inikori komentáře u knih

Prostě pravdivá knížka o drogách od chlápka, co se z nich dokázal nakonec vyhrabat. Oceňuji, že půlka textu je věnovaná cestě ven. Pohled do terapeutické komunity je podle mne zajímavější a přitažlivější než do světa feťáků. Taky je fajn, že se odehrává v českém prostředí - i když to se za ta léta taky proměnilo. Ale pořád je bližší než Johnovo Memento.

1 16.07.2012

"Bezděčně jsem vztáhl ruce po nádherném vidění, abych ji políbil - Ji - mou vzněšenou a hrdou Vlast." - autorovo moralizování a patos mi mnohdy lezlo na nervy. Nicméně to vše bylo opravdové, plně prožívané. Miloš Ešner prožil peklo, má na své vidění světa plné právo a má můj obdiv. Knížky jako je tato, jsou potřebná mementa.

2 27.06.2012

Očekával jsem pohodové čtení před spaním. Zaujala mne ale tak max. polovička povídek. Asi je to hodnotnější literatura, než jsem potřeboval:) Ovšem samotná Jáma a kyvadlo je dechberoucí dílko.

18.06.2012

To, co jsem od knihy očekával, jsem našel až v předposlední kapitole. Přesto jsem vděčný za zprostředkování starého i novějšího učení, se kterým jsem se dosud neseznámil a které je velmi podnětné. Po přečtení se cítím být obohacen. 276 korun, které jsem za knihu dal, vnímám jako investici, ne jako spotřebu. Určitě zůstane v mé knihovně (pokud mi ji vrátí ti, kterým ji půjčím:) ).

1 15.05.2012

Klasická Nešporova příručka. Jistota kvalitních informací, nemusíte mít strach, že v ní najdete nějaké bludy. A jako vždy v ní najdete i trochu jógy a relaxace:)
Nešpor tyto knížky nepíše pro peníze, tuto si tedy můžete stáhnout například na stránkách http://www.kcentrumnoe.cz/ (pdf)
nebo http://www.drnespor.eu/knizkycz.html (doc)

12.03.2012

Válka z pohledu vojáka v první linii, poddůstojníka, důstojníka i generála. Komplexně vylíčená operace. Té knize nic nechybí. Vůbec mi nevadilo, že je tak tlustá. Její čtení zasáhne vše od amygdaly po neokortex. Silná kniha, silný zážitek.

1 06.03.2012

Naprosto geniálně jednoduchá kniha. Kuchařka na dělání krátké rodinné terapie. Návody a přístupy se dají využít i při jakékoliv jiné psychologické a sociální práci. Ideální zejména v případech, kdy nemáte čas a prostor věnovat se dlouhodobé rodinné terapii, například proto, že klienti nejsou příliš motivovaní. Jediná nevýhoda této knihy je, že se nedá sehnat.

06.03.2012

Nejsem historik, takže nemohu posuzovat odbornou stránku knihy. Autorka vychází především ze Zbraslavské kroniky, kterou hojně cituje a zároveň často s pravdivosti napsaných informací polemizuje.
Kniha se čte dobře, a dozvěděl jsem se spoustu věcí, které by člověk prostě měl vědět (např. původ různých řádů, vznik měst, těžba stříbra, vzlety a pády panovníků atd. atd.)

06.03.2012

Rosemary je výborná povídka, téměř shodná s filmem a to co do obsahu i do atmosféry. Paničky mi přijdou velmi podobně postavené, stále čtivé, ale už to není ono.
Toto vydání obsahuje tiskové chyby.

06.03.2012

Na tuhle knížku jsem měl samé dobré reference. Prý se jedná o klenot. Pro mne je to však házení perel sviním. Na pochopení mi schází nejspíš intelekt (i když nejsem úplný trotl) a hlavně neznalost jiných filozofických pramenů, jejichž znalost Buber nejspíš bere jako samozřejmost - třeba Bible:) Fakt jsem se snažil, ale nedokázal jsem to dočíst.

Podnětná knížka zabývající se mj. pasivní agresí (a obranami ega), agresivními fantaziemi, pocity viny, spravedlností, narcismem... Přes její podtitul (Podněty k seberozvoji) se rozhodně nejedná o obrázkovou kuchařku s jednoduchými recepty. Doporučuji spíše odborníkům a laikům, kteří mají zájem o hněvu a jeho smyslu hlouběji přemítat.
"Lidé, kteří jsou pasivně agresivní, nepovažují za agresivní sebe, nýbrž jiné lidi. Jejich chování však působí velice nepřátelsky."

2 26.12.2011

Nezbytná knížka pro všechny v pomáhajících profesích. Doporučuji zejména dobrovolníkům, kteří pomáhají aniž by prošli sebezkušenostním výcvikem, či studiem oboru, který se pomáháním zabývá. Teda alespoň pokud nemáte v úmyslu zničit sebe i všechny okolo:) Je lehce čitelná a přitom plná mouder.

4 26.12.2011

Budu-li porovnávat s Nočním klubem, chyběla tomu romantika klasického RPG, kdy se hrdina stále zdokonaluje a roste. Ve Stronciu byl Longin od počátku v podstatě nezničitelný, takže trochu nudný. Řežby byly často fádní. Přesto se mi zas po nějaké době stalo, že jsem si nepřál, abych už knihu dočetl. Bavil jsem se a konec mne docela zasáhl, že jsem zvažoval i 5*. Ale na 5* Stroncium prostě nemá. Ovšem veřejněprospěšná poprava se v mém slovníku asi usídlí:)

3 28.11.2011

Tahle kniha asi nebyla napsaná pro mne. Buď jsem na ni ještě nedozrál, nebo jsem na ni už příliš zfotrovatěl. Topil jsem se v záplavě slov, které leckdy v prvním řádu nedávaly smysl. Unavovaly mne neustálé zabíhavé pasáže, nad kterými se možná jiní čtenáři rozplývají a nechávají naplno proudit svoji fantazii. Ale myslím, že na Druhé město nikdy nezapomenu, sice mne trochu minulo, ale i tak zasáhlo. Třeba budu jednou mít potřebu se k němu znovu vrátit. Teď jsem ale rád, žë už ho mám za sebou:)

1 08.11.2011

Jediná svého druhu u nás (neměl jsem ještě v ruce Knihu o mužství) a proto dávám pět hvězd i přes dost nezáživný akademický začátek a zavádějící obal. Kniha, kterou není nutné číst od začátku do konce, nicméně kniha, do které může nahlédnout každý muž a najít si svoje téma. Biddulph je rozumný muž, nežene se do extrému, čtenářům přináší nápady, inspiraci, uklidnění.

26.10.2011

Mrazí a mrazí. S takovou beznadějí jsem se ještě nesetkal.
,,A my jsme ještě pořád ty hodný?“

8 25.10.2011

Dokonalost sama. Neuvěřitelně otevřené a pravdivé dílo, navždy živé, nadčasové. Humbert si na nic nehraje, jde se svými myšlenkami a prožitky na trh a to je dobře. Díky Nabokove, žes nechal Humberta takhle veřejně promluvit. Paradoxní je, že ačkoliv Dolores si Humbertem dělala od první chvíle co chtěla, tíha zodpovědnosti zůstává pouze na něm. Je sice také obětí, ale ne Lolity, nýbrž sebe sama. Hokejovou terminologií: Hráč je vždy zodpovědný za svoji hůl. To je důležité poselství pro všechny, kdož se vymlouvají a odmítají nést zodpovědnost za své činy.

1 25.10.2011

Skvělé! Dokáže vtisknout prapodivný tělesný pocit, který si dokážu i po letech po prvním přečtení znovu vyvolat, zvláště slyším-li jednu z písniček skupiny Krleš, kterou jsem v té době poslouchal:) Emocionálně silné dílo, které oceňuju i za výborně zvládnutou psychologii postav. Skvělě popsaná regrese, přejímání rodičovských rolí dospívajícími sourozenci, které (BACHA SPOILER!) nevyhnutelně od prvních stránek směřovalo i k sexuálnímu naplnění. Ale na incestu kniha rozhodně nestojí. Ovšem určitě stojí za přečtení!

3 23.10.2011

Některé pasáže dokázaly skvěle vtáhnout, další byly precizní z hlediska psychologie osob, dále oceňuji vcelku trefný nadhled na zaručeně správné vědecké teorie, které se na nás denně valí. Knížka obsahuje dost silných míst, ale celou dobu jsem měl pocit, že moc nedrží pohromadě. Asi by se mi víc líbila jako soubor krátkých povídek a z nich bych některé vyřadil. Po skvělé Betonové zahradě je pro mne spíše zklamáním. Kdyby to bylo možné, dal bych 3,5*.

2 23.10.2011

Těžko se hodnotí. Je to krásný dětský brak, který se mi lehce četl v dětství i v dospělosti. Buď máte Švandrlíka rádi, nebo ne:)