JanaPav komentáře u knih

Další z knih, které ne že by se mi nelíbily, ale od kterých jsem čekala něco víc... jednak mě trochu mrzel příliš utnutý konec, kdy příběh končí, když se hlavní hrdina dostal za hranici do Afgánistánu a chybí už putování touhle zemí i dalšími, přes které se postupně dostal domů. Ale budiž, někde ten příběh skončit musí a ostatně název knihy jasně značí, do které oblasti je příběh zasazen. Podstatnější věcí je však to, že jsem se místy pozastavovala nad důvěryhodností některých zážitků... Podle anotace v knize nemá jít o smyšlený dobrodružný příběh, ale o autobiografické vyprávění, o popis skutečnosti, a právě proto mi některé věci přišly poněkud přitažené za vlasy (v tom souhlasím s komentářem Inky063 - podobné otázky jsem si během četby kladla také). Teda pokud tohle všechno autor doopravdy prožil, tak to klobouk dolů! Ale nějak se mi tomu nechce věřit a spíš si myslím, že tady hodně zapracovala autorova fantazie (i když nebyl by v tomhle zdaleka jediný). Samozřejmě knize nelze upřít určitou čtivost, ale hodnocení dávám průměrné...

3 26.06.2018

Téma zajímavé, příběh je hodně čtivý, přesto jsem se nemohla po celou dobu zbavit dojmu, jako by byl určen spíše pro mládež, než pro dospělého čtenáře.
Kniha je rozdělena do mnoha krátkých kapitol, přičemž každá kapitola začíná zhruba v polovině stránky - kdyby to nebylo takto uměle natažené, kniha by neměla ani 200 stran... Těžko říct, jestli šlo o záměr, jak udělat knihu objemnější, nebo jak ji udělat "čtenářsky atraktivnější"...
Nemůžu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila a jak jsem již zmínila, četla se dobře. Přesto myslím, že nebyl plně rozvinut její potenciál, čekala jsem víc... Taky jsem doufala, že se dozvím něco víc o zmíněné pobaltské zemi, o její historii, geografii nebo kultuře... No a sem tam mě taky zarazilo pár těžko uvěřitelných věcí, jako např. gumoví medvídci kdesi v zapadlém koutě Ruska v době války...
Za mě se kniha spíše blíží k průměru, nepřijde mi nijak výjimečná, ani vyloženě špatná. Mé hodnocení je 3,5 z 5.

6 01.06.2018

Opravdu silný životní příběh jednoho palestinského lékaře, který se celý svůj život navzdory všemu zasazoval o mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem. Ve své knize kromě své nelehké životní cesty popisuje i historii, vývoj a současný stav Gazy. Některé pasáže byly možná trochu zdlouhavé a místy se opakoval, ale to jsou jen drobné detaily ve srovnání s celkovým vyzněním a poselstvím knihy. Příběh by si opravdu měl přečíst snad každý, neboť se jedná o popis života v Gaze od někoho, kdo se tam narodil a vyrůstal, kdo dovede podat vyčerpávající informace o tom, co se tam skutečně děje. Musím ale říct, že sice obdivuju, ale nesdílím jeho optimismus. Jeho příběh a obzvlášť smrt jeho dcer dojala spoustu lidí po celém světě i mnoho Izraelců, od té doby uplynulo pár let a změnilo se něco? Vůbec nic. Nejzákladnější práva obyvatel Gazy jsou porušována stejně jako kdykoli předtím... To je na tom to nejsmutnější... Ale netvrdím, že tato kniha není důležitá. Pomáhá alespoň pochopit mnohé z toho, co v tradičních médiích člověk těžko nalezne.

1 24.05.2018

Na knihu jsem se hodně těšila, ale nakonec mě spíš zklamala. Po stránce literární celkem nic moc, i když byla sem tam i lepší místa. Zaujalo mě ale ještě něco - předně musím upozornit, že nezpochybňuji utrpení hlavní hrdinky a její rodiny, vytrpěla si jistě mnohé, přesto mi přijde trochu zavádějící časté tvrzení, že byla celá ta léta v gulazích. Z knihy jsem pochopila, že první 2 roky strávila v jakémsi sběrném táboře pro cizince a poté následovala řada zaměstnání u běžných sovětských podniků, kde sice nebyla považována za plnohodnotného zaměstnance, měla nižší plat a delší pracovní dobu, což rozhodně nebylo fér, ale nebyl to gulag, to ať se na mě nikdo nezlobí... A možná i částečně kvůli tomu stylu psaní (ale nejen tím) mi hlavní hrdinka prostě nepřirostla k srdci... Nemusíte se mnou souhlasit, já to však vidím takto a stojím si za tím.

9 22.05.2018

Pohled do zákulisí soukromí prince Charlese a Lady Diany přináší autorka deníku, která v 80. letech pracovala v jednom z královských sídel a která byla svědkyní jejich skutečného soukromého života. Kniha přináší i některá šokující fakta a asi moc nepotěší zastánce princezny Diany. Zároveň i pomáhá pochopit, proč Charles po pár letech tragického manželství začal hledat útěchu u své "staré lásky" Camilly. Tato v Británii zakázaná kniha není ani u nás příliš známa, pokud se ale opravdu zajímáte o tohle téma a nevadí vám i jiné než stereotypní informace, určitě stojí za to po ní zapátrat.

Spíš než o nějakou dobrodružnou knihu "pro zvídavé chlapce" jde o popis dopadu kolonizace celé Severní Ameriky na původní obyvatelstvo. Přesto však text není nijak suchopárný nebo nezajímavý, naopak, autor vypráví celkem poutavě a prokládá to občas i vlastními úvahami, takže kniha ve výsledku donutí čtenáře hodně přemýšlet... Podobně jako některé další knihy tohoto skvělého autora, je i tohle velmi smutné čtení, a vy si říkáte, jak je absurdní, že národ, který si tolik zakládá na demokracii a lidských právech, vzešel z nelítostné genocidy jiného národa... Rozhodně ale nelituji, že jsem po knize sáhla, a určitě ji doporučuji, protože i tyhle události je třeba znát, a v hodinách dějepisu asi nejsou příliš probírané...
Na konci knihy je vypravován příběh podle skutečné události z počátku 20. století - o posledním svobodném indiánu. Ten mě dojal snad úplně nejvíc...

2 24.04.2018

Tato kniha mi byla doporučena a když jsem si přečetla anotaci i vysoká hodnocení, hodně jsem od ní očekávala - a možná právě proto mě nakonec spíš zklamala. Prostě mě až tak moc nebavila, chvílemi byl děj zbytečně zdlouhavý a nezajímavý. Vlastně mě to začalo trochu bavit až ve chvíli, kdy byl hlavní hrdina přijat na lékařskou fakultu v Persii. Do té doby jsem měla mnohokrát chuť knihu odložit. A i samotný hlavní hrdina mi byl zpočátku nesympatický, získal si mě až postupem času. Krom toho jsem také očekávala, že bude v příběhu více zobrazena perská kultura i slavný Avicenna (Ibn Síná). Něco málo z tehdejších (na tu dobu skvělých) místních lékařských praktik v knize sice bylo nastíněno, ale i tak jsem čekala víc... Konec příběhu, kdy se hlavní hrdina usadil, mi přišel už jako z jiné knihy, ale ne že by se mi nelíbil, naopak... Škoda však, že už byl popsán vyloženě letem-světem, klidně tam mohlo být mnohem víc z Robertovy vlastní lékařské praxe... Když to shrnu, určitě bych zestručnila první třetinu děje, Robertovo dětství a ranou dospělost, i to putování. Více bych se zaměřila na Persii a posléze i na Robertovo vykovánání lékařské praxe i na jeho pozdější rodinný život. Takhle bych si to přála, samozřejmě je to jen můj subjektivní názor.

3 23.04.2018