KejmlP komentáře u knih

Hezké podání složitého a nepopulárního, smutného tématu. Neagresivní formou seznamuje děti s tím, s čím se zákonitě nakonec vždy setkají, a dokážu si představit, že knížka poslouží jako povzbuzení v dobách, kdy se tato zkušenost bezprostředně dotkne jich samých. Při čtení jsem si sám vzpomněl na své dětství a konfrontace s tou jedinou nevyhnutelnou věcí vesmíru.

3 05.07.2018

Tomáš Klvaňa se pravděpodobně chtěl svést na vlně literatury s tématem "varování před totalitou", se kterou se v poslední době roztrhl pytel. Žel, moc se mu to nepovedlo. Pokud jeho předchozí kniha "Fenomén Trump" měla alespoň jednotící myšlenku, a poskytovala jakýsi obraz Ameriky v postmoderní době, tak tady ta jednotící myšlenka chybí. Jakkoliv autor tvrdí, že má jít o stejný styl, ale zaměřený na střední Evropu, tak jde spíš o vršení příhod, postřehů a reportáží, u kterých si souvislosti člověk spíše domýšlí. Autor neustále šermuje slovy o nové normalizaci a postfaktické době, občas dojde i na podnětný postřeh. Jenže z knihy je stále patrná umanutost a názorová plochost autora. Klvaňa prostě postrádá Taberyho přemýšlivost, Šídlův nadhled, nebo Snyderovy znalosti historie (abych jmenoval další autory, co publikovali v poslední době ve stejném žánru).
Hřebíček do rakve si pak zatloukl Klvaňa sám na besedě o knize, kde bylo jeho hlavním tématem to, že ho nikam do médií nezvou, a proto musí knihu propagovat sám, a pak ve sto variantách opakující se arogantní tvrzení ve stylu "já mám pravdu, ale "oni" (tj. protistrana) se se mnou nechtějí bavit, protože mě nemají rádi". Žádný nadhled, pokora či hledání kompromisů a společných východisek.
Obávám se tedy, že ty nízké prodeje knihy asi nebudou jen důsledkem nepřízně médií.

3 27.02.2018

Druhý díl se mi nakonec líbil víc než první. První polovina se sice poněkud vzdálila od Íránu, ale zas pěkně nastínila problémy dospívajícího imigranta, který zažívá evropskou realitu. Skvělý pohled z druhé strany. Druhá polovina knihy, po návratu do Íránu, pak byla jednou z nejpoutavějších částí, a velmi povedeně nastiňuje osobní i politické problémy dnešní blízkovýchodní velmoci. Co se připomínek týče, platí to, co jsem psal u prvního dílu. Ocenil bych doplnění o výklad nějakého zasvěceného odborníka. Byť musím říct, že u druhého dílu jsem již neměl takové pochybnosti o subjektivitě výkladu, jako u prvního.
Na závěr dvě poznámky: Jakkoliv nechci snižovat často tvrdé zkušenosti, kterými si Marjane prošla, podotkl bych, že se přirozeně jedná o subjektivní výklad jedince, navíc z vyšší třídy a z liberálně orientovaného prostředí. Trpké zkušenosti se pak nemusí nutně vždy shodovat s tím, jak se na oba režimy a události dívají Íránci z jiných společenských skupin. Druhou připomínkou pak je konstatování, že i Islámská republika prošla od dob vydání knihy velkým vývojem, a pro obraz soudobého Íránu by si čtenář měl oživit informace některým z aktuálnějších děl či reportáží od nezaujatých odborníků. (doporučuji například knihu Břetislava Turečka "Labyrintem Íránu")

3 20.02.2018

Moc zajímavý a podnětný pohled na dějiny od člověka, který se přímo účastnil tehdejšího dění, a částečně ho i sám pomáhal vytvářet. Ovšem z té strany barikády, o které se dnes vůbec nemluví. O to je jeho svědectví cennější.
Vzpomínek na to, jak bylo zakládáno OF, kdo všichni byli 17. listopadu na Národní třídě, kdo všechno stál vedle Václava Havla, těch je spousty. A v žádném případě nechci jejich přínos snižovat. Ale trochu nám chybí pohled z druhé strany. Tehdejší vládní moc v médiích splývá na abstraktní masu temných, neschopných a zároveň rafinovaných zločinců. Tato kniha pomáhá zmíněný pohled narušit, a proto by po ní měl sáhnout každý, kdo žádá více hledisek než poskytují černobílá pohádková vyprávění.
Autor ukazuje, že i na druhé straně barikády byla složitá situace, kde se hrály různé hry, a pohybovali se tam lidé zabednění i moudří. Dlouze rozebírá mnohdy překvapivé příčiny porážky režimu, a nešetří přitom ani vlastní řady. I s přihlédnutím k částečně memoárovému charakteru vyprávění můžeme říci, že autor se nepokouší napsat apologii ani jedné strany, a snaží se události ukazovat bez legend a příkras. A výsledný obraz stojí za přečtení. Jedinou výtku směřuji k posledním (přílohovým) kapitolám, které mi přišly poněkud nadbytečné, a jakkoliv jsou myšlenky v nich obsažené rovněž podnětné, rozrušují svým názorovým obsahem dojem nezávislosti předchozího textu. Přesto všem zájemcům doporučuji. Vždy je dobré mít možnost porovnat více pohledů.

Ps: Kdo by náhodou neznal autora, je to onen enfant terrible, poradce premiéra Adamce, šedá eminence, kterou brilantně ztvárnil v osmém dílu seriálu České století herec Oldřich Kaiser.

3 08.11.2017

I ty největší hlavy mezi historiky mají většinou podobný příběh. Začínají na velmi konkrétních tématech, věnují se dílčím otázkám, a postupně je skládají do většího příběhu, čímž prokazují své schopnosti. A až po desetiletích odborné práce, ve starších letech, kdy jsou na tvůrčím vrcholu, troufnou si na syntézy, a ti nejlepší pak na své vlastní dějiny národů a světa. Vědí, že je to ten nejtěžší úkol, který vyžaduje obrovskou schopnost chápat souvislosti, nebývalý nadhled, osvobození se od vnímání jen přes soudobé hledisko...
Čili všechno to, co tato kniha nemá. Autor to vzal šmahem, řekl si, že ho historie nebavila (jak prohlašuje v úvodu), a tak ji napíše on. A rovnou ve své první knize, nač se zabývat podružnostmi. Já asi nejsem člověk, pro koho jsou určené stručné dějiny světa, ale právě s ohledem na to, že vím, jak obtížné je zestručnit složité věci tak, aby byla zachována serióznost, jsem po nové knize v knihovně sáhl. A asi jsem neměl.
Ve starších dějinách autor podsouvá postavám a státům motivy jednání z dvacátého století, z moderních dějin si pak udělá klasický souboj dobra a zla. Zvlášť zaujat jsem byl jeho závěry co vše bylo dopředu jasné, co vše bylo nevyhnutelné, co co způsobilo, a jaké měl kdo motivy, a to hlavně o věcech, o nichž už roky debatují největší hlavy historie, aniž by došly k jasnému výsledku.
Ptám se tedy, pro koho kniha je? Pro odborníky pochopitelně ne. To autorovi nevyčítám, i knihy pro laiky jsou třeba. Potíž je v tom, že by neměla být ani pro ně, jelikož jim podsouvá věci tak, jak s nimi není možné pracovat, a utvrzuje je v mylných a zjednodušujících pohledech. Autor si prostě vzal sousto, které nemohl zvládnout, jak tomu ostatně odpovídá i směšný seznam doporučené literatury (obsahem i rozsahem). Ocenit mohu snad jen relativní dostatek map.

3 04.11.2017

Skvělá kniha o jednom zakletém, zapomenutém koutě ve středu Evropy, oplývajícím nevšední krásou. Autoři ono krátké období, ve kterém Podkarpatská rus patřila do ČSR, popisují skutečně všestranně, a dívají se na věc nejen politickou optikou, ale i skrze kulturní, etnologickou či vzdělanostní problematiku. Velmi se mi líbili i konkrétní historky a výňatky ze sekundárních pramenů (mnohdy s určitým humorným nádechem), které oživují výklad a dávají věcem konkrétní rozměr. Pokud se tedy do téhle krásné země chystáte, rozhodně doporučuji si knihu přečíst.

3 22.05.2017

No musím uznat, že vtipné to je, hlavně tedy v divadelním zpracování s Abrahámem a Landovským. Nejsem nějaký obdivovatel politické činnosti Václava Havla, filosofické poselství hry sice vnímám, ale nepřijde mi nijak fascinující či objevné. Mně se hra líbí jako gradující pivní dialog opilého sládka s disidentem, který nabývá stále větší absurdnosti, a obsahuje řadu vtipných hlášek. Určitě jsem se pobavil.

3 10.04.2017

Dobré čtení, s originálním členěním střídajícím líčení Stalinova života se studiemi o jeho osobnosti a soukromí na pozadí obrazu umírajícího diktátora. Nicméně, Oleg Chlevňuk bývá pokládán za jednoho z vůbec největších odborníků na Stalina, a ač je kniha rozhodně přínosem, musím říct, že vzhledem k jeho erudovanosti jsme čekal poněkud více. Rozsah knihy přes 400 stran je na zpracování celého Stalinova života přecejen poněkud málo, a jeho postava tak nepůsobí zdaleka tak živě, jako se ji podařilo vylíčit například Montefiorovi nebo Radzinskému. Spíše tedy, než aby kniha poskytovala nové informace, působila na mě jako velmi objektivní shrnutí dosavadního bádání o osobě J. V. Stalina. V tomto pohledu jí není příliš co vytknout, a mohu ji tedy rovněž doporučit.

3 07.04.2017

Velice čtivá kniha, která má téměř románový charakter. Upoutalo mě hlavně poutavé líčení Stalinova raného vývoje do doby převzetí moci, ale i potom si kniha drží svižné tempo a nebývalou čtivost. Autor se hodně zaměřuje na jednotlivé vzorce a tendence ve Stalinově chování a přístupech, což dává postavě velmi živý rozměr. Velkou předností knihy jsou často originální teorie a závěry, které se liší od běžně podávaného výkladu. Některé z teorií mohou být jednoznačně brány jako alternativa k běžnému výkladu (např. Stalinův kolaps po přepadení SSSR Německem, který Radzinskij interpretuje jako taktiku pro znovupotvrzení Stalinovi pozice ve stylu hraných abdikací Ivana Hrozného), jiné teorie jsou velmi odvážné a měly by být brány spíše jen jako možnost (autor na základě archivních dokumentů předkládá možnost osobního setkání Stalina s Hitlerem v roce 1939). Přes tato odvážná tvrzení je možné knihu stále brát jako seriózní výzkumné dílo, a všem, koho Stalinova osobnost zajímá bych knihu rozhodně doporučil, ideálně ve srovnání spolu s některou další odbornou biografií.

3 07.04.2017

Jako úvod do filosofie rozhodně dobré, pomohlo mi to pro lepší pochopení v době, kdy jsem musel rychle dohnat spoustu znalostí z tohoto oboru. Musím ale říct, že v hlavě mi zůstali spíše některé jednotlivé myšlenky a úvahy, než samotný děj, který mě příliš nezaujal. Možná je to tím, že severské mentalitě jsem nikdy na chuť nepřišel. I tak ale mohu knihu doporučit.

3 07.04.2017

Úchvatná kniha. Pokud jste už četli více životopisů Stalina, a zdá se vám, že o jeho předrevoluční činnosti je známo jen málo informací, sáhněte po tomto díle. To s jakými detaily dokáže líčit i ty nejranější části Sosova života je fascinující, jeho postava v knize získává skutečně plastický a mnohovrstvý obraz, zdaleka nejde o nějaký prvoplánový a jednoznačný portrét, snažící se dokázat, že budoucí diktátor už jako malý neznal jinou zábavu, než trhat včeličkám křidélka. Přitom se kniha čtivostí stále podobá spíše napínavému thrilleru než odborné literatuře. Vyzdvihl bych i to, jak autor bourá řadu mýtů a polopravd, které se kolem mladého Stalina nakupily. Pokud vás tedy, tak jako mě, fascinuje mládí vůdců a diktátorů, nesmíte tuhle knihu minout.

3 06.04.2017

Velmi dobré jako shrnutí toho, nakolik je běžné hodit složitý problém na jedinou osobu, a tím se zbavit vlastní viny. To platilo kdysi stejně jako dnes. Nikdy není vinen jen jedinec, a tady, zvláště v době nástupu komunistů k moci, když jim "demokraté" svojí hloupostí, krátkozrakostí a politickou tupostí umetli cestu, to platí pětinásob.
Beneš je hodně oblíbený cíl, a strefovat se do něj je dnes v módě. To, že Ferdinand Peroutka to jako jeden z prvních trefně shrnul, je záslužné. V pozdější době byla tato problematika zapracovávána do mnoha delších studií, a tak si troufám říct, že pokud se tématem Edvarda Beneše zabýváte déle, již jste se s většinou tezí setkali jinde. I tak se ale vyplatí si tuto útlou brožurku přečíst.

2 06.04.2021

Skvělá kniha, která mě opravdu upoutala. Výborné doplnění teze "nic není černobílé". Tuto větu totiž jde na Jurijovi krásně demonstrovat. Protože když to zjednodušíme, Jurij je politický extremista vyznávající ideovou kombinaci Hitlera a Stalina (mezi ruskými extremisty celkem oblíbená kombinace, tvořící mj. také velkou část oné slavné "demokratické protiputinovské opozice"), mafián, žoldák, účastník masakrů na Balkáně a bojů na Donbasu... Řeklo by se, že takového člověka nemůžete než odsoudit. A přece, jak začne autor líčit jeho příběh, který je prezentován na základě toho, jak se s ním on sám postupně seznamuje, zjistíte, že dotyčný vlastně není nějaké čisté zlo, ale člověk s příběhem, kterého k jeho činům vedly okolnosti a děje, které mají dlouhé a mnohdy nečekané kořeny. Za vše uveďme například ruská devadesátá léta, která pro každého normálního Rusa musela znamenat dobu totálního ponížení, úpadku a chaosu, a která jsou u nás bůhvíproč prezentována jako doba, kdy se (na rozdíl od Putinova období) Rusko těšilo rozkvětu a svobodě (ok, svobodě možná ano - pokud je tím míněna svoboda kohokoliv zastřelit a cokoliv ukrást). Jurije je vám na konci vlastně líto - nebo vám aspoň není lhostejný.
Jinak jde i o výbornou sondu do povahy bojů na Donbasu, do uvažování ruských radikálů, a hlavně do zmíněných ruských devadesátek. Za mě jednoznačně doporučuji.

2 30.12.2020

Mně se titul moc líbil. Objektivní, nepoučující, rozebírající temné i světlé stránky. Zaměřuje se na Tisa, ale nevytrhává ho z kontextu. Jelikož to byla moje první kniha o prvním slovenském prezidentovi, dozvídal jsem se velké množství nových a zajímavých informací, které se vstřebávaly příjemně a kontinuálně. Celkově dobrý čtenářský zážitek.
Tiso zde není ani glorifikován, ani vláčen žumpou. Po přečtení knihy bych ho přirovnal k postavě Klementa Gottwalda. Člověk, který věřil věci, která se řadě z nás nemusí líbit, ale zároveň mu to myslelo. Za tímto cílem šel, a nakonec k němu i došel. Bohužel, mezinárodní podmínky a velmoc, o kterou se dotyčný při naplnění snu opřel, mu neumožnila dělat věci po svém, ale tak, jak si to přáli jiní. A ačkoli musel vidět, že skutečnost má čímdál víc daleko od vysněného cíle, držel se ho zuby nehty, aby mu zachoval aspoň nějakou věrnost, a aby si nemusel přiznat, že už dávno sešel na scestí. A tak před sebou máme další nešťastný osud člověka, jehož jistě dobře myšlený sen (Kdo by taky svůj sen myslel zle?) se zvrhl v tragédii milionů.
Bavily mě překvapivě všechny části, včetně nejrozsáhlejší kapitoly týkající se holocaustu slovenských Židů, u které jsem měl obavy, že bude zbytečně rozvláčná a detailní. Za mě výborný počin, smekám před skvělým polským autorem.

2 29.04.2020

Vcelku povedené dílo. Musím teda říct, že mě to nechytlo hned záhy, a musel jsem se tím chvíli pročíst, ale nakonec jsem byl spokojen. Na vině není autor, ale to, že kniha je psaná podle skutečnosti, a ta ne vždy funguje tak, jak by to napsal romanopisec.
Obsah díla by šlo pospat jako "všední dny chirurga v obléhaném Sarajevu". Příběhem se zároveň line osud oné zraněné holčičky, který ale běží spíš na pozadí dalších, s ní nesouvisejících činností lékaře, stejně jako linie se "zalezlíkem", který otravuje tak dlouho, až se mu podaří ukecat výměnu civilistů. Jinak je hlavním dějem spíše stýkání a potýkání s byrokracií, nicnedělající (v tom lepším případě) "slavnou OSN", a novinářskou senzacechtivostí, předstírající zaangažovanost. Osobně mi byly zvlášť sympatické osudy některých lékařů a jejich kolegů. Grády ale příběh dostává až v poslední části, kde se dočkáme uzavření osudů a snad i jistého zadostiučinění.
Řadím to mezi lepší z děl o válce v Bosně. Nečekejte nějaké politické analýzy či to, že si na základě knihy uděláte objektivní přehled o válčících stranách. Tohle je subjektivní příběh o emocích a obyčejných lidech. Ukáže Vám to, jak snadné může být přijít o život.

2 14.01.2020

Velmi dobrá studie, která výstižně pojmenovává základní kameny, které jsou v pozadí protizápadních ideologií. Kniha nicméně nehodnotí, neříká která strana má pravdu, či kdo je v právu. Neřeší konkrétní skutky, ale soustřeďuje se na obecné myšlenky a principy, které jsou v posledních dvou staletích více méně kontinuální, a po celém světě vyvěrají z velmi podobných zdrojů.
Ke knize prakticky nemám co dodat. Stručná, výstižná, vystihující esej, která je dnes jedním z klasických děl, a měl by ji znát každý zájemce o pochopení dnešního světa, který si klade otázku, proč Západ (potažmo ti co ho v očích světa reprezentují), vzbuzují po celém světě tolik odporu. Neříkám, že autoři v tomto směru obsáhli celé spektrum prolémů, ale jistě se jim podařilo vystihnout kontinuitu řady základních myšlenek.

2 12.08.2019

Zajímavé svědectví, hlavně pokud se chcete dozvědět něco o pátrání po mrtvých, masových hrobech, a identifikaci obětí. Rozhodně jde o lepší knihu než jsou Urbanovy reportáže ze stejné edice. Reportáž drží pohromadě, a ač i zde hrají emoce prim a nemá jít o široký popis konfliktu, autorka se nesnaží čtenáři nic vsugerovat, prostě jen ukazuje, jak hrozná umí být válka, a jak semele nakonec každého.

2 29.05.2019

Kniha se hodnotí těžko. Na jednu stranu je to pozoruhodné dílo plné nových informací. Autor dokazuje, že má ve věcech přehled, prozkoumal skutečně úctyhodné množství materiálů, a zároveň mi byl sympatický jeho nadhled a nepodléhání moralizujícím intelektuálním trendům. Vnímá fašismus a jeho představitele přísně v dobovém kontextu, bez aplikace dnešního zkreslujícího hlediska.
Na druhou stranu, kniha má několik, vcelku myslím zbytečných vad. Tou první, že autor velmi šetří s citacemi. Chápu, tato chyba bude vadit spíš odborníkovi s ambicí pátrat v jednotlivých dějích hlouběji, ale právě to knihu výrazně omezuje. Autor k řadě velmi zajímavých informací neuvádí zdroje, a můžeme se tedy jen dohadovat, kde všude jeho bádání probíhalo, a kde případně ještě ne. Druhým nedostatkem je nedostatečná učesanost textu. Autor se často opakuje, skáče mezi obdobími a událostmi a zase se vrací, přičemž několikrát popisuje tutéž osobu či událost, a tím nesmírně vyčerpává čtenáře, který musí být neustále v pozoru a přemýšlet, zda už toto informaci jednou četl, či zda jde skutečně o podobnost dějů. Bohužel, nejde o to, že by došlo k nějakému zdvojení, některé události jsou popisovány stále znovu třeba i pětkrát. Kdyby byl text podroben revizi a zpřehledněn, například i větším rozdělením do absentujících podkapitol, kniha by se dostala na úplně jinou úroveň.
Co se tedy týče faktografického základu, byl bych ochoten bez problémů hodnotit plným počtem. Bohužel, za především druhý vytýkaný jev musím celkové hodnocení snížit. Snad se dočkáme někdy druhého, přepracovaného vydání. Vzhledem ke kvalitě informací by to za to jistě stálo.

2 25.01.2019

Vynikající kniha. Netradiční formát filmového scénáře mě zpočátku trochu zarazil, ale velmi brzy jsem se začetl. Citace i rozhovory jsou velmi věrné a odpovídající realitě. Moc se mi líbilo vykreslení postav, je patrné, že Svjatoslav Rybas je velkým znalcem těch, o kterých píše. Zaujal mě například Stalin, zobrazený střízlivě jako několik tahů dopředu uvažující realistický vůdce, a nikoli nějaká iracionální krvelačná příšera, nebo náš předvídavý prezident Beneš.
Celkově je problematika Mnichova podána v kontextu, pohledem všech stran, s příčinami i důsledky, stejně jako i další události, jako třeba pakt Molotov -Ribbentrop. Jsem maximálně spokojen.

2 15.11.2018

Co říct? Milé, úsměvné, kvalitní. Tak jako celé Ladovo dílo. Pro pochopení některých vtipů už to chce trochu znalost doby a kontextu, ale pořád je to mnohem výše, než tvorba součastných "humoristů".

2 17.09.2018