Jana2424 komentáře u knih
Moje třetí knížka od Simona Mawera a opět - super knížka. Dobře se četla, úplně mě vtáhla do děje. Skvělý popis hlavní hrdinky. Knížka měla spád, byla bez zbytečných složitostí, psaná přímočaře. Po třech knížkách od tohoto spisovatele můžu říct, že patří k mým oblíbeným autorům a už se těším na nějakou další.
Jedná se o velice poutavou knížku Tomáše Poláčka. Jeho články jsem ráda četla už v MF, jeho styl se mi moc líbí. To, že přespoupil do Reportéra je pro mě novinka - milý bonus knížky, alespoň vím, kde hledat zajímavé články. Od knížky je těžké se odtrhnou, adrenalinový cestopis je občas protnut zajímavostmi z Tomášova života, které tak nějak celý cestopis doplňují.
Zajímavá knížka, která nás zavede do mě neznámého a těžko představitelného života v Keni. Knížka je psaná jednoduchým stylem, přesto je velice poutavá. Film jsem neviděla, takže nemohu srovnávat.
Po Aristokratce trochu změna... Z počátku jsem čekala podobnou náplň knížky. Chvilkama mě trošku mrazilo, ale knížka se, díky autorově stylu, bezvadně četla. Jenom už se nemůžu dočkat pokračování. Doufám, že bude!
Zajímavá povídka. Pořád jsem čekala, co z toho nakonec bude .... a ono "nic" :-). Jinak knížka je vizuálně moc pěkná, to se povedlo.
Bezva knížka, moc dobře se četla. U knížky je sice uvedeno, že se jedná o fikci, ale člověk se neubrání tomu, aby si představoval konkrétní místa ve vile Tugendhat a představoval si, jak to asi všechno bylo...
Milá, vtipná kniha pro děti s poučením. Četla jsem jí se svým devítiletým synem a myslím, že jsme se přesně trefili do věku, kdy pro něj byla zajímavá. Knížka je opravdu hodně čtivá a bavila i mě.
Knihu jsem četla společně s mým jedenáctiletým synem a musím říct, že nás bavila oba. Byla vtipná, místy i hodně smutná a moc dobře se četla.
Zajímavá kniha. Pro mě to byla zpočátku spíše výzva, jestli jí dočtu nebo ne, ale později mi její atmosféra, zajímavý jazyk, zvláštní slovní spojení a "snovost" nedovoli, abych jí odložila. A je to dobře. Zase jsem si trošku rozšířila obzor o něco neobvyklého.
Nevím, jak to ta Petra Soukupová dělá, ale zase napsala bezvadnou a krásnou knížku. Četla jsem od ní již několikátou knížku a říkala jsem si, jaké to asi bude, když bude pro děti. Jaké? Opět skvělé. V jednoduchém příběhu opět člověk dokáže vycítit pocity hlavní postavy - devítiletého Bertíka. I když - knížka pro děti? Myslím, že je to knížka určitě i pro dospělé. Já jí zatím svým dětem zatím číst nebudu, mám pocit, že věcmi jako je rozvod atd. jim zatím hlavu zatěžovat nechci, ale určitě budu ráda, když si jí jednou přečtou.
Zajímavá knížka, která mě na mnoha místech donutila k zamyšlení. V částech, kde se autor věěnoval nemocem, medicíně atd. mě knížka bavila moc, ale na druhou stranu v částech o politice mě přímo nudila. Knížka mi přišla "šitá horkou jehlou" některé pasáže se v podstatě opakovaly.
Moje třetí knížka od Petry Soukupové a zatím pro mě tedy nejlepší. Líbí se mi realistický styl autorky. Příjde mi, že vše popisuje hodně věcně, ale přesto má člověk pocit, že přesně cítí náladu dané situace, pocity popisovaných lidí...
Jedna z knih, kterou jsem po dlouhé době nedočetla... vůbec mě nechytla. Sama bych si jí nevybrala, ale dostala jsem jí jako dárek, tak jsem si řekla, že si jí přečtu, ale byl to pro mě úplný krok vedle. Humor mi přišel laciný, předvídatelný... Nechci knížku úplně odsoudit, ale je úplně pro jinou věkovou kategorii.
Jednoduše napsaná kniha povídek. Jak už je u Viewega zvykem, žádnou složitou literaturu jsem nečekala...takže jsem nebyla nijak zklamaná. Trošku jsem se toho vzhledem k velkému množství negativních komentářů bála. Na druhou stranu ani žádné velké nadšení. Pan spisovatel již zpátky ve hře je, otázka, jakou ligu hraje.
Naprosto bezvadná kniha na oddychové čtení na dovolené. Pokud v ní nehledáte nic hlubokého, ale chcete u čtení vypnout a pobavit se, tak je to naprosto správný výběr.
Opět zajímavá knížka o všední každodennosti. Kolikrát jsem v průběhu knížka žasla, jak se dá poutavě popsat několik obyčejných dní v životě. V některých věcech se člověk asi sám pozná...
Začala jsem Lovcem rálíků, teď Paganiniho smlouva, která se mi líbila ještě více a čekají mě další, které zde mají velice kladná hodnocení. Už v tom "Keplerovi" jedu, to je jasný!
´Druhá´ aristokratka je možná o kousek slabší než ´Jednička´, ale stále ještě příjemné, oddechové čtení.