Kasana Kasana komentáře u knih

☰ menu

Klan Klan Adrienne Young

Dost věcí tomu chybí. Asi bych se nezlobila, kdyby měla více dílů, protože dost by mě zajímal vztah mezi klany samotnými, ne jenom, jak se starají o otroky. Ale to by asi potom nebyl žánr YA.
Kdyby se kniha více zaměřila na rozvoj těch nepřátelských vztahů, více by se bojovalo nebo by tam byl i trochu jiný prvek, byla by to skvělá knížka. Protože takhle ... já ani nevím.
Měla jsem za to, že je to o lidech, kteří jsou podobní Vikingům, opravte mě prosím, pokud se pletu. Jako Vikingové se nechovají, první mínus.
Většinu děje jste v cizí vesnici a sem tam se něco děje. Hrozně se mi líbí, jaký má vztah s bratrem, jak se citově snaží ode všeho oddělit a nedaří se jí to. Jak musí prožívat tu zradu okolo sebe, to je asi to nejvíce zajímavé. A když se o tom všem rozhodne její rodina? Jak zareagují? Výborná ukázka toho, že na prvním místě je čest a pak ten zbytek, úplně jásám.
Není to vyloženě špatné, to rozhodně ne. Jen by to chtělo propracovanější příběh.

29.04.2020 3 z 5


Námi to končí Námi to končí Colleen Hoover

Na konci knihy je poznámka autorky o domácím násilí. Doporučuji si ji přečíst po dočtení. Já to tak udělala a musela si ji přečíst znovu, protože (a teď řeknu, co se tam píše) jsem si musela říkat: Fakt se to stalo?
Po prvním přečtení jsem byla rozpolcená. Byla jsem ráda za konec a trochu mě to mrzelo, že to tak muselo dopadnout. Chápu to. Po těch dalších asi pět přečtení ... už ani nevím, co si mám myslet, snad jen, že to dobře dopadlo. Kupodivu v té knize nikoho nenávidím.
Je to skvělá knížka, jen není pro mladší slečny, které chtějí číst o krásném vztahu bez problémů s motýly v břiše atd. Citově náročnější.

29.04.2020 5 z 5


Na obtíž Na obtíž Colleen Hoover

Četla jsem všechny její knihy, ale tahle mě asi zasáhla nejvíc. Mám takové menší tušení proč. Každopádně, asi bych ji nedoporučovala jako první knihu od Colleen, spíše Bez naděje, Odvrácená tvář lásky a pokud jste starší, tak i Námi to končí nebo To nejlepší v nás (řeší se tam dost nepříjemná témata).
Na obtíž je jedna z těch ... bláznivějších. Jako, pokud jste už četli anotaci, tak to víte, ale později se to stává dost nepříjemné čtení, kde každý má nějaké problémy, nejenom Merit. Až kvůli ní (nebo její povaze) se to všechno dá do pohybu a začnou s tím něco všichni dělat. Já osobně jsem u toho brečela a byla i ráda, jak to dopadlo.
Za mě asi nejoblíbenější kniha od Colleen

29.04.2020 5 z 5


Dopisy ztraceným Dopisy ztraceným Brigid Kemmerer

Jako, čekala jsem nějaký romantický příběh, ale tohle je snad daleko lepší.

Láska mezi dvěma lidmi se tam řeší, to ano, ale je jasně vidět, že to není hlavní téma knihy. Já se dopředu přiznám, vůbec nečtu knihy jenom o lásce, pokud už takovou otevřu, tak chci, aby to nebylo to hlavní. A možná proto se mi tak líbí.

Jsem snad za to i ráda. Rozhodně mám v úmyslu si ji přečíst znova.
A možná ještě jednou.

29.04.2020 5 z 5


Ve stínu Hvozdu Ve stínu Hvozdu Naomi Novik

Příběh je trochu rychlejší, pravda. Líbí se mi, že je hodně zaměřená na popis prostředí a vím, že to hodně odpudí čtenáře. Škoda, protože to prostředí je fakt skvělé. Když to čtete, cítíte se jako pětileté děcko. Je to tak krásně nostalgické čtení ... Kéž by to mělo více dílů!!!!

Zajímavý příběh, ale trochu mi tam neseděl ten love interest. Mohl by být o trochu lepší, ale naštěstí pro mě se tam moc neobjevuje a oba dva se chovají normálně, i když jsou blízko sebe. Zní to víc reálně, ale zapracovat na tom by přesto neuškodilo. Jasně, některé ty scény jsou přitažené za vlasy, kdy si říkáte: "Vážně? A zrovna teď?"

A pravda, když Agniezska čaruje ke konci knihy, tak to trochu zavání deus ex machina, ale hej, pokud se vám kniha líbila do poloviny, tak většinu věcí jí tam odpustíte. Postavy (zejména ty obyčejné), jsou skvěle napsány, třeba to, jak na sebe dvě nejlepší kamarádky žárlí a pak se trochu odcizí ... až mi slza štěstí ukápla.

Příběh je čtivý, postavy se chovají reálně a logicky, nebojí se drsných scén a rozhodně si přečtu i další knihy od autorky.

29.04.2020 5 z 5


Černá čarodějka Černá čarodějka Laurie Forest

Už hodně dlouho jsem nečetla nic tak dobrého. Nejsem si jistá, zda by to ještě měla být YA, tohle se dost nebezpečně blíží k fantasy.

Byla jsem skeptická, když jsem si ji kupovala, ale teď ji mám přečtenou už čtyřikrát a pořád mě baví. Ten začátek je trochu nudnější a prvních sto stránek se nic zajímavého nestane, to až zhruba do příjezdu na univerzitu. Samotný děj, příběh, je zamotanější, pokud ho zrovna čtete, ale s odstupem si všimnete, že je strašně předvídatelný. Jak to sakra ta autorka udělala?

Strašně se mi líbí, že je to celé o diskriminaci a předsudcích a hlavně, že je zpočátku má i hlavní hrdinka. Postupně s ní měníte názor a ... bože, to je super! Taky se mi líbí, jak je každá postava jedinečná, prakticky si každou důležitější zamilujete a chápete, proč se tak chová. Ty postavy jsou dobře popsané, pokud jim je věnován prostor (některé jsou jen zmíněné na konci a nemáte čas si k nim udělat názor, ale v druhém díle se to pro ně zlepší).

Jako ano, je tu to, že hlavní hrdinka je (asi) OP jako blázen, ale tady mi to nevadí. Je to čtivý, napínavý, nic není jen tak zadarmo ... tahle kniha mě donutila si začít číst dopředu v angličtině a mohu říct, že jestli se vám aspoň trochu líbil tenhle díl, tak to počkejte na ten druhý. Tam je to napínavý už od první kapitoly.

29.04.2020 5 z 5


Pomsta & rozbřesk Pomsta & rozbřesk Renée Ahdieh

Rozhodně se to dobře čte, to je bonus. I námět je velmi zajímavý. Ale ... ah, proč si to dělám?
Dost věcí omlouvá, že je to YA žánr, protože mu dokážu dost odpustit. Víte, takové ty věci jako: ten chlap ti zabil kamarádku (spoiler, a tušil, jak se z toho i vyvlíknout), tak proč se do něho zamiluješ? Nebo, že dospělí více řeší lásku a jednání puberťáků než aby se zajímali o politiku a osud království. Takové věci dokážu ignorovat.
Ale potom nechápu to rozestavění příběhu. Víte, on je vyprávěn z pohledu více lidí. A, já nevím, možná je to příliš, ale nemohu potom očekávat, že mi každá z těch postav dovysvětlí některé věci? To byl asi ten největší problém: sice se později dozvíte, co se stalo, ale ráda bych viděla, jak se k tomu dopracovali jednotlivé postavy. Kdyby to bylo vyprávěno jenom z pohledu Šeherezády, nestěžovala bych si a asi by to bylo i lepší.
Protože, ono to má i několik pozitiv (to nízké hodnocení je kvůli tomu rozdělenému pohledu, které mi nedává smysl). Občas se kniha nechovala jako YA, ale jako fantasy. Byly tam i některé věci, které nejsou přikrášlené a jaksi navoněné, ale tvrdá realita. To se mi fakt líbilo a i překvapilo (mile). Jenže, já se zajímám o historii a kulturu celého světa, proto pokud něco podobného vidím, pak hledám každou blbost o tom, jak jsou třeba naše kultury rozdílné. Našla jsem tak dvě tři věci, ale mám hromadu nezodpovězených otázek.
Postavy se chovali v rámci YA docela obstojně, nebudu asi chtít po nich specifické rozložení mentality nebo vědět, co jaké jsou jejich špatné stránky. Jsou horší knihy.
Takže, pokud nejste puntičkář, milujete YA jako své imaginární prvorozené a přežijete vyprávění z několika pohledů, pak jo. Pokud jednu věc nesplňujete ... good luck.

29.04.2020 1 z 5


Hříšní světci Hříšní světci Emily A. Duncan

Já rozumím tomu, že jsem jedna z těch, co si i v těch mých nejoblíbenějších knížkách najde chyby, ale i tak je dokážu ohodnotit se slušným skórem.
Ale tohle ... to je děs.
Zaujala mě strašně anotace: "gotická fantasy". Tohle jsou dost nebezpečný slova pro někoho, kdo studuje historii, takže mám v hlavě zažitou gotiku nejenom jako umělecký styl, ale dokážu i mluvit o myšlení, filosofii a politice takové doby. Nic gotického tam není. Ale dobře, je to fantasy, tak bych tomu mohla něco málo odpustit (s velmi těžkým srdcem ale může jít pouze o tah nakladatele, jak přilákat více lidí).
Dobře, teď ta zajímavější část: proč je to celkově strašný.
Z mnoha důvodů, nejvíce mě naštval styl vyprávění, protože pokud autorka úmyslně zamlží nějaké informace, tak to dost kazí požitek. Ja nevím jak ona, ale já si čtu fantasy/YA/horory atd. prostě proto, abych se uvolnila a ne, abych zapojovala mozek a v duchu si dělala myšlenkovou mapu o tom, co se tam děje. Naďa se nechová jako někdo, kdo byl celý život vychován v klášteře nebo jako někdo, koho neustále sledují bohové, ale jako obyčejná holka s hormonama. Její logika mi tam nesedí, ale to je možná jenom proto, že autorka ji špatně popsala. Že je na útěku? To je jedno, tenhle chlap je kus a tak do něho jdu. Budiž. Stejně jsem měla daleko raději ty scény se Serafínem, i když ani on není o moc lepší. Na konci příběhu, kde je souboj mezi dobrem a zlem je mi už úplně jedno, kdo to vyhraje, hlavně, ať je to už za mnou.
Další věc je ten samotný příběh. Přiznám se, dávám bod za to, že jsem úplně neodhadla ten postup. A proč? Protože děj vás vede nějakým směrem a rázem, bez vysvětlení, od něho opustí a jde jinam. To mě fakt štvalo a já se pak doslova nutila to dočíst. Zpětně se mi spíše zdá, že někdo si roztříhal některé děje jiných knih a slepoval je dohromady. Je tu útěk před děsivým princem, něco ve stylu selekce, domlouvá se vražda ... a to vše obalené nesmyslným proroctvím. Já vím, že to, co tu píšu zní divně ... ale, tak je ta kniha sepsána. Já si nedělám srandu.
Jako, ani nevím, o čem to mělo být. Pokud romance, tak sorry, je celá tuna lepších knih i v žánru YA fantasy. Tak ten svět? No, nepochopila jsem skoro nic z toho. Tak postavy? Ne, nedokážu říct jedinou vlastnost, která by je nijak výrazně popisuje. Vždyť já ani nevím, co se jim líbí nebo co nesnáší. Kdyby tam bylo aspoň něco. Ale tady je jasně vidět, že je to prvotina.
Nápad je přitom výborný, proto mě taky lákal si to přečíst. To zpracování ... ne, a to jsem FAKT velký milovník YA žánru. Asi by to potěšilo někoho, kdo s YA nebo s fantasy nemá tolik zkušeností, nebo teprve začíná pořádně číst, jinak nevím. Dost mě zklamala.

UPDATE: Takže, po roce jsem se rozhodla dodat pár informací co mě napadly. Za tu dobu se nic nezměnilo, pořád mám ty stejné pocity. Kniha je děsná, nemá hlavu ani patu, postavy jsou o ničem a totálně zabila všechno, co aspoň trochu znělo dobře.
Ale aspoň jsem si myslela, že autorka nemusí být hrozná osoba. Reálně, ne každý má úplně vlohy na psaní. A pokud se vám líbí ruská tématika, zkuste třeba Grišu, je to hodně podobné (někdo na internetu to popisuje jako fanfikci na Alinu a Temnyje) a i když si nemyslím, že je to něco extra, je to o dost lepší, než toto.
Co chci ale sem hodit je pro ty lidi, co sledují hodně autory na internetu. Podívejte, nejsem taková, abych odsuzovala hned všechny za nějaký názor. Ano, mohu nesouhlasit s jejich názory, a dokud nejsou radikální, nebudu se k nim nijak vyjadřovat. Protože, co já vím? Jejich prostředí výchovy nebo zkušenosti mohou být dost dobrým důvodem k takovým názorem. Ale za mě šikana jiných autorů, rasismus a antisemitismus v knize (údajně, nevím další díly rozhodně číst nebudu) je fakt přes čáru. Nadávat někomu za to, že jeho kniha s podobným tématem má vyjít ve stejném týdnu jako její, je strašně dětinské. Zvlášť když Emily ani neukázala (teď, kdy to píšu) nějakou lítost. Ani se neomluvila. A to má být vzorem pro mladší čtenáře. Takže, jo, díky, že si to přečtete, potřebovala jsem se někde vypsat.

29.04.2020 odpad!