Kaik komentáře u knih
Opravdu by mě zajímalo, jak by román vypadal nyní, přece jenom čtvrtstoletí je dlouhá doba a spousta současných online her už v zásadě možnosti podobné Deeptownu nabízí. Když ale pominu lehkou technickou zastaralost, nebylo to špatné. Lukjaněnko použil mnoho zajímavých nápadů, přidal filosofický nadhled i ruská národní specifika (nějak bylo, nějak bude... mezitím dáme pivo).
Děkuji čtenáři Lazarovi, jehož komentář mě k této knize přivedl. Četbu pokračování vůbec nevylučuji.
Bezejmenný polda je zpět a opět je nezastavitelný! Poněkud vyspělejší pokračování předchozího dílu, plné akce a cynického humoru. A skvělá scéna se studní. Určitě zkusím další autorovy knihy.
Šeredná obluda uprostřed temných kobek Hellboyovi: "Hezký den."
Hellboy: "Až s tebou skončím, nebude ti tak připadat."
Vánoční dárek pro syna se nakonec krásně hodil do čtenářské výzvy. Obecně komiks moc rád nemám, dávám přednost vlastní imaginaci nad klasickou knihou. Mignolova výtvarná stylizace je ale fajn - mnoho věcí zůstávalo skryto ve stínech a byl tak prostor rozvinout představivost. Potěšil samozřejmě překlad Jana Kantůrka i postavy z evropské mytologie. Jednou za čas OK.
Opět klasické Murakamiho schéma - nanicovatý mladý muž versus tajemné ženy a ještě podivuhodnější události.
První polovina románu se mi moc líbila. Byla více lineární a některé scény působily téměř hypnoticky. Druhá půlka se více rozvětvila, a i když se vše na konci opět sešlo, místy mi těch metafor přišlo až příliš. Válečné téma a příběh Nutmeg mě úplně nebraly, nicméně skvělý doslov vše vysvětlil.
Opět je tedy po dočtení o čem přemýšlet. Murakamiho styl psaní mi sedí a vždy mě něčím dostane. Jiné jeho knihy mi však přišly ještě o chloupek působivější.
Upřímně by mě zajímalo, jestli to Barker už od začátku zamýšlel jako trilogii, protože všechny knihy na sebe navázaly skvěle.
Jednu oční bulvu bohužel musím ubrat za dost divoké překombinování děje. Téměř každá kapitola přinesla takový zvrat, že jsem z toho časem otupěl a vůbec by mě už nepřekvapilo, kdyby vrahem byla třeba britská královna. A co toho postavy stihly a vydržely...!
Každopádně to nic nemění na tom, že se jedná o mimořádně čtivou a napínavou sérii, která čtenáře nenechá ani na chvíli vydechnout. Super.
Příběh pokračuje a je to opět stejná jízda jako předchozí díl. Líbí se mi, jak autor pracuje s postavami. Příliš o nich nevíme, ale postupně se vždy vynoří nějaký detail z jejich života nebo aspekt osobnosti, což postupně přirozeně vykresluje jejich charakter. Plusové body také uděluji za zajímavého Poola a dobrý překlad. Třetí díl je povinností.
Přečteno už kdysi za studentských let, nyní jsem si chtěl připomenout i kvůli nově chystanému filmu. Naprostá klasika žánru, která ani po více než půlstoletí neztratila nic ze své působivosti a síly.
Ou, nevím, co jsem čekal, ale takovou dávku marnosti a zoufalství ne. Krátké, strohé věty hlavní povídky mi přišly nepříjemně znepokojivé a pokud bylo autorovým záměrem uvést mě do deprese, tak se mu to povedlo. Asi špatně načasovaná četba, resp. nálada. I přes to, jak to bylo všechno nechutné, Mašina mě fakt pobavila.
Autor s potenciálem, pro mnohé nejspíš těžko stravitelný.
Musím říct, že tentokrát jsem to Weaverovi nespolkl a nějakým zázrakem docela přesně uhodl, jak se věci mají. To ale nic nemění na tom, že se to opět četlo úplně samo a o Davidovi jsem ani na vteřinu nezapochyboval. Moc se těším na další díl.
Magický realismus na jihoamerický způsob. Osudy rodiny Buendíů byly vskutku turbulentní, místy hodně absurdní, protkané přesahem o pomíjivosti a smyslu života. Pro mě to byl také nečekaný vhled do života na opačné straně zeměkoule, kde život běží poněkud temperamentnějšími cestami. Jen jsem se občas ztrácel v postavách, které se stále odkudsi vynořovaly. A nechápu, proč by různé osoby nemohly mít odlišná jména. Bylo to matoucí a přišlo mi také, že kniha je mnohem delší, než ve skutečnosti byla. Trpělivě přečteno v rámci čtenářské výzvy. Nezvyklý zážitek.
Hmm... bylo to, jako kdybyste na YouTube sledovali, jak někdo hraje jakési RPGčko, ale místo koukání na monitor vám to při čtení mozek projektoval přímo v mysli.
Čekal jsem něco ve stylu Ready Player One, ale tohle byl jen slabý odvar. Vadil mi zdlouhavý vývoj postavy a to, jaké měla pekelné štěstí. Rozhodně se z tématu dalo vytěžit víc.
A já už Nesba po posledním Harry Holeovi (Nůž) málem odepsal! Rozhodně jsem se pekelně spletl. Království je plnotučný promyšlený román s takovou spoustou zvratů a překvapení, že jsem nestačil valit bulvy. Nesbo v nejlepší formě. Za mě tenhle hotel září jasnejma pěti hvězdama.
Velmi citlivě popsaná láska dvou mladých lidí za přetěžké doby. Přečteno v rámci čtenářské výzvy a jsem za tuto volbu rád. Povinná strava všech romantických duší.
Je to brak nebo už klasika? Každopádně ohromně zábavná kombinace Dooma, Frostpunku, Matrixu, Star treku, Bonda a Šíleného Maxe plná akce a ujetých nápadů. Mně se to líbilo.
Byť k tomu nemám velké vlohy, impulsivně jsem se pustil do knihy poezie, protože mě zaujal název díla. O to víc mě potěšilo, že je e-kniha k dispozici zdarma a navíc má úžasně pruhovanou obálku, což se mi hodí do čtenářské výzvy. Kniha není dlouhá a některé verše byly docela fajn. Jako proložení paralelně rozečteného Kulhánka ideální.
Skvěle napsáno. Přehledné, napínavé, smysluplné, zároveň zvrácené a brutální. Žádné zbytečnosti, perfektně dávkováno. Strhující, nemohl jsem se odtrhnout.
Poctivě přečteno v rámci čtenářské výzvy. Racek mnou bohužel proletěl, aniž by něco zanechal. V divadle to může být fajn představení, ale čtení těchto stoletých klasik mi zkrátka přijde o ničem. Nedokážu objektivně posoudit, nebudu hodnotit. Každopádně děkuji za půjčení, K.
Detektivka v nezvyklém prostředí. A právě na originalitě prostředí vše stojí i padá. Nad základní premisou jsem zpočátku přimhouřil oči, bavilo mě odkrývat podivné zákonitosti obou měst. Ovšem počet otázek a logických lapsů časem překročil únosnou míru mého vnímání a já si říkal stále častěji: "Proč? Proč tak složitě?"
Námět výborný, ale celkový mix na mě působil překombinovaně a zároveň nevyužitě. A nejvíc adrenalinový sport ve dvojměstí bude nepochybně geocaching.
Svěží a zábavná krimoška plná drsného humoru a vtipných hlášek. Bavilo mě české prostředí a popis policejní rutiny. I díky krátkým kapitolám se to četlo dobře a s dalším dílem nebudu mít žádný problém.