Jadla
komentáře u knih
Běží liška k Táboru
Ferdinand Krch
Nádherná. Moc hezké, úměrné ilustrace, žádná přeslazená kýčovina. Verše jsou dobře volené pro nejmenší děti, rytmické, rýmované, zachycují to, co se děti mají od malička učit, první počítání, zvířata, lidé, příroda. Smysluplné je i opakování motivů, dítě si může snáze fixovat a procvičit paměť. Při dalším čtení si už vybaví známá slova a může zkoušet říkat s rodičem. Teď, když vidí dcera kdekoli obrázek lišky, spustí Běží liška k Tábolu, nese pytel zázvolu.
S dětmi čtu hodně, staré, nové, přeložené, domácí, co se dá a popravdě současná produkce pro děti hodně pokulhává. Některé veršovánky nemají ani uvedeného autora a při čtení mě napadá hned několik důvodů...
Bylo by skvělé, kdyby byla znovu vydaná.
Tam na hrázi u rybníka
Ferdinand Krch
Nádherná. Moc hezké, úměrné ilustrace, žádná přeslazená kýčovina. Verše jsou dobře volené pro nejmenší děti, rytmické, rýmované, zachycují to, co se děti mají od malička učit, první počítání, zvířata, lidé, příroda. Smysluplné je i opakování motivů. Nejde vždy doslova o obsah, ale o to, že se dítě prostřednictvím známých okolností (třeba krmení kaší) seznamuje s počítáním, může ukazovat na prstech a cvičit motoriku, opakující se schéma umožní si snáze fixovat a procvičit paměť. Při dalším čtení si dítě už vybaví a může zkoušet říkat s rodičem.
S dětmi čtu hodně, staré, nové, přeložené, domácí, co se dá a popravdě současná produkce pro děti hodně pokulhává. Některé veršovánky nemají ani uvedeného autora a při čtení mě napadá hned několik důvodů...
Cvrček a mravenci
Jiří Zdeněk Novák
Už jako děvčátku se mi moc líbila, maminka nám ji večer čítávala a my poslouchaly a soucítily s cvrčkem. Teď ji čtu svým dětem a ony poslouchají stejně tak. Líbí se nám od prvních veršů po poslední. Nehlučte děti, ani muk, povím vám příběh z lesních luk. Bude to příběh pohádkový...a hrál a hrál a hrál a hrál. Krása.
Průřezy ve stránkách jsou bonusem, který děti spolehlivě zaujme.
Rýmovačky naší Kačky
Ferdinand Krch
Báječný nápad, zvukový přínos téhle knížky je k nezaplacení. Ti úplně maličcí i jejich starší sourozenci (alespoň u nás tomu tak je) si knížku rádi společně prohlížejí a rýmují. A musím říci, že to zkouší i bez knížky, inspirovala je k rýmování i pomocí vlastní představivosti a to je úžasné.
Poťouchlé pohádky aneb co čert nechtěl... ale chtěl
Milan Valenta
Pohádky jsou úžasné! Svěží jazyk, promyšlená pointa, prostě radost číst. Čtu je nahlas večer dětem a jsou přece jen pro starší posluchače/čtenáře, jsou delší, maličcí neudrží tak dlouho pozornost. Navíc jsou tak rafinovaně humorné:P
Jak to chodí v cirkusu
Doro Göbel
Hezké celostránkové ilustrace, na obrázcích se objevují stejné postavy, je možné tedy sledovat, co kdo dělá, povídat si o tom a vymýšlet krátké příběhy. Prostředí cirkusu je pestré, hodně se toho děje, ale obrázky si jsou podobné jeden druhému. Dětem to nevadi.
České lidové písničky a říkadla
Andrea Popprová
Tak tuhle máme doma opravdu moc rádi. Podle obrázků už i ty menší poznají písničku nebo říkanku a předhání se, kdo bude zpívat nebo povídat tu kterou oblíbenou. Doplňují slova podle malované nápovědi, listují a hledají tu, kterou písničku nebo básničku zrovna mají na jazyku. I cd je povedené a děti si ho pouštějí "k tanci a poslechu" v pokojíčku.
Tajemství srdce
Šárka Váchová
Moc se nám líbí, mladší dceři zatím jen obrázky a starší syn poslouchá příběh a nechce, abych přestala číst. Spojení obou pohádek je naprosto přirozené a plynulé, slovní zásoba příběhu je pestrá a bohatá a přitom srozumitelná a nekvětnatá. Pokládám knížku za vydařenou a předčí podle mne vrchovatě mnohé pro děti vydávané příběhy s kýčovitě sladkými ilustracemi a prkenně didaktickým obsahem.
Obří pantofle
Eva Kilianová
Líbí se nám ilustrace, délka pohádek, lépe řečeno krátkost, je výborná i pro úplně malé posluchače, vydrží jim pozornost až do konce příběhu. Jasné, nejsou to žádné dobrodružstvím a dějovými zvraty nabité historky, ale milá, klidná vyprávění, která vedou spíše k zamyšlení a povídání si o tom, co je správné.
Pole a louka - Objevuj přírodu
Christine Henkel
Obrázky jsou plné zvířátek, ale vypadají dobře, nejsou kýčovité. S dětmi hledáme a nacházíme různé detaily, patří k oblíbeným.
Jede, jede poštovský panáček
Veronika Jelenová
Básničky dětská osvědčená klasika, obrázky ohromně načančané, každý úsměv od ucha k uchu, ale tematicky sedí. Fajn pevný karton a leporelo.
Velký podraz
Roger L. Simon
Nemůžu říct, že by to byla nuda, ale ani dechberoucí počtení. Celou dobu jsem měla pocit, jako bych to, co se právě odehrává na stránkách přede mnou, už četla někde jinde, jednotlivé postavy už někde viděla, rozhovory slyšela, prostě takové otřepané. Ale ne úplný amatérismus a propadák.
Uspávanka s plavčíkem a velrybou
Jan Skácel
Moc hezká. Skvělá ukázka symbiózy textu a ilustrací. Po dlouhé době knížka, kterou si dcera během dne vzala, někam s ní zmizela a četla, dokud nedočetla.
O mráčkovi
Pavel Čech
Je tak inspirativní! Málokterá knížka dovede takovým úsporným způsobem předat tolik. Tolik podnětů, nápadů, možností.
Inheritance
Christopher Paolini
(SPOILER) Za mě nesmírně důstojný a zdařilý závěrečný díl. Nejen vskutku působivé vyvrcholení příběhu v bitvě o Ilireu, ale i to, jak dění zpomalí a všichni se jakoby unaveně nadechnou poté. Přijde mi to od autora odvážné, že neskončí vítězstvím, ale ještě jde malinko dál a nechá své postavy bilancovat, hledat co dál. Protože konec jednoho příběhu, je přece jen začátek dalšího, a tady je ten začátek výjimečně a vítaně naznačen.
Brisingr
Christopher Paolini
Vždycky jsem cítila maličko zlost, když jsem musela přestat číst a dělat něco obyčejného. Vařit, jít spát, zapnout pračku nebo tak podobně. Prostě jsem chtěla číst a číst, abych už věděla, jak to dopadne, a zároveň jsem chtěla, aby to nikdy neskončilo.
Eldest
Christopher Paolini
Čtu celou sérii opakovaně a ani už neumím přesně říct, kde končí a začíná jiný díl, knihy na sebe perfektně a hladce navazují, není to těžkopádné, šroubované. Líbí se mi, jak jsou popsána kouzla. Kde se berou, jak fungují, jak účinkují. Miluju řeč, tedy spíš jazyk, to, jak lze studovat jeho stavbu, vývoj a proměny a opravdu mě okouzlilo, že v tomto příběhu se jeho prostřednictvím čaruje, že slova mají moc a označují podstatu. To je vskutku magické.
Eragon
Christopher Paolini
Na celé sérii je nejlepší, že má vzestupnou tendenci, díl za dílem je lepší, poutavější čtení. Moc se mi líbí, dokonce ji čtu i opakovaně.
Eragon mne zaujal od samého začátku, v hlavních bodech se drží běžných stereotypů fantasy, ale zároveň je svébytný, vlastní.
Dědečkové
Pavel Čech
Dotýkala jsem se dědečků prsty, nejen očima. Fantastičtí a zároveň životní, staří a vrásčití a nádherní, chcete být v jejich společnosti.
Mému romantickému srdéčku chyběl aspoň jeden dědeček, kterého doma čeká babička, v zástěře a s bábovkou na stole.
O Červenáčkovi
Pavel Čech
Je to jako zaslechnout ozvěnu, jako když slyšíte najednou šepot, který vám připomene, co jste kdysi už slyšeli nahlas.
Rychlé šípy, žila jsem jimi, s kamarádkami jsme samozřejmě měly také klub, na tričkách vyšité velmi kostrbaté šípy, ale nevadilo to. Šly jsme do sklepa pro bobříka odvahy, toho mlčení jsme nikdy nezískaly. Teď je už dávno konec výpravám, sezení u jednoho stolu na starých židlích na půdě, psaní kroniky, nad jejímiž stránkami se usmíváme. Není ale konec přátelství. Nescházíme se každá týden, ale víme, že tu jsme jedna pro druhou, kdyby bylo třeba. A totéž se přihodí i chlapcům v Čechově příběhu. Není konec, jen vyrostli.
I když to zní banálně, připomnělo mi čtení písničku Svěráka a Uhlíře, kluci, kluci s klukama, pak s holkama a pak zase s klukama. Prostě to tak chodí, však oni se k sobě zase vrátí, jsem si jistá. A doufám, že Červenáček znovu potká to děvče ze zahrady.