knihárna
komentáře u knih
Na ledě
Hannah Grace
Uff, tak si ji konečně můžu odškrtnout. Začala jsem ji číst v lednu, dočetla v dubnu . Knížka to byla velmi čtivá, ze začátku. Někdy za půlkou už mě ale přestala bavit a já z ní měla měsíční (únor) čtecí krizi. Až teď jsem zatla zuby a konečně ji dokončila.
Takže, co se týče námětu, byla to moc milá nuda. Občas jsem se zasmála, občas jsem se culila a červenala, ale v knížce nebylo žádný velký vzrůšo, žádná pořádná zápletka. A kdyby měla o zhruba 200 stran míň, vůbec nic by se nestalo.
Stassie mě jako hlavní postava moc neoslovila, Aaron byl manipulatorský kretén, za to Nate byl úplný zlatíčko. Vlastně možná někdy až moc.
Bylo to fajn a milý, ale podruhé si ji nepřečtu.
Renegáti
Marissa Meyer
Tato kniha mě zaujala svou anotací, moc superhrdinských knížek jsem nečetla (asi ani jednu?) a jsem nadšená. Autorka tu vytvořila skvělý nový svět a jeho uspořádání, Výjimečné, spoustu superschopností. Co se mi taky moc líbilo, že je hlavní hrdinka jedna z těch špatných, většinou to bývá mužská postava. Nova je loajální k Anarchistům, ale postupem času zjišťuje, že ani Renegáti nejsou tak špatní, jak jí bylo od malinka připomínáno. Adrian je milý kluk, slušňák, co dělá správná rozhodnutí. A když už jsme u těch postav, tady bych měla velkou výtku a to jsou jména. Bylo to tak matoucí jen pro mě? Jednou autorka používá reálné jméno toho člověka, pak použije jeho přezdívku, pak si ještě pamatovat co má za superschopnost, fuu.
Momentálně čtu druhý díl a potřebuju co nejdřív odpovědi na všechny své otázky, jinak vybuchnu nedočkavostí .
Jsem ráda, že moje matka zemřela
Jennette McCurdy
Tohle byla síla. Biografie nikdy nečtu, ale tahle mě podle názvu, obálky, autorky a recenzí natolik zaujala, že jsem se do ní musela pustit. A udělala jsem dobře.
Knížka je psaná velmi jednoduše, románovou formou, a tak se čte dobře a rychle.
Z popisu Jennettinýho dětství mi bylo kolikrát špatně. Jde vidět, jak moc děti důvěřují svým rodičům a považují za normální věci, které normální rozhodně nejsou. A kvůli své toxické manipulativní matce a traumatům z dětství bojuje Jennette se závislostmi a poruchami příjmu potravy až do dospělosti.
Tvůrce aka Dan Schneider je hovado, o kterým teď mluví naštěstí víc a víc Nickelodeon dětských hvězdiček a doufám, že už si ve filmovým průmyslu ani neškrtne.
Je to silný a smutný příběh, který moc doporučuju, ale asi ne citlivým jedincům.
Zaostřeno na tebe
Amy Lea
Duben jsem začala romcom knížkou a byla to dobrá volba. Vlastně mě inspirovala k tomu, založit si znovu bookstagram.
Bylo fajn nakouknout do hlavy slavné fitstagramerky. Jak se tvoří content, spolupráce, jak se vypořádává s odsuzováním od své rodiny a hejty od cizích lidí.
Crystal se mi celkem líbila, její příspěvky měly hlavu a patu, ale její chování v druhé půlce knihy mi ji trochu znechutilo. Hasič Scott byl další z řady dokonalých trpělivých knižních boyfriendů (kteří jsou tak moc nereální a my je milujem), takže se mi líbil . Chemie mezi nimi byla dobře popsaná.
Líbilo se mi taky zmiňování body positivity, že člověk hubený nerovná se zdravý a naopak.
A obálku miluju, na tady ty ilustrovaný jsem trošku ujetá.
Snad vyjdou v češtině i autorčiny další knížky.
Instant karma
Marissa Meyer
Tahle autorka fakt umí napsat všechno. Teď čtu Renegáty(boží), na Měsíční kroniky jsem četla taky samou chválu a tohle, super milá romcom.
Většinou o zvířatech čtu nerada, ale tady bylo zvířat přiměřený množství a bylo to podaný tak hezky, že jsem toužila se s Lennonem a s Lenkou taky poňuchlat.
Postavy jsem si zamilovala, kromě jejich chování na konci(proč mu neřekla pravdu a mlčela, proč mu odpustila tak rychle po těch sračkách co jí řekl) mě na nich neštvala ani jediná věc, což je u mě dost vzácný.
Knížka mi zlepšila náladu, culila jsem se a smála, k tomu slow burn romance. Co víc si přát.