klara1550 komentáře u knih

Mé první setkání s autorkou. Kniha se mi moc líbila, postava Niny i Alžběty mi přišly hezky vykreslené, "dávaly smysl", byly silné. Jen ten konec mi nějak nesedl - příběh gradoval, byla jsem zvědavá, co se dozvím, ale ten konec pro mě postrádal sílu.

2 12.10.2023

Na knize se mi líbila obálka, podklad historických událostí a taky velmi okrajový motiv, že naši předkové se projevují v přírodě okolo nás a dávají nám znamení, která se můžeme učit vidět. Příběh začínal slibně, ale po úvodu mě nic moc nezaujalo ani nepřekvapilo. Postavy prostě jen odříkávají věty a dělají věci, ale postrádají plastičnost. S dočtením jsem bojovala.

2 29.09.2023

Nebyl to špatný příběh, připomíná mi to Čechovův "smích skrze slzy", a konec je zbytečně kýčovitý. Na začátku mi přišla knížka vtipná, ale jako se všemi humornými knížkami - jak se ten humor opakuje, už to pak pro mě ani vtipné není. Motivu fotbalu jsem se bála, ale vlastně to je jen taková kulisa. Myslím, že příběh má pro ty, kteří mají tendenci zařizovat si svůj život podle druhých, biblioterapeutický potenciál. :-)

2 06.09.2023

Po trošku nudném úvodu jsem se dost bavila. Nutno říct, že asi i proto, že znám seriál, takže jsem si dokázala přesně představit, jak kdo vypadá, jakou intonací co říká... Oceňuju skvělé vypracování psychologie jednotlivých osob - tenhle díl má 200 stran a mám pocit, že postavy dobře znám. To se někdy nestane ani u 600 stránkových knih. A taky tam člověk nachází sám sebe, že... hlavně v Rimmerovi. :D

2 08.03.2023

Milá kniha. Hladivá a úlevná. Taková, kde jsem si řekla, jak jsem ráda, že to, co zažívám já, zažívá i někdo další. Jak se píše níž, hrozně ráda bych si toho v knížce přečetla víc a mrzí mě, že je tak stručná.

Jak píše dagmar7365 níže, také si ji dovedu představit u teenagerů, kteří jsou ve fázi objevování sebe sama. Škoda, že jsem takovou knížku před těmi x lety neměla.

Moc pěkný komiks, se spoustou věcí k zamyšlení, ale za mě na celé čáře vede Nejrudější růže rozkvétá.

2 30.12.2022

Moc fajn knížka, dobře se čte, přijde mi, že má hodně co říct bez ohledu na věk čtenáře/ky.

"De Beauvoir nás žádá, abychom se snažili ve starém muži či staré ženě najít sami sebe. Teprve tehdy se k nim přestaneme chovat lhostejně, pocítíme, že jejich životní situace se týká i nás.”

2 01.12.2022

Jsem vděčná za český překlad, v angličtině bych takový náročný text nepřelouskala. V knize jsou části, které se čtou samy, a části, které pro mě byly komplikované na pochopení (a neřekla bych, že jsem je všechny pochopila) - ale to k té postmoderně nějak pro mě patří. Některé myšlenky jsou velmi inspirující.

Někdy mi ale přišlo, že si autorka někdy protiřečí - říká, že se nechává vést klientem, ale v přepisech rozhovorů se svými otázkami nevyhnutelně na směřování rozhovoru určitým směrem podílí (a i kdyby se řídila klientem, může se zeptat na 10 dalších věcí), jen na rozdíl od jiných postmoderních terapeutů a terapeutek nevysvětluje, jak tento směr volí. Její zdůvodnění "že se nechává vést klienty" je pro mě nějak "na vodě".

Co mi zamotalo hlavu je také náhled na mnohočetné self, který Harlene Anderson vysvětluje výrokem od Hermanse na str. 175: "Mnohočetnost self nemá za výsledek fragmentaci, protože je to to samé Já, které se pohybuje tam a zpátky mezi různými pozicemi." Jestliže je ale nějaké "to samé Já, které se pohybuje", pak to vylučuje mnohočetnost self, o které píše v knize celou kapitolu... pokud byste mi někdo toto dokázali vysvětlit, budu ráda, když napíšete. :-)

Ráda bych sem napsala poznámku k vizuální stránce knihy. Má nádhernou obálku, různé barvy stránek na úvod a závěr jsou super nápad - s touhle částí si někdo fakt vyhrál. Na druhou stranu sazba je s prominutím strašná prasárna - miniaturní bezpatkové písmo, text bez odsazení prvních řádků odstavců působil jak nekonečný monolit. Když čtu náročnou knihu, potřebuju ji mít dobře strukturovanou, jinak se v tom ztrácím. I to je důvod, proč jsem tu knihu četla tak dlouho a někdy ji s nechutí odkládala.

Tak jsem se ke knize po třech a půl letech vrátila. Je zajímavé, že podruhé mě tak nenadchla. Dokonce jsem s některými věcmi nesouhlasila. Beru to jako zprávu o sobě sama. Že jsem se změnila, a že se změnil způsob mého pohledu na svět. Někam jsem se posunula..
Stejně se té knize nedá upřít, že má velkou sílu nás povznést z profánního k posvátnému. Alespoň po těch pár chvil, co ji čteme. A někdy možná i na déle.

2 24.11.2021

Skvělá knížka. Tahle série se neskutečně od prvního dílu posunula. Původně to byl (z mého pohledu) primitivní příběh, v posledních dvou knihách (a v této především) nabírá obrovských kvalit a propracovanosti.

Co se týče postav, tak mě baví všechny až na Aelin a její neustálou snahu držet si drsnou image, i když taková není.

2 31.10.2021

Zajímavá kniha, která dává nahlédnout do dění na meditačním ústraní. Přišla mi inspirativní, přináší spoustu tipů do meditační praxe a nové úhly pohledu na některé věci. Také člověka přivádí zpátky k sobě - nebo takový byl alespoň můj zážitek. Při čtení jsem cítila usazení a zklidnění.

2 07.02.2021

Kniha obsahuje spoustu zajímavých vhledů. Velká část je hlavně pro ty, kteří chtějí skutečně praktikovat meditace a různá cvičení, jinak si z toho člověk podle mě moc neodnese. Nevím, kolik by mi kniha dala, kdybych neměla praktické (ač minimální) zkušenosti s meditacemi - ale i tak jsou pro mě některá popisovaná cvičení těžko uchopitelná / pochopitelná. Škoda, že není doplněná o nahrávky s vedenými meditacemi, i když něco se dá najít na YouTube.

Co mě zaujalo, ale asi nepřekvapilo, je, že autor zde klade důraz na vděčnost, k čemuž v současnosti dochází i věda v oblasti pozitivní psychologie.

K tomu musím moc ocenit obálku a provedení - strašně se mi líbí.

Asi je to tím, že jsem o 2. sv. v. četla vícero mnohem lepších knih, ale tahle mě tak nevzala. První část mi přišla chvílemi nudná, druhá část mě bavila víc.

SPOILER:
Chování hlavní postavy první části se mi zdálo chvilkami takové neuvěřitelné - přišlo mi, že by se tak v její vyšponované situaci nikdo nechoval (neříkal by některé věci, dával by si mnohem víc pozor na to, co píše, ...). Protože možná některé věci z hlediska faktické linky neprozradila, ale z hlediska vztahování se k věznitelům mi přišlo, že zbytečně provokovala a vykecala na sebe spoustu věcí, které pak mohly být snadno využité jako psychologické páky. Jako vyprávění všech myšlenek bych jí to věřila, ale jako výpověď nacistům se mi to zdálo prostě nesmysl.

2 15.06.2020

Některé kapitoly mě zaujaly více, některé méně. Každopádně se mi zdá, že jsou myšlenky až děsivě aktuální i pro dnešní dobu a systém - ač se mnohé od té doby změnilo, mnohé je stále stejné.

Zásadní pro mě byly především kapitoly "Empatie: Nedoceněný způsob bytí" a "Potřebujeme "jedinou" realitu?", která nastiňuje principy postmoderny, kam (nebo možná spíš odkud) se jedna rodina psychoterapeutických směrů vydala. A pro školství k zamyšlení: "Může učení zahrnovat vedle myšlenek také pocity?"

2 27.04.2020

Dobrá kniha, taková motivační půsty zkusit, dobře se čte. Hrozně mě ale rozčilovalo, že některé informace jsou tam zmiňované desetkrát dokola, ať už napříč kapitolami, nebo i v jedné kapitole. Chyběla mi informace, proč autoři nedoporučují kupované bio vývary, ač to tam mají potřebu zmínit opakovaně.

2 22.02.2020

Na jednu stranu oddechovka, která se čte sama, ale jinak jedno klišé vedle druhýho a zápletka a rozuzlení je skutečně tak jednoduchá, jak si člověk domyslí hned na prvních stránkách. Takže ve mně po dočtení zůstává taková pachuť povrchnosti a neuspokojení.

2 05.09.2019

Mám ráda knihy, které mi přináší nové myšlenky, nové úhly pohledu, a někdy mě i mění. Tahle mě změnila díky zajímavým myšlenkám a hluboké lidskosti, která se v každém příběhu skrývá. Nikdy nějak víc nepřemýšlela o genderových rolích ve společnosti, a tahle kniha jako by mi otevřela v některých směrech oči a nabourala moje předsudky. A v mnohém mi z osobního hlediska pomohla - poskládala mi to v hlavě trochu jinak, než jsem to měla předtím.
Ačkoliv ne všechny příběhy mě stejně oslovily a teď mi už splývají, knihu jsem přečetla dost rychle a bavila mě.

2 30.08.2019

Velmi čtivá a srozumitelná kniha. Pro mě užitečná.

2 23.11.2018

To se tak hezky samo čte...:-)
(Jen začátek mě zarazil, jak moc se to podobá Hunger Games, ale to po prvních 100 stránkách odeznělo.)

2 30.08.2018

První polovinu jsem si říkala, že to snad ani nedočtu a že je to největší podivnost, co jsem kdy četla. Cítila jsem ze stylu, jakým je to psáno, takový odstup a studenost.

Ale po přečtení ji vnímám jako zajímavou. Obsahuje nesmírně hluboké psychologické postřehy, vystihuje momenty s takovou gracií jako Tolstoj - člověk to čte a říká si - tohle přesně znám!

Přemýšlím, co by se mnou udělala, kdybych ji četla v jiných okamžicích svého života - protože jsem tam poznávala sebe sama. Jestli by člověku v té zamilované situaci poskytla skutečně zrcadlo, jestli by to k němu "doteklo".

Taky je to pohled do prostředí intelektuálů tak, jak si je představuji a jak jich mnoho neznám. Hlásání různých idejí, ale neschopnost žít "obyčejný" život, jako by jim utíkalo to důležité. V některých diskusích jsem se ztrácela a myslím, že mi unikaly některé hlubší souvislosti, které tam autorka ukryla.

Dávám pět hvězdiček, protože je hodně jiná, než co jsem dosud četla, a hned tak ji nezapomenu. Něco z ní ve mně zůstává.

2 28.08.2018