Hledam94 komentáře u knih

Příběh Blanky byl zajímavý, ale zhruba jsem ho už znal a zpracování mě příliš neoslovilo. Nedokážu úplně popsat proč.

1 28.02.2023

Výborná antalogie tehdejší nejnovější poezie, i když výklad mi přišel trochu tendenční a příliš zdůrazňující surrealismus. Později vznikla spousta úžasných básní, které se tak trochu "vracely" k pravidelnému rytmu, rýmů atd.

1 13.02.2023

Posloucháno jako výborná rozhlasová hra. Tvrdý život vorařů, ohromný cit pro jejich furiantství, čekal jsem veselejší vyústění, které nepřišlo.Výborný, i když trochu pozapomenutý autor.

1 21.12.2022

Posloucháno v audioverzi. Kniha není mým šálkem kávy - zvláštní jazyk, příběh zvláštního vztahu hlavního hrdiny. Někdo jiný to snad ocení.

1 04.12.2022

I když je kniha méně známá, je to klasický Hrabal. Překotné vyprávění o příhodách, které z velké části vycházejí z reality, ale působí neskutečně.

1 16.11.2022

Výborné, i kniha, i rozhlasové zpracování. Jak už bylo zmíněno níže, oceňuji hlavně nečernobílý pohled na Emila.

1 04.10.2022

Opět výborný Hrabal, tentokrát o sobě. Možná si tolik nehraje s jazykem, jako v jiných knížkách, ale cit pro situaci, ten hořký humor a empatie s každičkým človíčkem zůstávají. Dávám plný počet *.

Posloucháno jako audiokniha ve výborném podání Zdeny Hadrbolcové na Plusu.

1 20.08.2022

Posloucháno jako rozhlasová hra. Smutný příběh.

1 11.07.2022

Posloucháno jako audiokniha - výborná interpretace Josefem Vinklářem. Smutné a těžké téma, jako vše od Lustiga. Je obdivuhodné, jak dokázala Kůstka žít brzy poté, čím si prošla. Ale věřím, že to tak bylo nebo mohlo být, že osud Kůstky je inspirován z velké části realitou.

1 27.06.2022

Kniha má řadu potěšujících detailů. Nezapře se důraz na pravdivé detaily z Plzně a okolí Mže (Černé řeky), na detaily dnes už neexistující jako zbouraná čtvrť Karlov nebo údolí zatopené Hracholuskou přehradou. Kniha ukazuje neutěšené sociální poměry třicátých let a věřím tomu, že to tak bylo. Bohužel příběh je takový nevýrazný a politická linka velmi vyčnívá - skoro z každého trampa se vyklubal komunista.

1 19.05.2022

Zajímavá kniha, bohužel, nedokončená. Myslím si, že svým způsobem byl Foltýn chudák, že nedokázal najít své místo v životě a naplnit ho něčím smysluplným.

1 26.05.2021

(SPOILER) Kniha obsahuje dvě na sobě nezávislé dějové linie - osudy Stalina a jeho okolí a osudy "dětí Arbatu" = moskevské mládeže a mladých dospělých.
Linie Stalinova okolí mě příliš nezaujala, omezuje se myslím až příliš na politické úvahy "hrdinů", na názorové a osobnostní rozdíly mezi Stalinem, Kirovem a dalšími vedoucími postavami SSSR. Jistě se děj dotýká řady tehdejších reálií, ale ty mně nejsou známé, a tak to nedovedu ocenit.
Linie "dětí Arbatu" mě oslovila více. Popisuje osudy různorodé skupiny mladých lidí, více méně spolužáků a kamarádů ze školy. Spojuje je pouze věk a místo, kde žijí. Autor je popisuje poměrně citlivě a zajímavě, i když orientace v množství postav je někdy obtížná. Je cítit snaha o typizaci hrdinů, o zachycení různých postojů a přístupů k životu napříč celou společností téže generace. Pro českého čtenáře je zajímavá linie s vyhnanci na Sibiři, málo se dostaneme k informacím o této skupině lidí (ani ti, kteří se přizpůsobili, ani ti, kteří skončili v GULAGu). Zajímavé mi přišly i drobné detaily z každodenního života v Moskvě. Tuto druhou linii knihy oceňuji více.
Závěr a pointa jsou myslím nevýrazné, ale s tím se dá počítat, neboť příběh pokračuje románem Třicátý pátý a další roky (nečetl jsem). Podobné téma, ale dle mého mnohem zdařileji, popisuje Moskva-hranice a Dřevěná lžíce od Jiřího Weila.

1 22.11.2020

(SPOILER) Kniha je pro mě zklamáním. Nečekal jsem nějaký literární skvost, ale jasnou, svižnou četbu podobně jako v Havárii či Molochovi. Bohužel, příběh v knize je mdlý, dějových zvratů je málo a nejsou příliš výrazné, dramatické nebo zajímavé. Přišlo mi škoda, že Lumírovo dilema na konci knihy nebylo více rozvinuto, i když si o to příběh téměř sám říká. Totéž lze napsat i o liniích dalších postav, hlavně Otakara, Lídy a starých Maškových, i ty na mě působily poněkud černobíle. Nedostatky vyvažuje podrobný a zasvěcený popis prostředí - velké cihelny, včetně mnoha detailů a otevřená kritika různých neduhů (líní zaměstnanci, které není možné motivovat nebo potrestat, špatná organizace práce atd.). Tyto části knihy jsou povedené i z dnešního pohledu, ale svojí otevřeností nejspíš působily mnohem výrazněji v době prvního vydání. Celkově hodnotím jako nižší průměr.

1 17.11.2020

(SPOILER) Zklamání, bylo by lépe, kdyby kniha vůbec nevyšla. Po svižném Molochovi působí děj jako nastavovaná kaše a představuje jen pokračování osudů postav z knihy Moloch po několika letech (tj. krátce po listopadu 1989). Revoluce je vykreslena pouze jako přeobsazování funkcí a pracovních míst. Zapojeny jsou i postavy z dalších Švejdových knih (Kamil Coufal z Havárie), jako kdyby byli taháni kostlivci ze skříně. Linka s bývalým funkcionářem, kterého nemá nikdo rád a všichni zneužívají, mi nepřišla ani nezbytná, ani zajímavá, ani věrohodná. Knihu jsem dočetl, ale potěšen nejsem. 20%

1 04.08.2020

V čase karantény jsem doma našel i tuto knihu, Džamila se mi velmi líbila, proč nezkusit Popraviště. Nebyl to dobrý nápad, kniha na mě působila velmi depresivně, osudy téměř všech jsou tragické. Prý jedno z klíčových literárních děl perestrojky, s výrazným ekologickým akcentem. Kniha musela v čase napsání působit výrazně, neotřele, jedná se prakticky o první dílo v SSSR, které se tak otevřeně zabývá problematikou drog, devastace přírody a dalšími negativními jevy tehdejší společnosti. Dnes už tato témata nepůsobí tak kontroverzně. Zvláštní je kompozice díla (v doslovu přirovnávána ke koláži), kde se vypravěč a čtenář přesouvá mezi asi čtyřmi víceméně nezávislými příběhy (vlci, Advij, Boston, příběh z bible) a navíc v čase (události nejsou řazeny chronologicky ani na sebe logicky nenavazují). Je to originální, ale hůře se četlo a myslím, že se celkový děj do jisté míry rozpadá. Nejvíce oceňuji jednotlivosti, popisy nám neznámé krajiny a každodenních detailů z Kyrgistánu, polidštění vlků. Nic není idealizované, vše je hodně syrové a otevřené. Dal bych 60%.

1 09.07.2020

Posloucháno jako rozhlasová hra, která byla dobře zpracovaná.
Vlastní příběh je bohužel prostinký a na naše poměry poměrně cudný.

08.04.2024

Posloucháno jako audiokniha a líbilo se mi to. Ocenuji hlavně více úhlů pohledu na situaci (nejen Marie Terezie, ale i Fridricha Viléma pruského) a polidštění historických osobností a situací.

03.04.2024

Z nouze jsem vytáhl tento román z domácí knihovničky a dojem tomu bohužel odpovídá. Kniha se zabývá kostnickým koncilem a Husovými osudy.

Autor uvádí na scénu několik lidí z různých společenských skupin, kteří se okolo koncilu účastnili nebo se kolem něj pohybovali. Jan Hus je pouze jedním z nich, i když má v knize nejvíce prostoru. Příběhy jsou bohužel značně útržkovité, jen málo postav zaznamená nějaký posun či zajímavý zvrat v osudu. Některé mi přišly dost nepravděpodobné a neživotné, vyloženě jako symboly nebo karikatury (např. prostitutka). Ani Jan Hus nezažívá nějaké vnitřní dilema nebo pochybnosti.

Vyzněním kniha bohužel nepřekračuje dobu svého vzniku, Husovo učení je vnímáno hlavně v rovině sociální, nikoliv náboženské, o podávání podobojí padne pouze několik vět. Není vysvětlena transsubstanciace, tedy že chléb a víno se při mši změní v ústech v tělo Kristovo a krev Kristovu, jak se tehdy věřilo. Velká pozornost se klade na sociální rozdíly (které jsou značně vyhrocené), na hromadění majetku církví (které bylo asi vnímáno daleko přijatelněji než dnes) atd. Také předjímání budoucího vývoje (husitských válek) a zmírnění sociálních rozdílů mi přišlo neseriózní. Nevím, zda války přinesly něco dobrého chudým lidem.

Zázrak to nebyl, tomu odpovídá i hodnocení.

16.02.2024

Četba tohoto románu byla pro mě spíše zklamáním.
Autorka vychází z historického poznání i z dohadů a pověstí, to není špatně, zvláště v období, u kterého toho nevíme dost. Identita Kristiána a Vladivoje je ve skutečnosti nejasná.
Postavy mi zvláště ze začátku připadaly takové neživotné, spíš tlampače určitých názorů a nositelé postojů než skuteční lidé. Ve druhé části se to vylepšilo a hlavně Doubravka a Jordán jsou skuteční lidé, kteří se vyvíjejí, mění, váhají atd.
Překvapil mě velký důraz kladený na sex, ale bez explicitních popisů. Stejně tak mě překvapil velký důraz kladený na vzdělání, spousta hrdinů uměla číst a psát; znalosti Pagána i Jordána byly značně rozsáhlé (včetně antiky a předkřesťanských dob nebo Indie). Pochybuji, že tomu tak bylo ve skutečnosti.

10.10.2023

Jak už napsali jiní, tento díl je asi z celé pentalogie nejslabší. Nejslabší mezi úžasnými knihami.
K tomu, co není zmíněno v předchozích komentářích:
S ohledem na dobu vydání oceňuji celkem plasticky vykreslený vztah starého Vaculíka a nejmladšího Nedobyla. Oba jsou nedokonalí, oba chybují, každý stojí na jiné politické straně (Nedobyl kapitalista, Vaculík proletář), ale dovedou jeden na druhém najít pozitiva.
Oceňuji i názory starého Šnajberka na SSSR, které vycházejí z jeho vlastních zkušeností a jsou poměrně tvrdé a otevřené. Narozdíl od Cyrilovy manželky, která je poměrně naivní.

24.09.2023