ivzu77 komentáře u knih
Kniha se mi líbila, četlo se do dobře, ANO, souhlasím, nejdříve se musíte zorientovat v množství jmen, ale děj a příběh byl OK.
Tato kniha byla mnou nepoznaná ... až nyní ve svých 46. letech jsem po ní s úctou a očekáváním v rámci ČV 2023 sáhla ... krásné ilustrace a krátké, výstižné kapitoly dodávají dílu sílu. Dílo je o životní cestě, o poznání, o lásce, o smrti, o pochopení a hlavně o NADĚJI.
CHÁPU, ŽE DĚTI V NÍ NEVIDÍ POSLÁNÍ, ALE POHÁDKOVÝ PŘÍBĚH, DOSPĚLÍ ZASE ODHALÍ NENAPSANÉ MYŠLENKY. Takže toto dílu je skutečně nadčasové.
Devátý případ, devátá jízda ..... prostě jsou nějaké knihy, které nedokážu odložit a nebo odložím a nedokáži bez nich přečkat hodiny, kdy nemohu číst... a série Joona Linny je pro mne přesně taková ... baví mne, že si po měsících vezmete další a další díl a ihned jste v obraze a navazujete na děj tam, kde kniha předtím skončila ... zde se zase vrátil příběh trochu zpět, ale zase se plno věcí vyjasnilo .... a já věřím, že tyto knihy budou pokračovat ... i když dávám za pravdu, že autoři v detailním popisu vražd, sexu a brutality přitvrdili :-)
Nadčasové, pravdivé před 150 lety, pravdivé i dnes.
Fraška - komedie - tragédie - SMÍCH - strach - odvaha - drzost
Přečíst takovouto knihu je určitě pro každého zážitkem - úcta, pokora, smutek, radost, slzy, smich - hlavně ale odvaha a síla každého, kdo pomáhá ...děkuji za VÁS
TAK JÁ JSEM PŘED PÁR DNY U NÁS NA SÍDLIŠTI U HLAVNÍ SILNICE ZACHRAŇOVALA JEŽKA :-)
Rukou osudu jsem pak o víkendu sáhla po této knížce, kterou jsem měla připravenou na kopici od Vánoc a oni jedním z hlavních témat knihy jsou ježci a jejich záchranná stanice v Londýně :-)
Pichlavá láska není samozřejmně jen ta ježčí :-)
Při čtení knihy jsem si příběhy, které vyprávěla Sandra představovala čtené jejím hlasem .... no je to oddechové čtení, knihu jsem měla na kopičce s ostatními, které čekají, až na ně přijde řada a sáhla jsem po ní, když jsem se potřebovala odreagovat a dát do pohody ....
Druhá kniha série, druhé setkání s komisařem Van Veeterenem ... komisař není nesympatický, je dumavý a někdy málo odhaluje ze svých myšlenek ... příběh druhé knihy měl větší náboj než první , bylo v ní ale také více krve a popisu obětí.... na autora asi nezanevřu a někdy zkusím další díly ...
Celou dobu jsem si říkala, že je to taková mírnější forma detektivky, která se dobře a rychle čte, nic moc krve a popisu detailů vražd zde nenajdete, neurazila, líbila se mi..... Vyšetřovatel VV není nesympatický.
A navíc, když jsme zjistila, že kniha byla vydána v originále už před 20. lety, tak jsme byla ráda, že jsem tuto sérii objevila a zkusím i další díl.
Čtvrtá kniha případů Jeffersona Wintera a za mne čtvrtá vydařená kniha této série. Vyšetřovale jsme si oblíbila, jeho kolegyně byla nyní také sympatická a klapalo jim to. Doporučuji knihy číst za sebou.
K tomuto autorovi jsem se dostala přes pokračování série Milénium po smrti S. Larsona. Jeho tři pokračovací knihy se mi líbily.
Líbí se mi i tato první samostatná, oblíbila jsem si Micaelu i profesora Rekkeho. Příběh byl s politickým podtextem, o krutém osudu afghánských lidí, o boji s talibanem, o mučení a vraždění těch, kdo sympatizují se západem, i když se to třeba týká JEN hudby.
Musím se přiznat, že knihu jsem poctivě přečetla do 1/3 jejího obsahu a pak jsem vybírala jen pro mne zajímavé pasáže a kusy kapitol ... není to můj styl, odložit něco nedočteného, ale v tomto případě mne popoháněla pouze zvědavost a říkala jsem si, že se to skutečně stalo a měla bych si to přečíst a vzdělat se, ale knihu vracím ... přečteno letmo.
A i u dvacáté knihy mne to stále baví a těším se na další díly ....
navíc se mi zdá výborně vybraná fotka na obálce - stopy v písku po plazící se želvě k moři :-)
Další kniha detektivní série ... dalsí čtivý díl... u mne se setkáte se spokojeností, ale musím říci, že před tímto dílem je skutečně lepší si přečíst Posmrtný přístav ...děj na sebe plně navazuje .... pokud čte někdo knihy na přeskáčku a jednorázově, tak si myslím, že plně nedocení postavy jako Bentonn, Lucy, Marino a Jaime
Série s Kay Scarpettovou jsou již několik let mou čtivou sérií... Pustila jsem se do nich od prvního dílu, postupně, za sebou... A vždy si říkám, že je to návykové a super čtení. Tento díl nás hodil do oblasti moderního vývoje zbraní a naopak nás vrátil k prvnímu opravdovému případů, který Kay ohledávala a který jí 30 let trápil.
Půjdu na další.
Že tato kniha existuje jsem měla v podvědomí celý život, moji rodiče ji měli ve své knihovně, ale nikdy jsem ji nečetla. Až díky letošní čtenářské výzvě a tématu "Kniha, která má více než 5 vydání" jsem v žebříčku objevila Vejce a Já, která má již 17 vydání. Tak jsem si řekla, že to přece musí být ke čtení, když je to tolikrát vydávané :-)
Ke čtení to rozhodně je, myšlenky a poznatky ze života nejen žen z počátku 20.stol. v surové divočině Ameriky.... popisné pasáže přírody a jindy třeba věcí, nad kterými se ani nepozastavíme, uvádí čtenáře do vlastních myšlenek.
Díky tomu mám příjemným pocitem se splněnou další výzvou.
Autorčina poznámka, že se možná nezavděčí pravopisným čtenářům, se mi po přečtení zdá úplně irelevantní. Právě ta mluva, nářečí a lidová slova z úst obyčejných lidí dělala tuto knihu tak speciálně krásnou a zvláštní, že obdivuji její umění a odvahu. Děkuji
Je super, když po delší době vyjde další kniha do série, kterou máte od začátku čtenou a vy vezmete třeba tuto novou sedmou knihu a při první kapitole jste hned v obraze a ději, jako by se v meziobdobí nic jiného nestalo a pokračujete se známými postavami dál jejich životem. Děkuji a těším se na další Eriku a Peterson a a Mossovou.
Knihy čtu tak, jak jdou v řadě za sebou. Postavy se postupně vyvíjejí, doba modernizuje, ale staří známí zůstávají a právě o životě Kay, Bentona, Marina a Lucy tyto knihy jsou a mám je ráda ...
Určitě jdu na další příběh. Ten, kdo není zasvěcen do dějů v předešlých dílech nemusí chápat, kdo byl ten zločinec, kterého právě zde Benton a ostatní honí :-)