Jochen77
komentáře u knih
Operace Barbarossa
Paul Carell
Četl jsem v průběhu devadesátých let. Byl jsem uchvácen a v podstatě těm skopčákům i fandil. Rusů bylo mnoho, měli špatnou strategii a taktiku, na množství nehleděli a vůbec byli hrozně fuj. Až postupem doby se člověk dostal k informacím o autorovi, o jeho nacistické minulosti, o tom že byl blízkým spolupracovníkem Ribbentropa a hlavně začaly vycházet další a kvalitnější publikace. Ano, čte se to dobře, je to v podstatě takový zábavný Völkischer Beobachter, ale s pravdou to má dost málo společného.
Za soumraku bohů
Thorolf Hillblad
Přečetl jsem spousty literatury od očitých svědku druhé světové války, ale tohle se opravdu nepovedlo. Nudné, rozvláčné bez akce. Ani jsem knihu nedočetl, prostě mne to nebavilo.
Pravá ruka K.H. Franka: SS-Standartenführer Robert Gies v protektorátu
Emil Hruška
Autor čerpal z omezeného fondu informací. Gies samotný po sobě takřka nic nezanechal (před nějakým časem našel někdo u býv. zajateckého tábora jeho osobní prsten SS), takže většina z toho, co se o něm můžeme dočíst jsou pouze domněnky. Chybí mi tam zásadní informace z konce války. Není to úplně ono a je to velká škoda.
K. H. Frank 1939 - 1946
Jan Boris Uhlíř
Mno, s knihami od J. B. Uhlíře mám v podstatě problém ten a to je naprostá nedostatečnost popisků k fotografiím. Fotografie dobré, některé pro člověka, který se zajímá o toto období i poprvé k vidění. Ovšem popisky a vysvětlivky nedůstojné. Špatné hodnosti, funkce, omyly v osobnostech. Několik stovek fotografií s popiskem - K. H. Frank na recepci, K. H. Frank na návštěvě, špatné zasazení do období atd. atd. Absentace dalších osob, kdo je ten, co stojí v povzdálí a kdo vedle samotného Franka? Publikace nebyla dotažena do konce. V komparaci s nedostižným Čvančarou obrovsky pokulhává...
Pán protektorátu
Emil Hruška
Hrušku mám rád, není to sice žádný Pekař nebo Šusta, ale vždy umí čtenáři sdělit to podstatné a i spoustu různých a zajímavých drbů. Má čuch na Henleina a i na Franka, monografie o Robertu Giesovi byla už trošku slabší.
Ďábelská garda 3: Válka bez pravidel
George Robert Elford
Trojka už je absolutně o ničem. První super, druhý už je jak Nemocnice na kraji města po dvaceti letech a tohle novácka Ulice. Opět a znovu, Němci byli besser soldaten, za války nikdo nic špatného nespáchal a v knížce každý vystupuje jak James Bond. Už jsem jen čekal kdy tam skutečně někdo vytáhne bondcar ve světle těch všech technických zlepšováčků, které tam všichni tihle kameraden používali. Sci fi a nůďo.
Černí lovci
Christian Ingrao
Tady velký pozor, nejde o klasickou biografii této jednotky. Autor si dost pohrává s psychologií, sociologií a co je hlavní, veškeré boje a taktiku těchto oddílů konfrontuje s myslivostí. Naháňka, šoulačka a další termíny jsou používány při vypalování vesnic v Bělorusku nebo vraždění během Varšavského povstání. Dost zvláštní publikace, vkládal jsem do ní větší naděje. Tohle bylo dost slabé.
Generace nekompromisních: Vedoucí pracovníci Hlavního říšského bezpečnostního úřadu
Michael Wildt
Velmi náročné čtení. Typická vědecká práce s mnoha odkazy a poznámkami pod čarou. Mravenčí práce s perfektním archivním zkoumáním, bohužel na úkor čtivosti. Každý aspekt RSHA je velmi dobře rozepsán a zhodnocen, knížka je zajímavější až v druhé části tzn. od začátku války. Ovšem musíte se prokousat víc jak 400 stranami hutného textu a to vás dalších víc jak 400 ještě čeká. Velké množství nových faktů z hlediska nasazení skupin zvláštního určení. Doporučuji, ale pouze pro nadšence!
Sharpova pevnost
Bernard Cornwell
Sharp je prostě borec. Miluji tuhle sérii, vždy je to napínavé a strhující a hlavně milý a lidský Sharpie vždy vyhraje.
Útěk ze Sobiboru: Unikátní svědectví vězňů, kteří uprchli z tábora smrti
kolektiv autorů
Velmi silné. Výpovědi těch, kteří prošli vyhlazovacím táborem v Sobiboru. Těch, kteří přišli o své blízké a těch, kteří poté nacházeli jejich osobní věci a šaty. Prostě strašné. SS manné pro své vlastní potěšení přinutili syna, aby na nejbližším stromě, pro jejich potěšení a zábavu, oběsil vlastního otce. Každý z přeživších vzpomíná na ukrajinské stráže, které označovali za lidské bestie, a dokonce i Ukrajinky, které se rovněž podíleli na masovém vyvražďování. Nedoporučuji pro čtenáře se slabým žaludkem.
Monte Cassino
Sven Hassel (p)
Prostě Hassel, jednou jede v Pantheru, poté zase v Tigru. Panther vystřelí svým 88mm dělem ač měl vždy i v nových verzích pouze 75mm. Na Pantheru vedle děla byl i plamenoment a mnoho a spousty daších nonsensů. V jednom díle jsem dokonce četl, že při útoku na Moskvu Němci používali panzerfausty a Stg44. Ale jo, čte se to dobře, ovšem musíte se na to dost povznést. Vzhledem k tomu, že autor byl spolupracovník dánského Gestapa a nikdy na frontě nebyl je to, bohužel, jen a pouze vymyšlená próza s memoáry to nemá nic společného.
Věrnost je mou ctí
Gordon Williamson
Klasický Williamson, vždy a všude glorifikující členy SS a válečné zločiny a službu v KT upozaďující. Jeho knihy mají vynikající fotografické přílohy, vždy se dozvíme, kdo a v jakém množství z dané divize obdržel různá vyznamenání. Boje příslušníků SS byly vždy houževnaté, tvrdé a jen výjimečně museli ustoupit. Holt ostrovan, který nikdy nezažil okupaci a válku a Němce vidí jen v růžových brýlích.
Tažení v Rusku 1941-1945
Léon Degrelle
Knihu jsem přečetl celkem dvakrát v rozmezí několika let. Faktem je, že se ke mně dostala někdy po vojně, takže jsem jí vcelku hltal. Popis bojů a hrdinství vojáků Osy tu nezná mezí. Z každé stránky čiší rasismus namířený proti všemu slovanskému a východnímu, příslušníci Rudé armády dostávají všemožné přídomky a jsou častováni jako kalmycká zvířata apod. Zážitky z bojových střetnutí jsou ovšem velmi dobře zobrazeny a jsou velmi čtivé. Faktem ovšem zůstává to, že Degrelle byl vlastizrádce za což posléze zaplatil vlastním manželstvím, kdy se mu manželka spustila s gastarbajtrem a odboj zavraždil i jeho bratra. Pro úplnost bych dodal, že Degrelle byl nositelem Rytířského kříže s dubovými ratolestmi nikoliv toho, které tu popisuje Wikingg.
Suché a vlhké
Jonathan Littell
Nebavilo, nudné, nezáživné, plus pro normálního člověka nepochopitelné Freudovské analýzy. Na druhou stranu bych Degrelleho vzpomínky plně doporučil, můžeme se zabývat věrohodností onoho díla, ale čte se to pěkně.
V pekle plynových komor
Shlomo Venezia
Surové, kruté a odlidštěné. Sám si říkám, jak se lidé, co tímhle prošli vůbec dokázali vypořádat s dalším životem? Po tom všem, bez svých blízkých a s tím, že skoro všichni, kteří vhazovali nebo vyráběli Cyklon B, stříleli a jinak vraždili si užívají civilního života. Jak se vůbec mohly miliony těch, kteří prošli peklem front a koncentráku se vším vyrovnat a normálně žít? Dnes se vrátí voják po půl roce z Afgánistanu a běhá kolem něj tým psychologů a terapeutů. Bylo to peklo, tyhle knihy je nutné dostat do seznamu povinné četby v rámci základního a středního školství.
Voják se srdcem bohéma: genmjr. Richard Tesařík
František Hanzlík
Tesařík byl neskutečná osobnost, velmi odvážný voják, vynikající zpěvák, básník, literát, špatný manžel, sukničkář a pijan. Neskutečně roztříštěná osobnost, ale ve výsledku snad i s dobrým srdcem. Knize bych vyčetl to, že jsem se více těšil na popis bojových událostí a hrdinských skutků. Zajímavé informace o něm lze nalézt v knihách od Karla Richtera, tady to malinko pokulhává. Zde je více kladen důraz na poválečná léta, ale budiž, líbilo.
Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku
Christopher R. Browning
Dobré, skutečné dobré. Jak se z hamburských krautů stali řezníci východního jidiš. Včera obuvník, dnes masový vrah. Včera hojdal děcko na kolenou, dnes posílá olovo do týlu dětí, kteří se boří koleny do polské ornice. A 99 % těchto dobráků se po válce nic nestalo. Ano, dnes tolik populární dějiny mentalit...dle mého dějiny přetvoření člověka ve zvíře...
"Domů do říše": Konrád Henlein a říšská župa Sudety (1938-1945)
Ralf Gebel
Kniha vychází z autorovy disertace. Perfektní pramenná základna, ovšem text je silně faktografický a hůře se čte. Celkové období působení župy je značně roztříštěné se zřetelem na politiku a hospodářství. Opravdu jen pro velké nadšence.
Kariéry ve službách nacismu: Nejvyšší velitelé německého potlačovacího aparátu v Protektorátu Čechy a Morava
Petr Kaňák
Kniha dobrá, plná nových faktografických poznatků. Autoři si v archivu dali skutečně práci. Ale, co tuhle publikaci sráží na kolena je naprosto tragická korektura - chybějící čárky, písmena, špatné skloňování. Poznámkový aparát plný absence diakritiky a zhutňování textu do sebe. Tohle je opravdu pro vědeckou publikaci tragédie...
Naši Němci díl 1.
Thomas Posselt
Lidé, co psali komentáře přede mnou, nemohou být příčetní nebo o této problematice, z hlediska faktografe, faleristiky a obsahu, prostě nic nevědí. Kniha má vynikající fotografický materiál, ale to je všechno. Je zpracována na úrovni žáka prvního stupně, tolik hrubek, špatně zvolených malých a velkých písmen, chybějících liter, blbého skloňování a slov, jsem ještě nikde neviděl. Korektura prostě a jednoduše neproběhla, ostatně můžeme se dočíst, že jí dělala nějaká paní s Bc titulem..zřejmě ze zemědělské univerzity.
Popisky k fotkám taky velmi slabé, dost často s mylným hodnostním označením nebo špatným názvem vyznamenání.
Autor oslavuje vše německé a pochopitelně sudetské. Odsun byl špatný, oni si jej nezasloužili, velmi trpěli a zcela jistě z těchto lidí nikdo Hitlera nevolil u SS a v koncentráku taky nesloužil. Ne, od tohohle ruce pryč. Ukázka jednoznačně promarněného potenciálu. Do druhého dílu už nejdu!!!