kingmaker komentáře u knih

Tintin je klasika, když tušíte, co čekat, nezklame. Je staromilsky roztomilý, všimli jste si někdy jak roztomile jsou nakreslení černoušci? Mají velké rty, urostlá těla a připitomělé výrazy. Těžko říct, zda byl Herge rasista, ale asi byla taková celá společnost. Jinak příběh má v sobě něco z Vernea, cestuje se tu z kontinentu na kontinent, má něco z Indiana Jonese, Tintin není žádné ořezávátko, umí dát ránu, jsou zde vtipné scénky, hlavně s popletenými policisty Kadlecem a Tkadlecem a s bláznivým profesorem Fileomonem Silikonem. Zvířata mluví svou řečí, kterou se lze naučit a padouši nejsou jen padoušští, jeden třeba zachrání Tintinovy život. Hezké, roztomilé, milé.

18.08.2012

Grafická stránka komiksu je v pohodě, evropská škola mi nevadí ani v nejmenším, i když americká škola je taky fajn. Asi mám prostě rád komiksy. Obrázky mi připomněly ty nejlepší komiksy z ábíčka. Mám ovšem trochu problém s dějem, myslím si, že i komiks by ho měl mít promyšlený a propracovaný, což tady není. Celá zápletka s cestováním časem je nedomyšlená a navíc časový paradox prostě nefunguje. Takhle by to mít nemělo. Takže pro mě je děj zklamáním. Jiné příběhy Thorgala jsou snad lepší, tohle je mé první setkání s ním, ale Vládce hor mě zklamal.

17.08.2012

Mám rád komiks, mám rád příběhy ala Barbar Conan, ale Sláine mě nějak neoslovil, alespoň tento ne. Je pravdou, že drsný svět starých Keltů, zlý drunové a hodní druidové, síla země a to všechno je vymyšleno dobře, ale příběhy jsou jakési takové jalové, jejich atmosféra mě nedokázala vtáhnout a pohltit. Možná za to mohla i černobílá kresba, kdysi jsem četl Sláinovy příběhy v barvě a líbily se mi víc. Co naplat, takhle je to jen průměrný příběh na deštivé odpoledne.

01.08.2012

Obrázky klasice klasik neublížily, ale ani jí nijak nepomohly. 451 stupňů Fahrenheita je po čertech silný román, je skvělou alegorií, která se na náš odlidštěný svět hodí čím dál tím víc. Zatím ještě nikoho neupalujeme, ale už dnes nám ti knihomolové přijdou divní. Jenže takhle skvělá literatura nepotřebuje zjednodušovat „grafickým románem“. Proto jen čtyři hvězdičky.

21.05.2012

Kyborgové, oživlé mrtvoly (i když, co je to smrt, řekl by doktor Kurz, jen nemoc), zákeřní padouši, tajemní Číňani dobří i zlí, šílení vědátoři. Toto není popis nějaké nové Verneovky, ale Neffova románu z roku 2010. Dobře, Neff už není fascinován parou a elektřinou, spíše ho zaujaly zakázané technologie, ale to je jen drobný detail. A stejně jako Verneovky, ani v této „Neffovce“ člověk nesmí hledat děj. Respektive děj tu nějaký je, ale je tak spletitý, všichni neustále všechny podráží, takže člověk se v něm za chvíli ztratí a přestane ho sledovat. Stejně je to vlastně jedno, děj není důležitý. Hlavní postava mi ale přijde značně nesympatická, neustále se chová jako naprostý debil a to mu vydrží celou knihu. Ještě že má kolem sebe mnohem sympatičtější a schopnější parťáky.

25.04.2012

Dobré, dokonce dost dobré, i když to má své mouchy. Některé postavy jsou otravné, třeba Gasher a jeho opakované trapné vyhrožování, které se cyklí jako když se zasekne gramofon, také v dialozích se začíná projevovat "prokletí pozdního Kinga", tedy ukecanost, ale to se dá přehlédnout. Popis zpustlého světa Ludu a jejich degenerovných obyvatel opravdu stojí za to. Tady se King opravdu vytáhl. Po trošku slabších Třech vyvolených příjemné překvapení.

25.01.2012

Tato kniha rozhodně není odbornou publikací. Těžko říct, jakou publikací vlastně je, protože nemá čím obohatit. Je to lehké nahození dějin, kde si autor neláme hlavu s ověřováním faktů, takže člověk neznalý tím může být znančně ovlivněn. Co také čekat od knihy, kde nejmladší použitá literatura pochází k období děsně po konci 2. světové války.

08.01.2012

Klasický romantický příběh, mnohdy až příliš patetický, přesto však čtivý a s mohutným přesahem

05.01.2012

Když si člověk představí, že by se mohl dostat do stejného stavu jako hlavní hrdinaJoe, je to děsivé. Ty pasáže, kdy autor popisuje vzpomínky na minulost, kdy popisuje zoufalou snahu klepáním hlavou o podušku dát najevo, že vnímá a žije, ty pasáže jsou velmi silné. Co mě ale trochu vadí, jsou ty části, kde se vyjadřuje politicky. Desátá kapitola je přímo symfonií zbabělosti a sobeckosti. Ano, smrt je hnusná a zmrzačení ještě horší, ale nemůžu souhlasit s autorem, že jediné, na čem by měl člověk lpít, je život. Smrt si příjde pro každého a jsou věci, za něž je třeba zemřít. Protože zoufalé přežívání se skloněnou hlavou je zvířecké.

19.12.2011

Hellraiser je klasika, která mě nezklamala. Jen jemné nahození světa Cenobitů ho dělá ještě lákavějším a tajemnějším a celý příběh je podaný na vysoké úrovni. To druhá povídka byla zklamáním, námět byl poněkud plytký. Kdyby se celý příběh rozvíjel na deseti stránkách, budiž. Ale v tomto rozsahu mi to přišlo nudné.

18.12.2011

King je pan spisovatel a touhle knihou to dokázal. Prostě umí skvěle napsat napínavý thriller okořeněný nějakým fantastickým motivem. A tak napsal knihu, kde zlá vládní agentura nahání nevinné, parapsychologickými schopnostmi nadané, občany. Jsou to hrozní padouši, ti vládní agenti, jenže... Šustí papírem. King umí někdy i padoucha popsat lidsky, ale tady mu to nevyšlo. Rainbaird je takový hrozný mizera... Prostě je to jen čtivý thriller, noc víc, ale ani nic míň. King umí líp.

08.12.2011