KatChiss komentáře u knih

Od Kateřiny Karolové jsem už četla knihu Odbočka v lesích, která byla svižná a děsivá. Od této jsem čekala to samé a přesně to jsem dostala.
.
Příběh vypráví o páru, který se vydal na dovolenou do Luhačovic. Po ubytování v penzionu vyrazí na projížďku na kolech, ale překvapí je mlha, kvůli které se ztratí. Ocitnou se na neznámém místě. Když ho jde Oliver prozkoumat, ztratí se a Monika je najednou úplně sama. V noci. V lese.
.
Nevím jak vy, ale já jsem děsný strašpytel. Knihu jsem samozřejmě četla v noci před spaním, byla jsem sama v bytě a bála jsem se dojít si na záchod. Až takhle na mě příběh zapůsobil. Z rozuzlení zápletky jsem nebyla příliš nadšená, ale když se nad tím zamyslím, vlastně mi to zase až tolik nevadilo. Spíš jsem jen čekala něco jiného. Oproti předchozí knize je to změna a to je vlastně dobře. Těším se na další autorčinu knihu.

12 13.06.2023

4,5/5
Q: O jakém povolání v knihách rádi čtete?
.
Já čtu asi ze všeho nejraději o detektivech a psycholozích. V Ďábelských hrách jsem našla oboje! Další vyšetřování detektiv inspektorky Kim Stoneové. Tentokrát ale nepátráme po pachateli - ten je totiž jasný už z prvních stran (alespoň tedy nám čtenářům). Není jím nikdo jiný než psychoterapeutka. Máme možnost nahlédnout jí do hlavy a sledovat její myšlenkové pochody. Dojde ale i detektivům, kdo doopravdy stojí za všemi těmi vraždami?
.
Bylo pro mě fascinující sledovat, jak jediný člověk dokáže manipulovat tolika lidmi. Co dokáží pouhá slova. Jak může mít na člověka vliv, když slyší přesně to, co slyšet chce. I když ví, že to není správné. Takže i když je příběh velmi akční a napínavý, donutí vás i přemýšlet.
.
Nedávno jsem si do uší pustila první díl - Němý křik - a hltala jsem každé slovo. V tomto případě to nebylo jiné. Druhý díl se mi líbil ještě o něco víc než ten první. Určitě tomu přidává i fakt, že jsou audioknihy namluvené mou oblíbenou Jitkou Ježkovou. Pevně doufám, že namluví všechny díly!

12 16.10.2022

Sebevražda. Ztráta blízké osoby. Nemoc. Autonehoda. Smysl života. Radost z maličkostí. Láska. Rodina. Přátelství. Světlo na konci tunelu.
.
“The only way to learn is to live.”
.
Půlnoční knihovna vypráví o Noře, která byla se svým životem tak nespokojená, že se ho rozhodla ukončit. Ale neumřela. Objevila se v knihovně plné zelených knih obsahující její alternativní životy. Mohla si vybrat jakoukoliv z nich. Stačilo změnit nějaké rozhodnutí, které v životě udělala. Mohla si vyzkoušet jiné životy a najít ten, ve kterém bude šťastná. Mohla být slavnou rockovou hvězdou, olympijskou plavkyní, učitelkou filozofie, spisovatelkou, glacioložkou nebo třeba matkou.
.
“Never underestimate the big importance of small things.”
.
Příběh je smutný, místy až depresivní. Všechny pocity, které Nora zažívá, prožíváte spolu s ní. Představujeme si, jak by asi vypadaly naše alternativní životy. Kým bychom byli? Já bych možná nenechala tance kvůli škole, ale pokračovala bych a “dotáhla” to daleko. Nebo bych odletěla na čas do Anglie jako au pair a už tam zůstala. Nebo bych nevystudovala pedagogiku, ale knihovnictví, o kterém jsem uvažovala. Nebo bych nepřestala psát příběhy. Víc bych se věnovala hře na klávesy. Těch “kdyby” je opravdu hodně. Ráda bych viděla, jak se daří mému alternativnímu já. Ale víte co? Všechna rozhodnutí, která jsme v životě udělali, z nás dělají to, kým teď jsme. A já jsem s touhle svou verzí celkem spokojená. Vidíte, kniha je trochu filozofická a donutí nás i přemýšlet. Tak neváhejte a přečtěte si ji.
.
Hodnocení | 4,5 hvězdiček

11 01.03.2022

“Pravdu, až doteď pohřbenou a právě vykopanou, už nelze skrýt…”

V šestém případu se Kim Stoneová musí vypořádat s nelehkou situací - musí spolupracovat s bývalým parťákem, se kterým se nerozešla úplně v dobrém. Navíc bez svého týmu. Vyšetřují případ starých kosterních ostatků nalezených v hrobě. Po podrobném průzkumu odhalí, že oběti nezemřely přirozenou smrtí.
.
V tomto díle jsou vedena vyšetřování hned dvě, což není typické a vyžaduje více soustředění. Byla jsem ráda, že Stacey dostala více prostoru, protože se stala mou oblíbenou postavou. Dozvěděli jsme se více o její minulosti. Oceňuji, že se dílo zabývalo rasistickou tematikou a poukázalo na všemožné předsudky.
.
Příběh byl tentokrát temnější a mnohem reálnější. Audioknihu namluvila Jitka Ježková, což je moje nejoblíbenější narátorka. Ano, budu to stále opakovat.

10 23.01.2023

“Řekla bych, že každá knížka může na různé čtenáře působit rozdílně.”
.
V poslední době jsem si zamilovala knihy o knihách. Půlnoční knihovnu, Knihonoše a teď se k nim přidala i Knihovna malých zázraků. Jednou z hlavních postav je mladá Alíša, která se se svým bratrem stará o nemocnou matku. Přivydělává si v místní knihovně, ale knihy nečte a je na zákazníky nepříjemná. Jedním z nich je postarší Mukéš, jemuž nedávno zemřela manželka a chtěl by se sblížit se svou vnučkou, která miluje knihy. Postupem času se z něj a Alíši stanou přátelé. A to vše díky seznamu knih, který našla Alíša v jedné knize. Jsou na něm knihy jako Jako zabít ptáčka, Malé ženy, Pí a jeho život nebo Pýcha a předsudek. Alíša a Mukéš je postupně čtou a povídají si o nich. Musím říct, že mě na spoustu z nich dost nalákali. Hlavně na Jako zabít ptáčka.
.
Tenhle příběh vás pohladí po duši. Rozpláče vás. Dojme. Rozesměje. Zamilujete si Alíšu, kterou knihy změnily. Začala si vážit života, dívat se na něj úplně jinýma očima. Poznala díky nim nové přátele, se kterými se cítí dobře. Zamilujete si Mukéše, který je ze začátku velmi plachý a osamělý, ale i jemu knihy změnily život. Sblížily ho s rodinou, daly mu vlastní hlas a dodaly mu odvahy. Byla jsem pyšná, když se za sebe postavil a řekl, co si myslí. Alíša a Mukéš už navždy zůstanou v mém srdci.
.
“...knížky nejsou vždycky jen způsob úniku. Někdy nás mohou něco naučit. Knížky nám svět ukazují, ne schovávají.”

10 13.11.2022

Od Kateřiny Karolové jsem už četla knihu Odbočka v lesích, která byla svižná a děsivá. Od této jsem čekala to samé a přesně to jsem dostala.
.
Příběh vypráví o páru, který se vydal na dovolenou do Luhačovic. Po ubytování v penzionu vyrazí na projížďku na kolech, ale překvapí je mlha, kvůli které se ztratí. Ocitnou se na neznámém místě. Když ho jde Oliver prozkoumat, ztratí se a Monika je najednou úplně sama. V noci. V lese.
.
Nevím jak vy, ale já jsem děsný strašpytel. Knihu jsem samozřejmě četla v noci před spaním, byla jsem sama v bytě a bála jsem se dojít si na záchod. Až takhle na mě příběh zapůsobil. Z rozuzlení zápletky jsem nebyla příliš nadšená, ale když se nad tím zamyslím, vlastně mi to zase až tolik nevadilo. Spíš jsem jen čekala něco jiného. Oproti předchozí knize je to změna a to je vlastně dobře. Těším se na další autorčinu knihu.

9 25.05.2023

Autorku tentokrát neinspiroval vlastní život, ale reportáž o mladičkých youtuberech, kteří navštívili nákupní centrum. Vítal je dav dětí, kteří chtěly autogram. Položila si otázky: "Co může člověk cítit, když žije takhle? Jakou stopu to v něm zanechá?" Děti nade vše je odpovědí na tyto otázky.
.
Delphine napsala velmi znepokojující a mrazivý příběh. Dolehl na mě až tak, že po jeho dočtení jsem měla chuť smazat všechna videa, na kterých jsem já, zachumlat se pod peřinu a už nikdy nevylézt. Autorka se zabývá sociálními sítěmi a jejich dopadem na naše psychické zdraví. Zejména na zdraví malých dětí, kteří se na sítích objevují čím dál tím více. Rodiče je natáčejí doma, při běžných činnostech a zveřejňují videa na svých kanálech. Zasahují jim do bezpečné zóny, do jejich vlastních pokojů. Děti musí natáčet, usmívat se a předstírat, že je to baví. Že si vždycky přáli být slavným youtuberem, rozbalovat hračky nebo sladkosti a děkovat sponzorům. Mají plné pokoje věcí, které ani nevyužijí, protože na to nemají čas. Nemají čas se nudit nebo si hrát. Nemají žádné kamarády, spolužáci se jim posmívají a mnohdy je i šikanují. A to jen proto, že si jejich matka přála být slavná a oblíbená, jenže nebyla dost dobrá, aby se sama stala herečkou, tak k tomu využívá své děti.
.
Děti nade vše by si měli přečíst všichni rodiče a ti, kteří se jednou chtějí rodiči stát.

9 09.12.2021

Když jsem se dozvěděla, že budu dělat s Davidem Věrným, autorem Proměny, rozhovor, musela jsem si jeho debutový román přečíst. A povím vám, že něco tak dobrého jsem opravdu nečekala! Hlavní zápletku jsem sice odhadla hned na začátku, ale myslím si, že o tu vlastně ani nešlo. Vnímala jsem nádhernou atmosféru Šumavy, neskutečný vývoj hlavní postavy, která mě na začátku šíleně vytáčela, boj člověka s přírodou a krásu lidského přátelství. Tahle kniha má tolik vrstev a důležitých myšlenek. Sice v ní vystupují jen tři postavy, zato jsem vykreslené do nejmenšího puntíku a vy si je rozhodně zamilujete. Stejně jako tuto knihu!

8 10.09.2023

Kde zpívají raci je kniha o předsudcích a jejich následcích. Je o dívce jménem Kya, které nikdo neřekne jinak než holka z bažiny. Kvůli této přezdívce a svému stylu života je souzena a kritizována ostatními občany. Našlo se jen pár lidí, kteří Kyu opravdu poznali a zjistili, že je to velmi inteligentní, nadané, bystré a přívětivé děvče. Nezáleží jí na materiálních věcech. Dokáže se o sebe postarat sama a jejími nejlepšími kamarády jsou racci. I přesto všechno je občas osamělá, a tak jí nevadí, když se o ni začnou zajímat dva mladíci z města.
.
O pár let později je nalezeno tělo jednoho z nich Byla to nehoda, nebo ho někdo zabil? Kdo to byl? A jaký měl motiv?
.
Střídají se kapitoly, ve kterých se řeší tato nehoda/vražda a kapitoly, ve kterých poznáváme Kyin život od dětství až po dospělost. Sledujeme, jak ji opouštěl jeden člen rodiny za druhým, jak se vše musela učit sama. Při poslechu těchto pasáží mi bylo tak smutno. Chtěla jsem ji obejmout a utěšovat. Pak se objevil Tate a u všech scén, kdy byli ti dva spolu, mě hřálo u srdce. Kapitoly z vyšetřování byly napínavé a odhalovaly nová a nová tajemství. Moc jsem si tuhle knihu užila a zařadila se mezi nejlepší, co jsem v dubnu přečetla.

8 15.05.2023

Historické romány nečtu, protože jsou inspirované skutečnými událostmi. A to mě bolí. Ale po přečtení Mlčících fontán jsem se rozhodla dát tomuto žánru výjimku v podobě autorky Ruty Sepetys. Líbí se mi fakt, že píše o méně známých historických událostech, navíc očima mladých lidí, což mi pomáhá se s postavami lépe ztotožnit a do příběhu se ponořit.
.
Příběh knihy Musím tě zradit se odehrává v Rumunsku v roce 1989. Autorka skvěle popsala životy lidí, kteří žili za režimu diktátora Ceauşesca. Vše vidíme očima mladého Cristiana, který žije se svou sestrou, rodiči a dědečkem v jednom bytě. Sledujeme, jak se na něj zaměří tajná policie a vydírá ho, aby donášel na svého nového amerického kamaráda.
.
Čtete dechberoucí a drásající příběh o zradě, strachu a lžích. Se zatajeným dechem otáčíte jednu stránku za druhou, abyste se dozvěděli, jak to všechno dopadlo. Dokázal Cristian obelstit tajného agenta? Kdo Cristiana udal? Byl to jeho nejlepší kamarád? A komu může věřit? Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle a přiznávám se bez mučení, že mě dohnala k slzám. Smutku i dojetí.

8 23.11.2022

Mrazivé. Děsivé. Znepokojující.
.
Těmito slovy bych popsala příběh, který sledujeme ve vesnici jménem Chapel Croft. Přijíždí sem farářka se svou dcerou, jelikož se v kostele, ve kterém dříve působila, něco stalo. Domnívá se, že tu najde klid, ale opak je pravdou. Minulost místa ji pronásleduje. Upálení mučedníci. Ztracené dívky. Smrt faráře. Něco na událostech nesedí, a farářka se v nich i přes varování místních obyvatel začne šťourat. Na co přijde?
.
Líbilo se mi, že hlavní protagonistkou byla farářka. Autorka tím boří mýty, že farářem může být jen muž. Máme možnost nahlédnout pod pokličku a vidět, co taková práce obnáší. Že i žena boží má své zlozvyky - ráda si zapálí nebo si dá sklenku vína. Občas si zanadává. A hlavně, že je především matka. Matka, která by pro své dítě udělala cokoli.
.
Důležitým aspektem je vztah matky s dcerou v pubertě, který je proměnlivý jako aprílové počasí. Je plný hádek, kousavých poznámek, lží, vytáček, ale také omluv, ujištění, vřelosti a vyznání lásky.
.
Ale tím nejdůležitějším je napětí, kterého je tu až až. Autorka si pro čtenáře připravila víc než jednu záhadu. Kromě událostí místa je to záhadná minulost hlavní protagonistky a současnost její dcery, která si v novém prostředí našla kamaráda a jen svou přítomností si vytvořila pár nepřátel.
.
Audioknihu namluvila Jitka Ježková, která má na svědomí i Naslouchače a je skvělá! Její hlas je velmi příjemný a umí krásně nastolit děsivou a mrazivou atmosféru.

8 25.10.2021

“Jediným způsobem, jak zachránit své dítě, je unést nějaké cizí…”
.
.
Tuhle knihu jsem si přečetla na doporučení @thedavanity. Nicméně musím říct, že jsem neměla nějaká vysoká očekávání. Kniha mě chytla hned první větou, která zněla: “Sedí na autobusové zastávce, kontroluje lajky na svém instagramovém účtu a muže s revolverem si vůbec nevšimne, dokud není až těsně u ní.” A tohle se může stát nám všem, rozumíte?
.
.
Představte si, že se ráno vzbudíte a cestou na důležitou schůzku s doktorkou vám zazvoní telefon a neznámý volající vám oznámí, že unesl vaši dceru. Jestli ji chcete zpátky živou a zdravou, budete muset mlčet a splnit všechny úkoly, které vám dotyčný zadá. Prvním z nich je poslat peníze. Pak musíte unést jiné dítě a jeho matce předat instrukce, které jste sama obdržela.
.
.
Je to nepředstavitelné, ale je to něco, co musíte udělat, protože chcete své dítě zpátky. Neumím si představit, jak se taková matka musí cítit. Fandila jsem ústřední postavě tohoto příběhu. Modlila jsem se, aby postupovala přesně podle instrukcí a aby dostala svou milovanou dceru zpátky. Zatajovala jsem dech pokaždé, když se něco nepovedlo. Tenhle příběh mě naprosto pohltil a fascinoval. Je napínavý po celou dobu a stane se nemožné knihu odložit. Chtěla jsem, abych jejich trápení skončilo, ale zároveň jsem chtěla, aby příběh neskončil.
.
.
Pokud hledáte napínavý thriller, Řetěz je ta správná volba.

8 17.11.2020

Tak jo, přiznávám se bez mučení. Byla jsem skeptická. Nemyslela jsem si, že se mi bude kniha líbit tolik jako ostatním. Ale spletla jsem se. Úplně jsem ji žrala! Dokonce mi náramně sedl styl vyprávění, který mě při otevření knihy překvapil. Ani mi nevadila absence popisů.
Zamilovala jsem si tu atmosféru, myšlenky a hlavně tu hudbu. Nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad původem textu a rozebírat ho větu po větě. Teď to asi dělat budu.

8 08.10.2020

Každý rok si chci o Vánocích přečíst nějaký vánoční příběh, ale ještě jsem nenarazila na žádný, který by mi vyloženě sedl. Většinou se totiž jedná o romantický příběh, o který já ale nemám zájem. Letos jsem se konečně rozhodla sáhnout po klasice - Vánoční koledě. Přesvědčilo mě krásné ilustrované vydání.
.
Přiznám se, že jsem tenhle příběh moc neznala. Knihu jsem nečetla a z filmu jsem znala jen útržky, takže jsem vlastně nevěděla, o co přesně půjde. Moc se mi líbí myšlenka celého díla - nesejde na penězích a majetku, když okolo sebe nemáte lidi, kteří jsou vám blízcí. O Vánocích to platí dvojnásob. Já sama poslední roky tyto svátky úplně neprožívám, protože mě mrzí, že se z nich stal hon za tím, kdo bude mít nejvíc dárků (zdravím Dudley) nebo nejkrásnější stromeček, ale zapomnělo se na to, že to mají být svátky klidu a míru strávené v okruhu těch nejbližších lidí.
.
Proto přicházím jako duch budoucích Vánoc a přeju si, abyste si o Vánocích hodně odpočinuli a strávili je s milovanými osobami v poklidu.

7 23.01.2023

“Mrtví neprozrazují tajemství… když jim nenasloucháš.”
.
Již čtvrtý případ Kim Stoneové a já opět hltám každé slovo v podání Jitky Ježkové. Tentokrát se Kim s týmem snaží dopadnout sériového vraha, který nechává své mrtvé oběti s ústy plnými hlíny. Ironií je, že těla nechává ve výzkumném zařízení, které studuje rozklad lidských těl. Tady má někdo opravdu zvrácený smysl pro humor.
.
Autorce se opět podařilo bravurně vystavit příběh plný napětí a zvratů. Vždy mě zvládne dokonale zmást, už se ani nesnažím hádat, kdo by mohl být pachatelem. Tohle bych ani ve snu netipla. Skvělé!
.
Je zajímavé, jak některé postavy nemáte v lásce, ale když jsou v ohrožení života, začnete se o ně bát. Přesně tohle se stalo s reportérkou Tracy Frostovou, která v tomto díle zmizela. Najednou jsem ji poznala z jiného úhlu pohledu a uvědomila jsem si, že není vlastně tak špatná.
.
Poslouchala jsem během svého prodlouženého víkendu v Karlových Varech, zatímco jsem se procházela po kolonádě nebo šla lesem směrem na vyhlídky.

7 01.12.2022

Že by česká Shari Lapena? Drak spí je mé první setkání s autorkou a nelituji. Lituji jen toho, že jsem se k jejím knihám nedostala dříve. Na Databázi knih má tato kniha hodnocení 90 % od 1 132 lidí!
.
Proč přirovnávám Michaelu Klevisovou k Shari Lapeně? Mají totiž pár podobných prvků. Shari svá díla zasahuje do předměstí, Michaela zase (alespoň v tomto případě) na vesnici. Jasně, tohle není stejné, ale v obou prostředích se nachází skupina lidí, okolo kterých se celý příběh točí. Jsou buď podezřelí, nebo svědci určitého činu. Většinou nějaké vraždy. A že je těch postav hodně. A tím myslím opravdu hodně. Vždycky, když čtu knihy Lapeny, musím si všechna jména vypsat a přidat k nim i stručnou charakteristiku a vzájemné vztahy. U knih M. Klevisové to budu dělat také. Občas jsem se v nich ztrácela. Dalším společným prvkem autorek je skvělá promyšlenost. Záměrně nepíši dokonalá, protože jsou tu tací, kteří pachatele odhalí. Já mezi ně nepatřím. I Klevisová mě naprosto dostala. Měla jsem podezřelých spoustu a každou chvíli je měnila, ale skutečného pachatele jsem neodhalila. Byla bych příšerná vyšetřovatelka.
.
Drak spí se odehrává v jihozápadní vesnici, kam se po 14 letech vrací již dospělá Eliška, aby se dozvěděla o minulosti své matky. Ta před nedávnem zemřela a její dcera chce zjistit, proč na chatu přestaly jezdit. Přijede nevhod, jedna dívka se pohřešuje a další je nalezena mrtvá ve stodole. Byla to nešťastná náhoda, nebo vražda? To na místo přivede vyšetřovatele Bergmana a Sylvii. Aby toho nebylo málo, během vyšetřování přijdou na další záhady některých obyvatel.

7 01.09.2022

Příběh tří žen různých generací. Babičky, matky a dcery. Příběh o lásce a zradě. O pravdě a životu ve lži. O přijetí a odmítnutí. Autor se inspiroval skutečnou událostí, příběhem ženy, která mu převyprávěla svůj život. O to je vše smutnější a na člověka osudy jednotlivých postav více dolehnou.
.
Děj se odehrává v Americe, Jugoslávii i Izraeli. Sleduje život tří žen, který nebyl ani pro jednu přívětivý. Všechny čelily odloučení od milované osoby. Jedna z nich musela učinit Sophiinu volbu, která změnila život nejen jí, ale také její dceři a posléze vnučce. Je šokující, jak jedno rozhodnutí, které uděláte v jednu chvíli, může změnit tolik věcí. Jak by vše dopadlo jinak. V tomto případě, alespoň dle mého, mnohem lépe. Méně utrpení a mnohem více lásky.
.
Příběh sám o sobě je velmi smutný a srdcervoucí. Jenže jeho zvláštní podání mi nedovolilo nic cítit. Absence kapitol a věčné přeskakování z minulosti do přítomnosti a z postavy na postavu mi bránilo se začíst. Ke čtení jsem se vyloženě nutila a těšila se, až knihu dočtu. K žádné z postav jsem si nevybudovala vztah, jejich osudy mi byly lhostejné. Což je dost kruté, když jsem v doslovu zjistila, že příběh, o kterém jsem četla, se opravdu stal. Mrzelo mě, že jsem ho nedokázala ocenit. Že jsem se nudila a nezajímalo mě to, jelikož je to opravdu zajímavý, i když dost krutý, osud.
.
Pokud máte rádi historické romány inspirované skutečnými událostmi, mohla by se vám tato kniha líbit. Radila bych vám, abyste před koupí nebo přečtením zavítali do knihkupectví a pár stran si přečetli, abyste zjistili, jestli vám tento ojedinělý styl vyprávění nevadí.

7 27.06.2022

4,5/5
Tohle byla taková rozkošná záležitost! Hned na prvních stranách jsem si zamilovala Alexe a všechny vedlejší postavy, které jsou pro příběh klíčové a nenahraditelné.

Příběh je svým způsobem originální, protože jsme tu (pokud se nemýlím) ještě neměli lásku mezi synem prezidentky USA a princem Anglie. Jejich milostný vztah byl plný zášti, závisti, skrytých citů, ale nakonec přerostl v krásný a upřímný vztah plný lásky, škádlení a sprostých slov. Je reálný a nereálný zároveň.

Je tu všechno. Láska, přátelství, vztah s různými generacemi, sourozenecká láska a podpora, humor, sarkasmus, politika, vulgarismy, narážky na filmy a seriály a všechny emoce, které můžete u četby cítit.

Nevím, jestli jsem letos četla jinou LGBT knihu, takže tuto nemohu označit za nejlepší LGBT knihu roku. Nicméně vám můžu říct, že se vyrovná mé nejoblíbenější teplé knížce - Probuzení Simona Spiera ♥️

7 11.09.2020

Od autorky C. J. Tudor mám přečtené všechny knihy a musím říct, že každá nová je lepší než ta předchozí. Zatím u mě vedou Upálené, které jsem poslouchala jako audioknihu v podání mé oblíbené Jitky Ježkové.
.
Škvíra je sbírka mysteriózních povídek, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech. Jak už tomu tak bývá, některé jsou skvělé, některé už tolik ne. Ale celkově jsem si čtení moc užila. Autorka napsala předmluvu, kde vysvětlovala svou situaci v covidu - umřel jí otec a matce hledala nový domov. Navíc psala knihu, která se jí samotné nelíbila, a tak se místo ní rozhodla napsat tuhle sbírku. Řeknu vám, že ještě nikdy mě předmluva nedojala. Až teď. A ještě bych chtěla moc ocenit krátké autorčiny poznámky před každou povídkou. Hned je kniha více osobní.

6 10.09.2023

Hned na začátku řeknu, že Kopírák je první kniha, které jsem dala letos 5 hvězd (rereadingy samozřejmě nepočítám). Thrillery mám opravdu ráda a nejvíc mě baví právě sérioví vrazi. V tomto případě se pachatel inspiroval skutečnými případy jako je například Manson nebo Dahmer. Tento fakt knize přidává na originalitě. Popisované praktiky jsou hodně detailní a brutální, proto nedoporučuji slabším povahám. Střídá se tu několik úhlů pohledu a jedním z nich je i pachatelův, což je další aspekt, který mám ráda! Zajímá mě, co se vrahům (čti psychopatům) odehrává v hlavě. Jaký je jejich motiv a co přesně si myslí, když vraždí. Možná to zní morbidně, ale je tomu tak. Kopíráka jsem četla se zatajeným dechem a zhltla ho za dva dny. Sice jsem pachatele odhadla, ale to nemění nic na tom, že je tahle kniha geniální. Všem doporučuji všema deseti!

6 27.04.2023