Kniho.mol.ka komentáře u knih

Samotný text Lásky k vlasti je vynikající, ale oceňuji především již tradičně precizně odvedenou práci K. Velikého na zbytku knihy (poznámkový aparát a další texty).
Vidět krátký snímek Yûkoku je nezbytnost!

6 16.09.2018

Tato kniha je naprostý literární klenot! Rozečetla jsem ji sice už před nějakou dobou, ale nechávala si ji jen čistě na doma, kde jsem na ní měla klid. Žádné čtení při čekání na MHD, žádné vyplňování času při cestě z práce a do práce.. Tato kniha si zasloužila víc. Asociálno, ironie, sarkasmus, které miluji, ale vše ve velmi sofistikované nehrubé formě, na mě promlouvá pomalu z každé stránky.

5 16.09.2018

"Smrt je matka krásy."

Úžasná kniha, i když rozhodně ne pro každého - ať již rozsahem, či tématem. Ale která kniha pro každého je, že..Skvěle vykreslená psychologie postav, mimochodem postav neobyčejných a právě to mě tak bavilo. Ústřední téma, zločin, zas tak neobyčejné není. Přesto je na ní něco znepokojivého. Když nad tím tak přemýšlím, tak nejspíše fakt, že každý z nás má v sobě temnou stranu, která je schopná nejrůznějších činů. Dočetla jsem ji včera, ale přetrvává ve mně jakási přjemná melancholie...

1 16.09.2018

Kdybych mohla, dala bych hvězdiček šest.. Když přišel konec, bylo mi vyloženě líto, že nemohu s Eleanor strávit ještě více času. Poodkrývání jejího života bylo smutné, ale sledovat její proměnu mi dělalo upřímnou radost. Eleanor mi přirostla k srdci i s celou svoji sociální neohrabaností. Kniha se mi četla od začátku do konce skvěle a jedná se o jednu z nejlepších knih, jakou jsem kdy vůbec četla! ;)

7 22.05.2018

Vynikající text! Ne příliš obsáhlý v počtu stran, ovšem plný zajímavých úvah a myšlenek. Jedno z nejhodnotnějších počtení vůbec. Děkuji, že byla zpřístupněna i českému čtenáři!
Při jejím čtení se však s jistou stopou smutku ptám, zda takoví muži ještě vůbec existují? Muži, kteří by za svoje ideály položili život. Muži, kteří poznali syrovost války a přesto dokázali s takovou něhou napsat takové úchvatné texty...

"Sníval jsem o století rytířů, silných a šlechetných, kteří sami sebe ovládají dříve než druhé. Tvrdí a čistí stálo na mých korouhvích. Se svým rancem zašlých snů se cítím jako moula. Vím, že pocity, jež jsem se snažil vyjádřit, už moc pociťovány nejsou, někomu se dokonce zdají 'trapné'. Ale viděl jsem toho tolik, tolik jsem vytrpěl, že mě teď nějaké další roztrpčení nedorazí. No a co! Ano, takové sny jsem měl. To zapálení ve mně bylo."

"Radši deset let zimy a opuštěnosti, než abych jednoho dne pocítil v duši prázdno a chlad z mrtvých snů."

8 30.03.2018