iceVS
komentáře u knih
Mazl tov
Margot Vanderstraeten
Velmi zdařilá kniha. Pohled do zcela uzavřeného světa ve středu otevřené Evropy. Autorka výborně vybalancovala obdiv k zarputilosti tohoto lidu i nepochopitelnost židovského světa. Moc se mi líbí i civilní projev knihy, jiné pojetí si moc neumím představit.
Osobně raději věřím v sebe než v jakékoliv náboženství, ale je obohacující seznámit se s "jinými světy".
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Asi bych byla šílená, muset to číst jako povinnou četbu...
Chvílemi jsem měla pocit, že co den Štěpčina života, je i můj den četby o něm... Zoufale se to táhlo. Ale s přibývajícími stránkami má čtenář pocit, že zná jednoho každého jilemnického občana, ba co víc, že ho zná velmi dobře. Tak dokonale jsou všichni představeni a popsáni. Samotný děj, ač lehce předvídatelný, je vlastně dokonalé psychologické pojednání.
Navíc mě bavilo číst o místech, která poměrně dobře znám. Myslím, že po čase bych si docela se zájmem přečetla nějakou další Havlíčkovu knihu.
Stroje jako já
Ian McEwan
Zvláštní kniha. V počátcích jsem se s ní trochu prala, ale pak ve druhé části mě zcela pohltila. Jako bonus jsem brala dějovou linku s Alanem Turingem, o kterém čtu ráda.
V té hlavní části po většinu času mé mysli vládla myšlenka, že jsme skutečně zodpovědní za to, co (či koho) jsme k sobě připoutali. Smutek strojů... - to byla asi ta nejzajímavější a nejdojemnější část knihy. Upřímně by mě ovšem zajímalo, když naložili s Adamem tak, jak naložili, jak poté Charlie s Mirandou zacházeli s malým, problémovým Markem...
Celkem mě pobavila nepatrná pasáž se zlomenou kůstkou v ruce. V okamžiku, kdy lidstvo stvořilo dokonalého androida, téměř nerozeznatelného od ostatních lidí, v okamžiku kdy zdravotnictví dosahovalo úspěchů s kmenovými buňkami a Charlie měl ruku v klasické sádře a bál se koupat ve vaně, aby sádru nerozmočil...? :-D
Jako velmi důvtipné a lehce škodolibé mi od autora přišlo nechat čtenáře dopátrat, ve kterém roce se vlastně děj odehrává.
Já, Vincent
Jiří Žák
Tato kniha je mistrovské dílo. Jak obsahem, tak i formou. Vše je dokonalé. Příběh, jazyk, děj... Jen doslov jsem si měla přečíst jako první, tu a tam bych měla místy jasněji.
Nevím, jestli jsem se dozvěděla o Vincentovi něco nového, jediné, co jsem při četbě vnímala, bylo intenzivní čiré šílenství, které po pár hodinách prostupuje i do nitra čtenáře. Nečtete o Vincentovi, jste Vincentem... Šílícím Vincentem...
Smekám, kniha je naprosto geniální.
Odložená spravedlnost
Petr Čepek
Za posledních 15 let jsem třikrát četla pouze jedinou knihu - Stoletého staříka. A pak tuhle :-)
Nepovažuji ji za detektivku, spíš za skvělý psychologický román. Dokonalý pohled do všemožných lidských duší i osudů, do profesí... Je toho tolik, co mě na autorových knihách baví. To dokonalé zacyklení všeho se vším. Paralelní vesmíry s poutavou provázaností.
Trošku mě mrzí, že z mého pohledu byli čtenáři ochuzení o grafické ztvárnění Sklenářových myšlenek, které nabízí kniha Soud - pro mě to byla lahůdka.
Nemůžu si pomoct, už se těším na další knihu.
Nihilista na balkonu
Petr Holý
Brilantní. Obdivuju autorovy znalosti, dotkl se - a velmi zdařile - všech možných témat. Nekonečné politické rozpravy byly geniální. Právě tak jako mluva TV reportérů. Povídka o Kašparovi měla špičkové vyvrcholení. Pět hvězdiček je v tomhle případě málo.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Kniha je bezesporu aktuální v naprosto každém režimu, to je prostě marný.
Ale přiznám se, že mě tyhle alegorie a jiné fantas(y)magorie nijak zvlášť neberou, mám ráda věci řečené jasně a na rovinu :-)
Psychopat v mém mozku
James H. Fallon
Nejdřív jsem byla trochu skeptická, ale je to velice zajímavá kniha. Tentokrát hlavně z pohledu neurovědce. Takže namísto hledání psychologických projevů a příčin tato kniha spíše objasňuje činnost a funkce mozku. Také je velice zajímavý a přínosný pohled samotného člověka postiženého psychopatií. Byť v téměř každé knize, kterou jsem o tomto tématu četla, je zpravidla hned v úvodu řečeno, že psychopatie neexistuje. Načež je zbytek knihy právě o její přítomnosti a projevech.
Trochu jako s Bohem :-)
Vždy mě zajímalo, jestli psychopat vnímá, že je psychopat. Jestli je schopen uvědomit si svoji emoční plochost, jestli své případné tvrzení o tom, že ano není pouze dalším projevem psychopatie. Tady mi autor alespoň trochu napověděl.
Pustá duše
Dan Simmons
Páááni, tak tohle mi vzalo dech i slova. Vzala jsem tu knihu do ruky, že ji jen prolistuju a mrknu, co budu číst zítra. A už jsem se od toho neutrhla. Fascinující, ať už to byl jakýkoli literární žánr. Sci-fi, psychologický román, matematika, kvantová fyzika, filozofie, horor, thriller, milostný román... Střídaly se tu jak žánry, tak světy. Tahle kniha je pro mě po dlouhé době absolutní jednička.
Krása je stigma
Eka Kurniawan
Znásilněné ženy, znásilněné dívky, znásilněné děti, znásilněné krávy, znásilněné ovce, znásilněná kuřata s - cituji mockrát použitý výraz - "střevy visícími z řitního otvoru"... Přesně takto si představuji Indonésii a přilehlé okolí. Co na tom, že to je fascinující příběh, co na tom, že obdivuji, jak autor dokázal udržet dějovou linku i přes množství vedlejších příběhů, když se mi celou dobu chtělo znechucením zvracet. Mimochodem, domnívám se, že autor určitě nebyl jen jeden. Jednotlivé kapitoly si občas protiřečí a vysvětlují to, co v předchozí bylo popsáno zcela jinak. Resumé - po dvou pokusech nikdy víc knihy z tohoto prostředí.
Ta kniha celá na mě působí dojmem jako Bohnice v džungli. Všechny postavy mají IQ maximálně 75, všechny zajímá jen násilí, zabíjení, sex a znásilňování. Všichni se všemi, včetně rodinných příslušníků. A všichni věří na nenávist, přízraky, pohádky a komunismus. Jediné s čím má autor problém (nebo je to pro něj posvátné :-)) je homosexualita - nikde ani náznak toho, že by spolu souložili muži. To celé je završeno spoustou logických chyb a bohužel i se vyskytují i hrubé pravopisné chyby, takže Odeon se fakt moc nevytáhl. Líbit se to může leda tak příznivcům fantasy, pro mě je to blábol.
Kocovina šumavského léta
Martin Sichinger
Něco, co se mi dlouho nestalo. Knihu jsem chtěla jen prolistovat, abych se navnadila na budoucí příští... a už jsem se od ní nedokázala odtrhnout.
Neuvěřitelně autentické, poutavý smysluplný děj, člověk snadno odpustí těch několik nepřesností. Měla bych chuť chválit ještě dlouho, prostě líbilo moc.
Příliš odvážné přání
Jeffrey Archer
Krásně se ten děj rozjíždí... Po téměř dvou tisících stránkách... :)
Asi do budoucna nikdy nebudu plánovat výlet na zaoceánské lodi. Vypadá to, že tuhle situaci by ani Dabi od Niedla nezachránil.
Tuhle sérii si budu muset přečíst znova, celou a najednou, takhle rozkouskované potěšení není úplně ono.
Severka
Nina Špitálníková
Drsné čtení, ale těžko by kdo očekával cokoli jiného.
Nejde hodnotit chování Severky, měli jsme to štěstí, že jsme vyrůstali v bavlnce.
Velmi dobře napsáno.
Až na záměnu holt/hold...
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Páááni, to byla slátanina...
Jak vylepšit podprůměrné dílko? Dejme tam ženu, matku, hrdinku-trpitelku. Zemřelého otce. Geniální děťátko. Mluvícího psa...
Kdyby to napsala sedmnáctiletá dívenka, pak budiž. Ale takhle fakt ne. Takový úbytek šedé kůry u mě ještě nenastal.
Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
Příjemná a nenáročná kočičina. Milá, ale nějak jsem čekala trochu víc.
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Tady bych těch hvězdiček dala aspoň deset. Úžasná, nádherná knížka. Ač jsem nečetla předchozí dvě, vím, že to napravím.
Nemohla jsem se odtrhnout. Děj bez patosu, krásné civilní čtení, nečekané zvraty, všechny dějové linky dokončené i vysvětlené, tady se nedá vytknout vůbec nic.
Každou z postav člověk musel pochopit, asi nebylo hodných a zlých, byli to reální lidé, jejichž počiny měly svůj důvod.
Tahle knížka mi v hlavě zůstane ještě dlouho.
Audrey Hepburnová a její zářivá hvězda
Juliana Weinberg
Budu naprosto nekritická, Audrey miluju od první minuty, kdy jsem ji viděla, od první minuty Prázdnin v Římě. Nikdo ji nikdy nepřekonal a když chci brečet, pustím si právě tenhle film. Je tak jiná, je tak stejná...
A abych se vrátila ke knize - mám pocit, že i autorka to má podobně :-)
Můj osobní pocit je, že je to oslava Audrey.
Jéžišku, tuhle knížku chci.
A taky parfém L´Interdit
:-)
Potichu
Jaroslav Rudiš
Nejdřív jsem trochu tápala, pak mi začalo docházet, že se příběhy jednotlivých postav někde musí prolnout. A těšila jsem se na to.
Mooooc příjemně se to četlo a mohlo to být klíďo delší. Super.
Láska v Paříži – Romy Schneiderová a Alain Delon
Thilo Wydra
Čtení chvílemi krutě reálné a přímé, chvílemi samý jinotaj a pouhé narážky. Nejspíš jako v životě samém.
V textu se mi moc líbil tenhle útržek: "...sálá z něho skrytý chlad..."
Pokud bych někdy někde chtěla žít, tak jako dospělý člověk v šedesátých letech v Paříži, muselo to být úchvatné období.
My
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
...Je to s vámi špatné. Udělala se vám asi duše...
...Nevyléčitelné...
...Usmívám se. Nemohu se neusmívat; z hlavy mi vytáhli nějakou třísku, v hlavě je lehce, prázdno...
...Fakta jsou taková... poněvadž jsme neměli vysvědčení o Operaci, odvedli nás do nejbližší posluchárny, zde jsme byli přivázání ke stolům a podrobeni Velké Operaci...