IvetKl komentáře u knih
Naprosto neuvěřitelný děj. Nechci nic namítat proti hlavní hrdince, nikdo neví, jak by se v takové chvíli zachoval, ale chvílemi jsem se pozastavovala nad jejím chováním. Neuvěřitelně naivní a důvěřivý člověk, který se vrhá střemhlav dopředu, aniž by si předem dobře vše rozmyslel.
Za mě velké zklamání. Už v půlce knihy jsem tušila, jak to dopadne.
Děj byl hrozně zdlouhavý. Stále se nic nedělo. Když přicházelo rozuzlení, byla jsem fakt překvapená, ale spíš nemile. Theo mi byl od začátku nesympatický, už jen tím, že šel studovat psychiatrii, aby si dal dohromady svůj život. Opravdu může nemocný léčit nemocné.
Bohužel velké zklamání. Čekala jsem popis skutečných případů, ale jedná se spíše o učebnici s útržky ze skutečných případů. Škoda.
Kniha mě nijak nenadchla. Film mi přišel mnohem lepší.
Brečela jsem! Vlastně i teď brečím při psaní tohoto komentáře. Tak silný příběh. I já mám bratra, byť k němu nemám tak velkou citovou vazbu, a neustále jsem si jeho obraz dosazovala za autorčina bratra.
Díky autorčiným pocitům jsem se dokonale dokázala vcítit do dané situace a pochopit, že opravdu není lehké rozhodnout o smrti blízkého, i když pro něho to jistě bude vysvobození. V závěru to je vlastně vysvobození pro obě dvě strany.
V této souvislosti mě napadl i případ Michaela Schumachera, kde příbuzní ještě nejspíš nevidí, že smrt by byla pro všechny vysvobozením a ne zločinem.
Krásný příběh. Škoda, že Lídy příběh nebyl více rozepsán, zasloužil by si to. Naopak příběh Káti a Evy nebyl nutný.
Po prvním díle, které bylo pro mě velké zklamání, jsem i přesto zkusila druhý díl a za mě jednoznačně lepší. Možná tajemna trochu méně, ale děj nebyl tak předvídatelný, naopak jsem hltala to, jak to dopadne.
Nádherný a silný příběh, při kterém jsem často zadržovala slzy.
Bomba to nebyla, ale podle mě se jedná o neotřelý námět.
Ze začátku mi připadal děj hrozně vleklý, ale potom se vše začalo rozjíždět. Sarah je pro mě i po přečtení hrozně nesympatická a naivní osoba.
Četla jsem už od autora Prvoka a jsem ráda, že jsem přečetla tuto knihu až jako druhou. Mnohem horší jak Prvok, pořád jen samý šuk****, které mi už lezlo na nervy. Nedá se však upřít, že autor píše lehkým slovem, do děje se dostanete hned. Taková oddychovka mezi vážnými knihami.
Knihu jsem začala číst na základě doslova mánie tímto autorem. Morbidita se nedá upřít, trochu mně to připomínalo film Sedm. I tak mě kniha dvakrát neoslovila, ale je to i tím, že detektivky moc nemusím.
Mně se kniha líbila více než Zimní lidé. Co mě ale fakt štvalo, byly časté překlepy a dokonce překlep v postavách!
(SPOILER) Před poslední kapitolou jsem si říkala: to jako fakt zmizení těch dívek je jen nešťastná náhoda? A poslední kapitola mě uzemnila. Hvězdu ubírám za to, že mně je líto, že nebyl více využit potenciál psychiatrické léčebny.
Naprosto úchvatná kniha, která nezklamala! Navíc o to skvělejší, že jde o českou autorku. Kniha prolíná současnost s historií a tím dodává celé knize šmrnc. Jak napsali předchozí, možná je škoda, že konec je tak rychlý, zasloužil by delší rozpis. Co beru jako mínus, že kniha nevyšla v pevné vazbě, nesnáším měkké vazby, ale to je čistě jen můj problém.
Překvapuje mě však, jak je kniha málo známá, málo propagovaná, zasloužila by více ohlasu.
Knížka úplně z jiného žánru, na něž jsme zvyklí. Moc se mi líbila, ale konec bych si představovala jiný. Co mě však zaskočilo, že příběh je částečně podle skutečných událostí.
Mám z toho rozpoluplné pocity. Začátek byl otravný tím, jak Sarah neustále přemítá, jestli to byla Lydie nebo Kirstie. Poté se to začalo pěkně rozjíždět. Konec je pro mě nejednoznačný a vlastně nevím, co si o tom myslet.