jiri5027 komentáře u knih
Super práce, přečteno asi za pět dní. Je to stále poutavé a nový prvek Sepiani, zatím téměř nevyužitý. Jsem zvědav, co bude dál
Pavel Kohout po Lesu Bor opět ukázal, že umí napsat svižný, čtivý thriller. Ačkoli si myslím, že by se dal rozhodně vymyslet lepší název, který by více vypovídal o příběhu (O Popelce to totiž tolik není, že? Spíš o princi muhehe????), tak je třeba říct, že se jedná o super čtivo. I práce s charaktery je o stupeň lepší než v Kohoutově prvotině. Vážně mi na Machalovi i Tůmovi záleželo. Reálie z jižních Čech už jsou třešničkou na dortu.
Je to tedy už nějaká doba, kdy prvotina Jana Urbana opustila tiskárny a zamířila ke čtenářům. Mezi autorovi klady rozhodně patří nápaditá akce a všudypřítomný smysl pro ironii. Je silný v soubojích a v těchto chvílích je kniha nejpoutavější. Prvotní nastínění děje v anotaci dává body i k originalitě - ona pražská apokalypsa, je opravdu lákadlo. Bohužel se poměrně brzy ukázalo, že do originality má dílo daleko. Autor to i otevřeně přiznává. Naleznete scény, jež vám přijdou povědomé a náhle jsou myšlenkovými pochody hrdinů spjaty s danou filmovou inspirací. Pokud přistoupíme na premisu, že na nás autor pomrkává, tak během psaní knihy nedělal nic jiného. Kniha je totiž našlapaná popkulturními odkazy, což samo o sobě není špatně, ovšem zde se toho v textu objevuje přemíra. Neustálé citace anglických písní tento pocit také jen umocňuje, nemluvě o počtu rádoby chlapských hlášek. To vše zavání tlačením na pilu. Člověk se neubrání pocitu, že je zahlcován balastem, který kdyby se pokrátil, tak to příběhu prospěje, aby mohl lépe plynout. Je však nutné říct, že jestli na tuto hru posluchač přistoupí, pak se bude královsky bavit.
Postavy samotné působí spíše jako přesílené archetypy, které toho čtenáři tolik nepředvedou. Nejsou hluboce prokresleny jejich charaktery ani motivace. Urban v této knize není příliš silný v dialozích, které působí uměle vykonstruované. Většina hrdinů je dlouhověkých, ale přesto se tak nechovají. Nejsou to konzervativní kmeti, ani moudří páprdové nebo skeptičtí parchanti. Ne, působí jako běžní lidé do třicítky. Podobný problém je poměrně častý, ale vždycky zabolí. Co naopak potěšilo je zdařilý cliffhanger, který i přes předchozí výtky opravdu nalákal na děj dalších dílů Pragocalypsy.
Moc pěkné, sirove a nekompromisní. Připomnělo mi to novelu Slimáci. Taky byla tak bezprostřední
Tak tohle byla naprostá pecka. Těším se na další příběhy trpaslíků v novém vydání. Trpaslíci jsou napsáni důstojně a trpaslicím nechybí vousy a přitom to nepůsobí směšně. Klobouk dolů
Tohle byla pecka. Některé scény byly doslova hororové. Cuchenan a Minangar opět nezklamali. Těším se na poslední díl.
Po Itově manze jsem sáhl po tomhle skvostu a zjistil, že není výjimkou, že hororu komiks sluší. Super práce
Tak tohle se musí přečíst! Detektivka s nadpřirozenými prvky působí svěže a nechala mě svým stylem zavzpomínat na Vraždy v Ulici Morgue, nebo i na hororového Nekroskopa. Autorka umí vládnout slovem a to vás i po vlažnějším začátku pohltí. Za mě super čtivo!
Hele, tak já to teda řeknu... Teda vlastně napíšu. Tohle je opravdu nejlepší česká SCI-FI, kterou jsem zatím četl!
Má to skvělé postavy, které se nám dost rozvinuly od prvního dílu. Super příběh a hlavně bezvadnou akci (je zase originální, jiná než ve Stínu slunce).
Jediný problém shledávám v čekání na další díl.
PANE MAŘÍK!
Obdivuji Vás a tleskám!!! A víte co? Tleskám ještě o chvilku déle! Zasloužíte si to.
// Jiří Sivok
Tohle byla super jízda. Detektivní zápletka se mísí s bitevní vřavou. Sympatické postavy a skvělý příběh. Jdu na další díl...
Nikdy jsem s tak těžkým srdcem nedával plný počet hvězd. Společně s Umírat v nitru, Srdce v Atlantidě a Po sezóně se řadí Dívka od vedle mezi knihy, které ve mě zůstanou, ale vzpomínka na jejich četbu mě bude bolet...
Tak jo, četlo se to dobře. Scény s Eliotem (pes) jsem si velmi užíval a dávaly knize super nádech. Bohužel musím říct, že Eliot byl nejlépe zvládnutou postavou. Jemu jsem všechno věřil. U ostatních se nemohu ubránit pocitu, že mohli dostat větší péči. Protagonisté se chovali dost nelogicky, občas jsem cítil jejich snahu udělat přesně to, co autor potřebuje a ne to, co by asi opravdu udělali. A to je škoda.
Nechápejte mě špatně. Opravdu to bylo poutavé a Mark E. Pocha slovem vládne, ale cítím po přečtení prázdné místo. Nevyužitý potenciál.
Kniha se určitě řadí mezi ty lepší díla, které E. Pocha napsal. Třeba scéna v "opuštěném domě", měla tu správnou atmosféru, ačkoli byla vlastně taková civilní. Takhle jsem si Omegu představoval. Víc téhle obyčejné tísně. Snad příště...
Země kanibalů stále považuji za Markův TOP. Asi si ji přečtu ještě jednou
Kniha je svižná, syrová a místy vážně děsivá. V celém středu děje se točí vztah dcery a otce, který provedl tolik chyb, že už není cesty zpět... Doporučuji! Tohle si musíte přečíst.
Potěšilo. Stripy jsou vtipné a trefné a s několika jsem se jako knihomol mohl dokonale ztotožnit. Doporučuji
Oproti unesené je to očividně pro jinou cílovou skupinu, je to míň sofistikované a kniha je nedotažená, do lesklých stránek s deníkem se nedá psát tužkou, zbytečná pravidla navíc. Prostě nebavilo. I ten děj je mnohem přímočařejší...