Kiki22 komentáře u knih

Že by mě Moře nějak zvlášť nadchlo, to opravdu říct nemohu. Střídaly se pasáže, kde jsem se hrozně nudila, s těmi, které mě dokázaly na chvíli vtáhnout. Do těch počítám hlavně příběh s Annou, kdežto vzpomínky na dospívání u moře se často vlekly. Nepopírám, že myšlenky byly kolikrát zajímavé, ale nenadchly mě tak, aby ve mně kniha zanechala hlubší stopu. Ale líbilo se mi finální odhalení identity paní Vavasourové :-)

3 22.03.2018

Román jak se patří! Závan červené knihovny nakombinovaný s pořádnou dávkou naturalistických popisů bídy a krutosti křesťanského světa období středověku. Začetla jsem se pořádně a na to, jak je kniha obsáhlá, velmi rychle utekla :) Malé minus jedině za konec, kde se autor dost opakoval a Mercuriův převlek byl hned prohlédnutelný. Jinak mě velmi bavila pestrost postav, především poukázání na zvrácenost myšlení a individuální popudy mysli, které mohou vést k nejedné hrůze. A ta Scarabellova lovestory byla prostě rozkošná! :)

3 13.12.2017

Do hávu tajemství zabalené poselství o kamarádství, multikulturalismu a emancipaci. V příběhu je vlastně všechno úplně jinak, než to známe, ale přitom do sebe vše hezky zapadá a funguje to :)

3 04.07.2017

Styl psaní mi nesedl tak jako u Zuzanina dechu, přesto se knížka četla moc dobře. Dostáváme se s hlavní hrdinkou do válečných i poválečných Sudet, rozplétáme rodinnou záhadu o babičce posílající balíčky sladkostí z Německa, autorka se v historických souvislostech nijak nebabrá. Jen bych ocenila hlubší ponor do Klářiny psychiky a pocitů.

2 11.07.2021

Komiks o problémech dospívajících holek. Pocit nedostatečnosti, otázky vzhledu, národnosti, potřeba zapadnout. Že i ti, co působí dokonale, můžou mít trápení. Že i když my si připadáme jako outsideři, někomu jinému se může náš život jevit skvělý. Témata jsou jen lehce naznačená, trochu kloužou po povrchu, jsou spíš doplněním příběhu. Kresba příjemná, taky mi dost připomínala Marjane Satrapi. Kdybych byla teenager, klidně tomu dám i pátou hvězdu :-)

2 12.05.2021

Přehlídka Věčných i přehlídka božstev napříč historií. Lucifer se zříká Pekla a bere si dovolenou. Setkání se starou láskou (i když na můj vkus mu Nada to mnohaleté trýznění odpustila příliš snadno). Nakolik bylo Luciferovo vzbouření otázkou jeho svobodného rozhodnutí? Co všechno je součástí většího plánu? Je Peklo potřeba? Co se stane, když nebude? Kdo jiný mu bude vládnout? Proč? Je to trest od Boha? A za co? Tyhle otázky mě baví.

2 16.04.2021

(SPOILER) Po předchozím díle jsem neměla tušení, kam to Willingham může posunout. Ale tohle mě nadchlo. Sice mi umřela oblíbená postava, ale ta ponurá atmosféra tomu teď hodně sedla. Objevuje se nové nespecifikované zlo trochu jako ze Sandmana, rýsují se zajímavé otázky o tom, jak vlastně vznikají příběhy o Mýtech, které ovlivňují samotnou jejich existenci, postava Růženky nabývá na významu a láká nás to k fightu mezi Wolfim a Zvířetem. Ještě to bude zajímavý!

2 04.04.2021

Záblesk života byl trochu slabší (no slabší, pořád na 4 hvězdy :-D), než je u Jodi zvykem. Téma opět vybrané skvěle - potraty, svobodná vůle, práva matky vs. práva plodu. Jako tradičně vidíme problematiku očima různých postav - bojovnice za nenarozené, zoufalého otce, lékaře provádějícího potrat, žen absolvujících potrat atd. To vždycky cením. Ale ta zvláštní retrospektiva ve vyprávění nebyla úplně to pravé. "Ale ženu z vás nedělá to, že provozujete sex. Dělá ji z vás to, že se musíte rozhodovat a někdy jsou ta rozhodnutí těžká."

2 08.03.2021

Dočetla jsem do půlky a odkládám, čekala jsem něco jiného. Chvílemi jsem se začetla, byly tam i zajímavé postřehy, ale když nejste zahradník, tak vás ty popisy zahrad a postupů a kytek prostě unaví. Připadalo mi, jako bych četla diplomku na téma Život v zahradě: Vliv zahrady na člověka a umění...

2 19.11.2020

Chtěla jsem nějakou romantickou oddechovku a to jsem taky dostala. Že by mě ale příběh nějak vzal za srdce, to říct nemůžu. První polovina knihy byla výrazně slabší než druhá, tam to konečně začalo nabírat spád, ale do té doby se začíst byl oříšek. A to i když mi vlastně byly sympatické postavy Suzanne, Gaelle, Alana nebo Sylvie. Líčení přátelství, rodiny a semknutosti na konci světa, na bretaňském pobřeží. Nevím, prostě to nějak nemělo dost šťávy a chemie. A taky korektor tu neudělal moc dobrou práci...

2 07.11.2020

Příběh o mladé dívce Marin, která jako dítě přišla o mámu a vychoval ji dědeček. Příběh o tom, jak člověk může cítit prázdnotu kvůli někomu, koho si skoro nepamatuje. Jak je důležité o tom mluvit. Jak je těžké vyrovnat se se ztrátou. Jak se dá na jednu věc nahlížet z různých perspektiv. Super young adult kniha prodchnutá melancholií, ale i laskavostí.

2 21.10.2020

Žádný hluboký ponor do psychologie opravdu nehledejte, ale je to kniha psaná z pohledu pacientky, ne psychologa nebo psychiatra, takže jsem to ani nečekala. Je to příběh obyčejné holky, která už dál nemohla a bojovala s depresí. A která se na klinice měla čas zastavit a s pomocí si začít uvědomovat, kdo je, co chce, a činit rozhodnutí. Za mě dobrý.

2 10.10.2020

Hodně reálné, úžasně napsané, příběh o lásce, jaká by měla být. Nejistota, vnitřní boj rozumu a citů, nalomená psychika. Emmi a Leo mě neskutečně vzali za srdce. Bod dotyku Emmi je pro mě snad ta nejromantičtější věc, o jaké jsem četla. Knihu jsem si koupila hlavně proto, že mě zajímala její forma - jaké to bude, když je to celé jen jako korespondence? Báječné!

2 05.03.2020

Zafón má zláštní nadání - přečtu sto stran, a přitom to ani nestihnu postřehnout! Musím číst dál a dál. Mě Andělská hra bavila asi ještě víc než Stín větru. Ten nádech magického realismu mě uchvátil! Bylo to tajemné, napínavé, krvavé a taky psycho. Mnohokrát jsem měla opravdu tísnivý pocit, když jsem si představovala lesklé oči Andrease Corelliho. Tolikrát nevíte, co je pravda, kdo se pomátl. Je to úžasné a na mě to funguje. Hodně mě zajímá, jaký bude další díl,

2 14.02.2020

Nakonec jsem to dočetla, ale nějak jsem knize nemohla přijít na chuť, prostě ne. Sem tam byla zajímavá myšlenka, ale celé se to ztrácelo ve výčtu stanic metra, bylo to hrozně rozvláčné. Jediný fajn byl prvek tajemna v podobě občas se zjevujícího mrtvého muže a teorie o tom, že ti, co umřou pod koly vlaku, v tunelech bloudí navěky. " ... jsem si jistý, že to, co mě nejvíc strachuje, jsem já sám."

2 25.11.2019

Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem se do knížky začetla, dokonce jsem váhala, jestli to nevzdat. Nicméně pak jsem přivykla jazyku a příběh se rozvinul. Příběh o nešťastném milostném trojúhelníku mezi Robertem, stárnoucí uštěpačnou a poněkud trapnou Klárou a mladinkou čistou dušičkou Janou. Až mi kolikrát bylo líto vlastně všech postav.

2 05.11.2019

S tematikou sekt jsem se v knize setkala poprvé a hodně mě oslovila. Jak člověk, který se narodí do určité uzavřené společnosti, později v konfrontaci s reálným světem může poznat, co je pravda? Hodně velká část knihy je vlastně o uvědomování si reality, vlastních zmatených pocitů Pearl i Kate, přesto děj plynule utíká a obsahuje i určité tajemno. Moc mě proto mrzí, že nebyla víc rozvedena zápletka se ženou tajně zavřenou na půdě. Konec pak nabral na můj vkus až moc rychlý spád, ze kterého mrazilo.

2 05.10.2019

Jako spousta dalších jsem se nechala zmámit reklamou na FB a skvěle vypadajícím přebalem. Knížka je to dobrá, o tom asi celkem není pochyb, ale mě chytla až od druhé části, ta první, kde se Tomáš setkával se svým duchovním léčitelem/přítelem Kohlem, mi přišla hrozně šroubovaná, strojená, neumím to moc dobře vyjádřit. Jakmile to chytlo ten postapo nádech, začalo mě to bavit a i to duchovno tam pak už pěkně zapadlo. Takže je to v podstatě knížka o ozdravě ducha, o tom, jak snadno se může společnost rozpadnout a jak všechno dobro nebo zlo vlastně vzchází primárně z nás samých, naší duše nebo ega. "Pochybnosti jsou normální, ale nesmíš se jimi nechat zlomit. Zlost, pocit viny a strach jsou dar. Říkají ti, že sníš špatný sen. Ukazují ti, že žiješ falešný příběh, upozorňují tě, že prožíváš neaktuální situaci." "Pokud použijeme jako zbraň své srdce, staneme se něčím víc. Uděláme z toho světa mnohem víc, než čím je teď."

2 25.09.2019

Tento příběh mě naprosto vtáhl, oslovil mě vlastně každým tématem, které nastínil. Těžkosti a lehkosti každodenního života autistky Karen, snaha o splynutí s přírodou, respekt k živým tvorům, lidská touha po penězích. "Svět běžných lidí: bublina, v níž ve skutečnosti není slyšet a vidět nic jiného než to, co se týká lidí, kde nezáleží na ničem jiném než na lidech, a zbytek je buď krajina, zboží , nebo jídlo. (...) A co dává lidem jistotu, že myšlení je nejdůležitější činností ve vesmíru? Co jim dává jistotu, že myšlení je činnost, která rozděluje všechny věci na nadřazené a podřadné? Aha, myšlení." V prostých věcech se zkrátka skrývá podstata, tohle by si podle mě měl přečíst každý.

2 26.08.2019

Nikdy se mi nestalo, že bych knížku tohoto rozsahu přečetla během jednoho jediného dne - takže myslím, že můžu říct, že je fakt čtivá :-D Téma ochutnávání emocí prostřednictvím jídla mi přišlo od začátku fascinující, ale časem ustoupilo jinému tématu, transcendentnímu, pro mě ne úplně pochopitelnému/uchopitelnému. Nicméně mě popis mizení Josepha úplně pohltil, chtěla jsem na to přijít, vyvolávalo to ve mně pocity stejného tísnivého znepokojení jako v Rose. A právě kvůli skvělé atmosféře musím dát pět hvězd!

2 24.04.2019