kalinkacz komentáře u knih

Když jsem před pár lety dočítala Zvon, závěrečný díl trilogie Smrtka (což je jedna z mých nej knižních sérií), tak jsem si říkala, že v něm bylo dost nových postav a ráda bych o nich věděla víc... Nikdy by mě ale nenapadlo, že příběhy všech těchto postav budou někdy dopovězeny. A hele! Neal Shusterman napsal doplňující sbírku povídek s názvem Kosení, ve které vše dokončuje.
Jak už tomu u povídkových sbírek bývá, tak mě některé bavily více a jiné trošku méně. Ve výsledku to ale byl čtivý a propracovaný návrat do dystopického světa, který působí až šíleně reálně. Já jsem tedy opravdu spokojená!
A vy pokud jste sérii Smrtka nečetli, tak na nic nečekejte!

7 02.11.2023

Young adult fantasy čtu už opravdu jen výjimečně, natož ty historické. Kdyby mi novinku věk přízraků nedoporučilo samotné nakladatelství YA čtu, asi bych ji minula. To by ale byla velká škoda!
Díky ořízce je Věk přízraků jedna z nejkrásnějších knih, které mám ve své knihovně.
Teď ale k příběhu, který mě opravdu mile překvapil... Celý děj se odehrává v historické Olomouci (moje rodné město - palce nahoru, mrk, mrk) a hlavní hrdinka je schopná slyšet hlasy zesnulých.
Čtení jsem si užila, příběh byl svižný a neměl žádný výrazná hluchá místa. Prostě a jednoduše, bylo to moc fajn čtení.

5 01.11.2023

Feel good detektivky zatím nebyly nic moc pro mě, jsem spíše čtenář klasických thrillerů, protože mám ráda víc akce a zvratů a ne dlouhá vyšetřování, jak tomu v detektivkách bývá.
U Zlaté vařečky jsem si ale řekla, že udělám další výjimku a znovu zkusím feel good detektivku a udělala jsem dobře! Tohle byla totiž první feel good detektivka, která mě vážně bavila!
Na knize mě zaujala originální kombinace detektivky a pekařské soutěže. Na té dojde k několika nečekaným zádrhelům a potom i vraždě, je tedy jasné, že někdo ze soutěžících přijde o možnost vyhrát tím nejhorším způsobem...
Jsme velký fanoušek kuchařských a pekařských soutěží, takže to mi na příběhu vážně sedlo. Na začátku máte k dispozici i seznam soutěžících, takže se mi postavy nepletly, to bylo skvělý.
Za mě vážně dobrá, čtivá a v závěru napínavá detektivka, kde jsem tedy pachatele neodhadla! Za mě tedy ano

6 28.10.2023

Martinu Viktorii Kopeckou jsem poprvé (asi jako většina z nás) zaregistrovala díky jejímu účinkování ve Star Dance.
Její osobnost mi přišla vážně zajímavá a tak jsem se nakonec po roce váhání pustila do čtení Deníku farářky, protože jsem chtěla více poznat, jaké to je být farářkou.
Po dočtení jsem ale zůstala lehce v rozpacích, protože jsem od knihy rozhodně nedostala to, co jsem čekala. Deník začíná těsně před vypuknutím pandemie a autorka měla v té době (a to platí dodnes) mnoho možností, kam vycestovat nebo kde se s někým významným potkat (i s papežem). Což bylo také zajímavé (ne že ne), ale z toho běžného života farářky jsem se díky tomu tolik nedozvěděla, což jsem nečekala...
Konec knihy byl doplněn o již zveřejněné rozhovory a já vám prostě nějak nevím... Nebylo to špatné, ale zároveň nejsem ani nadšená.
Uvidíme, jak mi sedne autorčina novinka.

6 26.10.2023

Neodpovídej bylo mé první a velmi neplánované setkání s tvorbou Lucky Bechynkové. Vím, že je to velmi plodná spisovatelka a autorka populárního podcastu Opravdové zločiny, jenže true crime nikdy nebylo něco, co bych vyhledávala a co by mě zajímalo.
Kdyby se mi do rukou náhodou nedostala reading copy první beletrie z pera Lucky Bechynkové, tak bych nejspíš její tvorbu ani nikdy nezkusila. Neopovídej má ale jen necelých 300 stran a tak jsem si řekla, že kdo nic nezkusí, ten nic neví a dala se do čtení...
Na knize mě nejvíc zaujalo téma, vraždy v Praze a prostředí seznamek, to znělo prostě dobře! Jenže... Sice jsem knihu přečetla velmi rychle a byť detektivky nečtu, tak se musím přiznat, že jsem byla i začtená, ale já tak bojovala s orientací... Kapitoly nebyly nijak oddělené a já vždy musela dávat pozor, jestli je to z pohledu vyšetřovatele, hlavní hrdinky nebo je to pohled do minulosti. Navíc, když se zmiňovala minulost, tak všechny ty příběhy z ní byly stejné... Vše se točilo v kruhu... Plus teda před polovinou začíná jedna kapitola a ta končí až na samotném konci knihy a při ní se střídají dějové linky i vypravěči a to mi prostě nesedlo a trošku jsem bojovala...
Ve výsledku to nebylo špatné a jsem ráda, že jsem autorku zkusila, ale po dalších jejích knihách nejspíš nesáhnu.

4 22.10.2023

Po 4 letech jsme se dočkali pokračování skvělé oddechovky Co když jsme to my!
Pořád jsme to my navazuje přesně tam, kde předchozí kniha skončila. Nejedná se sice o žádnou nezapomenutelnou záležitost, ale ta čtivost a hlavně skvělé charaktery postav mě ke knize vždy připoutají. Musela jsem vědět, jak to s Arthurem a Benem dopadne!
Myslím si, že jsem ve výsledku dostala to, co jsem očekávala, ale zároveň mohla být kniha prostě kratší, místy jsem měla pocit, že je děj zbytečně natahovaný...
Pokud ale hledáte neskutečně milou, čtivou youngadultovku se super postavami, pak bude tahle série to pravé pro vás!

4 16.10.2023

Kateřina Surmanová doslova proletěla všemi knižními platformami díky svému debutu Šepot z lesa.
Já si letos řekla, že chci tak zjistit, jak autorka píše a proč ji všichni doporučí. Takže když autorce vyšla novinka Zvedá se vítr, která je navíc o dost útlejší než Šepot z lesa, pustila jsem se do čtení.
Už z anotace je naprosto zřejmé, že má autorka hodně ráda Stephena Kinga, konkrétně podoba s knihou To je jasná.
Za mě to bylo fajn čtení, hodně lidí mi doporučovalo tvorbu autorky, protože umí skvěle vykreslit atmosféru a to mohu jedině potvrdit. Vítr, povodně... Všechno působilo opravdu reálně. Zároveň mi ale v příběhu, na to jak byl krátký (280 stran), chybělo napětí - první polovina byla výrazně méně akční než ta druhá.
Nemůžu srovnávat Zvedá se vítr s Šepotem z lesa, ale pokud máte rádi tvorbu Stephena Kinga, dobře popsanou atmosféru a nevadí vám pomalejší první polovina, tak na novinku mrkněte.

6 06.10.2023

Do ráje byla jedna z mých nejočekávanějších knih celého roku 2023.
Těšila jsem se na ni, jako malé dítě na Vánoce! Jak by taky ne, vždyť je to novinka autorky Malého života, jedné z nejlepších knih, kterou jsem za svůj život zatím přečetla a jediné knihy, do které jsem kdy psala. Přijde mi to jako včera, co mě Malý život v karanténě naplno pohltil a doslova zničenou mě “vyplivl na svém konci.
Samozřejmě jsem nečekala, že by Do ráje byl druhý Malý život, to by bylo naivní Doufala jsem ale ve výborný román, který si užiju. Místo toho jsem těchto 600 mnou očekávaných stran protrpěla (a to po dobu 15 dní!).
Námět byl hodně zajímavý - 3 různé verze Ameriky, které mají stejného hlavního hrdinu a dělí je od sebe vždy 100 let.
Příběhy spojuje LGBT tematika, kultura a politická situace... Znělo to zajímavě, ale ve výsledku jsem se v jednotlivých částech (kromě té první) často ztrácela. Když třetí část začala vyprávět žena a hodně se skákalo v čase, tak jsem se musela i vracet o x stran zpět.
No, nesedlo mi to a strašně moc mě to mrzí.
Znám čtenáře zklamanější než jsem já, ale znám i ty naprosto nadšená. nezbývá proto, aby si každý udělal názor sám :)

6 01.10.2023

Hotel Atlantic bylo mé první setkání s autorkou, její předchozí knihy nezněly jako něco čtu (kromě Samotářek - ty mám doma zatím nepřečtené).
Kdyby se ke mně náhodou nedostala reading copy této novinky, tak bych ji nejspíše vynechala a to by byla škoda!
Děj se odehrává částečně v průběhu 2. světové války a já byla hodně mile překvapená, že byl příběh o události, o které jsem doposud neslyšela (ano, kniha je založená na skutečných událostech) a dozvěděla jsem se tak něco nového.
Sedly mi postavy i styl psaní autorky a celkově jsem byla s příběhem moc spokojená. Není to sice ten nejlepší historický román, jaký jsem kdy četla, ale pokud máte rádi silné příběhy z minulosti a rádi se při čtení i něco dozvíte, tak novinku Hotel Atlantic mohu jednoznačně doporučit.

7 30.09.2023

Našla jsem svoji novou nejoblíbenější romantickou komedii!
Po Ali Hazelwood, Emily Henry, Christine Lauren a Miláčcích z metra přišla novinka Co už nikdy nepřebolí (Things We Never Got Over) od Lucy Score, která překonala (z mého pohledu) všechny romantické komedie, které jsem doposud četla.
Co už nikdy nepřebolí je v zahraničí obrovskou senzací a za mě má vše, co od dobrého romcomu chci - boží postavy, fungující chemii, dobré prostředí (maloměsto) a pár linek navíc, aby se vše netočilo jen okolo vztahu hlavních postav.
Kromě vztahu tu totiž hlavní hrdinka řeší své dvojče a neteř, o které neměla tušení, že existuje a nyní se o ni musí starat, svůj útěk od oltáře a nevyřešenou minulost.
Co už nikdy nepřebolí má bezmála 500 stran, ale například na rozdíl od Lásky po španělsku jsem tady neměla pocit, že by tu byla jediná kapitola navíc.
Na příští rok se plánuje v češtině pokračování (jedná se o volnou trilogii, která se odehrává ve stejném městě), kde je hlavním hrdinou bratr hlavního hrdiny z této knihy. No nemůžu se dočkat! A vy Co už nikdy nepřebolí musíte zkusit.
P. S. Vášnivé scény stojí fakt za to (Kdo četl, ten ví)!

5 24.09.2023

No tak tohle bylo neskutečné překvapení!
Beladona je výborná Ya fantasy a to říká někdo, koho tento žánr už pěkný pátek moc nebere, protože nepřináší moc nového... To ale pro tuto novinku neplatí!
Už z obálky na čtenáře dýchne temná atmosféra, kterou je kniha plná (a je skvělá!) a to nemluvíme o nádherné ořízce...
Na příběhu mě bavilo vlastně všechno - od postav přes zápletky, zvláštní prostředí panství, zjevení Smrtonoše i romantickou linku!
Pokud hledáte zajímavou young adult fantasy, která je ideálním čtením na podzim, tak Beladona je rozhodně nejlepší volbou!
P. S. Na příští rok se připravuje pokračování!

7 23.09.2023

Mezi nimi byl ale velmi zdařilý debut!
Kniha mě zaujala svojí anotací, připomínala mi totiž knihu Pod sněhem od Petry Soukupové, kde jsou také hlavními hrdinkami 3 sestry a čtenář čte o jejich vztazích, sporech i přátelstvích...
Prvních cca 120 stran jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - čtivý příběh o sestrách, které mezi sebou něco tají, každá má svůj život a zároveň je něco spojuje. Pak ale přišlo trošku ale, je to hodně subjektivní dojem, ale tyto pocity mám i nyní, několik týdnů od dočtení... Nemohu spoilerovat, ale v románu se potom začaly objevovat určité scény, situace a popisy a já si říkala, že tam prostě nejsou potřeba. Je to ale čistě můj pohled. Konec mě šokoval, nečekala jsem ho, ale opět po nějakém zamyšlení jsem si řekla, že to sice byl šok, ale zároveň nejjednodušší cesta ven ze všeho, co postavy řešily...
No, zkrátka tuto knihu budete muset zkusit, abyste zjistili, jak ji vnímáte vy. Znám čtenáře nadšené, ale i takové, kteří to mají jako já.
To ale ve výsledku nic nemění na tom, že Mezi nimi je na debut opravdu dobrý román a jsem zvědavá, co dalšího autorka napíše!

5 20.09.2023

Série Funiculi funicula se oficiálně stává mojí srdcovkou!
Než pravda vyjde najevo bylo stejně skvělé čtení jako Než vystydne káva.
Cestování časem sice není úplně moje, ale ty příběhy lidí a důvody, proč se rozhodnou cestovat časem v této kavárně... Prostě mě vždycky dostanou a dojmou. Jsou tak reálné a dokázala jsem se ztotožnit úplně s každým.
Pokud jste s touto sérií ještě nezačali, určitě ji zkuste! Stojí za to.

6 17.09.2023

Sběratelka příběhů je milé a dojemné čtení, které bude bavit všechny příznivce knih, ve kterých je více než jen jeden příběh.
Hlavní hrdinka tohoto románu je totiž skutečně sběratelkou příběhů, jako uklízečka si jich za svůj život vyslechla opravdu hodně - plnila svou práci a naslouchala. Teď je tu ale někdo, kdo chce slyšet její příběh.
Ze začátku jsem popravdě nebyla moc začtená, ale okolo poloviny mě příběh pohltil. Nebyl to sice nejlepší román, jaký jsem doposud četla, ale ten konec za to stál.
Krásné čtení, které ve vás probudí vaše emoce.

5 17.09.2023

Políbila jsem Sharu Wheelerovou, první oficiální YA román Casey McQuiston!
Červená, bílá a královsky modrá a Poslední stanice byly skvělé new adult LGBT romantiky, hlavně tedy ČBKM neměla chybu (stejně tak film)!
Shara je ale čistá young adult a já byla zvědavá, jak se mi bude líbit... No, jak bych to jen... Už z anotace jde poznat podobnost s Papírovými městy od Johna Greena, pro někoho super zpráva, já se lehce bála, protože mi Papírová města moc nesedla. A vlastně mi nesedla ani Shara...
Jako takhle, ona to byla fajn oddechovka, ale já se celou dobu čtení nemohla zbavit pocitu, že prostě čtu Papírová města...
Ach jo, škoda.

3 15.09.2023

Léto je sice už u konce, ale doporučení na fajn oddechovku se vždycky hodí!
Letní bouřky jsou vážně skvělou LGBT young adult contemporary záležitostí od Kláry Pospíšilové a Evy Pospíšilové. Od autorek jsem už jednu knihu četla (Pátá minuta je o nás) a tak jsem tak nějak tušila, že budu spokojená i nyní!
Příběh se odehrává během jednoho léta, které mají naši hlavní hrdinové (nejlepší kamarádi) skvěle naplánované, teda až do momentu, kdy jeden z nich začne cítit něco víc...
Jak mě tohle bavilo! Kniha byla čtivá, postavy milý, děj svižný - ideální trojkombinace, která na mě funguje. Takže Letní bouřky můžu rozhodně doporučit.

3 01.09.2023

TJ Klune je kouzelník! To, jak dokáže napsat knihu, která na čtenáře působí při čtení jako feel good příjemná záležitost, ale zároveň je plná životních myšlenek a má opravdu přidanou hodnotu... No wow!
Už Dům v blankytně modrém moři si mě získal, ale Pod šeptajícími dveřmi bylo za mě ještě lepší čtení! Byla jsem dojatá tak, jak už dlouho ne a to, jak nádherně autor zpracoval téma smrti a druhých šancí...
Hype okolo této knihy a autora je maximálně zasloužený a já vím, že si přečtu cokoli dalšího, co napíše!

7 25.08.2023

Alice Oseman jsem samozřejmě (jako drtivá většina všech ostatních) začala číst díky komiksu Srdcerváči (do toho jsem se ale pustila dřív, než vyšel seriál)! Od té doby jsem přečetla ještě román Radio Silence a Bez lásky (moc doporučuju!), no a díky novému vydání autorčina debutu jsem se po 2. sérii Srdcerváčů pustila i do Solitaire.
Takhle - kdyby hlavní hrdinkou nebyla Tori, kterou jsem si v seriálu moc oblíbila a zajímal mě její příběh, tak by mě kniha asi tolik nebavila. Takhle jsem si čtení ale moc užila!
Musím vyzdvihnout, že na debut je kniha napsaná opravdu čtivě a zase kvituju, že autorka opět otevřela důležitá témata.
Sice to mělo pár much a Bez lásky je za mě lepší, ale i tak můžu knihu doporučit.

2 24.08.2023

Recept na lásku je přesně ten typ jednohubky, kterou si přečtete, když dokoukáte Srdcerváče a hledáte něco podobného, co vám vykouzlí úsměv na rtech.
Komiksy moc nečtu, ale tenhle jsem si vážně užila a dokážu si představit, že když budu mít špatnou náladu, tak po něm sáhnu znovu.
Nečekejte od čtení nic přelomového, prostě milou YA LGBT contemporary se skvělými postavami a nečekaně božím prasetem (kdo četl, ten ví).
Takže za mě moc fajn!

2 20.08.2023

V pondělí vychází Pomocnice, psychothriller, který v zahraničí získal obrovský hype a já k němu pravda přistupovala trošku s opatrností, jelikož mě letos snad skoro všechny thrillery i psychothrillery zklamaly. Pomocnice mezi ně ale nepatří!
V ději najdete ale prakticky všechna známá klišé z jiných knih v daném žánru - hlavní hrdinku, která byla v kriminálu, divnou rodinu, u které má pracovat jako pomocnice atd... Ano, vypadá to tedy jako něco, co už tu mockrát bylo a i samotné zápletky nejsou bůh ví jak originální, jenže... JENŽE ono to ale strašně dobře fungovalo! Kombinace autorčina čtivého stylu psaní, krátkých kapitol a dávkování zvratů se ukázala jako extrémně funkční!
Knihu jsem přečetla za jedno ráno a dopoledne, nechtěla ji odložit. Nedivím se tedy popularitě Pomocnice, těším se na film a doufám, že u nás brzy vyjde pokračování, které nyní vyšlo v zahraničí. Tohle se zkrátka povedlo!

7 17.08.2023