Hor89 komentáře u knih
Kniha lehce navazuje na Otce prasátek (Smrť a Zuzana) a Malé bohy (Lu-Tze a mnichové historie). Děj je jeden z nejlepších - je zajímavý, napínavý a promyšlený. Další plus má kniha za skvělé cameo Stařenky Oggové. Jen mi přišlo, že na úkor příběhu, ubylo humoru. A Smrť bohužel moc prostoru nedostal. I přesto jde o nadprůměrnou Zeměplochu - celkové hodnocení čtyři a půl hvězdy.
Tenká knížka z edice Osprey publishing - zpracování je přehledné, jen popisky k barevné příloze bych umístil hned naproti dotyčnému obrázku. Kresby a fotky jsou výborné. Je trochu škoda, že téma není zpracováno důkladněji - kniha je až moc stručná. Obsah je zaměřený hlavně na Kelty z Britských ostrovů, ale pár zmínek o střední evropě se v knize najde.
Bohatě ilustrovaná a přehledná encyklopedie v menším formátu. Kromě dinosaurů je v knize několik kapitol věnováno i fauně prvohor a kenozoika. Encyklopedie je vhodná pro děti, pokud jim nebude vadit menší písmo. Ilustrace jsou povedené. Kniha jen trochu zastarala - některé informace a kresby už neodpovídají nejnovějším studiím.
Tato encyklopedie s hooodně dlouhým názvem patří mezi nejlepší knihy, které u nás vyšly pod nakladatelstvím Reader's Digest Výběr. Výběr autorů se povedl - mimo jiné Petr Čornej, Pavel Bělina, Ivana Čornejová nebo Jiří Pokorný. V knize je spoustu obrazového materiálu a podrobný souhrn událostí. Jen písmo mohlo být o něco větší.
Kniha je podle mě asi nejlepší Star Wars román v češtině, a to jsem přečetl téměř všechny. Štepný bod není pro každého - nejde o klasické S.W. dobrodružství, ale spíš o "realističtější" pohled na válku. Atmosféra příběhu je úžasná (na SW hodně temná), děj je promyšlený, napínavý a konec skvělý. V podstatě jediné co bych vytkl je, že Mace Windu působí povahově trochu jinak než v ostatních SW románech/komiksech. Knihu čtu každé 2/3 roky znovu, takže jde o můj nejčtenější SW román.
Kniha navazuje přímo na monografii Bitva národů: Napoleonova porážka u Lipska roku 1813. Téma je opět zpracováno hodně podrobně, včetně závěřečných bojů tzv. poloostrovní války na Francouzském území. I přes větší rozsah je kniha hodně čtivá. Škoda jen že autor přestal používat krátké medailonky na koncích kapitol, a informace (který by byly jinak v nich - např. podrobnosti o taktice, jednotkách či generálech) dává přímo do textu.
Velice podrobná, a přesto hodně čtivá, kniha popisující rozhodující bitvu Rusko-japonské války. Kromě samotné bitvy je v knize velká část věnována cestě ruské 2. Tichooceánské flotily přes půl světa. Na koncích kapitol jsou medailonky s loďmi které se účastnili bitvy. A jde o jednu z mála knih p. Kovaříka s barevnou obrazovou přílohu.
Knihu lze v podstatě rozdělit do třech části - Hammondova cesta k Top Gearu, nehoda a rekonvalescence. První část je nejvtipnější a klidně mohla být delší. Část s nehodou je čtivá a napínavá. Závěrečná část měla sestupnou tendenci - poslední čtvrtina knihy by chtěla dost prokrátit. Celkově jde o dobrý životopis zaměřený hlavně na nehodu z roku 2006.
Momentálně jde o moji nejméně oblíbenou knihu Alana Moora. Podle komentářů mi přišlo, že jsem přečetl úplně jiný komiks než většina ostatních čtenářů - propracovaný/zajímavý příběh jsem v komiksu hledal marně. Kdyby autor ubral sexu (skoro na každé straně) a soustředil se více na zápletku/uvěřitelnost, tak komiks mohl dopadnout výrazně lépe. Kresba je hodně specifická a absolutně mi nesedla.
Od knihy jsem moc nečekal a o to víc mě překvapila. Svět sice nepatří k neoriginálnějším - je to takové zhuštěné Dungeons & Dragons, ale je propracovaný a tolik různých monster jsem v jedné knize snad nikdy neviděl. Příběh je zajímavý, napínavý a místy hodně vtipný - není to vyloženě fantasy satira jako u Zeměplochy, ale nasmál sem se docela dost. Celkové hodnocení čtyři a půl hvězdy.
Skvěle vybraná sbírka povídek odehrávající se před Novou nadějí. Ve sbírce je jen jedna povídka která mě opravdu nebavila - Poslední výstup od Patricie A. Jackson. Jako nejlepší povídky sbírky bych vybral - Hrdinu z Cartaa, Výzbroj, Setkání v mlze a Darkknellskou epizodu. Škoda jen až moc malého písma - snad časem vyjde dotisk ve větším formátu.
Překvapivě dobře zpracovaná encyklopedie, přestože je zaměřená hlavně na Hobita je v ní plno informací i z Pána Prstenů a Silmarillionu. Kvalitou textů a zpracování je minimálně o třídu výš než konkurenční encyklopedie/průvodci. Ilustrace jsou povedené, až na pár obrázků které působí odflákle/nedotaženě - např. Gandalf.
Druhý (a poslední) díl Stoleté války začíná Bertrandem du Guesclinem a bitvou u Auray (1364), a končí mírem po bitvě u Catillonu. Kniha je, v rámci žánru, velice čtivá a podrobná. Na knize mi vadí jen chybějící souhrn nejdůležitějších událostí a pár trochu zbytečných odboček mimo téma (souboj Carrouges/Le Gris, Nikopole) - které autor zpracoval v jiných knihách.
Třetí díl Arkwrighta je velice dobrý, ale celkově mi přišel o trochu slabší než oba předchozí díly. Kresba je černobílá a navazuje na první díl - není špatná, ale barevné Srdce Impéria či Grandville se mi líbilo víc. Příběh je napínavý a propracovaný, ale opět o něco méně zajímavý než předchůdci. A je škoda že v knize nejsou vůbec žádné bonusy. Celkově tři a půl hvězdy.
Pravda se celá odehrává v Ankh-Morporku, v hlavní roli jsou sice převážně nové postavy novinářů/tiskařů (nejvíc jsem si oblíbil upířího fotografa Otta), ale v ději se mihne velká část obyvatel města - od Mágů, přes Kolíka, Vetinariho až po členy Městské hlídky. Příběh je výborný, záporáci povedení (hodně připomínají pány Croupa a Vandemara z Nikdykde) a v knize je hodně vtipných scének.
Druhý gamebook který jsem kdy četl/hrál. Po letech jsem si koupil nové vydání od Mytaga s novým překladem (Petra Tomková). Překlad mi přišel lepší a uhlazenější než původní. Kniha má, stejně jako všechny nejstarší FF gamebooky, jednoduchý příběh, ale prozkoumávání hvozdu je hodně zábavné a čtenář má velkou volnost - i díky tomu má úspěšný průchod několik variant (Spoiler: včetně průchodu jeskyní klonů i gremlinů najednou). Hvozd patří k těm jednodušším - spoustě soubojů a pastí se dá vyhnout pomocí předmětů, a průchod gamebookem je možné opakovat a vrátit se na začátek.
Mini encyklopedie v časopisovém formátu. Kniha je rozdělaná na dvě části - první se věnuje technologiím a nejznámějším předmětům doby bronzové. Ve druhé části jsou krátké kapitoly k nejvýznamějším civilizacím - na můj vkus jsou až zbytečně stručné. Kniha obsahuje i malé české okénko - dohromady 10 stran.
Podle mě je Kuchařka Stařenky Oggové nejlepší doprovodná kniha Zeměplošské série. Velká část receptů se překvapivě dá uvařit. Ilustrace Paula Kidbyho jsou výborné. V první polovině knihy jsou recepty a ve druhé společenské chování podle stařenky Oggové. Kniha je hodně vtipná - nejlepší část je trpasličí kuchyně.
Pokračování Elénia je bohužel horší než první trilogie. Děj knih místy dost připomíná předchůdce a bohužel u pár vedlejších postav došlo ke změně jmen. První kniha Duhové paláce je v podstatě jen úvod do děje, ale bavil jsem se u ní nejvíc - tři hvězdy. Prostřední díl Zářící ubral na ději i bojích, a u knihy jsem se místy dost nudil. Závěr s několika zvraty (ikdyž očekávanými) dojem z knihy trochu vylepšil - dvě hvězdy. Do čtení posledního dílu (Skryté město) jsem se musel nutit, děj se rozjede až ke konci a samotný závěr mě dost zklamal - čekal jsem ho propracovanější a velkolepější - jedna hvězda.
Pád Gondolinu je bohužel napsán jiným stylem než předchozí Húrinovy děti. Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o soupis všech verzí příběhu Tuora/pádu Gondolinu s komentáři. Úplná verze je jen ta první nejstarší, nejzajímavější poslední verze končí v polovině příběhu. Je škoda, že si Christopher Tolkien nedal s knihou víc práce, a podobně jako u Húrinových dětí nezkusil nejdelší verze spojit dohromady.