hromes komentáře u knih
Knihy, ve kterých se spisovatelé-muži dívají na svět z ženského pohledu, jsou pro mě vždy trochu zvláštní.
Trochu moc romantické, trochu moc budovatelské, ale ne špatné.
Překvapivě otevřená kniha o sešněrovaném životě v konvencích anglické společnosti viktoriánského období. Obdivuji autora za autobiografické prvky, kterými by se člověk běžně nechlubil.
Škoda, že u nás kniha není známá...
Dlouho se mi nestalo, abych všeho nechal a zabral se jenom do čtení.
Obdivuji autora, pro něhož to je první kniha, jak dokázal udržet zamotanou dějovou linii, aby do ní všechno zapadalo, a to se skvělým ironizujícím líčením.
Na druhou stranu by mě trochu zajímalo, kam na některé nápady chodí, protože jsou velmi...neotřelé.
Zprvu jsem zvolil Šachovnici královny pouze jako nenáročné prázdninové čtení, ale musím uznat, že jsem byl příjemně překvapen. Jedná se o zdařilý historický román se vkusnou ich-formou různých postav a plný zajímavého období jedné epochy evropských dějin.
Knihy od tohoto autora se čtou krásně - Hořící oheň to potvrzuje.
Bohužel, této knize jsem moc nerozuměl, přišla mi jaksi zmatená. Ale četl jsem i horší.
Román mi přišel až příliš, ale opravdu příliš idealistický, ale jestli má splnit funkci úniku z reality, proč ne ? Hezky se četl a i já jsem se v průběhu jeho čtení zcela ponořil do příběhů dávných rytířských časů o hrdinské cti, lásce a postavách, prožívajících pouze vysoké city.
Liona Feuchtwangera je mým oblíbeným. Židovka z Toleda mi potvrdila, že historický román v jeho podání znamená krásné kulturní čtení.
Dokázal bych si knihu představit i bez té detektivní zápletky, byť dobře spojuje většinu postav. Líčení londýnských nepokojů je skvělé a Dickens mu svými kritickými názory vdechl i důležité ponaučení.