Hyaenodon komentáře u knih

Komturova smrt Haruki Murakami

Tak nějak nevím. Šestá autorova kniha a poprvé se nejsem schopen dobrat nějaké pointy. Bezcílnost života vypravěče - perfektní. Popisy zabíjení času - perfektní. Ale nějak mi tam chybí ono špátovské "že". Na jednu stranu rozumím tomu, že současní autoři vyžadují aktivního čtenáře a že mu nic nedarují (viz třeba VanderMeer), na druhou stranu se nemůžu zbavit pocitu, že se celý příběh dal vměstnat na méně stránek (a nebo alespoň větším písmem). A to nemluvím o postavách - Menšiki působí věrohodně, ale splníc svou roli hybatele už zbytečně. Třináctiletá Marie nedotaženě - člověk čeká, co z toho vyleze, ale není z toho nic. Její záchrana s nasazením vlastního vypravěčova života a následný nezájem o její další osudy na mě působí nevěrohodně. Krásná teta je tam jenom proto, aby její Prius kontrastoval s Menšikiho Jaguary, ale zase - podle mě zbytečná postava (ani se nedozvíme jméno knihy, kterou četla). Dále je tam spousta nedořešených zápletek (muž v Subaru, sám Komtur, kde se vzala jáma atd.). Jasně, příběh má být tajemný s nádechem nadpřirozena, které velmi pasívnímu vypravěči ukáže správnou cestu, ale přijde mi, že toho nevysvětlitelného tajemna je trochu moc. Čímž absolutně nevylučuji, že jsem primitiv, který nepochopil symboly a narážky. :) Ale za mě tři hvězdy za napětí a krásné metafory.

6 08.02.2019 3 z 5

České snění Pavel Kosatík

Pokud si někdo občas klade otázku, proč se jako národ tak podivně "plácáme" na místě, nebo proč se tak hystericky "stmelujeme, abychom někoho jiného vyčlenili", tak Kosatíkova kniha mu leccos napoví. Velmi (ne)příjemné čtení.

6 16.09.2018 5 z 5

Paní Bovaryová Gustave Flaubert

Příběh o ženě, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud toho nedosáhne... Bavila mě "malost" všech postav, kterými je Ema obklopena, s lékárníkem Homaisem v čele. Nuda a šeď, ze které se Ema snaží vymanit nakupováním luxusním předmětů a mileneckými vztahy, od kterých marně očekává naplnění.

5 21.04.2024 4 z 5

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

Za mě osobně průměr. Kniha má vtipné momenty, ale na Forresta Gumpa nemá,

5 23.09.2022 3 z 5

Sucho Neal Shusterman

(SPOILER) Nápad výborně jednoduchý, střídání vypravěčů trošku matoucí, ale zase rozvíjí psychologii postav. Na škodu je podle mě příliš americký konec, kdy se všichni ve zdraví setkají. Příjemná jednohubka, pochutnal jsem si.

5 20.05.2021 4 z 5

Gold za všechny peníze Joseph Heller

Musím říct, že jsem vůbec netušil, do čeho jdu (četl jsem jen Hlavu XXII), ale děsně jsem si knížku užil. Kromě výstřižků o Kissingerovi má kniha svižné tempo a díky vynikajícímu Žantovského překladu se čte sama. A pokud naše vlády fungují jen z poloviny jako v této knize, tak "To já nevím," jestli se vůbec dožijeme rána...

5 09.11.2020 5 z 5

Černý obelisk Erich Maria Remarque (p)

Po více než dvaceti letech přečteno znovu. Knížka je to bezvadná, správně ironická, ale teď jsem zpětně pochopil, proč jsem si z ní skoro nic nepamatoval - postavy jsou trochu ploché. Ale i tak je to zajímavý pohled do složité doby. A parafráze myšlenky, která mě oslovila; stát je schopný probendit miliardy, aby tě potom zavřel za to, že nemáš zaplaceno 5 marek na daních. Geniální.

5 08.06.2020 4 z 5

Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině Anne Applebaum

Velmi potřebná kniha. Upřímně, i díky ní vím o Ukrajině alespoň něco stran její historie. Těžištěm knihy je samozřejmě hladomor, o kterém se tak nějak ví, ale málokdo si ho dokáže blíže představit. Brzy se vrhnu na další autorčiny tituly.

5 27.12.2019 5 z 5

Pokání Ian McEwan

Horko, dusno jednoho léta roku 1935. Příběh pomalinku graduje do "večerních událostí". Následují desítky stránek příběhu, který smrdí happy-endem, ale pak dojde k nečekanému zvratu a všechno je jinak. U mě nejlepší autorova kniha.

5 29.05.2018 5 z 5

Sto roků samoty Gabriel García Márquez

Tahle knížka mě pobavila. Stejnojmenné postavy jsem při četbě řešil tak, že jsem si představil typizovanou Úrsulu a typizovaného Buendíu s pleší a knírem a už jsem jel. Docela dobré psycho. Magické prvky jsem ve "vážné" literatuře v té době ještě neznal, takže mě velmi příjemně překvapily. A na Rebecu lízající omítku ze stěn si vzpomenu i po letech s úsměvem.

5 29.05.2018 4 z 5

Láska za časů cholery Gabriel García Márquez

Tak nějak nevím. Jazyk, metafory - perfektní. Samotné řemeslné zpracování - perfektní. Ale na druhou stranu jsem se nedokázal ani s jednou z postav nějak blíže identifikovat a trochu mě i štvaly. Autistický stalker Florentino, který zpracuje každou ženu, jež před ním nevyleze na strom, ale "miluje" Ferminu, mi šel na nervy asi nejvíc. Fermina se pasivně nechala uhnat napřed Urbinem a později Arizou, aniž bych u ní měl pocit, že cokoliv z toho opravdu chce. Suchar Juvenal Urbino, který svou ženu štval tak dlouho, až si na sebe zvykli, působil alespoň trochu životně, ale také mi k srdci nepřirostl... Možná dílo plně docením v pokročilejším věku, ale za dané situace tři hvězdy za jazyk.

5 29.05.2018 3 z 5

Anihilace Jeff VanderMeer

Tahle kniha mi neskutečně sedla. Autor nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si sám domýšlel, co jednotlivé postavy vidí, cítí, nebo co se jim stalo. Famózní jsou pasáže, kdy bioložka prchá noční bažinou před kvílícím "čímsi" a "špagety" na nebi po smrti psycholožky. Snad jen škoda, že nebyl dokončen (a v dalších aspoň naznačen) smysl nápisu v geografické anomálii...

5 12.04.2018 5 z 5

Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech Karin Novotná

Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.

4 10.02.2024 3 z 5

Lidská bestie Émile Zola

Zola prostě uměl. Čteno podruhé s odstupem zhruba 20 let a z knihy mám mnohem hlubší zážitek. Jediná postava v příběhu není normální (násilníci, alkoholici, gambleři, idioti, vrazi). Je úžasné, jak je každá postava něčím posedlá a jejich posedlosti spřádají síť průšvihu. Severína Jakubem a snahou se zbavit Roubanda, ten hazardem, Jakub vraždou, Misard penězi, jeho žena touhou mu je nevydat, soudce svou vizí zločinu... Parafráze myšlenky, u které jsem měl WTF moment; k čemu je spravedlnost, když promluvilo právo?

4 21.03.2023 4 z 5

Deník bezdomovce Michal Pohanka

Knize trochu schází konec (což dává smysl vzhledem k tomu, že se autorův příběh ještě odvíjí). Popis bezdomovectví jako takového jsem čekal trochu víc šokující, na druhou stranu jeho zdravotnické a sociální blogy jsou velmi osvěžující. Každopádně mu přeji na jeho namáhavé cestě štěstí a výdrž.

4 30.12.2022 4 z 5

Opožděné reportáže Ladislav Mňačko

Krátké a velmi drsné povídky o procitnutí z revolučních snů...

4 30.10.2022 5 z 5

Děvčátko Momo a ukradený čas Michael Ende

Čas poslední dobou šíleně peláší. Asi za to může i lockdown, ale mám pocit, že rok 2020 ani nebyl. Dnes, když jsem knihu dočetl, je mi jasné, že zloději času v nějaké podobě opravdu existují. A jsou stále hladovější...

4 21.02.2021 4 z 5

Jako v nebi, jenže jinak Aleš Palán

Po "Šumavských samotářích" jsem se na tuto knížku velmi těšil. Všichni zpovídaní lidé to mají nějak srovnané, dohromady nic nepotřebují (a co ano, to si obstarají) a vesměs je život v "normální společnosti" dráždí. Nevím proč, ale část mi jich přišla nějak "vyšinutá" - a to i v rámci samotářské vyšinutosti. To není odsudek, jen pocit. Kniha byla super, u pána s vytřaskou nebo u lidí se psy jsem se výborně bavil, bratr Anděl už mi ale nesedl a vysloveně na jiné vlně byla paní z posledního rozhovoru. Ale i tak jsem si rozhovory užil a třeba se dočkáme i třetího pokračování.

4 19.02.2020 4 z 5