci - postavy jsou zajímavější a prokreslenější, nebo aspon teda hlavní hrdinka, duchařský příběh dává smysl, je nápaditý a opravdu hodně intenzivní a charismatický. Dům je velkolepý, mnoho scén vás dokáže i postrašit nebo aspon vyvolat nedůvěru nebo úzkost. Celé je to napínavé, postupné odkrývání není překombinované a je dobře budované - líbily se mi proměnující obrazy, nápisy na zdech - celkem klišoidné a ohrané věci v tomto žánru, ale tady to bylo pojato po svém a dávalo to příběhu smysl. Dům, který září v pátky jako maják, umírající les kolem...vše to u mě fungovalo. I ten způsob vraždy nebyl jen na krvavý efekt, ale měl své opodstatnění - reinkarnace čarodejnice? proč ne - i ty popisy přízraků a domu byly daleko pečlivější a prokreslenější než jsem u autorky zvyklá.

Za mě teda příjemné překvapení, nakonec jsem jednu hvězdičku přeci jen odtrhla za ten rádoby twist ze zlým utajovaným dvojčetem. Myslím, že se to dalo udělat líp, Edith mohla být prostě ta zlá a nemuseli jsme tam mít nějaký dvojče, který se zase vynořilo jakoby odnikud, jen aby kniha na poslední tři strany měla záporáka - takovýhle přístup mě nebaví jak ve filmech tak knihách, ale tady jsem ochotná to tolerovat víc než u jiných knih o domech, jelikož mi přišlo, že to přeci jen dávalo větší smysl, než u jiných děsivě nereálných Darcy konců, a v těch novinách se přeci jen zminovali, že tam bylo pět obětí, což tak úplně už od začátku nevycházelo, a i to s upáleným tělem bylo trochu divné,...takže tak.

Pokud Darcy tak tuhle knihu můžu opravdu doporučit, těch 80 procent je opravdu naprosto zasloužených...líbil se mi i ten nápad s tím, že A najde přátele a stane se takovým novým strážcem majáku, za mě velmi příjemné zakončení. Takže za mě Darcy určitě nemá stoupající tendenci, prostě nějaké její knihy za to stojí, nějaké moc ne, a ty další vůbec.

7 01.03.2023

Přesně tohle je ten typ knihy ve které je daleko víc než se na první pohled zdá.
Nádherné ilustrace, které naprosto krásně podtrhují celé ladění příběhu. Vztah mezi netvorem a chlapcem je krásně vykreslen....je dojemný, zábavný, sarkastický, a hezky emoční. Prostě spolu fungují skvěle....příběh sám o sobě je za poslední dobu, asi ten nesmutnější co jsem četla. Ale prostě....tahle kniha je úplně krásný příklad jak do ,, dětské" knížky zapracovat vážné téma a to ještě velmi kreativním a symbolickým způsobem. Autor umí naprosto krásně popsat prostředí, umí vymyslet krásné dialogy....no určitě si to přečtu znovu a časem asi i pořídím domů.

7 26.09.2022

(SPOILER) Karolína, která se díky překlepu stalo naší Koralínou, ale záleží vlastně na jménu?
Musím se přiznat, že první jsem viděla film, což mě přirozeně ovlivnilo. Vlastně bych docela ráda věděla, co bych si o tom příběhu myslela, kdybych první četla knížku....jelikož mi přijde, že ta kniha vlastně je velmi podobná filmu a přitom tak jiná. Nevím jak to úplně vyjádřit, ale z knihy jsem cítila jiné emoce než z filmu...jako ano, hodně motivů je tam podobných, ale nevím čím to je, prostě mi přijde, že ta kniha, tím jak je jinak poskládaná a jsou v ní i jiné věci než ve filmu, tak vyznívá prostě jinak. Třeba je tu naznačen osobnější vztah mezi K a jejím otcem, nebo je tu víc prosazen motiv čelení strachu a hrdinství...zase na stranu druhou mi přijde, že druhá matka a její zapojení do příběhu lépe fungovalo ve filmu, tam to mělo větší vývoj a víc protlačoval a zosobnoval ten motiv, že rodiče na K nemají čas a ona se cítí osamělá. To jsem určitě víc cítila z filmu, a opravdu hodně mě překvapilo, že v knize hned po první návštěvě už K utíkala pryč a nechtěla mít s duhým světem nic společného - Na zvědavou a opravdu neskutečně zvědavou dívku mi přišlo, že se zachovalo logičtěji ve filmu. Jo a taky mi tu chyběl Hubík, ale jak říkám může to být prostě tím, že jsem ovlivněná tou filmovou předlohou.

Kniha se mi tedy líbí, musím se přiznat, že mám někde vzadu, přeci jen trochu pachut lehkého zklamání. V knize se mi hodně věcí líbilo...a ty scény byly velmi atmosferické. Třeba ta s matkou jak pomalu požírá brouky, popis toho jak co Koralíně voní nebo spíše smrdí. Ale něco mi tam prostě chybělo. Z knihy je podle mě znát, že autor úplně nevěděl pro koho knihu vlastně píše...ano ten příběh je paradoxně dost univerzální, ale je tam znát, že si Neal dělal mezi psaním přestávky a že příběh psal primárně pro sebe.

Na závěr chci říct, že já prostě zbožnuju Koralínu...především pak tu filmovou. Na knize se mi moc líbil rozhovor s autorem, který mi jako fanynce poskytl nasávání zase nových zajímavých informací. Takže jak to ukončit? Za mě jeden z mála příkladů, kdy za mě v mnoha věcech film předchází knihu. Kniha je určitě zajímavé, ale až na nějaké scény moc nevidím důvod proč si jí přečíst znovu. Ocenuji však autora díky jeho skvělé fantazii a nápadům, které položily základy té Koralíně, kterou tak zbožnuji.

7 24.09.2022

(SPOILER) Alias Grace je bezpochyby výjimečná kniha...a to v mnoha směrech. At už se jedná o naprosto věrohodný a podmanivý popis tamějšího života hned několika sociálních vrstev, zachycení prostředí, vůní nebo skoro až básnická hra se slovy. Skoro nejvíc překvapující pro mě, je ale fakt, že kniha o velikosti encyklopedie, je tak zajímavá až skoro neodložitelná. Samozřejmě za to může i detektivní zápletka, která člověka drží v neustálém napětí, ale všechna čest autorce, stvořit takhle objemnou knihu, kterou je radost číst a přečtete jí až neuvěřitelně rychle, je to prostě mistrovský kus.

Každopádně ohledně děje.....do nějaké 450 strany knihu bezvýhradně miluju a baví mě každá stránka. To s jakou lehkostí a samozřejmostí autorka o všem píše, je naprosto výjimečné a má to takové kouzlo, že pořád čtete dál. Některé pasáže jsou přirozeně zajímavější než jiné, ale o žádné se nedá říct, že by neměla svou váhu. Grace není těžké si oblíbit a už od začátku věříte v její nevinnu, aniž byste se pozastavili nad tím, jestli je jako vypravěčka vlastně spolehlivá nebo ne. Prostě chcete věřit, že je nevinná a tím to hasne. Pak už stačí tam jenom naznačit linku s doktorem a všechny romantické duše začínají slyšet svatební zvony, bohužel se však zdá, že příliš předčasně. Asi nemusím dodávat, že konec si každý představuje jako zlatý hřeb a odměnu za strávený čas a nějaké to lopocení přes všechny ostatní části knihy, nakonec je ale přeci jen zklamáním, když si člověk uvědomí, že to nejlepší už dostal někde v půlce a konec jeho očekávání moc neuspokojí. to hned z několika důvodů - tak předně i přesto, že se jedná o beletrii je tato kniha realističtější než by se mohlo zdát a tak to co znělo v adaptaci jako slib budoucí romance, nebo jako závazek štastného konce, nakonec ještě končí dřív než to mohlo začít, a vy se jaksi cítíte podvedeni, jelikož jste nedostali to co jste chtěli, nadruhou stranu to k atmosféře knihy prostě sedí a kdyby skončila Grace třeba s doktorem, tak by to oproti zbytku knihy působilo jako pohádka. Nakonec i postavy se ukázaly jiné než člověk očekával. Simon Jordan, který skrz svého seriálového představitele vypadal jako typický romantický hrdina se přetavil v muže lehce nevyzrálého a neustále zkoušeného pouze jeho sexuální fantazií, jež měl k chápajícímu, serioznímu a spravedlivému doktorovi z mích představ přeci jen daleko. Prostě jeho charakter u konce mě trochu zklamal a vadilo mi, že se nakonec zdekoval jako pára nad hrncem a jejich vztah, nebo co to bylo, s Grace zůstal tak nějak nedořešený. Že by byla pravda, že na Grace díky té střepině zapomněl? To by bylo docela sad...ale tak už to chodí, i když i bez ztráty paměti by s Grace pravděpodobně nebyl. Vlastně mě i celkem štve, že nám kniha jasně neodpovídá na tu hlavní otázku, kterou si čtenář pokládá po celou dobu čtení? Je tedy Grace obět nebo vrah? Já se nejvíc přikláním k tomu, že Grace má prostě rozdvojenou osobnost a jedna ta její část vraždí aniž by to ta druhá věděla, což pro mě bylo hodně smutné zjištění a pořád jsem čekala na nějaké větší vysvětlení...jako že to třeba Grace s Jeremiášem hrála nebo tak. Nakonec kdo ví.

Úplný závěr je hořkosladký, to že si Grace vezme z nouze muže, jenž jí kdysi potopil u soudu je hodně smutná ironie osudu, stejně jako to, že tam pravděpodobně čekala doktora, který se tou dobou už pravděpodobně oženil s Faith, podle mě. I tak to ale skončilo asi jak nejlíp mohlo, a přesto, že se nejedná o žádný vysloveně romantický konec, je v něm aspon trocha klidu a míru pro Grace....i když zase nevíme jestli ta holka do roka umře kvůli nádoru, nebo bude mít naopak dítě. Takže co vlastně sakra víme?
Čím to zakončit? Alias Grace je skvělá kniha, v níž je hodně romantiky, ale ne úplně tam kdebyste ji čekali nebo chtěli, končí tak jak končí, je neuvěřitelně čtivá a jaksi s větším přesahem....ale klid v duši po jejím přečtení moc nečekejte.

7 08.07.2022

(SPOILER) Ohledně knížky mám své pochybnosti...ale proč začínat tak skepticky?
Můj druhý prokletý dům od Darcy Coates..hodně lidí píše, že se Darcy zlepšuje s každou novou knihou, v tom případě se upřímně trochu obávám, těch prvních dílů, jelikož tohle je asi čtvrtý díl a pořád...je to takový...no popsat to je trochu složitější.

Jde o to, že Darcy umí naštěstí psát čtivě...což jí v mnoha ohledech tak trochu zachranuje pozadí...taky umí vytvořit zajímavé a strašidelné scény. Nemělo by to být přeci jen, ale normální...že autorka gotických románů píše strašidelné scény...takže ani nevím proč vlastně Darcy zrovna za tohle chválím. Každopádně Darcy vychází psát celkem atmosferické scény, bohužel jich podle mě není tolik, kolik by být mohlo. Navíc se mi zdá, že knihy mají takovou jakože nebezpečně sestupnou tendenci...vždycky ten začátek je takovej lehkej a příjemnej nadprůměr...a potom k tomu konci se to začne zhoršovat, až to začne být trochu divné. Prostě to není ta tečka na konec, kterou by si kniha zasloužila. A to se stalo jak s Carrow tak tady, a tady mě ten konec mrzel ještě víc.

....
Vadí mi, že Darcy nebyla trochu odvážnější, že se víc neodvázala a nedala příběhu větší jiskru a propracovanost. Kniha sice i tak celkem funguje, ale nemáte moc důvodů proč si jí přečíst znovu nebo si jí dlouho pamatovat. Komornost...klidně, žádný problém...ale ten příběh mi přišel prostě nedodělaný, nedůsledný. Opět to chvílemi působilo odfláknutě, nelogicky....například proč se Tara nezeptala někoho z vesnice, jestli jí nepůjčí telefon, když viděla, že je budka rozbitá, to s jejich matkou ..jak se najednou uzdravila, bylo taky strašně rychlý, postavy nedostatečně propracované...ne že by nebyli zajímavé, nebo sympatické. Ale nevyužívají ten potenciál, který by mohli mít...což je vlastně problém celé téhle knížky. A je znatelný zatím u knih Darcy asi nejvíc. Všechno v této knize by si zasloužilo větší pozornost...a mohla by to být vážně dobrá kniha. Nic tam nebylo vyštaveno na maximum...ani to hlavní téma rodiny....to jako mám vážně věřit, že všichni z rodiny Folcroftů takhle tajuplně zemřeli a nikdo to tam moc neřeší. O mrazení v zádech se nejvíc starala May, sem tam Peter a ten konec s rodinou....ale propána, co měli jako znamenat ty duchové. Chudáci mít prostoru, tam snad ani dostat nemohli.

Kniha si nezaslouží razítko nějaké extra podařené duchařiny...ale jako taková odlehčenější jednohubka je dost fajn, a i když mrzí ten nevyužitý potenciál..tak to pořád nějak drží pohromadě. Kdyby bylo v tomto žánru víc knih, asi bych byla kritičtější...ale vážím si toho, že ještě pořád někdo píše duchařiny...a Darcy je taková jistota.

7 01.04.2022

(SPOILER) Nemůžu jinak než doporučit. Kniha je neskutečně čtivá a navíc je velmi ucelená, tudíž s autorkou prožíváme jak počátek války, její pobyt v koncentrákách, ale i kousek poválečné doby. Kniha mě už od začátku neuvěřitelně strhla a já nemohla přestat číst. Klidně bych to dala jako povinou knižní literaturu do škol. Autorka je neuvěřitelná osobnost stejně jako její blízcí lidé, kteří jí v táborech obklopovali....její snacha, matka...Abram

Něco málo těchto knížek už mám za sebou, ale i přesto mě dokáží naprosto pohltit a nepustit. Opět tu vidím a poznávám události a místa už několikrát popsaná v jiných knihách pamětníků...je to opravdu velké deja vu, a neskutečně mě baví to vidět hned z několika úhlů pohledu. Navíc autorka PŘEŽILA plynovou komoru, což je prostě zázrak, i když to tedy bylo dílem náhody?! Nejdůležitější je, ale její vůle přežít i potom všem co zažila, a všech co ztratila. Nepřestanu nad tím žasnout...jak moc dokáží být někteří lidé silní, stejně jako někteří dokáží být tak krutí. Někdy si říkám, že žádný recept na to jak přežít koncentráky ani nebyl a hrálo v tom roli jen štěstí, ale ta vůle a chut k životu, která sice sama od sebe nestačila, byla i přesto velmi silná a bez ní by to nešlo. Vlastně se divím, že si v takovém prostředí ještě autorka stihla zachovat aspon něco ze své hrdosti a nenechala se pokořit.

Je velké neštěstí, že ke všemu tomuhle muselo dojít. Člověku se nechce ani uvěřit, že se to dělo na Zemi, kde žili další lidé, své relativně normální životy......vlastně mě i dost překvapuje, jak rychle se z lidí stali pouhé ovce... kdyby se přece všichni vzbouřili...esesáků bylo daleko méně než věznů... nebo proč s tím nikdo nic nedělal, když se ty zvěsti o koncentrácích začaly šířit? Je to trochu zarážející, ale pochopit tu dobu neustálého strachu a lidské lhostejnosti , když v ní člověk nežil je težké.

7 26.07.2021

(SPOILER) Na Únikovou hru jsem se už nějakou dobu těšila a konečně jsem jí přečetla a mohu si jí odškrtnout ze svého pomyslného seznamu. Vzhledem k tomu, že to není tak dávno co v kině hráli film Úniková hra, tak by se mohlo stát, že by si někteří lidé mohli myslet, že jde o tentýž příběh - teda dokud by si nepřečetli anotaci no. Chci tím, jen poukázat, že obě díla jsou velmi dobrá, i přesto, že jsou vlastně dost jiná. Pokud očekáváte od knihy, že doopravdy dostojí nápisu na své obálce, že se jedná o únikovou hru - tak vás asi překvapí, že o únikovou hru jako takovou tady vlastně vůbec nejde - indície nikam nevedou atd. Avšak když se zamyslíme nad slovem úniková hra jako takovým tak si uvědomíme, že se nedá použít jen jako tembuldingová zábavná a strategická hra, ale jako symbol úniku ze světa podvodu a falše, který na konci knihy volí Sara.

Tak trochu mi přijde, že ten slogan - dostante se ven živí, sedí spíše pro filmovou únikovou hru. V té knižní je zřejmé, že Saře jde především o to svůj bývalý tým postrašit, zdeptat a pomstít se jim, neočekává, ale, že se z toho zvrtnou jatka....nebo tak jsem to aspon pochopila já. Musím, ale říct, že ten svět bankéřů, peněz, moci, burzy a intrik mě neskutečně bavil, a to ipřesto, že toho o ekonomii vím velmi málo. Nejlepší na tom bylo, že jsem opravdu až do poslední chvíle vůbec nevěděla jak to vlastně je - o to víc mě pak potěšil konec, který byl na můj vkus možná už moc překombinovaný a neuvěřitelný, ale pořád byl fajn.

Celkově byla kniha prostě úžasná a já se od ní nemohla odtrhnout. Taky pro mě bylo překvapující a nezvyklé, že žádnou z postav ve výtahu jsem si neoblíbila. Jelikož v těchto knihách je dost časté, že si najdete svého oblíbence u kterého doufáte, že to přežije. Ale tady jsem těm mizerům jejich konec doopravdy přála a vůbec jsem s nimi nesoucítila.

Shrnu to tedy tak, že kniha je opravdu velmi dobrá, i přesto, že jsem od ní očekávala úplně něco jiného. Nakonec je to vlastně ještě lepší než jsem očekávala. Děj je hodně překvapující a chytlavý a taky vás nenechá chladnými............skvělá kniha na dva dny. Moc doporučuju

7 17.03.2021

Pro mě je příběh o Bridget Jonesové vždy lékem na špatnou náladu. Přiznám se, že chyba lávky byla v tom, když jsem jako první zkoukla filmy a až potom se dala do čtení knih. Jenomže knihy jsem rychle odložila, jelikož mi přišly jiné než můj srdcový film. Takže tohle je spíš oda na Bridget Jonesovou jako takovou - hlavně teda na film, který je skutečně velmi podařený a neskutečně vtipný.

7 15.03.2021

Vlastně se přiznám, že úplně nevím jak knihu vnímat... tím myslím, jak vlastně chápat hlavního hrdinu Holdena. Holden je jistě výjimečný to bezpochyby, ale zdá se mi, že je někdy prostě slepý k určitým věcem...pořád by všechno viděl jenom černě a všechny považoval jen za pitomce. Řekla bych, že je to jen taková jeho kamufláž, jeho vlastní rezignace na svět dospělých, který ho děsí. Jelikož se světem dospělých jde v ruku v ruce i zodpovědnost...a tu on zatím určitě nemá. Na jednu stranu, samozřejmě jeho ironické poznámky ohledně do sebe zahleděných lidí, nebo rádoby premiantních škol jsou leckdy opravdu trefné a vy cítíte v Holderovi jakéhosi revolucionáře, který vás přitahuje svou odlišností a schopností říct na plnou pusu co si myslí.

Mou recenzi bych zakončila tak, že knihu dle mého názoru velmi dobře shrnuje poslední část a také citát co napíše Holderovi jeho učitel na kousek papíru. Navíc nemůžu opomenout zmínit, že je kniha velmi čtivá, vlastně si ani neuvědomíte, že jste na konci. Velmi by mě zajímalo jak by to bylo s Holderem dál... no pravděpodobně vyroste...no fyzicky určitě, ale mentálně....zkrátka talkový poválečný Petr Pan nepohádkového světa.

7 07.01.2021

Vždycky když se vydávám na nějaký zámek nebo hrad..mrknu do téhle knížky jestli se k němu nevztahuje nějaká zajímavá legenda, která by ve mně vzbudila ještě větší zájem zámek prozkoumat. A skutečně...většinou tu najdu něco co mě zaujme

7 04.12.2020

nenahraditelný Poirot a sympatický David Suchet....který je pro mě jediným Poirotem.

Knížka je nabitá spoustou zajímavostí, ke skoro každé epizodě patří nějaká pěkná historka ........např. ta s mangem( doufám, že to bylo mango)

7 16.08.2020

Moje láska a zároven první knížka k budoucí maturitě. Jako největší plus hodnotím postavy jejichž charaktery jsou tak peckově napsané, že většinu sice nenávidíte, ale o to víc milujete ty druhé ( v každé z nich je jistá rozporuplnost a velký citový boj, což je dělá opravdu velmi živými). No a pak taky ten popis doby, autorův úžasně básnicky nebásnický jazyk, a filozofické úvahy Nicka.............tak já už radši končím jinak si tady budu dlouho vylévat své romantické srdíčko

7 25.07.2020

Na knížku jsem se moc těšila. A nezklamala mě. Je to vtipná jednohubka s přemrštěnými postavami, které ale budete mít svým způsobem rádi. Už se moc těším na druhý díl. Film ale bohužel moc doporučit nemůžu.

7 21.06.2020

Hodně dobrá obálka knihy.......skvěle doplnuje atmosféru povídek. Jako i v jiných povídkových knihách, se tady našly lepší povídky i horší povídky. Ale celkově se mi knížka moc líbila, Stephen psát opravdu umí. Povídku pokoj 1408 jsem viděla zfilmovanou a film je opravdu super....klidně by mohli zfilmovat i další povídky

7 15.05.2020

Tahle knížka patří k těm, které bych tady zvládla tak dlouho a detailně popisovat, že by z toho pravděpodobně obsahem vznikl román. Ale protože už se chci pustit do další knížky, shrnu to co nejrychleji a nejvýstižněji to pude:

Ano sem ráda, dokonce velmi ráda, že jsem si knížku koupila a mám jí tedy už pořád po ruce.

Knížka mě chytla hned od začátku, a asi by bylo nefér nepřiznat, že to bylo hlavně kvůli Amber. Hodně lidí co si tuhle knížku přečtou budou asi Amber považovat za mrchu( né nadarmo s říká : Hodný holky se dostanou do nebe, a ty zlobivý se dostanou kam budou chtít) k A tou taky samozřejmě je, ale není jen mrcha je to chytrá, vypočítavá, trpělivá, holka co si řekla, že konečně dostane od života to co chce,přestane být pro ostatní nenápadná...... Spoiler.. ze začátku mě fascinovalo, jak dokonale to má promyšlené, ale potom od té scény v kanceláři, kdy vyštípala svojí nadřízenou mi přišlo, že už to překročilo mez. A u konce jsem jí to co se s ní stalo i docela přála.

Povídání Daphne mi už nepřišlo tak dobré.....ale poslední třetí část to zachránila. A karta se obrátila. Oblíbila jsem si víc Daphne......a dostalo mě, že to ona byla ta co pak byla největší hráčka. Z kořisti se stává lovec. Konec byl prostě bomba.

7 06.04.2020

Úžasná přelomová knížka.Četla jsem až po zhlédnutí všech filmů. Trošku mě překvapily nesrovnalosti, ale co. V knížce je vše hodně detailně popsáno včetně různých fyzikálních zákonů, teorií, na mě tam toho bylo až moc. Většinu jsem stejně nepochopila. I tak jsem si čtení, ale užila.

7 23.03.2020

Velká spokojenost. Ke knížce sem ze začátku byla trochu skeptická, ale nakonec mi parádně sedla. Styl autorova psaní je čtivý, v těch správných pasážích zpomalí a v jiných zase zrychlí. Je to ten starý poctivý styl detektivek, kdy se vám tají dech jen při tom jak spolu postavy mluví a co si říkají, nepotřebujete ani nějakou extra akci na každý druhý straně. Je vidět, že autor je filmový maniak jako já, takže pokaždé když tam zmínil nějaký film nebo citoval hlášky z filmů , jsem byla v sedmém nebi. Knížku sem přečetla dalo by se říct jenom na dva zátahy, a mezitím sem si udělala přestávku abych se koukla na film pojistka smrti. Na který mě knížka navnadila. Byl to můj první a určitě ne poslední film noir. Prostě paráda, ty hlášky byly prostě boží a celkově příběh. Takže díky Ženo v okně( Anno) za tvoje typy.

7 08.03.2020