karolina0346 komentáře u knih

Ach jo. Alkohol, alkohol, alkohol.

Mám ráda Ziburův styl psaní, je podobný tomu mému. Humor mě opět nezklamal. Už mě ale jeho knihy začínají trochu nudit.
První jsem přečetla s chutí, jen ke konci to bylo pořád stejné dokola. S druhou knihou to bylo horší. A teď? Vídá lidi a chlastá. Čtvrtá kniha by mohla být o tom, jak šel v Česku na pivo a poslechl si životní příběhy stamgastů.

Neeee, to vyznívá hnusněji, než to myslím.
Nechť si to každý přebere po svém.

14 26.12.2017

Nechápu, proč je tady tolik špatných reakcí. Najvíc mě zaráží názory typu: ,,jako čtení na dovolenou dobré, ale..." - copak lehké čtení na dovolenou je něco špatného? Proč dávat knize špatné hodnocení jen kvůli tomu, že neodpovídá žánru, jaký jsme čekali? S takovou bychom klidně mohli říct, že je Zabiják Anders nejhorší epos, jaký byl kdy vydán...

Někteří říkají, že humor v Zabijákovi je hodně nucený. Mně sedí. Skoro je mi ušit na míru. Nejvíc se mi líbí využívání citátů z Bible. Trefně, občas možná s lehce překroucenou interpretací významů. Farářka je umí sypat opravdu ve správnou chvíli a dosahovat, čeho se ji zrovna zamane.

Lidé mají pravdu, je to odpočinková kniha. Čte se sama. A je fajn. Osobně ji rozhodně doporučuji.

11 23.07.2017

Prostě Remarque, mám jeho knihy moc ráda.
Jen z těch naturalistických popisů mívám noční můry.
Se smrtí hlavního hrdiny jsem byla díky bohu obeznámena předem. I tak je to pech, zemřít na konci války... :-/

Četla jsem vydání nakladatelství Ikar. Mrzí mě, že v něm bylo tolik chyb - většinou v čárkách, ale objevilo se tam např. i ,,y" místo ,,i". Bije mě to do očí.

7 08.01.2018

Kniha, která hodně napoví. Na praktických příkladech ukazuje rozdíl v myšlení ženy a muže a vysvětluje spory, které mnohdy vznikají úplně zbytečně. Doporučuji ji přečíst všem, klidně i mužům. Jsou to užitečné informace a rady.

6 25.10.2017

Kniha jako celek docela fajn, ale ten konec, ten se mi teda nelíbil, příliš pohádkový, příliš nepravděpodobný.
Vlastně i změna podmínek v té škole byla nějak moc ideální.

5 05.02.2022

Když jsem knihu viděla poprvé, zděsilo mě přechýlené příjmení v názvu. V rámci knihy to ale má svůj smysl. Kdyby nebyla přechylená Montessori, nemohly by se přechýlit ani vystupující ženy, což by k češtině vůbec nesedělo. Možná, že si na originální tvary příjmení časem zvykneme, ale zatím jsme přece jen příliš zvyklí na koncovku -ová.
Montessori pedagogika mě, jakožto učitelku, zajímá, po jedné pracovní zkušeností se sice všech alternativ trochu obávám, ale věřím, že když se pojme správně, může to fungovat dobře a efketivně. O autorce metody jsem věděla jen málo, kniha mi její život trochu přiblížila. Fakta by měla více méně sedět.
Příběh zachycuje Mariina studia, začátky praxe a zkušenosti, které ji vedly k vypracování celé pedagogické metodiky. Zahrnuje také její milostný vztah, který ji tak trochu kazil věděckou činnost. Nejvíc mě kniha zaujala vykreslením tehdejšího postavení ženy. Maria jde stranou, z příběhu si odnáším především toto. Jak je hezké být ženou až ve 21. století!
Knihu doporučuji jak pedagogům a všem, kdo se o vzdělávání zajímají, a také těm, kdo chtějí nahlédnout na společnost konce 19. století.

5 12.01.2022

Fasicuje mě, kolik má ten člověk nápadů. Každá kniha obsahuje tolik postav a tolik životních příběhů! Po 101 letém staříkovi, který mě moc nebavil, byla Sladká pomsta příjemné čtení. S radostí si ji za rok za dva přečtu znovu.

5 08.02.2021

Stylisticky hrozné, na každé stránce jsem měla chuť něco přepsat nebo dokonce překopat celý odstavec.
Bylo to zajímavé čtení, každý by ale určitě měl nejdřív přečíst My děti ze stanice ZOO.
Často se setkávám s názory, že je Christiane nesympatická, antihrdinka atd. Já s ní docela soucítím. Neměla a nemá to vůbec jednoduché. Vždyť na své problémy byla více méně sama.
Snad se z jejího příběhu každý poučí. Nejen v tom, aby sám nebral drogy, ale především v tom, že si má všímat druhých a BÝT JIM OPOROU.
Tak.

5 27.01.2018

První Kunderova kniha, kterou jsem četla. Bylo mi 16. Získal mě.
Četla jsem v kuse, zabraná do příběhu.
Fascinuje mě jeho způsob kompozice.
A nesnáším Tomáše!

5 25.10.2017

♥ To jinak vyjádřit nejde. :)
A s pohádkou O dobrmanech jsem slavila úspěchy v recitační soutěži. :)

5 14.10.2017

Super!

5 08.07.2017

Myslím, že by si ji měl přečíst každý. Je čtivá a hodně napoví..

5 10.02.2016

Před pár lety jsem četla biografii Iron Maiden. Dickinsonova autobiografie ukazuje subjektivní pohled na kapelu, její činnost i neshody v ní, což pro mne bylo zajímavé srovnání.
Po přečtení Co dělá tenhle knoflík uznávám, že si Dickinson zasloužil moji platonickou lásku. Zvládal/zvládá toho opravdu hodně. Rozhodnutí, že do své autobiografie nebude tahat ženské, chápu a v podstatě oceňuju, myslím si ale, že přidat nějakou pikantnost z osobního života na úkor detailů o letadlech by neuškodilo. Dickinson je očividně zapálený pilot, ale jak zaznělo níže, kniha občas působí spíše jako letecká příručka.
Kapitolu o rakovině jsem přečetla jedním dechem. Kapelu jsem v té době už nesledovala, takže jsem jen zhruba věděla, že se něco takového děje.
Překlad se nepovedl, přestože u nás kniha vyšla o nějaké čtyři roky později než v originále. Škoda. Nejvíc mě iritovaly patvary typu "757ku". Brr.

4 08.01.2022

Hurááá, zase dobrá kniha!
Gruzie mě zklamala, byla jen plná alkoholu, tady se zase dozvídám něco o navštívených místech a sleduju zajíavé příběhy různých lidí. Humor nechybí. Za mne super.

4 01.01.2020

Zavřela jsem knihu a zůstala jsem strnulá s otevřenou pusou.
Takové knihy mám nejradši!
Příběh má sílu. Neuvěřitelný, ale až moc pravděpodobný. A to je děsivé.

4 19.03.2019

Macek perfektně napodobil Jirotku. Smála jsem se od začátku do konce. Pecka!

4 24.02.2018

Pro mě nejčtivější knížka ze série.

4 17.07.2017

Fajn. Oproti předchozím knihám je tato "cestopisnější".
...a oproti Gruzii Ladislav nechlastá!
Autorův styl se vyvíjí, musím ale říct, že zpočátku se mi líbil víc, byl více jeho, teď je hlavní snahou vyhovět co nejvíce čtenářům, což je sice pochopitelné, ale ubírá to autentičnosti.

3 04.01.2022

Četla jsem všechny tři knihy. Všechny jsou fajn, jen ta první měla trochu mezery ve stylistice. Autor se postupně roztrénoval, tato kniha je na velmi dobré úrovni.
Humor je přitom stále stejný, popis zažitých situací výstižný, fotky krásné.
Jsem ráda, že jsem "kdysi" na autora narazila - uviděla jsem knihu o horách a musela jsem ji jako správná milovnice hor přečíst. A to i proto, že mě kniha na mnoha stránkách od hor docela "odrazuje".
Dávám pět hvězdiček a doufám, že v budoucnu ještě nějaké knihy budou.

3 02.01.2021

Mně se to moc líbilo. Paasilinna mi prostě sedí, má super styl a humor.

3 23.11.2020